Letošní a příští rok je pro Čínu ekonomicky i politicky klíčový

Politické a ekonomické elity Číny jednaly napůl v utajení v přímořském městečku Pej-taj-che o budoucnosti země. I když se neočekávají žádné okamžité změny, obsah jednání ovlivní čínské ekonomické reformy i mocenské boje.

Si Ťin-pching a Li Kche-čchiang jsou označováni za zastánce opatrných reforem. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Si Ťin-pching a Li Kche-čchiang jsou označováni za zastánce opatrných reforem. | foto: Reuters
Si Ťin-pching a Li Kche-čchiang jsou označováni za zastánce opatrných reforem.

Do letoviska Pej-taj-che směřují čínské politické elity na jednání od roku 1953. Když na konci 19. století objevili angličtí železniční inženýři tuto dříve ospalou rybářskou vesnici, netušili, že se v tehdy bezvýznamné obci budou jednou řešit zásadní strategické otázky. V dnes nejproslulejším čínském přímořském středisku 300 kilometrů východně od Pekingu hledají útočiště movití Číňané i politické špičky před vlhkým a horkým létem v čínském hlavním městě.

Letošní setkání čínských politických elit v Pej-taj-che, jež se v jistých ohledech podobá tomu bilderberskému západních elit, skončilo a z útržkovitých zpráv lze usuzovat, že jednaly o aktuálních problémech souvisejících s ekonomickou situací Číny.

Ta zápolí s přechodem od modelu, v němž hospodářský růst poháněly úvěry, k ekonomickému modelu rozvoje taženého technologiemi a inovacemi. Změny přinesou podstatnou redukci pracovních míst v tradičních průmyslových odvětvích. To může vyvolat sociální nepokoje, čehož se Peking obává.

Nehomogenní komunistická strana

V Pej-taj-che řešily čínské elity nejen ekonomická, ale i politická témata. Příští rok v říjnu totiž vyprší pět let od jmenování Si Ťin-pchinga generálním tajemníkem Ústředního výboru Komunistické strany Číny. Mezi politickými špičkami se již nyní probírá, kdo jednou nahradí nejen jeho, ale i premiéra Li Kche-čianga. Média tvrdí, že zatím nejsou signály, ze kterých kruhů budou pocházet budoucí čínští lídři.

Komunistická strana Číny není homogenní, vně ní spolu soupeří o moc její proudy

Komunistická strana Číny není homogenní, vně ní spolu soupeří o moc její proudy. Většina západních i čínských pozorovatelů se shoduje, že se generální tajemník komunistické strany a prezident Si Ťin-pching v nejbližších letech k odchodu z politiky nechystá.Delší dobu se také spekuluje o růstu napětí mezi prezidentem a premiérem.

Podle americké televizní stanice CNBC byla nejdůležitějším bodem diskusí v Pej-tchaj-che obměna týmu prezidenta Si Ťin-pchinga. Několik jeho členů odchází do penze, část z nich bude vyměněna. To se může promítnout do hospodářské i zahraniční politiky Číny. K jakým závěrům politici v Pej-taj-che dospěli, ukáže blízká budoucnost.

Paradoxy

Současná Čína je plná paradoxů. Na jedné straně v ní lze v mnoha ohledech objevit mnohem tvrdší kapitalismus než v Evropě či USA, na druhé centralizované komunistické vedení neustále zdůrazňuje, že marxismus zůstává jádrem stranické identity. Prezident Si Ťin-pching je přesvědčen, že Komunistická strana Číny by mohla ztratit svou duši a směr, pokud by opustila marxismus.

Současná Čína je plná paradoxů. Na jedné straně v ní lze v mnoha ohledech objevit mnohem tvrdší kapitalismus než v Evropě či USA, na druhé centralizované komunistické vedení neustále zdůrazňuje, že marxismus zůstává jádrem stranické identity.

„Měli bychom otevřít novou kapitolu marxismu v 21. století a nechat ho zazářit jasněji v moderní Číně,“ konstatoval prezident 1. července na oslavách k 95. výročí založení této strany. Při této příležitosti zaplatila komunistická strana čtyřminutový klip To je Čína, který nazpívala hiphopová skupina CD Rev.

Rappeři chválí stranu za ekonomický rozvoj země, umírněně kritizují problémy s korupcí a s bezpečností výrobků. Obviňují cizince ze zkreslování obrazu Číny v médiích a z nepochopení problematických oblastí, jako jsou vztahy země s Tchaj-wanem. Straníci nechali natočit i několik vzdělávacích videí, která mají veřejnosti přiblížit fungování strany. Jedno z nich, Kde se mohu zaregistrovat?, popisuje, jak se stát členem strany.

Nejmocnější lídr

Čínští komunisté se sice „snaží jít s dobou“, ale některé věci se nemění. Na hlavním pekingském náměstí Tchien-an-men stále visí obrovský portrét Mao Ce-tunga, uprostřed náměstí stojí rozlehlá budova jeho mauzolea. Peking není výjimečný – sochy Mao Ce-tunga v nadživotní velikosti zdobí náměstí všech velkých čínských měst.

Mao Ce-tunga sice lze označit za jednoho z největších masových vrahů v dějinách lidstva (během jeho vlády zemřelo na 70 milionů lidí), ale v Číně se o jeho „omylech“ stále veřejně hovořit nesmí. Vina za chybná politická rozhodnutí je přisuzována jiným, například kulturní revoluci odnesl po smrti Mao Ce-tunga takzvaný Gang čtyř, skupina členů politického byra Ústředního výboru Komunistické strany Číny vedená vdovou po Maovi Ťiang Čching.

Současný čínský prezident Si Ťin-pching je považován za nejmocnějšího lídra země za uplynulých 40 let

Veřejná kritika Maa je sice v Číně nepřípustná, ale jeho komercionalizace nevadí. Stánky s rudými knížkami, budíky a hodinky s ciferníkem s postavou Mao Ce-tunga, jeho porcelánové busty, plakáty a další suvenýry jsou součástí všech turistických míst.

Současný čínský prezident Si Ťin-pching je považován za nejmocnějšího lídra země za uplynulých 40 let. Od roku 1978, kdy v Číně odstartovaly ekonomické reformy, se každý lídr snažil vést zemi v určitém duchu. Otec reforem, Teng Siao-pching, propagoval koncept socialismu s čínskými rysy, exprezident Ťiang Ce-min představil teorii trojí reprezentace, která obsahovala pokračování a rozvoj marxismu, Maova učení a ekonomických reforem.

Jeho nástupce Chu Ťin-tchao propagoval svou ambici harmonické společnosti. Tento koncept představoval jako fúzi socialismu, demokracie, podpory střední třídy, vlády práva a prvků nového konfuciánství. Si Ťin-pchingovým mottem je čínský sen. Jeho cílem je nejen hospodářská prosperita, ale i silná armáda a asertivní zahraniční politika. Podstatu Si Ťin-pchingova konceptu tvoří velká renesance čínského národa. Politologové označují koncept čínského snu za nacionalistickou variantu marxismu.

Podpora konfuciánství

Si Ťin-pching se stal prezidentem v roce 2013, od podzimu 2012 je generálním tajemníkem komunistické strany. Od té doby se ji snaží posílit železnou disciplínou a vědomím nacionalistických cílů. Centralizoval rozhodovací pravomoci, potlačil opozici uvnitř i vně strany a vyhlásil boj korupci. Otázkou je, kolik lidí bylo odstraněno kvůli korupci a kolik se jich stalo obětí mocenských bojů.

Konfuciánství staví do popředí nejen rozum, odpovědnost, pozitivní postoj ke světu, ale i podřízenost řádu. Vytváří model společnosti podle vzoru patriarchální rodiny.

Si Ťin-pching odkazuje na tradiční konfuciánské hodnoty. Konfuciánství staví do popředí nejen rozum, odpovědnost, pozitivní postoj ke světu, ale i podřízenost řádu. Vytváří model společnosti podle vzoru patriarchální rodiny. Zdůrazňování tradičních čínských hodnot doprovází snaha omezit vliv Západu.

Například loni ministr školství Jüan Kuej-žen nabádal vysokoškolské profesory, aby „v žádném případě nepovolovali učební materiály, které v našich třídách popularizují západní hodnoty“. Paradoxní je, že každoročně roste počet čínských studentů, kteří míří za vzděláním na zahraniční univerzity, například dcera Si Ťin-pchinga, která studovala na Harvardově univerzitě.

Potřeba nových idejí

Propagace tradičních čínských hodnot a kultury se neomezuje na proklamace či zákazy. Členové Komunistické strany Číny povinně navštěvují semináře vedené odborníky na starověkou čínskou filozofii. Vláda dává peníze na projekty, jako je vybudování internetové knihovny čínských klasiků, která bude k dispozici zdarma, či financuje televizní seriály zaměřené na čínskou historii. Za 250 milionů dolarů hodlá vybudovat centrum tradiční kultury, které má stát vedle olympijského stadionu v Pekingu.

Důvodů, proč se nyní zdůrazňují tradiční čínské hodnoty a myšlení, je více a nejde o nahodilou záležitost. Ekonomika zpomaluje, komunistické dogma a kapitalismus čínského stylu ztrácejí přitažlivost a strana potřebuje nové ideje. Roli ale hraje i geopolitika.

Důvodů, proč se nyní zdůrazňují tradiční čínské hodnoty a myšlení, je více a nejde o nahodilou záležitost. Ekonomika zpomaluje, komunistické dogma a kapitalismus čínského stylu ztrácejí přitažlivost a strana potřebuje nové ideje. Roli ale hraje i geopolitika. Čína se v zahraničí prezentuje jako jedna z největších světových civilizací a zdůrazňuje, že světu mimo jiné dala filozofa Konfucia.

Profesor Čchen Laj z Tsinghua univerzity ve své knize The Core Value of Chinese Civilization (Klíčová hodnota čínské civilizace) identifikoval čtyři hlavní rozdíly mezi čínskými a západními hodnotami. V Číně má odpovědnost přednost před svobodou, povinnost je nadřazena právům, kolektivní vědomí je nad osobním a harmonie nad konfliktem.

Materiální hodnoty

Současné čínské politické elity chtějí ujistit veřejnost, že Číňané mají vlastní hodnoty, které nejsou v žádném případě nižší než ty západní. Paradoxní však je, že velká část Číňanů dnes upřednostňuje spíše materiální než morální hodnoty. Řada z nich se soustřeďuje na soukromý život a na vydělávání peněz. Feng Ťie-čang se jako student účastnil v roce 1989 demonstrací na pekingském náměstí Tchien-an-men. Dnes je úspěšným podnikatelem, který provozuje několik kaváren v jihočínské provincii Jün-nan.

Začít v komunistické Číně podnikat není problém. Například majitel prosperující společnosti Aigo, která vyrábí elektroniku a má obrat ve stovkách milionů dolarů, dnes 47letý Feng Jün, začínal v roce 1993 s 26 dolary od své matky. „Chceme být dalším Samsungem, další Sony,“ prohlašoval Feng.

Současné čínské politické elity chtějí ujistit veřejnost, že Číňané mají vlastní hodnoty, které nejsou v žádném případě nižší než ty západní. Paradoxní však je, že velká část Číňanů dnes upřednostňuje spíše materiální než morální hodnoty.

I jeho příběh je plný paradoxů. Do základní školy chodil, když končila kulturní revoluce. Vysokou školu dostudoval na začátku devadesátých let, kdy již byly ekonomické reformy v plném proudu. Feng se rozhodl, že se stane podnikatelem a ztělesňuje to, jak rychle ekonomické reformy změnily Čínu.

Reformy začaly v roce 1978 a čínské ekonomice prospěly. Světově uznávaný odborník na asijskou ekonomiku Dilip K. Das ve své knize The Chinese Economic Renaissance konstatuje, že během 30 let reforem se všechny ukazatele charakterizující hospodářství a společenskou prosperitu zlepšily. Čína se posunula z periferie do centra světového dění. Stala se druhou největší ekonomikou světa. Její devizové rezervy přesahují tři biliony dolarů a jsou nejvyšší na světě.

Ekonomický růst

Otcem hospodářských reforem v Číně je Teng Siao-pching, který stál u všech velkých zvratů v dějinách Čínské lidové republiky. Komunistou se stal již v 16 letech, přežil legendární dlouhý pochod, občanskou válku i boje s Japonci. Za vlády Mao Ce-tunga, s nímž si však příliš nerozuměl, byl jmenován členem Stálého výboru politbyra a stal se jedním z nejmocnějších čínských politiků. Během kulturní revoluce byl však všech postů zbaven a pracoval jako dělník. Mao o něm prohlásil, že je chomáčkem bavlny, ve kterém se skrývá ostrý špendlík.

Teng na rozdíl od Maa zdůrazňoval důležitost ekonomického růstu – bez něj se Komunistická strana Číny stane historií. Tengovy reformy začaly až po Maově smrti. „Není-li to legální, pak se to musí zlegalizovat. Černá nebo bílá; kočka, která chytá myši, je dobrá kočka,“ prohlásil již v roce 1962 Teng o svých názorech na nutné reformy hospodářství.

Teng Siao-pching na rozdíl od Mao Ce-tunga zdůrazňoval důležitost ekonomického růstu – bez něj se Komunistická strana Číny stane historií. Tengovy reformy začaly až po Maově smrti.

Řečeno jinak, nezáleží na tom, zda si lidé vyberou socialistické, nebo tržní postupy, hlavně že budou fungovat. Teng dokázal motivovat Číňany výrokem „zbohatnutí přináší slávu“. Vidina bohatství je podněcovala k podnikání, čímž vznikly miliony pracovních míst.

Propojení politické kontroly a tržních reforem, k nimž se později přidalo otvírání zahraničním firmám a privatizace, přineslo obrovské výsledky. Roční růst HDP přesahoval deset procent a 440 milionů Číňanů se vymanilo z chudoby. Ekonomové tvrdí, že šlo o největší redukci chudoby v dějinách.

Profesor Kjetil Storesletten z University v Oslu označil růst čínského hospodářství v uplynulých 40 letech za největší ekonomický zázrak v dějinách, což potvrzují i data. Čínské HDP na obyvatele se v roce 1978 pohybovalo na úrovni tří procent amerického HDP na obyvatele, dnes dosahuje 25 procent.

Čínská města

O Číně se sice stále častěji říká, že bez ní nelze řešit žádnou zásadní geopolitickou otázku, téměř denně se objevují zprávy, že čínský investor ovládl nějakou významnou americkou či západoevropskou firmu, ale u mnoha lidí přežívá předsudek, že Čína je zaostalou, chudou zemí, která svět zaplavuje nekvalitními výrobky.

Čínská města mohou konkurovat těm západním, a v mnohém je předčí. Zřejmě nejvíce jsou výsledky změn vidět v Šanghaji.

Čínská města ale mohou konkurovat těm západním, a v mnohém je předčí. Zřejmě nejvíce jsou výsledky změn vidět v Šanghaji, kde značky, jako je Rolex, Chanel, Cartier a další, mají na jedné nákupní třídě i několik obchodních domů. Šanghaj je podobně jako jiná čínská města plná paradoxů.

Parky po ránu zaplní staří Číňané cvičící tchaj-ťi, odpoledne je ovládnou hluční hráči ma-ťiangu. Postranní ulice jsou plné stánků s tradičním čínským občerstvením a lze objevit i místa, kde se jako by zastavil čas a přežívají tradice. Šanghaj je ale také supermoderním velkoměstem. Mrakodrapy, mezi nimi i druhá nejvyšší budova světa Shanghai Tower, či obchodní čtvrť Pchu-tung, kde ještě na počátku devadesátých let ležely pozemky ladem nebo byly využívány jako orná půda, večer svítí barevnými neony.

Vysokoškolské vzdělání

Čína je srovnatelná se západním světem i v dalších oblastech. V počtu absolventů vysokých škol již předstihla USA i celou Evropu. A náskok se bude zvyšovat. Dle prognóz BBC se v Číně do roku 2030 zvýší počet vysokoškoláků ve věku 25 až 34 let o 300 procent, přičemž v Evropě a v USA pouze o třicet.

V roce 2013 40 procent čínských vysokoškoláků absolvovalo obory, jako jsou věda, technologie, inženýrství a matematika, v USA méně než 20 procent

V roce 2013 40 procent čínských vysokoškoláků absolvovalo obory, jako jsou věda, technologie, inženýrství a matematika, v USA méně než 20 procent. Technické a přírodní vědy přitom mají zásadní význam pro rozvoj ekonomiky založené na znalostech.

Zaznívá však i kritika poukazující na inflaci vysokoškolských titulů. BBC ale konstatuje, že Číně se zatím daří skloubit kvantitu s kvalitou, přičemž odkazuje na letošní výsledky OECD PISA testů, dle nichž si čínský vzdělávací systém vede dobře. Deset procent nejvíce znevýhodněných 15letých studentů v Šanghaji mělo v matematice lepší výsledky než deset procent stejně starých nejvíce privilegovaných žáků v USA.

Vědecká a technologická velmoc

Více než 93 procent Číňanů vlastní mobilní telefon. Téměř 700 milionů lidí, Čína má více než 1,3 miliardy obyvatel, používá internet. Dle průzkumu britského deníku Financial Times mezi tisíci Číňany žijícími ve městech jich více než 98 procent uvedlo, že používá mobilní telefon k placení. Obliba mobilů coby platební platformy rychle roste, použití platebních karet se snižuje. Mnoho obyvatel západní Evropy přitom mobil–peněženku zatím běžně nepoužívá.

Čína také sází na inovace. Peking nedávno zveřejnil národní vědecký a technologický inovační plán. Jeho cílem je, aby se z Číny stala inovativní země a vědecká a technologická velmoc.Dle oficiálních údajů se technologie v roce 2010 podílely na ekonomickém růstu zhruba z pětiny, loni tvořily již více než 55 procent.

Peking nedávno zveřejnil národní vědecký a technologický inovační plán. Jeho cílem je, aby se z Číny stala inovativní země a vědecká a technologická velmoc.

V případě pozitivních změn je třeba zmínit i systém zdravotního pojištění. Ještě v roce 2003 téměř 80 procent obyvatel venkova nebylo zdravotně pojištěno a ve městech nemělo základní zdravotní pojištění 70 procent obyvatel. Pokud nepojištěný onemocněl, musel veškerou léčbu hradit v hotovosti. To bylo pro velkou část z nich nepřekonatelným problémem.

Dnes jsou v Číně tři typy zdravotního pojištění, které pokrývají dle oficiálních statistik více než 95 procent populace. Tato pojištění však ani zdaleka nekryjí veškeré výdaje na léčbu. V případě, že pacient potřebuje léčení v moderní specializované nemocnici, pokryje mu pojištění zhruba 30 procent nákladů.

Menší politický posun

Hospodářský růst Číny stále vyvolává obavy. Profesor Dilip K. Das hovoří o ekonomickém rozvoji Číny jako o renesanci – „dere“ se tam, kde již dříve byla. Číňané vynalezli kompas, papír či papírové peníze. V první třetině 19. století byla Říše středu největší světovou ekonomikou, větší než celé tehdejší Evropy. Během 150 let se ale tato pozice změnila. Následovalo období společenské a politické nestability a hospodářského rozvratu.

Zatímco hospodářské reformy odstartované na konci sedmdesátých let 20. století zásadně změnily čínskou ekonomiku, posun v politice není stejně výrazný

Zatímco hospodářské reformy odstartované na konci sedmdesátých let 20. století zásadně změnily čínskou ekonomiku, posun v politice není stejně výrazný. Čína se sice postupně, avšak nekontinuálně stává otevřenější a v určitých ohledech svobodnější, než ji znala předchozí generace, ale jen málo se změnilo ve svobodě slova či v přístupu k národnostním menšinám, což se týká především Tibetu a Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang – Komunistická strana Číny si stále zachovává monopol na důležitá rozhodnutí.

Letošní každoroční zpráva Amnesty Internationl o situaci v jednotlivých zemích na světě uvádí, že v Číně byla přijata řada nových zákonů zaměřených na národní bezpečnost, které ale ve skutečnosti ohrožují lidská práva. Vláda zahájila masivní kampaň proti právníkům, kteří se zabývají jejich dodržováním, podle Amnesty International jsou aktivisté a jejich ochránci obtěžováni a zastrašováni. Úřady zvýšily kontroly internetu, médií a akademické obce. Svoboda náboženského vyznání je nadále potlačována.

Hrozba pro čínskou kulturu

Americký think tank Pew Research Center loni zveřejnil výsledky sociologického průzkumu mezi více než 3600 Číňany a 96 procent dotázaných je přesvědčeno, že jejich kvalita života je vyšší než jejich rodičů. Za největší současný problém považují korupci, dále je trápí znečištěné životní prostředí a poukazují i na rostoucí rozdíly v bohatství.

Názory Číňanů na rychlé změny v uplynulých letech jsou smíšené. Většině se líbí moderní život, ale zároveň rostoucí počet Číňanů považuje konzum a komerci za hrozbu pro čínskou kulturu.

Podle tohoto průzkumu jsou názory Číňanů na rychlé změny v uplynulých letech smíšené. Většině se líbí moderní život, zároveň ale přiznávají, že se vytrácí jejich tradiční způsob života, přičemž 79 procent respondentů je přesvědčeno, že je třeba jej chránit proti zahraničním vlivům. Rostoucí počet Číňanů považuje konzum a komerci za hrozbu pro čínskou kulturu.

Na spodních příčkách žebříčku oblastí, které považují Číňané za problematické, jsou nezaměstnanost či podmínky pro zaměstnance. Většina z dotázaných, 77 procent, uvedla, že jejich finanční situace je lepší než před pěti lety. Paradoxní je, že Číňané svou ekonomickou situaci hodnotí kladně, přičemž čínská ekonomika zpomaluje a Čínu čekají reformy, které ovlivní život obyvatel, a mnoha nikoli pozitivně.

Rozevírající se příjmové nůžky

Loni čínská ekonomika vykázala růst 6,9 procenta, což bylo nejpomalejší tempo za uplynulých 25 let. Podle Čínského statistického úřadu se HDP ve druhém čtvrtletí letošního roku zvýšil meziročně o 6,7 procenta, stejně jako v prvních třech měsících. Mezinárodní měnový fond odhaduje tempo letošního růstu čínské ekonomiky na 6,6 procenta a příští rok počítá se zpomalením na 6,2 procenta.

Zpomalující hospodářský růst komplikuje udržení míry zaměstnanosti a zároveň je kvůli tomuto zpomalení stále těžší splnit očekávání Číňanů ohledně nárůstu mezd. Nůžky v příjmech se stále více rozevírají.

Čínský statistický úřad se v polovině července pochlubil, že navzdory zpomalujícímu tempu hospodářského růstu bylo v první polovině letošního roku vytvořeno více než sedm milionů nových pracovních míst. Kritici ale poukazují na to, že oficiální data nejsou spolehlivá. Nedávné výsledky průzkumu mezi čínskými manažery organizace World Economics naznačují, že čínská ekonomika roste ve skutečnosti jen asi polovičním tempem, než uvádějí oficiální data.

Zpomalující hospodářský růst komplikuje udržení míry zaměstnanosti a zároveň je kvůli tomuto zpomalení stále těžší splnit očekávání Číňanů ohledně nárůstu mezd. Nůžky v příjmech se stále více rozevírají – ve městech jsou nyní dle některých zdrojů více než trojnásobné ve srovnání s těmi na vesnicích, oficiální statistické údaje uvádějí méně než trojnásobek.

Finanční sféra je zatížena dluhy, přičemž situaci zhoršuje fakt, že až pětina připadá na problematické úvěry. A často se objevují názory, že Číně hrozí finanční krize. Britský deník The Guardian nedávno upozornil na podle něj fatální problém, že objem celkového čínského dluhu, včetně státu, podniků a domácností, dosahuje téměř 250 procent HDP.

Kontrola zadlužení

Tvůrci čínské hospodářské politiky se snaží objevit nové zdroje růstu. Christopher Findlay, děkan univerzity v australském Adelaide, v článku Realising Economic Reform in China (Provádění ekonomické reformy v Číně) zveřejněném na serveru East Asia Forum, tvrdí, že Peking nyní zaměřuje pozornost na reformy nabídkové strany, což vyžaduje změnu struktury průmyslu i v řízení a provozu staré ekonomiky a vytvoření větší konkurence.

Tyto kroky však musí doprovázet podpora růstu soukromé sféry, malých a středních podniků a odvětví služeb. Důležité budou i investice do lidského kapitálu a výzkumu. Findlay upozorňuje, že zásadní a bolestné reformy je obtížné nejen navrhnout, ale i „prodat“ jak politikům, tak veřejnosti.

Zpomalení poklesu tempa čínského hospodářského růstu závisí především na tom, jak rychle dostane Peking pod kontrolu zadlužení. Prezident Si Ťin-pching ale bude muset překonat vlivnou domácí opozici, která brání i reformám

V západních ekonomikách se na reformách podílejí thinktanky, univerzity, média a další subjekty, v Číně téměř výhradně byrokraté. A veřejnost je podle Findlaye skeptická. Čínská byrokracie prý postrádá schopnost provést zásadní změny, navíc by měla být sama reformovaná. Findlay je přesvědčen, že podpora hospodářského růstu reformou nabídkové strany nebude úspěšná, pokud byrokraté nebudou mít dostatek odvahy ke klíčovým změnám.

Pro ekonomickou budoucnost Číny bude zásadní vývoj letos a v příštím roce. Novodobá historie poskytuje mnoho precedentů, jakými cestami může Čína jít. Buď se jí podaří výrazně zpomalit pokles hospodářského růstu, nebo bude pokračovat nárůst úvěrů a dostaví se ničivá dluhová krize.

V prvním, pravděpodobnějším případě závisí zpomalení poklesu tempa čínského hospodářského růstu především na tom, jak rychle dostane Peking pod kontrolu zadlužení. Prezident Si Ťin-pching ale bude muset překonat vlivnou domácí opozici, která brání i reformám.



Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.