Látky na hubení plevelů obsahuje 75 procent pitné vody

Kohoutková voda je leckde plná pesticidů, zůstává však zdravá a její kvalita je v Česku stále vysoká. Navzdory tomu nelze dál přihlížet, jak se pitná voda špiní. Podle studie Státního zdravotního ústavu (SZÚ) je třeba účinně regulovat nasazení nejvíce problematických pesticidů. Problém je především v tom, co pitnou vodu znečišťuje.

Pavel Bartošek 10.10.2018
ilustrační foto | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy ilustrační foto | foto: Shutterstock
ilustrační foto

Pitná voda má být zdravá a čistá, takže látky na hubení plevelů v ní nemají co dělat. S touto myšlenkou pracovala Evropská komise, když v roce 1998 vydala směrnici o kvalitě pitné vody. Limity pro všechny druhy pesticidů proto stanovila na 0,1 mikrogramu na litr bez ohledu na to, jak jsou skutečně zdraví škodlivé. Spotřeba pesticidů v Česku ovšem významně roste. Loni se na polích rozprášilo na pět tisíc tun účinných látek obsažených v přípravcích na ochranu rostlin. A důsledky na sebe nenechávají čekat.

Specializovaná studie Státního zdravotního ústavu (SZÚ) nově ukázala, že se pesticidní látky nacházejí v 75 procentech veškeré pitné vody. Většina vzorků přitom nepřekračovala stanovené hladiny. Nadlimitní hodnoty autoři studie našli jen zhruba u pěti procent z nich. A ani zde to neznamená, že je ohroženo zdraví lidí. Limity totiž nejsou určeny na základě zdravotních rizik, ale pouze na bázi předběžné opatrnosti. Navzdory tomu je podle studie zřejmé, že „současná situace s výskytem pesticidních látek podkopává důvěru spotřebitelů v kvalitu a nezávadnost pitné vody“.

Kompetence ministerstva zemědělství

Jde tedy o paradox. Kohoutková voda je leckde plná pesticidů, navzdory tomu zůstává zdravá a její kvalita je v Česku stále vysoká. „Je nutné spotřebitele důrazně ujistit, že voda, kterou pijí, patří k těm nejkvalitnějším na světě a je zdravotně zcela nezávadná,“ potvrzuje ředitel Sdružení oboru vodovodů a kanalizací Oldřich Vlasák. Navzdory tomu nelze dál přihlížet, jak se pitná voda špiní. Podle studie SZÚ je nutné přistoupit k účinné regulaci nasazení nejvíce problematických pesticidů. S tím souhlasí i Vlasák: „Není pochyb, že současné používání pesticidů v České republice je dlouhodobě neudržitelné.“

Případná regulace používání pesticidů spadá do kompetence ministerstva zemědělství. To však neví o tom, že by se jejich používání mělo zpřísnit. Ani studie Státního zdravotního ústavu však žádná konkrétní opatření nenavrhuje, pouze hovoří o jejich nutnosti.

Problém je především v tom, co pitnou vodu znečišťuje. „Kdyby se použití pesticidních látek připustilo z důvodu, aby nám pšenici nesežrali škůdci, tak to se dá přijmout jako určité nutné zlo. Jenže z 90 procent to nejsou látky na obilí, ale na technické plodiny, čili na řepku a kukuřici,“ potvrdil LN František Kožíšek, vedoucí oddělení hygieny vody Státního zdravotního ústavu a jeden z autorů studie. Případná regulace používání pesticidů spadá do kompetence ministerstva zemědělství. To však neví o tom, že by se jejich používání mělo zpřísnit.

„Nyní se v ČR připravuje studie Pitná voda – cílené vyšetření širšího spektra pesticidů a jejich metabolitů v pitné vodě, kterou zadalo ministerstvo zdravotnictví Státnímu zdravotnímu ústavu. Zatím není k dispozici její finální podoba a není známo, jaká omezení se připravují,“ napsal LN mluvčí resortu Vojtěch Bílý. Ani studie SZÚ, která je už od prázdnin volně dostupná na webových stránkách ústavu, však žádná konkrétní opatření nenavrhuje, pouze hovoří o jejich nutnosti.

Další problém spočívá v tom, že ani cílená studie zdravotního ústavu, která měla zmapovat reprezentativní situaci ohledně pesticidů ve vodovodech, není úplně cílená. V Česku totiž neexistuje informační systém, z nějž by vodohospodáři či hygienici mohli zjistit, jaké pesticidy, kdy a kde zemědělci použili. Proto se měření dělají trochu naslepo.

Dva důvody

„Snažíme se prosadit vznik nějaké databáze, kam by zemědělci zapisovali, kde, co a jak použili, protože to mají podle zákona stejně povinnost evidovat. Ale bohužel tento úmysl naráží na odpor ministerstva zemědělství. Proto tady cílená kontrola není. Kdyby tady byla, výsledky možná budou ještě trochu horší,“ upozorňuje Kožíšek ze zdravotního ústavu. Množství pesticidů v pitné vodě totiž kolísá, takže během roku lze najít zcela rozdílné koncentrace.

To, že se v pitné vodě nalézají stále častěji nízké koncentrace pesticidů, má dva důvody. Jedním je, že se pesticidy používají více. Roli však hraje i prudký rozvoj analytických metod, které dnes umožňují odhalit ve vodě i jen velmi nízké koncentrace těchto látek.

To, že se v pitné vodě nalézají stále častěji nízké koncentrace pesticidů, má dva důvody. Jedním je, že se pesticidy používají více. Roli však hraje i prudký rozvoj analytických metod, které dnes umožňují odhalit ve vodě i jen velmi nízké koncentrace těchto látek. Což zdůrazňuje i hlavní hygienička Eva Gottvaldová: „Častější zjištění o překračování limitních hodnot reflektuje zejména změnu v analytických možnostech laboratoří, čímž došlo k rozšíření spektra sledovaných pesticidních látek.“ Podle ní proto studie SZÚ nepřinesla „závažné zjištění“.

Odborníci ovšem upozorňují, že nízko stanovené limity mají smysl. V kohoutkové vodě se totiž často nachází koktejl těchto pesticidů v podlimitním množství. Studie SZÚ v jednom vzorku nalezla až 11 z 21 sledovaných látek. Současná toxikologie přitom nedokáže zhodnotit zdravotní rizika směsi většího počtu chemických látek. „Když jsou tam směsi, nemáme úplně vnitřní jistotu, že to nikomu škodit nebude,“ dodává vedoucí oddělení hygieny vody František Kožíšek.

A nejde pouze o koktejl z pesticidů. „Látky, které ohrožují pitnou vodu, nejsou jen přípravky na ochranu rostlin, ale i léčiva, kterých stále přibývá, hormony a hormonální antikoncepce, sinice a řasy, kosmetický průmysl či chemické látky používané ve stavebnictví. S rozsáhlými melioracemi došlo k odvodňování niv a z chemicky ošetřených ploch se naopak do tekoucích vod začaly splachovat pesticidy a další škodliviny. Nutno také upozornit na to, že řada obcí a měst nemá vybudovanou kanalizační síť s čističkou odpadních vod,“ upozorňuje mluvčí ministerstva zemědělství.

Negativní externalita

Existují však opatření, která dokážou zabránit, aby se někde opakovaně vyskytovaly zvýšené hodnoty pesticidů a léků ve vodě. Relativně nejrychlejším z nich je doplnit úpravny vody o další stupeň pokročilých technologií, nejčastěji o proces ozonizace a následného prohnání přes aktivní uhlí či membránovou filtraci. V České republice byla o tento stupeň úpravy v nedávné době doplněna především úpravna vody v Plzni na Homolce, kde je zdrojem surové vody řeka Úhlava, zatížená právě pesticidními látkami v konkrétní části roku.

V případě pesticidů v pitné vodě jde o negativní externalitu, kdy zisky z pěstování technických plodin jsou soukromé, zatímco náklady na jejich odstranění z pitné vody zaplatí spotřebitel ve vodném

Velký projekt chystá i úpravna vody Želivka, neboť zvýšené koncentrace pesticidů se kvůli intenzivní zemědělské činnosti v povodí nacházejí také ve vodní nádrži Švihov. Nejde však o levná opatření. Modernizace úpravny vody v Plzni vyšla na miliardu a rekonstrukce úpravny vody Želivka je projekt za 1,2 miliardy korun.

„Díky pokročilým technologiím jsou provozovatelé vodáren schopni se vypořádat s touto situací a dodávat zákazníkům kvalitní pitnou vodu splňující přísné legislativní požadavky. Na druhé straně zvýšená koncentrace těchto látek má za následek vyšší provozní i investiční náklady, jakož i vyšší nároky na obsluhu pokročilých technologií. V konečném důsledku se tak zhoršená kvalita surových vod určených pro výrobu vody pitné projeví ve výši plateb za vodné,“ upozorňuje Vlasák.

V případě pesticidů v pitné vodě jde o negativní externalitu, kdy zisky z pěstování technických plodin jsou soukromé, zatímco náklady na jejich odstranění z pitné vody zaplatí spotřebitel ve vodném.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.