Lajčák: Potřebujeme demonstrovat, že jsme evropští

Nás nastartovala éra bývalého premiéra Vladimíra Mečiara, kdy jsme skutečně viděli ten odjíždějící vlak, v němž seděli Češi, Poláci i Maďaři. Proto jsme se rozhodli zakotvit v samém jádru Evropy – včetně eura a přihlášení se k tvrdému jádru EU, pokud se bude tvořit, říká v rozhovoru slovenský ministr zahraničí Miroslav Lajčák.

vlajky v4 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy vlajky v4 | foto: Lidovky.cz
vlajky v4

Pro mě je důležité, aby střední Evropa přestala být vnímána jako problém. Visegrádská čtyřka je dnes v situaci, kdy je v médiích západní Evropy označována jako potížista. My musíme dokázat, že to tak není, říká v rozhovoru Miroslav Lajčák.

LIDOVÉ NOVINY: Nedávno si Češi a Slováci připomínali 25. výročí vzniku samostatných států. Dlouho se zdálo, že v Evropě je premiantem Česko. Vy jste ale mezitím přijali euro a přihlásili jste se k západní Evropě. Předstihli Slováci v tomto směru Čechy?

LAJČÁK: Vůbec bych nad tím neuvažoval v kontextu premiantství. Pro mě je důležité, že Česko a Slovensko jsou země, které si rozumějí a vzájemně se podporují. Samozřejmě že jsou tu odlišnosti – u vás je třeba míra skepse vůči Evropě vyšší než na Slovensku. Nás nastartovala éra bývalého premiéra Vladimíra Mečiara, kdy jsme skutečně viděli ten odjíždějící vlak, v němž seděli Češi, Poláci i Maďaři. Proto jsme se rozhodli zakotvit v samém jádru Evropy – včetně eura a přihlášení se k tvrdému jádru EU, pokud se bude tvořit. Na tom u nás panuje konsenzus – nejen politický, ale třeba i byznysový. Nevidím to ale jako důvod, proč by mezi Čechy a Slováky musela panovat řevnivost. Pro mě je důležité, aby střední Evropa přestala být vnímána jako problém. Visegrádská čtyřka je dnes v situaci, kdy je v médiích západní Evropy označována jako potížista. My musíme dokázat, že to tak není.

LIDOVÉ NOVINY: A lze to dokázat společně?

Tak jako my posloucháme naše partnery, by bylo dobré, kdyby Evropa více naslouchala nám. Třeba v otázce migrace vůči nám bylo mnoho politiků hluchých, přestože se ukázalo, že vývoj dal za pravdu našim obavám.

LAJČÁK: Určitě. Vždy je nás slyšet lépe, pokud mluvíme společně. Česko a Slovensko byly na jedné vlnové délce v evropských tématech. Speciálně v době, kdy jsou vůči Polákům a Maďarům vznášeny námitky, potřebujeme demonstrovat, že česká i slovenská společnost jsou evropské. Že celá V4 je jedním z motorů ekonomického růstu. Tak jako my posloucháme naše partnery, by bylo dobré, kdyby Evropa více naslouchala nám. Třeba v otázce migrace vůči nám bylo mnoho politiků hluchých, přestože se ukázalo, že vývoj dal za pravdu našim obavám. Chtělo by to víc dialogu a méně paternalismu.

LIDOVÉ NOVINY: Co by přispělo ke stmelení východu a západu Evropy? Změna smluv o EU po brexitu?

LAJČÁK: To není otázka nějakých smluv, ale ochoty naslouchat. Nový německý ministr vnitra Horst Seehofer již prohlásil, že málo nasloucháme východu Evropy. Takže náznaky nového přístupu už tu jsou. Je to ale úkol i pro nás – my si musíme více dávat záležet na evropských gestech a více zdůrazňovat naši autentickou zkušenost.

LIDOVÉ NOVINY: Vy jste nejen slovenským šéfdiplomatem, ale také předsedou Valného shromáždění OSN. Máte tak na migraci pohled evropský i globální. Jak se může EU a OSN v otázce řešené migrace doplňovat?

LAJČÁK: Migrace je jednoznačně téma, kde se úsilí EU i OSN protíná. Jistým způsobem nešťastně. V OSN se finišuje s přípravou takzvaného globálního kompaktu. Ten by měl být letos v červenci dohodnutý a v prosinci podepsaný. Jde o první dokument, který bude skutečně po celém světě nějak regulovat migraci. Půjde o soubor doporučení, který nebude právně závazný. Dokáže ale eliminovat negativa a posilovat pozitivní stránky migrace. Zároveň se ovšem v EU diskutuje o modernizaci dublinského systému. Bohužel pro mnohé Evropany migrace znamená jen kvóty. Já jsem si díky práci v OSN až v New Yorku uvědomil, jak jinde vnímají migraci odlišně. Třeba v Africe to žádný nový fenomén není. Navíc osmdesát procent migrace se děje v rámci afrického kontinentu. Z jejich pohledu jsme my Evropané posedlí těmi pěti procenty lidí, kteří chtějí jít do EU. Ostatní jako by nás nezajímalo.

LIDOVÉ NOVINY: A zajímá takový globální pohled vaše kolegy v Evropské radě? Poslouchají vás?

LAJČÁK: Já na zasedání Evropské rady nejezdím. Nechci, aby tu vznikl pocit, že mám dvojí identitu. V Bruselu mě proto zastupuje náš státní tajemník (Ivan Korčok – pozn. red.). Ale samozřejmě s ministry zahraničí mluvím v New Yorku, oni siv OSN podávají kliku od dveří.

LIDOVÉ NOVINY: Je migrace pro OSN tím nejdůležitějším tématem? Při tradičním zářijovém zasedání Valného shromáždění je slyšet něco jiného – terorismus, sucho, nedostatek obživy a pitné vody.

Pokud nezajistíme mír, tak na lidská práva můžeme zapomenout. Právě na tohle téma pořádá OSN koncem dubna velkou konferenci, kam dorazí politici z Kolumbie nebo Bosny, tedy zemí, které mají s konflikty neblahé zkušenosti.

LAJČÁK: Vůbec nejčastějším tématem vystoupení hlav států byla loni pařížská klimatická dohoda a udržitelné cíle. To my na Slovensku ani v Česku nevnímáme jako ty nejdůležitější věci, ale v New Yorku o tom loni mluvilo 160 řečníků. Z mého pohledu je nejdůležitější předcházení konfliktům. My můžeme vyslat do světa modré přilby, ale diplomacie by se měla snažit takovým konfliktům zabránit. Pokud nezajistíme mír, tak na lidská práva můžeme zapomenout. Právě na tohle téma pořádá OSN koncem dubna velkou konferenci, kam dorazí politici z Kolumbie nebo Bosny, tedy zemí, které mají s konflikty neblahé zkušenosti.

LIDOVÉ NOVINY: Vy jste zrovna v Bosně měl jako vysoký představitel mezinárodního společenství pravomoci protektora, mohl jste třeba vetovat zákony. Není šéfování Valnému shromáždění příliš ceremoniální funkce?

LAJČÁK: Já jsem v Bosně nikomu nevnucoval svou vůli, jen povzbuzoval domácí politiky, aby plnili svou úlohu. V OSN nemám výkonné pravomoci, ale jsem hlasem 193 zemí. Čím dál více států chce být na Valném shromáždění slyšet. Proto bych řekl, že i funkce předsedy roste.

LIDOVÉ NOVINY: Na druhé straně třeba Spojené státy nejsou OSN zrovna nakloněny.

LAJČÁK: Musíme vzít jako fakt, že administrativa prezidenta Trumpa multilateralismu nefandí. Naším úkolem je přesvědčovat, že problémy jako migrace, klimatické změny nebo terorismus žádná země, tedy ani USA, nedokáže řešit sama.

Miroslav Lajčák

  • Vystudoval práva na Komenského univerzitě v Bratislavě a diplomacii na Moskevském státním institutu pro mezinárodní vztahy.

  • V diplomacii se pohybuje od roku 1988, pracoval v Moskvě, Tokiu a Bělehradě. V letech 2007 až 2009 byl vysokým představitelem mezinárodního společenství v Bosně a Hercegovině.

  • Mezi lety 2009 a 2010 a pak opět od roku 2012 je ministrem zahraničních věcí Slovenska.

  • Loni v květnu byl zvolen předsedou Valného shromáždění OSN, mandát mu vyprší letos v září.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.