Kyberobrana je v Česku v plenkách. Nejsou peníze ani lidé

Česká republika dává na svou obranu ve virtuálním prostředí méně než většina vyspělých zemí. Objem investic státu do kybernetické bezpečnosti stagnuje.

Internetová bezpečnost – ilustrační foto. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Internetová bezpečnost – ilustrační foto. | foto: Shutterstock
Internetová bezpečnost – ilustrační foto.

Celkem 1,9 miliardy liber, v přepočtu tedy více než 60 miliard korun, plánuje v následujících pěti letech investovat do kybernetické ochrany země Velká Británie. Když tento ambiciózní plán představoval, vysvětloval šéf tajné služby MI5 Andrew Parker poloviční zvýšení oproti předchozímu období stále agresivnějšími útoky sponzorovanými vládami zemí a především Ruska.

Británie je v tomto ohledu jednou z předních zemí. Česká republika nikoliv. Rozpočet na kyberbezpečnost v loňském roce činil zhruba půl miliardy a už několik let významně neroste, což potvrzují i jednotlivé úřady. Národní strategie kybernetické bezpečnosti počítá v následujících třech letech s ročním dvouprocentním nárůstem. Nedávný případ ukradených e-mailů ministerstva zahraničních věcí přitom ukazuje, že kyberzločin sílí.

Miliony nebo jen statisíce

„Přesnou sumu nelze vyčíslit, protože požadavky kybernetické bezpečnosti se přímo či nepřímo odrážejí ve velkém spektru činností ministerstva, zejména – avšak nejen – ICT sekce. Odhadujeme, že ryze na kybernetickou bezpečnost byly v roce 2016 vynaloženy prostředky v řádu jednotek milionů korun,“ uvádí mluvčí MZV Michaela Lagronová s tím, že podobně tomu bude i letos.

Více než 10 milionů korun vložených do zabezpečení systémů a dat přiznaly jen tři resorty.

Podobně jsou na tom i další ministerstva. Více než 10 milionů korun vložených do zabezpečení systémů a dat přiznaly jen tři resorty. Za své vzal i původní vládní plán, aby ministerstvo obrany investovalo do kyberobrany úřadu a celé země v letech 2016 až 2020 kolem 500 milionů ročně. Podle informací poskytnutých LN na základě zákona o svobodném přístupu k informacím loni šlo z tohoto úřadu na počítačové zabezpečení 7,2 milionu. V prostředí, kde se vypisují miliardové IT tendry, je to málo.

„Pokud bych nyní budoval novou IT strukturu, dal bych 10 procent z IT rozpočtu na zabezpečení,“ řekl v rozhovoru pro Lidové novin Eviatar Matania, ředitel izraelské National Cyber Bureau a strůjce tamní úspěšné kybernetické politiky. „Vládní nařízení z roku 2015 ukládá všem izraelským ministerstvům a státním organizacím dávat osm až deset procent IT rozpočtu na zabezpečení,“ dodává.

V Česku by podobným kritériem prošlo trochu překvapivě ministerstvo kultury, kde podíl nákladů na bezpečnost dosahuje 20 procent. Však také jako jedno z mála investuje do této oblasti dvojciferný počet milionů. Jiné úřady, jako například ministerstvo školství, tuto oblast dříve vůbec koncepčně neřešily a nyní se pod tlakem snaží o nápravu.

Nekonečná řada útoků

Izrael do kybernetické obrany investuje ročně stovky milionů dolarů, tedy řádově více než ČR. Přitom situace veřejných institucí v těchto zemích se nijak zásadně neliší a musí fungovat pod permanentními útoky.

V Česku sice už dva roky existuje zákon o kybernetické bezpečnosti, který stanovuje požadavky na bezpečnostní prvky, hlášení incidentů či zodpovědné osoby, na realizaci ale nejsou lidé.

„Síť MPO je neustále vystavena trvalým útokům typu phishingových e-mailů, spamů, trojských koňů, virů a v neposlední řadě také ransomware (šifrovací programy – pozn. red.),“ uvedl mluvčí ministerstva průmyslu František Kotrba s tím, že zabezpečení do vnitřní sítě propustí při útoku jen pět procent všech příchozích zpráv. V jednom se však všechny resorty shodnou. Největší díru do jejich bezpečnostních opatření a strategií nedělají škodlivé programy, ale personální nedostatky.

V Česku sice už dva roky existuje zákon o kybernetické bezpečnosti, který stanovuje požadavky na bezpečnostní prvky, hlášení incidentů či zodpovědné osoby, na realizaci ale nejsou lidé.

„Stěžejním problémem je nedostatek specializovaných odborníků ICT, zejména pro oblast bezpečnosti systémů. Odvíjí se od možnosti finančního ohodnocení, které je nesrovnatelně níže než v komerčním sektoru,“ vysvětluje Jana Zechmeisterová z tiskového oddělení ministerstva obrany.

Podle dat společnosti LMC, která provozuje portály Jobs.cz a Prace. cz, se průměrné mzdy na stejných pozicích liší mezi státní a soukromou sférou o tisíce a rozdíly rostou. Na vyšších pozicích jde o více než 10 tisíc korun.

Náklady států na kybernetickou bezpečnost

  • ČR zhruba 530 milionů Kč za rok 2016
  • Izrael stovky milionů dolarů ročně
  • Kanada 58 milionů dolarů (1,47 mld. Kč) za pět let
  • Austrálie 230 milionů dolarů (5,8 mld. Kč) za pět let
  • Velká Británie 1,9 miliardy liber (60,3 mld. Kč) za pět let


Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.