Kybernetici z ČVUT budují robotické centrum za miliardu

Akademický senát ČVUT schválil záměr výzkumného institutu, jenž má sbližovat univerzitu s průmyslem. Založen bude k 1. červenci 2013.

Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) by měl v pražských Dejvicích vyrůst do roku 2015. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) by měl v pražských Dejvicích vyrůst do roku 2015. | foto: © ČESKÁ POZICEČeská pozice
Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) by měl v pražských Dejvicích vyrůst do roku 2015.

Chytřejší vozidla se strojovým viděním, lepší zabezpečení počítačů či mechatronické řešení průmyslových úkolů – takové by mohly být výstupy z budoucího centra ČVUT, jež ponese název Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC). První idea vzniku elitního robotického centra s nadnárodním významem se objevila již v roce 2008, nyní se však velké plány počínají reálně naplňovat. „Ústav bude založen k 1. červenci 2013,“ uvedl pro ČESKOU POZICI rektor ČVUT Václav Havlíček.

Jedním z důležitých impulzů je, že pražské univerzity dosáhnou na tři miliardy korun z evropských fondů, jak jsme jako první informovali. „Mám z toho velikou radost, protože pražské vysoké školy byly v čerpání fondů EU diskriminovány,“ podotýká Havlíček. Dejvický CIIRC by měl být excelentním informatickým pracovištěm a udržovat blízké kontakty s průmyslem. Cena bude činit kolem miliardy; škola už má z minulosti připravených 104 milionů.

S projektem nesouhlasili všichni akademici ani část vedení fakulty, protože výhledově mají do ústavu přejít silné výzkumné týmy z fakulty elektrotechnickéDruhým zásadním mezníkem pro zřízení „Věže“, jak se projektu přezdívá, bylo, že ho minulou středu schválil Akademický senát ČVUT. Což nebylo předem tak úplně „ložené“. Nesouhlasili s ním totiž všichni akademici ani část vedení fakulty, protože výhledově mají do ústavu přejít silné výzkumné týmy z fakulty elektrotechnické (FEL). Pro vznik bylo nakonec 19 hlasů, proti deset a osm senátorů se zdrželo.

„CIIRC byl týmem profesora Vladimíra Maříka připravován dlouho a nám se ta myšlenka líbila. Snažili jsme se více než rok přípravný tým přesvědčit, že by ústavu bylo lépe uvnitř fakulty. To se nám nepovedlo,“ řekl ČESKÉ POZICI děkan FEL Pavel Ripka s tím, že z odchodu kvalitních kolegů sice radost nemá, „ale bylo by pošetilé jim v tom bránit“. Neodcházejí totiž daleko a úplně, protože drtivá většina členů přípravné skupiny na fakultě učí a Ripka předpokládá, že si na ní úvazky nechá i v budoucnosti.

S územním rozhodnutím v kapse

Výhodou CIIRC, který se pokusí získat prostředky z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI), je jeho připravenost. Měl by vyrůst v ulici Jugoslávských partyzánů. Prorektor ČVUT pro výstavbu Miloslav Pavlík ČESKÉ POZICI potvrdil, že na investiční akci je vydáno rozhodnutí o změně územního rozhodnutí o umístění stavby. V současné době proběhlo výběrové řízení na dodavatele projektové dokumentace pro výkonové fáze dokumentace pro stavební povolení, pro provedení stavby a pro výběr zhotovitele stavby včetně autorského dozoru. Projekt by měl být hotov v červnu 2015. Centrum má být zbudováno ve třech navazujících fázích.

Nový model excelence

Ideovým otcem CIIRC je Vladimír Mařík, jenž vede katedru kybernetiky. Ta je známa spoluprací nejen s významnými firmami, ale i s americkým obranným výzkumem. „Chceme na ČVUT vybudovat vysokoškolský ústav, jenž se svým moderním charakterem, principy provozu a vnitřní samosprávy, vědeckými výsledky, jejich transferem do praxe i stylem výchovy nové generace odborníků stane modelovým řešením, posilujícím integritu i prestiž ČVUT,“ sdělil profesor Mařík ČESKÉ POZICI. Dle něj je zapotřebí, aby se výzkum, který dnes probíhá na různých pracovištích, propojil pro realizace průlomových projektů.

Přínosem může být i v Česku neobvyklé pojetí samosprávy s řízením vědeckými osobnostmi, které budou moci výrazně ovlivňovat směřování ústavuDle zatím dostupné dokumentace má CIIRC posílit český výzkum ve strategických oborech blízkých IT a má být otevřen spolupráci s dalšími školami i informatickými pracovišti napříč Českem – například s plzeňským střediskem NTIS nebo ostravským superpočítačem IT4Innovations, jež jsou budovány ze strukturálních fondů.

V dejvickém ústavu, jenž původně nesl název po slavném českém kybernetikovi Centrum Antonína Svobody, by mělo pracovat až 250 výzkumníků. Důležitá je výchova doktorandů a důraz na excelenci. Za nejdůležitější předpokládaný přínos pak člen přípravného výboru profesor Václav Hlaváč považuje vznik výzkumného ústavu na univerzitě s těsným provázáním na výuku.

„Tento model je ve světě osvědčený a v České republice více méně nový. Příkladem může být SRI International při Stanfordově univerzitě nebo Excellence Clusters na vybraných německých univerzitách, například v RWTH Aachen,“ dodal Hlaváč pro ČESKOU POZICI. Věří také v čilou mezinárodní i mezioborovou výměnu zkušeností i převod nápadů do praxe. Přínosem dle něj může být i v Česku neobvyklé pojetí samosprávy s řízením vědeckými osobnostmi, které vytvoří takzvaný Sněm CIIRC a budou moci výrazně ovlivňovat směřování ústavu.

Zájemci jsou

V přípravném výboru figurují jména profesorů Michaela Šebka, Mirka Navary, Olgy Štěpánkové či Zdeňka Hanzálka. O práci v CIIRC projevili dle Hlaváče zájem další osobnosti z fakulty elektrotechnické (informatici, kybernetici, lidé z katedry řídicí techniky i robotici), ale i vědci z fakulty strojní, kupříkladu odborníci na automatické řízení, teoretičtí mechanici, dále některé osobnosti z fakulty dopravní nebo i z fakulty biomedicínského inženýrství. Vznik kybercentra v dopise podpořili též děkani fakulty stavební (Alena Kohoutková) a strojní (František Hrdlička).

„Předpokládám, že se do práce CIIRC zapojí většina osobností z Centra strojového vnímání, které mám čest vést,“ říká profesor Hlaváč, jehož týmy se zabývají i strojovým viděním (na tuto katedru putoval před pár lety vůbec první americký „radarový“ grant). Výzkum se zabývá počítačovým viděním, rozpoznáváním, robotikou a matematikou neurčitosti. „Míra zapojení kolegů může být různá, od plného úvazku v CIIRC po částečnou spolupráci na projektech,“ dodává Hlaváč, jenž předpokládá, že se nadále s kolegy bude podílet na výuce některých studijních programů na fakultě. V ideálním případě by CIIRC měl spolupracovat s fakultou, ze které část personálu přejde.

Příležitost, jak neztratit české odborníky

Dle děkana FEL Ripky bude profesor Mařík v čele nového ústavu postaven před dva velmi těžké úkoly: vybudovat novou instituci a v krátké době připravit velký celoškolský projekt do chystané výzvy OP VaVpI pro Prahu.

„Samozřejmě je pro FEL škoda, že ho jako řídícího pracovníka ztrácíme, ale na druhé straně na své katedře vychoval řadu vynikajících pokračovatelů,“ říká Ripka. Podstatné prý bude, aby měl Mařík možnost se na tyto úkoly plně soustředit a aby měl podporu vedení ČVUT a jednotlivých fakult a dalších součástí školy. „Za FEL podporu deklaruji,“ dodává Ripka.

Sám Mařík věří, že nový institut svým významem pro českou vědu a ekonomiku i otevřeností vědcům a institucím vně ČVUT přesáhne dimenze univerzity. „A také si uvědomujeme, že vznikem CIIRC můžeme iniciovat potřebný přerod uvnitř ČVUT. Chceme podporovat interdisciplinaritu výzkumu, máme v úmyslu efektivní spoluprací podporovat Centra kompetence a excelence, která na ČVUT fungují v dalších oborech. Chceme dát nový prostor pro desítky kvalitních odborníků, které jsme na škole v posledních dvou dekádách vychovali a které nechceme pro Česko ztratit,“ dodává Mařík. Strukturální fondy dávají k realizaci těchto snah příležitost.

Související články ČESKÉ POZICE: