Kůrovec táhne vítězně českými smrčinami

Kůrovec již ovládl oblast táhnoucí se od Tachova až po Vyškov a radikálně rozšiřuje na území Čech, Moravy i Slezska své teritorium. Podle reálného odhadu Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti během příštího či přespříštího roku bude lýkožrout okupovat nebo bezprostředně ohrozí veškerý smrkový porost v České republice.

Kůrovcová kalamita u cesty na Těšíkovskou Kyselku na Šternbersku. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Kůrovcová kalamita u cesty na Těšíkovskou Kyselku na Šternbersku. | foto: Foto Antonín Sosík, Klub českých turistů
Kůrovcová kalamita u cesty na Těšíkovskou Kyselku na Šternbersku.

Když si Marek Kysilka objednal palivové dříví na zimu, na jedné dvoumetrové kulatině zářila modrá turistická značka. „Přemýšlím, že ji nespálím, ale uchovám jako památeční artefakt,“ usmívá se. Jenže jestliže někde značka přebývá, na některé turistické trase nejspíš chybí. A zdaleka není jediná. Pan Kysilka, který žije na jihu Čech, bude mít hmatatelnou památku na největší lesní katastrofu v moderních dějinách Česka. Kůrovec táhne vítězně smrčinami.

Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti LN poskytl LN reálný odhad: během příštího či přespříštího roku bude lýkožrout okupovat nebo bezprostředně ohrozí veškerý smrkový porost v republice. Velká ohniska jsou zejména na severu Moravy, ale letos se dle lesníků navíc propojila dvě obrovská kůrovcová území v jižní části republiky. Kůrovec už ovládl oblast táhnoucí se od Tachova až po Vyškov. Odborníci předpokládají, že nějakým způsobem mohou být zasaženy čtyři z pěti smrků, které rostou na území Česka.

Likvidace turistických značek

Kalamita má už praktické dopady nejen na lesníky, ale na celou populaci. „Bylo nutné prodírat se ostružiním nebo houštím křídlatky a domyslet si směr, protože v okolí se mohutně kácí. Došla jsem sice za Horní Vilémovice, ale když se opět značka ztratila na nově utvořené pasece, přestalo mě to bavit a šla jsem si svou cestou,“ popisuje na webu Turistickéznačení.cz situaci na Vysočině Eva Miksová. Podobný postřeh uvádí i turistka Taťána Dundáčková z Olomoucka: „Zřejmě kvůli kůrovci zmizela i spousta stromů s turistickou značkou.“

Klub českých turistů eviduje zatím celkem 700 kilometrů poškozených značených tras, což je o něco více než vzdušná vzdálenost z Chebu do Košic. Kácení ale pokračuje. Rozsah poškození značek se turistům určuje jen obtížně, neboť řádění kůrovce nebere konce.

Klub českých turistů (KČT), který se o značení turistických tras a jejich pravidelnou údržbu stará, sčítá škody. Dohromady podle předsedy rady značení KČT eviduje zatím celkem 700 kilometrů poškozených značených tras, což je o něco více než vzdušná vzdálenost z Chebu do Košic. Kácení ale pokračuje. Rozsah poškození značek se turistům určuje jen obtížně, neboť řádění kůrovce nebere konce. Momentálně je nejhorší situace v Moravskoslezském kraji v okolí Bruntálu, Krnova a Města Albrechtice.

„V těchto místech odhadujeme rozsah značených tras zasažených kalamitou na přibližně 600 kilometrů. Další oblastí je Olomoucký kraj v okolí Šternberka, kde kalamita postihla zhruba 100 kilometrů cest,“ říká předseda rady značení Klubu českých turistů (KČT) Pavel Přílepek. Právě na Šternbersku má na starosti značení Antonín Sosík, předseda místního odboru KČT a vedoucí značkař. Popisuje, že například kolem Těšíkovské kyselky les úplně zmizel, vykácené jsou kopce i celé údolí.

Navýšení finanční podpory

„Najdete úseky, které jsou najednou třeba půl kilometru bez stromů. Těžaři se nám snaží vycházet maximálně vstříc, a pokud to jde, uřezávají napadené stromy až nad značením. V drtivé většině případů nám také hlásí, když nějaké značky padnou,“ uvádí Sosík. „Lidé, kteří chodí na túry často, se umějí v krajině orientovat a dokážou odvodit, kudy dál. Navíc s sebou už vcelku běžně nosí chytré telefony s aplikacemi, které mohou v nouzi využít. Problémy mohou mít snad jen sváteční výletníci,“ míní Sosík.

Olomoucký kraj tamním odborům Klubu českých turistů letos navýšil finanční podporu na obnovu tras ze 400 tisíc ročně na mimořádných 780 tisíc korun. Dotace bude směřovat do okolí Svatého Kopečku, na Jesenickou lyžařskou magistrálu či do okolí Šumperka a Rychlebských hor.

Lidé z Klubu českých turistů se nyní podle něho nezastaví, procházejí dvakrát víc tras oproti běžným rokům. Pro značení vyhledávají jiné vhodné stromy, než jsou kůrovcem oblíbené smrky. V mnoha případech musejí umisťovat plechové značky na pařezy. Více se také využívají vhodné kameny a značkařské kolíky, na něž lze připevnit plechové šipky. „Problém může nastat v zimě, kdy pařezy zapadají sněhem a značky opět nebudou vidět,“ upozorňuje Antonín Sosík.

Olomoucký kraj tamním odborům KČT letos navýšil finanční podporu na obnovu tras ze 400 tisíc ročně na mimořádných 780 tisíc korun. Dotace bude směřovat do okolí Svatého Kopečku, na Jesenickou lyžařskou magistrálu či do okolí Šumperka a Rychlebských hor. Celkové náklady na obnovu turistických tras si však předseda rady značení KČT Pavel Přílepek netroufá odhadnout. Jistě podle něj budou mnohem vyšší než v letech běžného provozu. Třeba už jen proto, že značkaři musejí víc sahat po plechových ukazatelích a používat kovové kolíky, které jsou dražší než pouhá barva.

„V kalamitních oblastech se snažíme zajistit obnovu značení mimo plán nejprve značkaři dané oblasti. Pro příští rok připravujeme i výpomoc značkařů z jiných krajů,“ říká. Pro KČT jich nyní pracuje 1700; jde o dobrovolníky, kteří se o údržbu starají ve volném čase a bez nároku na mzdu.

Smrky to mají nahnuté

Nejrozšířenější je u nás lýkožrout smrkový, zabydlel se tu i jeho odolnější kolega, kůrovec severský. Podle prognóz Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) reálně hrozí, že škůdce během příštího či přespříštího roku bezprostředně ohrozí veškerý smrkový porost v republice. „Situace se opět zhoršila, a to na celém území,“ uvedl pro LN šéf Lesní ochranné služby Petr Zahradník.

Stále sice platí, že nejpostiženější je území Moravskoslezského a Olomouckého kraje společně se severní polovinou kraje Zlínského, lýkožrout ale rozšiřuje své teritorium. „Od roku 2015 se hranice plošné kalamity posunula ze svého jádra na rozhraní okresů Opava, Bruntál a Olomouc o 60 až 100 kilometrů všemi směry. Zatím odolávají nejvyšší polohy Hrubého Jeseníku a Beskyd,“ vypočítává Vojtěch Bílý z ministerstva zemědělství. Dalšími kalamitními oblastmi jsou od roku 2017 jihozápadní Morava a jihozápadní Čechy, Domažlicko, Klatovsko, Strakonicko.

Tři hlavní rojení

Letos se obě obrovská kůrovcová území spojila v okrese Jindřichův Hradec, nyní se tato oblast rozkládá od Vyškova až po Tachov. „Nejvíce jsou ohroženy smrkové a borové porosty v jižní polovině kraje Vysočina a v Jihomoravském kraji. Během letošního léta vznikly další menší kalamitní oblasti v Posázaví, v Pojizeří a v okrese Děčín,“ dodává Bílý. Petr Zahradník připojuje ještě Královéhradecký a Pardubický kraj a jižní oblasti kraje Středočeského. Nejméně postižené je zatím Karlovarsko a Ústecko. Letos se navíc stalo to, čeho se brzy zjara odborníci obávali.

Proběhla tři hlavní rojení kůrovce, ojediněle byla dokonce založena i čtvrtá generace. „Při normálním počasí je na většině území dokončen vývoj pouze dvou generací, letos je to tedy o jednu více,“ uvedl Bílý. O rozsahu kalamity vypovídají i čísla o těžbě dřeva. V roce 2016 bylo v ČR kolem čtyř milionů kubíků smrkových kůrovcových těžeb, v roce 2017 zhruba šest milionů a letos se očekávají rekordní těžby v objemu deset až dvanáct milionů kubíků. „Před vznikem současné kalamity se historicky nejvyšší těžby pohybovaly v rozpětí dvou až tří milionů kubíků,“ uvedl Bílý.

Kůrovcová zkáza svým rozsahem překonala odumírání lesů kvůli emisím ve druhé polovině 20. století i holožíry bekyně mnišky v letech 1917–1927, kdy bylo zničeno asi 600 tisíc hektarů různých porostů. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti vyjmenovává řadu příčin nynější katastrofy. „Vliv mělo extrémní počasí v letech 2015–2018, v prvé řadě jde ale o nedostatečné těžební a asanační kapacity vedoucí k pozdnímu zpracování napadených stromů, pomalé zpracování větrných polomů či zhroucení trhu se dřevem,“ uvedl Petr Zahradník.

Další škůdci

Soukromí vlastníci lesa navíc otevřeně kritizovali i bezzásahové zóny, kterým připisují velký díl viny. V lesích je nyní asi 500 milionů metrů krychlových smrkové dřevní hmoty, přemnožením lýkožrouta je přímo ohroženo až 400 milionů metrů krychlových.

„Se smrkem bych se ale neloučil. Nějakou dobu v některých oblastech dospělé smrky porosty opravdu neuvidíme, ale mladé postupně dorostou. Určitě se bude snižovat v nových výsadbách jejich početnost na úkor listnáčů, ale částečně i jiných jehličnanů. Je však třeba si uvědomit, že dřevozpracující průmysl u nás, ale i v celé střední Evropě, je postaven na zpracování smrkového dříví,“ říká Petr Zahradník z VÚLHM.

I jiné dřeviny ale podle něho měly nebo mají své škůdce. V sedmdesátých letech 20. století byla například napadena jedle, v osmdesátých letech duby, v současné době jsou to jasany a olše. Dnes tolik propagovanou jedli nebo buk navíc nelze na rozsáhlých holinách pěstovat – potřebují zastínění, které může zajistit například právě smrk, případně některé pionýrské dřeviny.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.

Autor

Kateřina Svobodová

Kateřina Svobodová. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Další autorovy články