Kůrovec může napadnout a zlikvidovat zhruba milion hektarů lesů

Apetit kůrovce desetkrát vzrostl. Za čtyři roky se v Česku vytěžilo víc kůrovcového dříví než za posledních 40 let 20. století. Jen loni skolil kůrovec zhruba 20 milionů kubíků dřeva. A zdravý les je důležitý i pro zadržování vody v krajině.

Eliška Nová 4.4.2019
Stromy napadené kůrovcem na Chýnovsku | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Stromy napadené kůrovcem na Chýnovsku | foto: PAVEL KULVEIT
Stromy napadené kůrovcem na Chýnovsku

Od roku 2015, tedy za čtyři roky, se v českých lesích vytěžilo na 25 milionů kubíků dřeva. Stejný objem padl kvůli kůrovci v období 1963 až 2002, tedy za téměř 40 let. Pro představu se odhadem kubík dřeva rovná jednomu stromu. „Současná situace je skutečně nová,“ říká ředitel Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti Vít Šrámek. Škody po kůrovci už přesahují i imisní situaci v sedmdesátých letech, kdy v Krušných horách, ale i Jizerských a zčásti v Orlických horách padlo kvůli imisím z elektráren až 70 procent lesů.

Jen v loňském roce skolil kůrovec zhruba 20 milionů kubíků dřeva. Zdravý les je přitom důležitý i pro zadržování vody v krajině, která je po předchozích suchých létech vyprahlá. „Po obdobích sucha, která máme za sebou, je odolnost lesa vůči škodlivým činitelům snížená,“ líčí Šrámek. Les je proto atraktivní nejen pro kůrovce, který české lesy už několik let ničí, ale zároveň to znamená i zásah do celé krajiny, která postupně vysychá. „Lesy působí na koloběh vody mnohem víc než travní porosty, zemědělské plochy nebo městský intravilán,“ říká Šrámek.

Další zdroj nákazy

Podle předsedy Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů Františka Kučery přitom hrozí, že kůrovec zasáhne až třetinu lesů. V sedmdesátých letech padlo v Krušných horách až 70 procent lesů. Rozsáhlá bezlesí za sebou zanechala imisní kalamita, za kterou mohly především imise z českých a polských elektráren. A to nejenom v Krušných, ale i Jizerských a zčásti Orlických horách. Na sto tisíc hektarů lesa zmizelo.

V lesích zůstává stát tři až pět milionů kubíků dřeva, které budou letos dalším zdrojem nákazy. V současnosti je malým škůdcem, který páchá obrovské škody, podle Šrámka nejvíc ohrožen především Středočeský kraj, především jeho jihozápadní část, jižní Čechy, Plzeňsko i Českomoravská vrchovina.

„Už teď kůrovec imisní kalamitu přesahuje. Čísla přitom budou narůstat. Smrk nyní pokrývá na 1,3 milionu hektarů lesů v Česku. Z toho zhruba milion může být napaden a zlikvidován kůrovcem,“ říká ředitel Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti Vít Šrámek. A přidává další čísla. Od roku 2015, tedy za čtyři roky, se v českých lesích vytěžilo na 25 milionů kubíků dřeva. Stejný objem padl kvůli kůrovci v období 1963 až 2002, tedy v průběhu 40 let.

„Domníváme se, že v lesích zůstává stát tři až pět milionů kubíků dřeva, které budou letos dalším zdrojem nákazy,“ dodává Šrámek. V současnosti je malým škůdcem, který páchá obrovské škody, podle Šrámka nejvíc ohrožen především Středočeský kraj, především jeho jihozápadní část, jižní Čechy, Plzeňsko i Českomoravská vrchovina. Přitom poslední jmenovaná platí za ukazatele zdraví lesů v Česku. Relativně ušetřen zatím zůstává Ústecký a Liberecký kraj, i tady se ale podle Šrámka vyskytují kůrovcová ohniska a napadené, nedostatečně zpracované stromy.

Dopad i na kvalitu vody

Předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR (SVOL) František Kučera odhaduje, že kůrovec může zasáhnout až jednu třetinu všech lesů v Česku. „Pro vlastníky lesů to znamená v první řadě ekonomické ztráty,“ sdělil Kučera a přidal čísla, jak se pohybovaly ceny na trhu se dřevem. Před více než rokem se smrková kulatina, která je běžně zpracovávaná na prkna a trámy, prodávala za 2200 korun za kubík. Teď je to kolem 900 korun. Vláknina, jež se používá především na výrobu papíru, se pohybovala okolo 1100 korun za kubík, nyní je to kolem 500 korun.

Odumření stromů v důsledku řádění kůrovce by podle něj mohlo mít dopad i na kvalitu vody. A kvůli mizejícím lesům bude postupně vysychat krajina, zvýší se půdní eroze a hrozí i větší riziko povodní po přívalových srážkách – voda se totiž nevsákne do půdy.

Náklady na vytěžení jednoho kubíku dřeva se pohybují okolo 400 korun. „Jednoduchým výpočtem zjistíte, že když vlastník les vytěží a snaží se prodat dřevo, což se mu nedaří, protože trh je přesycen, dostává se do ohromných ekonomických problémů,“ vypočítává Kučera. I proto se jeho sdružení snaží vyjednat co nejvyšší dotaci na ministerstvu zemědělství. To už na letošek přislíbilo 1,15 miliardy korun na obnovu, zajištění a výchovu mladých porostů nebo na chemickou asanaci, což je skoro dvojnásobek oproti předchozímu roku. Podle Kučery je to ale částka „naprosto nedostačující“.

Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) má v plánu vypsat úplně nový dotační titul, právě na pomoc soukromým vlastníkům. „Chceme na něj dát minimálně tři miliardy korun. Teď připravujeme pravidla, jak se bude vyplácet,“ řekl na konci února v rozhovoru ministr zemědělství. Vzhledem k tomu, že bude kalamita pokračovat, lesníci chtějí, aby byla mimořádná dotace vypsaná i příští rok. Teď jedná SVOL o tom, aby byla příští rok částka navýšená na pět miliard korun. „Bez toho nebudou vlastníci schopní lesy obnovit,“ míní Kučera.

Důležité je to přitom podle odborníků i kvůli zadržování vody v krajině, které je kvůli posledním velmi suchým rokům jedním z největších témat současnosti. „Les a voda jsou spojité nádoby. Les zpomaluje průtok vody krajinou. Důležité je i zachytávání vody v korunách stromů. Deset až čtyřicet procent srážek spadne nikoliv na půdu, ale na povrch lesa a odpaří se. Mohlo by se zdát, že to je ztráta, ale je to vlastně zadržení toku. Prostorově a časově se voda posune dál, takže se srážky rozloží,“ líčí Šrámek.

Odumření stromů v důsledku řádění kůrovce by podle něj mohlo mít dopad i na kvalitu vody. A kvůli mizejícím lesům bude postupně vysychat krajina, zvýší se půdní eroze a hrozí i větší riziko povodní po přívalových srážkách – voda se totiž nevsákne do půdy.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.