Kůrovcová pohroma: Návrat k původní podobě lesů

Kůrovcová pohroma vytváří příležitost začít s lesním hospodařením znovu, lépe a víc, jak (by) to udělala příroda – mnohem méně jehličnanů a vyšší spolehnutí na samovolnou obnovu lesa.

Přírodní rezervace Chynínské buky nacházející se v jižních Brdech, kde je... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Přírodní rezervace Chynínské buky nacházející se v jižních Brdech, kde je... | foto: Bohumil Fišer
Přírodní rezervace Chynínské buky nacházející se v jižních Brdech, kde je...

Přebujelé množství i apetit kůrovce, jež loni přinesly neblahý rekord kalamitní těžby, zadělaly na zdolání dalšího mezníku. Na vykácené holiny letos přijde nejvíc sazenic, co se tu kdy v jednom roce dalo do země. „Počítáme s navýšením o deset procent oproti loňsku, vysadíme asi 50 milionů sazenic,“ řekla LN Eva Jouklová, mluvčí Lesů ČR, největšího tuzemského majitele. Stejně je na tom druhý v pořadí, co se velikosti hospodářství týče – Vojenské lesy a statky.

Za 90 let existence ještě nepřistoupily ke stejně masivnímu zalesnění jako nyní. Do půdy usadí víc než 23 milionů sazenic. Stromky přijdou na 3,5 tisíce hektarů, především tam, kde si staré dřeviny vzalo sucho, vichr a lýkožrout. Nejprudší nárůst hlásí církevní majitelé, byť nominálně je to nižší číslo. Arcibiskupské lesy Olomouc vysázejí pět milionů kousků. „Proti roku 2018 jde asi o 50procentní nárůst. Jsme nuceni zalesňovat víc než 2,5násobek běžného roku,“ sdělil LN výrobní ředitel Arnošt Buček.

Neudržitelný byznys

V druhové skladbě je o poznání menší zastoupení jehličnanů, smrku obzvlášť, v uplynulých 200 letech. Ukázalo se, že lpět na monokultuře, jakkoli je ekonomicky nejlépe využitelná, je neudržitelný byznys plán, protože takový les nic nevydrží. Je to jako s lidmi. Kolektiv je vždy zdravější a odolnější, když je rozrůzněný, než když je výhradně plný žen, mužů či dětí nebo seniorů. Co nezvládne jeden, snesou ostatní. Kdyby se 200 let nevysazovaly především čistě smrkové lesy v nížinách, kde jim to nedělá dobře, rozsah lýkožroutové pohromy a dopady klimatických změn by nebyly natolik devastující.

Ukázalo se, že lpět na monokultuře, jakkoli je ekonomicky nejlépe využitelná, je neudržitelný byznys plán, protože takový les nic nevydrží. Kdyby se 200 let nevysazovaly především čistě smrkové lesy v nížinách, kde jim to nedělá dobře, rozsah lýkožroutové pohromy a dopady klimatických změn by nebyly natolik devastující.

Po loňských rekordních kalamitních těžbách a připočtení faktu, že kůrovec od roku 2015 zvládl schroupat tentýž objem dřeva, na který předtím potřeboval 40 let, jsou letos lesní hospodáři v situaci, kdy budou sázet rekordní počty sazenic. Dobrá zpráva je, že mezi nimi budou mít mnohem větší zastoupení listnáče, než tu bývalo běžné.

„Z celkového počtu asi 50 milionů sazenic bude 64 procent listnatých. Převažuje buk, to je 32 procent a duby s 22 procenty vůči celkovému objemu zalesnění. Smrk vysadíme jen na vhodných stanovištích v rozsahu 17 procent a borovice 14 procent. Zbytek pokrývá pestrá škála dřevin, jako jsou jedle, olše, javor, bříza a další,“ shrnuje mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.

Jak se chovají státní lesy, je klíčové: vlastní více než polovinu republikové rozlohy stromových porostů a na celkové zdraví lesů má jejich ekonomicko-ekologická úvaha zásadní vliv. Ostatní majitelé teď mají obdobné plány: z 23 milionů sazenic, které do země vloží Vojenské lesy, budou dvě třetiny s listím. Olomoucké církevní lesy, mezi tímto typem vlastníků největší, budou mít listnáče zastoupené 65 procenty.

Revoluční sázení

„Zvýšený objem zalesnění je zapříčiněný skokovým nárůstem nahodilé těžby. Naším cílem je zabránit rozsáhlému odlesnění krajiny, proto se snažíme co nejdříve vytěžený les nahradit novým. Pouze nový les, nikoliv holina přináší užitek nejen vlastníkovi, ale i všem lidem,“ říká olomoucký výrobní ředitel Arnošt Buček. Robustnější sázení listnáčů vypadá v kontextu dosavadního hospodaření, které by se tu od konce 19. století dalo shrnout heslem „všude smrk“, jako revoluce. Je to ale jen návrat k podobě, jakou měly lesy ve zdejších končinách původně.

Pouze nový les, nikoliv holina přináší užitek nejen vlastníkovi, ale i všem lidem. Robustnější sázení listnáčů vypadá v kontextu dosavadního hospodaření, které by se tu od konce 19. století dalo shrnout heslem „všude smrk“, jako revoluce.

Protože se ale smrk snadno pěstuje a dá se z něj vyrazit vysoký zisk, začal se masivně sázet v monokulturách do nadmořských výšek, kam nepatří, kde je náchylnější, aby jej zničilo sucho a sežral brouk. Holina skutečně nepřináší užitek ani požitek, ale masivní osazení předpěstovanými sazenicemi má také rizika.

Za prvé, vytvoří se velké plochy nové generace lesa, kde stromy nebudou věkově rozrůzněné. I to je oslabuje, když se přiženou těžké časy v podobě sucha, hmyzu, parazitických hub či silného větru. V rámci druhové rozrůzněnosti by to mělo být lepší, výzkumný dřevařský ústav vydal doporučení, aby se při výsadbě prostřídávaly aspoň tři typy dřevin.

Za druhé, a to v akutním účinku bolí majitele víc, zalesnění se dost prodražuje. Stoupla cena lesnických prací, protože kdo může a umí, už je nasazený na kalamitních těžbách. Draho vyjdou také sazenice. Tuzemské školky se roky specializovaly na jehličnany, smrky především, a tak nyní, když je třeba listnáčků, žádoucí výsadba chybí, musí se dokupovat a dovážet.

Navýšení dotací

Proti obojímu by fungovalo, kdyby se méně sázelo a více spoléhalo na přirozenou obnovu, tedy semenáče, co už v lese jsou, a náletové dřeviny. Vyjde to o dost laciněji a výsledný les dokáže mnohonásobně lépe zadržet vodu nebo čelit protivenstvím. Vyžadovalo by to ale ve zdejším prostoru nenavyklou trpělivost a úpravu lesního zákona, který žádá poměrně rychlé zalesnění holin. Příroda to v paragrafovém termínu nestíhá.

Ministerstvo zemědělství kvůli zdražování navýšilo dotace na takzvané meliorační a zpevňující dřeviny – stromy, které sice nemají takovou ekonomickou přitažlivost, ale na les či krajinu působí coby vitaminová injekce

Ministerstvo zemědělství kvůli zdražování navýšilo dotace na takzvané meliorační a zpevňující dřeviny – stromy, které sice nemají takovou ekonomickou přitažlivost, ale na les či krajinu působí coby vitaminová injekce. „Zvýšení vítáme, ale 12 korun příspěvku pokryje v řadě případů pouze náklady na nákup sadby – třeba jedna sazenice buku vyjde na 11 korun. Náklady na vlastní zalesnění jsou ale jednou tak vysoké. Sázení melioračních dřevin je jednou z cest, která pomůže stabilitě českých lesů, ale nemůže vlastníka finančně zruinovat,“ podotýká Jana Divišová ze Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů.

Mimochodem buk je mezi listnatými stromy tak populární, protože kulatina z něj se teď, po dramatickém propadu cen smrkového dříví, jímž je trh kvůli kůrovcovým dodávkám zaplevelený, dá prodat s nejvyšším ziskem. Ekonomický stimul od státu bude důležitý a nejspíš bude muset zbytnět, má-li cesta dosíci cíle, protože 40procentní podíl melioračního dřeva v celkové skladbě daného hospodáře není povinnost, jde toliko o doporučení. Přání se tak nemusí naplnit.

Stejně jako už řadu let platí doporučená druhová skladba lesa, která by měla odrážet snesitelný kompromis mezi zdravým, přírodním lesem a jeho ekonomickou využitelností. Podle ní by měly plochy jehličnanů zabírat maximálně 64,4 procenta. Zatím nejaktuálnější data za rok 2017 ale ukazují, že to bylo skoro 72 procent.

Intenzivní imisní zatížení

Trpí tím zdravotní stav lesů – ty české dokonce vykazují nejvyšší míru takzvané defoliace v Evropě. Jde o to, kolik listí nebo jehlic z koruny strom ztratil, protože je slabý a nemocný, a čím méně má listů či jehličí, tím je slabší a nemocnější, protože přišel o „imunitní“ vrstvu. Více než 74 procent starších jehličnanů se tady trápí minimálně čtvrtinovým opadem, u listnáčů je to třetina.

Špatný zdravotní stav starších lesních porostů je důsledkem intenzivního imisního zatížení lesních ekosystémů v uplynulých desetiletích. Přestože se od roku 1989 imisní situace výrazně zlepšila, imisní zatížení stále trvá.

„Špatný zdravotní stav starších lesních porostů je důsledkem intenzivního imisního zatížení lesních ekosystémů v uplynulých desetiletích. Přestože se od roku 1989 imisní situace výrazně zlepšila, imisní zatížení stále trvá,“ uvádí Zpráva o životním prostředí ČR za rok 2017. Věkovitější stromy byly vystavené jedovatému ovzduší od „dětství“ a navíc se jim to dělo v rámci náchylné monokultury, která neumí čelit zhoršeným podmínkám.

Minimálně u podmínek klimatických začíná převažovat uznání, že větší vedro a nižší srážky představují novou normu, a mají-li lesy napříště víc odolávat, musí maximální zisk ustoupit tomu udržitelnému. Citovaná zpráva rovněž zdůrazňuje, že všechno nejde svést na sucho, i když by to v rámci vyvinění bylo nejsnazší. Člověk svým chováním šel situaci naproti.

„Masivní usychání lesních porostů nelze přisuzovat pouze projevům sucha, jde o důsledek spolupůsobení sucha, opakujících se dlouhotrvajících vln veder, biotických činitelů úspěšně napadajících oslabené porosty chřadnutím, nevhodné druhové skladby, velké rozlohy stejnověkých porostů, imisní zátěže a podobně,“ vypočítává materiál.

Lesní anamnéza

  • Lesy pokrývají třetinu plochy Česka. Jejich druhová a věková skladba neodpovídá tomu, jak by to udělala příroda, ale ani takzvané doporučené skladbě, která vyjadřuje přijatelný poměr mezi přirozenou podobou lesa a jeho ekonomickým využitím, jak si to přeje člověk.
  • V roce 2017 představovaly jehličnany 71,9 procenta stromů, převládal smrk s podílem 50,3 procenta, za ním borovice se 16,5 procenty. Zpevňující jedle byla zastoupená pouhým procentem. Podle doporučené skladby by měly mít jehličnany podíl maximálně 64,4 procenta.

Stromy, které pomáhají

  • Meliorační a zpevňujíci dřeviny lépe vzdorují sněhu, větru, dešti a následné erozi. Pokud jsou navíc vysázené v porostu, kde jsou náchylnější dřeviny, například smrk nebo borovice, pak zvyšují odolnost celého lesa.
  • Buk lesní; dub letní; lípa velkolistá; lípa malolistá; javor mléč; olše lepkavá; jasan ztepilý; tis červený; javor babyka; javor klen; jeřáb břek; habr obecný; topol osika; jedle bělokorá; třešeň ptačí; jilm habrolistý; jilm horský; jilm vaz; jeřáb ptačí; vrba bílá; dub zimní; vrba křehká; modřín opadavý

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.