Kterak dva bankovní obři o svou pověst přišli

Otřesy, které cloumají někdejší světovou bankovní jedničkou Deutsche Bank a aktuálně druhou největší bankou světa Wells Fargo, mají různé příčiny. Úpadek Deutsche Bank je spojen s investičními bankéři. Zaměstnanci Wells Fargo zase v uplynulých pěti letech založili na dva miliony falešných účtů, za něž kasírovali od klientů poplatky.

Petr Kain 5.11.2016
Centrála Deutsche Bank ve Frankfurtu | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Centrála Deutsche Bank ve Frankfurtu | foto: Reuters
Centrála Deutsche Bank ve Frankfurtu | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Šéf Deutsche Bank John Cryan na začátku letošního roku prohlásil, že kdyby si mohl vybrat, chtěl by stát v čele americké banky Wells Fargo. Byl by to prý „relativně lehký život“. Teď už si to asi nemyslí. Americkým finančním ústavem v současnosti otřásá skandál, který zlikvidoval léta budovaný obraz solidní banky. Možná by ale Cryan nejraději nestál ani v čele Deutsche Bank. Ukazuje se totiž, že tento kolos má hliněné nohy.

Takřka 150letá Deutsche Bank byla dlouhá desetiletí respektovanou, až uctívanou finanční institucí. Platilo to především po druhé světové válce, kdy Německo zažívalo Wirtschaftswunder – hospodářský zázrak. Tehdy byli bankéři ještě nudnými patrony, opatrnými hospodáři s averzí k riziku. Tato éra skončila v Deutsche Bank roku 1989.

Sázky na pohyby na finančních trzích

Posledního listopadového dne spáchali na šéfa Deutsche Bank Alfreda Herrhausena neznámí útočníci úspěšný atentát, ke kterému se později přihlásila teroristická skupina Frakce Rudé armády. Společně s autem, v němž seděl, vyletěly do vzduchu i vize o budoucnosti německého bankovního ústavu.

Z instituce, jež vydělávala peníze poskytováním úvěrů průmyslovým firmám, se z Deutsche Bank stále více stávalo kasino, které sázelo na pohyby na finančních trzích

Herrhausen v předchozích měsících naplánoval a provedl strategickou akvizici britské investiční banky Morgan Grenfell. Chtěl, aby se Deutsche Bank pustila do investičního bankovnictví, ale zároveň si uvědomoval, že bez britského know-how to nepůjde. Do širšího vedení Deutsche Bank proto chtěl protlačit i někoho z Velké Británie. Jeho smrtí ale tento plán vzal za své a většina talentovaných zaměstnanců britské investiční banky dala pod německým vedením výpověď.

Web Zeit Online následné události pojmenoval jako vnitřní bankovní loupež. Z instituce, jež vydělávala peníze poskytováním úvěrů průmyslovým firmám, se stále více stávalo kasino, které sázelo na pohyby na finančních trzích. Tento trend byl umocněn o deset let později, kdy německý finanční ústav spolkl i velkou americkou investiční banku Bankers Trust. Investiční bankéři od té doby hrají v příběhu Deutsche Bank hlavní roli. A je záporná.

Ztráta hodnoty

Hlavní potíž spojená s investičními bankéři na celém světě spočívá v tom, že za své obchody nejsou na rozdíl od bankovních ředitelů legálně zodpovědní. Pouští se proto rádi do riskantních sázek, které mohou skončit velkým ziskem, ale také velkým průšvihem. Navíc platí, že byli k riskantnímu chování dlouhá léta motivovaní štědrými odměnami. Totéž fungovalo i v Deutsche Bank. Bankéři ochotně podstupovali velké riziko.

Akcie Deutsche Bank jen letos ztratily více než polovinu hodnoty, a od dubna 2007 spadly dokonce o více než 90 procent. Navíc loni ani letos neprošla zátěžovými testy americké centrální banky.

„Investiční bankéři říkali této části banky Global market casino,“ říká nejmenovaný finančník se znalostí globálního fungování Deutsche Bank. A za svou práci brali rovněž nekřesťanské odměny. Podle propočtů webu Deutsche Welle vyplatila banka za uplynulých 15 let investičním bankéřům bonusy v astronomické výši 40 až 50 miliard eur. Jak se nyní ukazuje, šlo o vyhozené peníze. Nejenže investiční hrátky bankéřů nepřinesly z dlouhodobého hlediska žádný zisk, ale dokonce ji srazily na kolena.

V žebříčku největších bank světa (měřeno velikostí bilance) se Deutsche Bank propadla z prvního místa někam do čtvrté desítky. Její akcie jen letos ztratily více než polovinu hodnoty, a od dubna 2007 spadly dokonce o více než 90 procent. Banka loni ani letos neprošla zátěžovými testy americké centrální banky. Mezinárodní měnový fond ji pak dokonce letos označil za jednoho „z největších nositelů rizika v globálním bankovním systému“.

Nelegální praktiky

Pro banku, jejíž byznys je založen na dobré pověsti a důvěře, je pak tragické, že přišla o desítky let budovanou solidní reputaci. Neetické, ba dokonce nelegální praktiky investičních bankéřů prorostly celou korporátní kulturou Deutsche Bank, za což teď platí. A to doslova. V současnosti je proti Deutsche Bank vedeno na sedm tisíc žalob, jež ji obviňují z řady finančních zločinů – od praní špinavých peněz přes manipulaci s úrokovými sazbami až po daňové úniky.

Neetické, ba dokonce nelegální praktiky investičních bankéřů prorostly celou korporátní kulturou Deutsche Bank, za což teď platí. A to doslova.

Klasickým dokladem neetičnosti chování Deutsche Bank je příběh popsaný v knize Michaela Lewise Big Short o hypoteční krizi. V tu samou dobu, kdy Deutsche Bank prodávala ve velkém cenné papíry kryté podřadnými hypotékami, spekulovala na to, že jejich hodnota půjde ke dnu. Na pokuty a soudní vyrovnání vynaložila banka loni takové obrovské částky, že skončila v rekordní ztrátě 6,8 miliardy eur. Letos to může být ještě horší.

Kdyby to nakonec Deutsche Bank neustála, mohlo by to mít podle některých expertů pro svět následky podobné těm po pádu Lehman Brothers. Paradoxně se tak možná jedinou šancí na přežití stává pro Deutsche Bank fúze s jiným bankovním domem. Těžko si představit větší výsměch celé pokrizové snaze regulátorů volajících po konci bankovních kolosů příliš velkých na to, aby se mohly nechat padnout.

Hledání nového způsobu vydělávání

Je-li příběh úpadku Deutsche Bank úzce svázán s investičními bankéři, problémy americké banky Wells Fargo mají jinou příčinu. Druhá největší banka světa (dle tržní kapitalizace) má za sebou stejně jako Deutsche Bank bohatou historii. Její zakladatelé provozovali kromě bankovních služeb též dostavníkovou dopravu na americkém Západě – slavný Pony Express. Z jejich bankovního ústavu se postupně vyvinul obr s více než 200 tisíci zaměstnanci a 70 miliony klientů v 35 zemích světa.

Příběh současné krize tohoto bankovního kolosu je ukázkou, jak těžké je pro tradiční banky přežívat v dnešní době striktní regulace a historicky nízkých úrokových sazeb. Na rozdíl od Deutsche Bank se Wells Fargo nevrhla do světa finančního kasina plného riskantních sázek. Má sice investiční banku, ale ta hraje v jejím byznysu jen menší roli, o čemž svědčí i to, že se příliš nenamočila v prodeji cenných papírů krytých podřadnými hypotékami. Z finanční krize dokonce vyšla posílena. Koupila banku Wachovia, díky níž získala celoamerickou síť poboček.

Stejně jako Deutsche Bank i Wells Fargo teď musí najít nový způsob, jak dál vydělávat. Ten dosavadní totiž evidentně nefungoval.

Místo riskantních finančních operací sázela Wells Fargo na nudný bankovní byznys, který se ale snažila vylepšit. Nejenže poskytovala půjčky, snažila se prodávat i hypotéky, kreditní karty či pojištění. A dařilo se jí to – její zákazníci si u ní v průměru pořídili více než šest finančních produktů. Na poplatcích s nimi spojených utrží banka takřka stejnou částku jako na úrocích. Její šéf John Stumpf kdysi prohlásil, že banka je v prodeji tak úspěšná, neboť je hnána touhou zjistit, co její zákazníci potřebují, a nesnaží se jim pouze vnutit své produkty. Byla to bohapustá lež.

Jak se ukázalo, zaměstnanci banky v posledních pěti letech založili na dva miliony falešných účtů, za které kasírovali od nic netušících klientů poplatky. Zaměstnance k tomu tlačila sama banka svými nerealistickými požadavky. Zaměstnanci, kteří je nedokázali splnit, o práci přišli. Ti, kteří se uchylovali k podvodnému jednání a zakládali falešné účty, byli naopak povyšováni. Stejně jako Deutsche Bank i Wells Fargo teď musí najít nový způsob, jak dál vydělávat. Ten dosavadní totiž evidentně nefungoval.



Počet příspěvků: 3, poslední 6.11.2016 10:49 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.