Křesťanské komunitě v Iráku je třeba pomoci, aby přežila

Bašár Warda Al-Sindí, arcibiskup chaldejské církve v Erbílu, který se také zasloužil o přijetí výnosu Donalda Trumpa, v němž označil řádění IS v Iráku za genocidu, v rozhovoru říká: „Měli bychom Evropskou unii povzbudit ke štědřejší pomoci křesťanům a jezídské komunitě v rekonstrukci jejich vesnic.“

Martin Shabu 4.1.2019
Bašár Warda Al-Sindí, arcibiskup chaldejské církve v Erbílu. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Bašár Warda Al-Sindí, arcibiskup chaldejské církve v Erbílu. | foto: Foto KPBS
Bašár Warda Al-Sindí, arcibiskup chaldejské církve v Erbílu.

Ne každý křesťan vyhlížel k vánočním svátkům a Novému roku s nadějí a optimismem. Ve svízelné situaci se nachází křesťanská komunita v severním Iráku, který se jen pomalu vzpamatovává z hrůz Islámského státu (IS).

Vlivný arcibiskup chaldejské církve v Erbílu Bašár Warda Al-Sindí, který organizoval pomoc křesťanům postiženým řáděním Islámského státu, v rozhovoru mimo jiné říká: „V Iráku se biskup, kněz či řeholník musí starat o všechno. O vzdělání, zdravotnictví, vnitřně vysídlené lidi či o shánění práce pro nezaměstnané. Musí se starat o dobrý život lidí ve farnosti po všech stránkách. Musí na to být připraven.“

LIDOVÉ NOVINY: Jak vypadají Vánoce křesťanů v Iráku po pádu hrůzovlády Islámského státu?

Asi polovina z 16 tisíc rodin křesťanů, které utekly z Mosulu a jeho okolí do Erbílu, se už vrátila do svých vesnic a měst, jako jsou Karakoš, Bartella, Tel Keppe, Bašíka. To je dobrá zpráva. Stále ale potřebují velikou pomoc.

WARDA AL-SINDÍ: Asi polovina z 16 tisíc rodin křesťanů, které utekly z Mosulu a jeho okolí do Erbílu, se už vrátila do svých vesnic a měst, jako jsou Karakoš, Bartella, Tel Keppe, Bašíka. To je dobrá zpráva. Stále ale potřebují velikou pomoc. Zejména infrastruktura ve válkou poničených městech je špatná. Cesty, nemocnice, dodávky vody a elektřiny, to vše je obrovský problém. Podstatnou část domů bude nezbytné opravit. V podstatě se znovu budují města, která IS zničil.

LIDOVÉ NOVINY: O kolik lidí jste se v Erbílu starali?

WARDA AL-SINDÍ: V roce 2014 k nám přišlo 16 tisíc rodin. Dnes v Erbílu žije asi osm tisíc rodin.

LIDOVÉ NOVINY: Počátkem prosince podepsal prezident USA Donald Trump výnos, v němž označil zločiny páchané Islámským státem na křesťanech a jezídech za genocidu. Byl jste u slavnostního podpisu v Oválné pracovně. Jak se vám podařilo dosáhnout takového uznání? Co to pro křesťany v Iráku znamená?

WARDA AL-SINDÍ: Rezoluce slouží k efektivnější pomoci a k pohnání pachatelů k odpovědnosti. Nově dává americká administrativa zelenou humanitárním organizacím jako USAID a dalším institucím, aby se zapojily do pomoci křesťanům, jezídům a obětem genocidy Islámského státu v Iráku. Pro mnoho náboženských komunit nebyla zahraniční pomoc právě kvůli náboženskému základu přístupná. Pokud připravíme dobré projekty, máme nyní dobrou šanci, abychom pomoc získali. Důležité také je, že pachatelé genocidy budou spravedlivě potrestáni.

LIDOVÉ NOVINY: Jak se ale stane, že arcibiskup z Erbílu dostane pozvání do Bílého domu a přesvědčí amerického prezidenta o takové rezoluci?

Nově dává americká administrativa zelenou humanitárním organizacím jako USAID a dalším institucím, aby se zapojily do pomoci křesťanům, jezídům a obětem genocidy Islámského státu v Iráku. Nově dává americká administrativa zelenou humanitárním organizacím jako USAID a dalším institucím, aby se zapojily do pomoci křesťanům, jezídům a obětem genocidy Islámského státu v Iráku.

WARDA AL-SINDÍ: Nebyl jsem na to sám. Pracuji v týmu. Vše začalo před dvěma lety ve spolupráci s Kolumbovými rytíři (Knights of Columbus je největší římskokatolické bratrstvo založené v USA na konci 19. století; na dobročinnost věnuje ročně stovky milionů dolarů. – pozn. red.). Sehráli v USA velmi důležitou roli. Pomáhali na místě a jednali s charitativní organizací Church in Need a s ředitelkou Centra pro náboženskou svobodu Ninou Sheaovou.

Potom jsme se dostali do Kongresu USA, kde byli lidé, kteří s námi sympatizovali. Například kongresman Christopher Smith v roce 2016 navštívil Erbíl. Vyslechl si příběhy lidí z utečeneckých táborů. Nakonec se nám podařilo uspořádat jednání s úřadem viceprezidenta Mika Pence. Setkali jsme se loni. Velmi obsáhle jsem ho informoval o situaci v Iráku. Po dvou letech týmové práce se nám podařilo dotáhnout vše do konce.

LIDOVÉ NOVINY: Jak se změnily poměry křesťanů v Iráku, kterých žilo v zemi před válkou v roce 2003 na 1,5 milionu?

WARDA AL-SINDÍ: Počet křesťanů v Iráku klesl pod půl milionu. V Mosulu dnes prakticky žádní křesťané nejsou. Politickou nestabilitu odnesly také komunity v Bagdádu a Basře. I Erbíl byl postižen důsledky konfliktů v Iráku.

LIDOVÉ NOVINY: Kolik lidí přišlo do Erbílu v roce 2014, když padl Mosul?

Počet křesťanů v Iráku klesl pod půl milionu. V Mosulu dnes prakticky žádní křesťané nejsou. Politickou nestabilitu odnesly také komunity v Bagdádu a Basře. I Erbíl byl postižen důsledky konfliktů v Iráku.

WARDA AL-SINDÍ: Bylo to 13 200 rodin. Museli jsme pro ně společně s ostatními biskupy vybudovat 26 táborů.

LIDOVÉ NOVINY: Kdo vám pomáhal?

WARDA AL-SINDÍ: Bylo to mnoho katolických organizací jako Church in Need, Italská biskupská konference či chaldejská katolická komunita, organizace Charitas na Slovensku, v Polsku a Maďarsku. Po osvobození nám dala maďarská vláda dva miliony eur na obnovu domů rodin. Velké prostředky poskytla německá vláda.

LIDOVÉ NOVINY: Jak vypadá situace ohledně návratu uprchlíků domů?

WARDA AL-SINDÍ: V Mosulu je to velmi komplikované. Polovina města je zničená. Druhá polovina je složitá z hlediska bezpečnosti. Došlo sice k jeho osvobození, ale situace je tam stále nebezpečná. Byla to válečná zóna, takže destrukce města je obrovská.

LIDOVÉ NOVINY: Kolik táborů je v Erbílu nyní v provozu?

Po osvobození nám dala maďarská vláda dva miliony eur na obnovu domů rodin. Velké prostředky poskytla německá vláda.

WARDA AL-SINDÍ: Otevřený je ještě jeden, v němž se nachází 350 rodin.

LIDOVÉ NOVINY: Jaký je poměr mezi těmi, kdo zvolili raději emigraci do jiných koutů světa, a těmi, kdo zůstali a chtějí se vrátit?

WARDA AL-SINDÍ: Sedm až osm tisíc rodin opustilo Irák. Některé odjely do Austrálie, Kanady a Evropy. Velké množství rodin ale stále čeká v Turecku, Libanonu a Jordánsku. Jde podle mě o čtyři tisíce rodin.

LIDOVÉ NOVINY: Věří, že jejich návrat domů bude brzy možný?

WARDA AL-SINDÍ: Musíme připravit místo pro jejich návrat. Není to totiž lehké rozhodnutí, vrátit se. Jde nejen o bezpečnost, ale i o otázku možného zaměstnání. Lidé nevěří budoucnosti, protože stále nejsou u konce různé politické rozmíšky. Vyžádá si to čas.

LIDOVÉ NOVINY: Před rokem jste vyzval k obdobě Marshallova plánu pro Irák. Je to reálné?

V Mosulu je to velmi komplikované. Polovina města je zničená. Druhá polovina je složitá z hlediska bezpečnosti. Došlo sice k jeho osvobození, ale situace je tam stále nebezpečná. Byla to válečná zóna, takže destrukce města je obrovská.

WARDA AL-SINDÍ: Vyžaduje to koordinovaný postup mnoha zemí, které mohou uvolnit obrovské finanční prostředky. Pomoc křesťanské komunitě, aby přežila, je třeba.

LIDOVÉ NOVINY: Kolik kostelů bylo zničeno řáděním Islámského státu?

WARDA AL-SINDÍ: Máme asi 20 kostelů, které byly zničeny, vypáleny či zcela srovnány se zemí.

LIDOVÉ NOVINY: Co se vám vybaví jako nejsilnější moment spojený s obnovou země?

WARDA AL-SINDÍ: Rekonstrukce vesnice Teleskuf. Obnova tam byla velmi rychlá. Lidé se začali stěhovat zpět a obnovili komunitu, což vedlo k návratu života do měst a vesnic. Jakmile máte jeden dobrý příklad, ostatní budou následovat.

LIDOVÉ NOVINY: U nás není zvykem, že by arcibiskup či biskup byl přímo organizátorem humanitární pomoci. Spíše to je člověk spojovaný s duchovním působením. To je dost odlišné od vaší role…

Sedm až osm tisíc rodin opustilo Irák. Některé odjely do Austrálie, Kanady a Evropy. Velké množství rodin ale stále čeká v Turecku, Libanonu a Jordánsku. Jde podle mě o čtyři tisíce rodin.

WARDA AL-SINDÍ: V Iráku se biskup, kněz či řeholník musí starat o všechno. O vzdělání, zdravotnictví, vnitřně vysídlené lidi či o shánění práce pro nezaměstnané. Musí se starat o dobrý život lidí ve farnosti po všech stránkách. Musí na to být připraven.

LIDOVÉ NOVINY: Jak vypadá váš běžný pracovní den?

WARDA AL-SINDÍ: Začíná mší. Pak snídám spolu s kněžími v rezidenci. Potom vítám lidi, kteří za mnou přicházejí se svými potřebami a otázkami. Někdy dokáži pomoci lidem přímo osobně, jindy musím říci, že mi to je líto, ale pomoci nedovedu. Věnuji se také přípravě jednotlivých projektů. V období vánočních svátků vedu rovněž duchovní rozhovory o příchodu Ježíše Krista.

LIDOVÉ NOVINY: Podmínky, do kterých se před dvěma tisíci lety narodil Ježíš, nebyly dvakrát klidné. Vidíte v tom nějakou paralelu s dnešní situací křesťanů na Blízkém východě?

WARDA AL-SINDÍ: Vždy říkám, že historie křesťanů je podobná osudu Svaté rodiny. Byli donucení opustit Nazaret, Betlém a utéci do Egypta. Následně se vrátili. Byl to život na cestě. Musíme se připravit, že i náš život je na cestě.

LIDOVÉ NOVINY: Existuje riziko, že se takzvaný Islámský stát vrátí?

Rekonstrukce vesnice Teleskuf byla velmi rychlá. Lidé se začali stěhovat zpět a obnovili komunitu, což vedlo k návratu života do měst a vesnic. Jakmile máte jeden dobrý příklad, ostatní budou následovat.

WARDA AL-SINDÍ: Pokud irácká vláda nezajistí klid a budou pokračovat politické hádky mezi stranami, poskytne tím příležitost fanatickým skupinám, jako je Islámský stát, k dalšímu útoku. Politická stabilita je velmi důležitá.

LIDOVÉ NOVINY: Jak vám s obnovou pomáhá místní kurdská vláda?

WARDA AL-SINDÍ: Erbíl, Dahúk a Sulejmánie zažily silný příliv migrantů. Celkem šlo o čtyři miliony lidí, které utekly před islámským státem. Pomoc úřadů byla důležitá.

LIDOVÉ NOVINY: A co Evropská unie a její pomoc?

WARDA AL-SINDÍ: Myslím si, že bychom měli Evropskou unii povzbudit ke štědřejší pomoci křesťanům a jezídské komunitě v rekonstrukci jejich vesnic. Hraje se o čas.

LIDOVÉ NOVINY: Zaznamenal jste okolo sebe pomoc z Česka?

Vždy říkám, že historie křesťanů je podobná osudu Svaté rodiny. Byli donucení opustit Nazaret, Betlém a utéci do Egypta. Následně se vrátili. Byl to život na cestě. Musíme se připravit, že i náš život je na cestě.

WARDA AL-SINDÍ: Česká republika pomáhá se stabilizací země, což je nesmírně důležité. Osobně jsem se s pomocí z Česka nesetkal. Mám u vás ale dobré přátele, kteří nám pomáhají se získáváním lékařů v nemocnicích. Vím také, že Česko a její církev pracuje na pomoci křesťanům a jezídům v jiných místech. Stále je ale pomoc třeba. Pokud nepřijde nyní, možná už bude pozdě.

LIDOVÉ NOVINY: Jak mohou pomoci například čtenáři tohoto rozhovoru?

WARDA AL-SINDÍ: Mohou se obrátit na křesťanskou charitu anebo nás kontaktovat přímo, abychom jim ukázali konkrétní projekty, kde by mohli nejlépe pomoci.

LIDOVÉ NOVINY: Jak slavíte Štědrý večer?

Pokud irácká vláda nezajistí klid a budou pokračovat politické hádky mezi stranami, poskytne tím příležitost fanatickým skupinám, jako je Islámský stát, k dalšímu útoku. Politická stabilita je velmi důležitá.

WARDA AL-SINDÍ: Slavil jsem ho s vědomím, že mnoho lidí za hranicemi Iráku nám chce pomoci. Pro nás je to velmi radostný svátek. Mnoho rodin se vzájemně během toho dne navštíví. Připravují se tradiční vánoční pokrmy.

LIDOVÉ NOVINY: Co je váš tradiční pokrm?

WARDA AL-SINDÍ: Liší se vesnici od vesnice. Existuje pokrm zvaný „pacha“ (z jehněčího masa – pozn. red.). Já ho ale nejím. Připravují se také speciální sladké koláčky z datlí. Říkáme jim „kleicha“.

Arcibiskup pomoci

  • Bašár Warda Al-Sindí (49) se narodil v Bagdádu. Teologii studoval na evropských školách v Dublinu a na Katolické univerzitě v Lovani.
  • V roce 2009 ho biskupská synoda chaldejské církve zvolila arcibiskupem v Erbílu na severu Iráku.
  • Vzdělávání se věnoval i později. Před třemi lety založil katolickou univerzitu v Erbílu.
  • S nástupem sektářského násilí v regionu organizoval pomoc v uprchlických táborech.
  • Usiluje o mezinárodní osvětu o situaci křesťanů v Iráku. V prosinci se zúčastnil slavnostního podpisu rezoluce prezidenta USA Donalda Trumpa, jež umožní zrychlit pomoc obětem genocidy, kterou spáchal v Iráku a Sýrii Islámský stát.

Počet příspěvků: 3, poslední 6.1.2019 06:04 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.