Kramný žádá obnovu řízení. Klíčový důkaz však již neexistuje

28 let vězení dostal Petr Kramný za vraždu manželky a dcery. Podle pitvy obě zemřely po zásahu elektrickým proudem. Letos byl materiál odebraný při pitvě, který měl zásah proudem dokazovat, skartován. Kramný nicméně v červenci požádal o obnovu řízení. Absence vzorků může nyní v celé věci sehrát zásadní roli.

Petr Kramný ve čtvrtek 7. ledna u soudu. Soud mu uložil 28letý trest. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Petr Kramný ve čtvrtek 7. ledna u soudu. Soud mu uložil 28letý trest. | foto: MAFRA
Petr Kramný ve čtvrtek 7. ledna u soudu. Soud mu uložil 28letý trest.

Sehrál významnou roli v případu Petra Kramného, jehož soud poslal na 28 let do vězení za vraždu manželky a dcery na dovolené před pěti lety v Egyptě. Igor Dvořáček jako tehdejší přednosta ústavu soudního lékařství ostravské fakultní nemocnice vedl tým lidí, kteří na základě pitvy dospěli k závěru, že oběti zemřely po zásahu elektrickým proudem.

Letos v březnu, ještě před svým odvoláním, pak Dvořáček z titulu své funkce rozhodl, že materiál odebraný při pitvě, který se uchovával v jím vedeném ústavu a měl zásah proudem prokazovat, se musí skartovat. Absence vzorků přitom nyní může sehrát důležitou roli, neboť Kramný 30. července požádal o obnovu řízení.

Za pozornost stojí, že likvidací důkazů Dvořáček neporušil žádnou legislativu. V současné době totiž neexistuje právní předpis, který by stanovil, jak dlouho se má materiál odebraný při pitvě uchovávat.

Přesto Dvořáček zřejmě neměl ke zničení důkazu oprávnění. Vyplývá to z dopisu, který adresoval bývalý ředitel nemocnice Svatopluk Němeček Kramného advokátce Janě Rejžkové. LN jej mají k dispozici. „FN Ostrava není vlastníkem a ani správcem uvedených preparátů a nemá právo s nimi jakkoli disponovat,“ zdůvodnil bývalý ministr zdravotnictví loni v únoru, proč nemůže vzorky advokátce vydat.

Za pozornost stojí, že likvidací důkazů Dvořáček neporušil žádnou legislativu. V současné době totiž neexistuje právní předpis, který by stanovil, jak dlouho se má materiál odebraný při pitvě uchovávat.

Rejžková tvrdí, že pouze žádala o zpřístupnění materiálu jiným znalcům, což Dvořáček odmítal. Zároveň chtěla po Nejvyšším soudu, aby nařídil uložení vzorků na jiném pracovišti. Neúspěšně. Nepochodila ani Kramného matka, která předloni žádala Vrchní soud v Olomouci, aby „histologické preparáty byly pečlivě zajištěny tak, aby nedošlo k jejich zničení“.

Sám Dvořáček nechtěl na otázky LN odpovídat: „Nesmím se k tomu vyjádřit, protože mi to ředitel nemocnice Evžen Machytka přímo zakázal ve výpovědi.“

Skutečnost, že o skartaci vzorků z pitvy Kramného ženy a dcery rozhodl Dvořáček, LN potvrdil právě nový ředitel FN Ostrava Machytka. „Ke skartaci nekroptického (týkajícího se pitvy – pozn. red.) materiálu došlo na Ústavu soudního lékařství v době, kdy ho doktor Dvořáček z pozice přednosty vedl a plně odpovídal za vedení tohoto ústavu.“

Na téma skartace vzorků z Kramného kauzy Dvořáček nedávno hovořil bez obav v České televizi. „Likvidace histologického materiálu byla prováděna vždy po pěti letech. Byla provedena takzvaná skartace, abychom uvolnili prostory nebo skladovací místo pro další vzorky,“ prohlásil. Sám přitom určoval, jaká mají v ústavu platit pravidla pro likvidaci. „Jak jsem zjistil v souvislosti se skartací těchto vzorků, nebyla v rámci ústavu vydána laboratorní příručka ani žádný vnitřní předpis, které by upravovaly dobu uchovávání nekroptických vzorků. Dobu uchovávání tedy nastavoval přednosta Dvořáček,“ dodal Machytka.

Současné vedení nemocnice zakázalo zničení jakýchkoliv dalších vzorků skladovaných v ústavu. Zároveň připravuje nové vnitřní předpisy, podle kterých se má skartace napříště řídit.

Jak upozornila ČT, řada ústavů skladuje materiály ze soudních pitev výrazně déle než ostravský. Například ten při fakultní nemocnici v Hradci Králové do promlčení činu. V Ústavu soudního lékařství při Fakultní nemocnici Svaté Anny v Brně je u soudních pitev uchovávají 20 let.

A co víc, Dvořáček zřejmě nechal vzorky skartovat ještě dřív než po pěti letech. Lhůta na uskladnění vzorků totiž nemůže začít plynout dřív, než je dokončen pitevní protokol. A ten má datum 30. ledna 2014, policii byl doručen o den později. Otázkou navíc je, zda tato lhůta nemá začít běžet až po posledním vyhotovení znaleckého posudku, což bylo 24. srpna 2017.

Současné vedení nemocnice zakázalo zničení jakýchkoliv dalších vzorků skladovaných v ústavu. Zároveň připravuje nové vnitřní předpisy, podle kterých se má skartace napříště řídit.

Když se blížila výpověď

Na podivnou situaci, která panovala v Ústavu soudního lékařství ostravské fakultní nemocnice, se přišlo až poté, co byl letos v únoru odvolán tamní ředitel a exministr zdravotnictví Němeček. Ministerstvo zdravotnictví tehdy poslalo do nemocnice veřejnosprávní kontrolu a vyzvalo nové vedení, aby nechalo udělat externí audit.

Nový ředitel Machytka byl do čela FN Ostrava jmenován v dubnu. V červenci pak odvolal Dvořáčka z funkce přednosty. Jenže k likvidaci vzorků došlo v březnu, tedy v období mezi odvoláním bývalého ředitele a jmenováním nového.

Nový ředitel Machytka byl do čela FN Ostrava jmenován v dubnu. V červenci pak odvolal Dvořáčka z funkce přednosty. Jenže k likvidaci vzorků došlo v březnu, tedy v období mezi odvoláním bývalého ředitele a jmenováním nového. Důvodem k Dvořáčkově propuštění byl střet zájmů a porušení zákoníku práce.

Kramný žádá obnovu řízení

Podle spolku Šalamoun, který se v Kramného kauze angažuje, existuje k dnešnímu dni celkem devět znaleckých posudků nebo odborných vyjádření soudních lékařů o příčinách smrti jeho ženy a dcery, avšak pouze dva hovoří o příčině smrti jako o vraždě elektrickým proudem. O likvidaci vzorků proto spolek mluví jako o „jasném zametání stop a ničení důkazů“.

Znalecký posudek, který si nechala vypracovat obhajoba, má za nejpravděpodobnější příčinu smrti otravu. Soud si proto objednal revizní posudek, jenž se přiklonil k zásahu elektrickým proudem.

Policie poté obvinila znalce Radka Matlacha a Igora Farkaše, jejichž expertizou se zaštiťovala obhajoba, z křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku. Je přitom logické, že se budou chtít u soudu bránit tím, že požádají o nové znalecké posudky. To už ale nebude možné.

Kramný navíc nedávno podal návrh na obnovu řízení, o kterém má nyní rozhodnout soud. Klíčový důkaz však už neexistuje.

Kramný vinu popírá. Byl odsouzen na základě nepřímých důkazů, které ale podle soudu tvoří ucelený řetězec, jehož články na sebe navazují a podporují se. Znalecké posudky přitom hrály zásadní roli.

Skartace tkání je také součástí námitky, kterou kvůli údajné podjatosti soudkyně, jež má rozhodovat o obnově případu Petra Kramného, podala jeho obhájkyně. Námitkou se zabývá Krajský soud v Ostravě.

Kramný vinu popírá. Byl odsouzen na základě nepřímých důkazů, které ale podle soudu tvoří ucelený řetězec, jehož články na sebe navazují a podporují se. Znalecké posudky přitom hrály zásadní roli.

Také Ústavní soud letos potvrdil, že nepřímé důkazy umožnily dospět v kauze k přesvědčivému závěru o Kramného vině. „Byla prokázána na základě provedených nepřímých důkazů, které byly dostatečně podrobně popsány a zhodnoceny,“ stojí v usnesení, které jako soudce zpravodaj připravoval Jan Musil, profesor trestního práva a bývalý rektor Policejní akademie. „Hodnocení důkazů nevykazuje znaky libovůle, má vnitřní logiku, vychází ze vzájemných souvislostí a je založeno na rozumných úvahách s vysokou mírou přesvědčivosti,“ dodal po prostudování spisu, který se skládá z celkem 26 svazků a obsahuje 7737 listů

Počet příspěvků: 1, poslední 8.10.2018 10:46 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.