Kovarčík: Znám většinu šéfů státních firem – kdo co umí, kdo krade a kdo nikoliv

„Je paradoxní, že právě Topolánek začal mluvit o kmotrech, když sám byl největším představitelem této politiky,“ říká přítel Václava Klause.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice

Jednoho z nejbližších přátel Václava Klause a vlivného byznysmena Petera Kovarčíka čeká chvíle slávy, které se většina Čechů nikdy nedočká – Henry Kissinger ho ve Washingtonu jmenuje do vedení Atlantické rady, světově významné organizace, od které si nechávají radit i američtí prezidenti.

Na tuzemské scéně je Kovarčík znám jako muž se slabostí pro atraktivní ženy a jako podnikatel z Klausova prostředí, který pro své marketingové „eventy“ umí vytáhnout ze státních firem na sponzoring nemalé peníze. V rozhovoru pro ČESKOU POZICI hovoří o tom, jak se dostal do Atlantické rady, se kterými světovými osobnostmi se zná, hledá příčiny pádu ODS, komentuje Klausův pokus o kandidaturu a na závěr dodává pikantní historku z akce na slovenské ambasádě...

ČESKÁ POZICE: Údajně vás brzy čeká sláva ve Washingtonu. Čeho se týká?

KOVARČÍK: Zanedlouho letím do Washingtonu a 23. září bude slavnostní večeře, na které bych měl dostat dekret člena správní rady Atlantické rady. Jde pravděpodobně o nejvlivnější think tank na světě. Atlantická rada byla založena před 51 lety vládou USA a NATO. Účelem bylo vytvořit organizaci, ve které se potkává levice a pravice, republikáni a demokraté. Aby existovalo něco mimo politický boj, kde oba tábory dospějí k nějakému řešení, doporučení.

ČESKÁ POZICE: Čím jste si členství ve správní radě zasloužil?

KOVARČÍK:  Základem bylo založení projektu Dny Spojených států v Praze v roce 2002. K Americe mám vztah, mám tam malou firmu, přechodné bydlení, syn tam vystudoval střední a vysokou školu. Základy položily vztahy s lidmi jako generál James Jones, John Ashcroft nebo Lawrence Summers, což jsou osobnosti velkého formátu.

ČESKÁ POZICE: Co budete mít v radě na starost?

KOVARČÍK: Radu zajímají především vztahy k Rusku a Číně. Jinak tématický rozsah Atlantické rady je obrovský, od otázek armády, přes energetiku po potravinářskou soběstačnost. Pokud Atlantická rada nějaký materiál vydá, americký prezident jej často uplatňuje v praxi, což se stalo v případě zásahu v Iráku a Afghánistánu.

Prezident postupoval v Iráku tak, jak jsme mu navrhli. Prezident Atlantické rady generál Jim Jones, což je bývalý velitel vojsk NATO v Evropě a v prvním volebním období bezpečnostní poradce Baracka Obamy, představil například dokument Make no mistake, we are not winning in Afghanistan. To byl materiál, ve kterém generál Jones upozornil na to, že je iluze, že USA v Afghánistánu vyhrávají, a že naopak dostávají na frak. Spojené státy pak do roka změnily strategii podle materiálu Atlantické rady. Dnes můžeme říci, že Afghánistán konečně někam směřuje.

ČESKÁ POZICE: Jak hodnotíte postup velmocí vůči Sýrii?

„Sýrie v současnosti? Nejsem obhájce diktátora, ale pro mě jsou islamisté větším nebezpečím než Bašár Asad.“KOVARČÍK: V každém případě doporučuji na Sýrii neútočit. Ve Washingtonu se snažím říkat, že žádný problém na Blízkém východě nevyřešíte bez Ruska. Neustále zdůrazňuji, že na Rusy se nesmí jenom s bičem. V druhé ruce byste totiž měli mít bonboniéru a čokoládu. Vyvinout snahu o partnerství. Vzadu pak můžete mít schovaný bič, kdyby Rusko začalo blbnout jako v časech studené války. Jenom z pozice síly nelze s Ruskem postupovat. Myslím, že poučení z Egypta, Iráku a Libye už přece bylo dost. Vývoz západního typu demokracie nefunguje, není to vývozní zboží. Ty státy k tomu musejí dospět samy. Sýrie v současnosti? Nejsem obhájce diktátora, ale pro mě jsou islamisté větším nebezpečím než Bašár Asad. Kontrola chemických zbraní a mezinárodní dohled, s čímž přišel Putin, je dle mého dobrý postup.

Remek a Klausová? Dobrý výběr!

ČESKÁ POZICE: Rusnokova vláda se netají snahou o větší orientaci naší země na Čínu a Rusko. Jak se vám pozdává snaha ministra zahraničí Jana Kohouta o budování ekonomické diplomacie? Například do Číny již poslal na průzkum Karla Muzikáře staršího.

KOVARČÍK: Otázka vztahu k Číně je především otázkou oficiálního postupu vlády a prezidenta vůči ní. Je na čase vztahy s touto zemí normalizovat. Je asi správné při státní návštěvě diskutovat o lidských právech, Čína je však obrovská země s vlastní strukturou. Přechod k absolutní demokracii není snadný. Na druhé straně je Čína motorem světového hospodářství.

„Neexistuje rychlejší a efektivnější způsob jak zlepšit v Číně lidská práva, než s ní rozšiřovat obchod a byznys“Havlova politika a politika Topolánkovy vlády naší zemi vzhledem k přístupu k Číně škodila. Pokud čínský ministr nebo prezident přiletí do USA, i Barack Obama si dává pozor, co řekne, a hledí především na to, aby hospodářské vztahy těchto zemí byly co nejlepší. Neexistuje rychlejší a efektivnější způsob, jak zlepšit v Číně lidská práva, než s ní rozšiřovat obchod a byznys. To s sebou totiž nese i kulturu vyspělého světa, ve kterém se my dnes pohybujeme. S rozvojem zboží se vyváží i způsob myšlení.   

ČESKÁ POZICE: Zřejmě nejste dalajlámistou…

KOVARČÍK: No to nejsem (smích). Četl jsem svého času v Americe zajímavou studii, že stát řízený dalajlámou nemá s demokracií nic společného, je to diktát náboženství. Můžeme diskutovat o otázce autonomie, ale nemyslím si, že politické zřízení dalajlámy je ideální.

ČESKÁ POZICE: Jak hodnotíte činnost česko-čínské smíšené obchodní komory, kterou založil Jaroslav Tvrdík?

KOVARČÍK: Jediné, co se mi v tuto chvíli o panu Tvrdíkovi v této souvislosti vybaví, je, že ho někdy před rokem v Číně zbili na ulici a okradli. V rámci komory bych spíše vyzvedl sociálního demokrata a starostu Náchoda Jana Birkeho. Ten je motorem česko-čínských vztahů. Je to člověk, který si v Číně vydobyl silné postavení. Myslím, že Jan Birke je typem politika-manažera. Podle mě by mu slušela v budoucnu funkce ministra bez portfeje, který odvede kus práce za premiéra či vicepremiéry.

ČESKÁ POZICE: Co říkáte na návrh prezidenta vyslat Livii Klausovou jako velvyslankyni na Slovensko a Vladimíra Remka do Moskvy?

KOVARČÍK: S touto volbou Miloše Zemana souhlasím. Nechápu, jak Karel Schwarzenberg může říct, že velvyslanci mají být kariérní diplomati. Podívejte se na amerického velvyslance v naší zemi Normana Eisena. V Praze je za odměnu za to, jak pomohl Baracku Obamovi v kampani. Takto je to běžné všude po světě. Neznám zemi, která se orientuje pouze a jedině na kariérní diplomaty.

„V Moskvě musí být ten, koho milují Rusové, kdo otevírá dveře v Moskvě – Remek tato kritéria splňuje“Rusko je pro nás důležitá země, ve které kariérní diplomat nemá co dělat. V Moskvě musí být ten, koho milují Rusové, kdo otevírá dveře v Moskvě – Remek tato kritéria splňuje. Livia Klausová, kterou velmi dobře znám a tykám si s ní, je velmi vzdělaná ekonomka, pochází ze Slovenska a lidé ji tam budou mít rádi. Vztahům se Slovenskem by to prospělo. Kariérní diplomaté by měli být vysíláni do zemí, které pro nás nejsou tak důležité.

Topolánkův systém „megakmotr“

ČESKÁ POZICE: Pokud byste měl zhodnotit situaci v ODS: měli občanští demokraté více usilovat o návrat svého otce-zakladatele Václava Klause?

KOVARČÍK: Člověkem, který Václava Klause kontaktuje a zajímají ho jeho názory, je jednoznačně Martin Kuba. On každý kontakt vítá, o spoustě věcí s Klausem diskutuje. Myslím si, že Martin Kuba po celém tom cirkusu kolem paní Nagyové a pádu vlády zvolil kompromisní řešení. Já bych takový postup nevolil. Stoupnul bych si do čela kandidátky a byl jasným lídrem strany. Paní Němcová je spíše známá tím, že je to dáma s velkým „D“.

ČESKÁ POZICE: Co další přední politici občanské demokracie – třeba Jiří Pospíšil?

KOVARČÍK: Mně osobně je sympatický. Je osobou, která do nového vedení ODS patří. Nesmí však dělat věci, které dělal za Topolánka – ustupoval různým tlakům kolem Renáty Vesecké. Je však mladý a má právo dopustit se občas omylu.

ČESKÁ POZICE: Kdy se začala ODS hroutit? Vždyť v průzkumech má v současnosti kolem deseti procent, spíš méně.

„Z první ruky jsem tehdy měl informace od nejmenovaných ministrů, že bez Dalíka se nic nepohne, že Dalík musí dostat tolik a tolik procent“KOVARČÍK: Základy pádu ODS položil Mirek Topolánek. Paradoxně on do éteru zanesl pojem kmotr, přestože v této zemi nikdo kmotrovskou politiku neuplatňoval v praxi tak jako on. Aleš Řebíček ministrem dopravy, Marek Dalík pravou rukou… To nebyl systém kmotr, ale systém megakmotr. Systém capo di tutti capi. Je paradoxní, že právě Topolánek začal mluvit o kmotrech, když sám byl největším představitelem této politiky. Ministerstvo dopravy pod Řebíčkem bylo zářným příkladem, dělo se tak ale i na dalších ministerstvech. Z první ruky jsem tehdy měl informace od nejmenovaných ministrů, kteří mi říkali, že bez Dalíka se nic nepohne, že Dalík musí dostat tolik a tolik procent. Topolánek zahájil rozklad ODS.

ČESKÁ POZICE: Proč se Petru Nečasovi nepodařilo s těmito lidmi zatočit, když do vedení ODS přicházel s vizitkou „pana Čistého“?

KOVARČÍK: Nečas neměl vztah k penězům, nepotřeboval se obohacovat. Zpočátku mi připadalo, že skutečně nějakých změn ve fungování strany dosáhne. Jenomže pak se to začalo vyvíjet směrem, nad kterým mi zůstává rozum stát. Hrozně mě to překvapilo. Existuje jedno vulgární přísloví o ženských v politice, ale to snad ani nejde říct nahlas…

ČESKÁ POZICE: Ale no tak, čtenář to unese.

KOVARČÍK: Je to o tom, jak ženské přirození proti vodě utáhne tři lodě… Znáte to přísloví (smích). Zcivilizoval bych to slovy, že žena vás buď táhne nahoru, nebo vás složí totálně k zemi. To je mé životní poznání. Mám obě zkušenosti. V momentě, kdy vás partnerka táhne k zemi, je potřeba to rychle ukončit. To se Petru Nečasovi nepovedlo, Jana Nagyová ho potopila. Její vliv byl obrovský, přirovnal bych ho k vlivu Miroslava Šloufa či Marka Dalíka na Miloše Zemana, respektive Mirka Topolánka. Na druhou stranu bych Nagyovou nesrovnával s Dalíkem v rovině finančních operací. Nagyová nevybírala výpalné, podobnost shledávám ve vlivu na svého šéfa, premiéra.

Peter Kovarčík hovoří o Klausovi, Číně, vztahu k dalajlámovi, EU, volbách a svém přání pro ČR

ČESKÁ POZICE: Jaký byl a je vliv politických podnikatelů typu Iva Rittiga, Romana Janouška či Tomáše Hrdličky na chod občanské demokracie?

KOVARČÍK: Odlišil bych Hrdličku od těch dvou. On byl donedávna členem ODS, působil na její půdě a k politice patří, že si umíte získat vliv. Má právo na machiavellismus. Co se týká Rittiga a Janouška, jejich vliv na dění ve straně byl zhoubný. Strana se potřebuje od těchto vazeb odstřihnout. To neznamená, že politik se nemá stýkat s byznysmeny. Naopak, politik musí držet prst na pulsu doby. Musíte se stýkat se všemi, ale nesmíte si od kontroverzních lidí nechat diktovat. Zkrátka styk mezi politikou a hospodářskou sférou je správný, nesmí tam však putovat peníze…

Pomoc státním firmám

ČESKÁ POZICE: S kým z těchto pánů se znáte osobně?

„Od revoluce jsem vyznavačem toho, že politika nesmí být o proudění peněz“KOVARČÍK: S nikým. Vůbec. Každý o mně ví, že jako event manager považuji politiku za jakýsi „event“. Politika je můj koníček, baví mě. Když jsem ve Washingtonu, tak si připadám důležitej (smích). Od revoluce jsem vyznavačem toho, že politika nesmí být o proudění peněz. Od roku 1995, kdy poprvé vypukly sponzorské skandály, kritizuji financování politických stran.

ČESKÁ POZICE: Musíte mít velmi dobré kontakty ve firmách s majetkovou účastí státu – Lesy České republiky, ČD Cargo, Severočeské doly, ČEPS... Jste známý tím, že z nich pro svou firmu Czech Teleaxis dokážete získat desítky milionů korun na pořádání svých akcí – například Dny USA a EU.

KOVARČÍK: Je to otázka období. Tento rok je objem získaných peněz minimální. Jsou doby, kdy státní firmy zase dominují. Třeba akci Dny USA a EU tento rok sponzorují z 85 procent soukromé firmy. Jádrem jsou firmy jako Karlovarské minerální vody, Sigma, Excalibur Army, Královopolská Ria a tak dále. Podle mě České dráhy, firma s podílem státu, správně podporuje Davis Cup nebo konference, jako je ta moje.

ČESKÁ POZICE: Proč?

KOVARČÍK: Protože za jedenáct let pořádání Dnů USA a EU Prahu navštívilo 50 významných světových osobností. Třeba Ehud Barak se poté, co tu přednášel, stal izraelským ministrem obrany, a myslím, že českým firmám v regionu významně pomohl. Když se generál Jones stal poradcem Obamy, dovoluji si říct, že nebylo náhodou, že se podpis odzbrojovací smlouvy mezi prezidenty Obamou a Medveděvem v roce 2010 uskutečnil právě v Praze.

ČESKÁ POZICE: Když se v Praze během akce potkáte s významnými lidmi, lobbujete u nich za zakázky pro společnosti, které vám akci sponzorují?

KOVARČÍK: Nelobbuji, snažím se však českým firmám pomoct. Kdybychom si vzali příklad Českých drah: minulý rok na konferenci vedl ruskou delegaci prezident ruských železnic Vladimir Jakunin s kompletním prezidiem společnosti. O síle ruských železnic nejlépe vypovídá třeba fakt, že byly jedním z hlavních sponzorů olympijských her v Londýně a jsou jedním z největších sponzorů a inzerentů stanice CNN. S Jakuninem mě váže velké přátelství, jde o člověka, který je v Rusku mužem číslo čtyři. České dráhy by z takového kontaktu měly vytěžit velmi mnoho. Já jsem dal obě strany dohromady, na nich záleží, jak toho využijí.

ČESKÁ POZICE: Když takto důležití lidé přijedou, musejí to být po večerech s nimi zajímavé party, ne? Máte nějakou humornou příhodu?

KOVARČÍK: Kompletně se o ně staráme. Bydlí v luxusním hotelu. Samozřejmě s nimi trávím čas. Američany vedle Hradu či Karlštejnu zajímá hodně Terezín. Vše je slušné, žádné „Smečky“ (pražská ulice Ve Smečkách je známa veřejnými domy – pozn. red.).

ČESKÁ POZICE: Když máte takové světové kontakty, koho byste zařadil mezi pět nejvlivnějších lidí, které znáte, kteří poznají vás, se kterými si podáte ruku?

KOVARČÍK: Na první místo bych dal Henryho Kissingera, který je významným představitelem Atlantické rady. Podobně Brent Scowcroft, dlouholetý poradce pro národní bezpečnost. V Rusku bych uvedl zmiňovaného Jakunina, v Izraeli Ehuda Baraka, ve Spojených státech ještě generála Jonese nebo Lawrence Summerse, dlouholetého ministra financí, který byl dosud hlavním kandidátem na šéfa Fedu po Benu Bernankem.

ČESKÁ POZICE: Pomáhají vám takové kontakty pohybovat se v terénu české politiky?

„Znám většinu generálních ředitelů ve velkých státních firmách v Česku. Mám názor na to, kdo a jak co umí, kdo krade, kdo nikoliv.“KOVARČÍK: Určitě pomáhají. Řadu lidí zajímá můj názor na spoustu věcí. Dívají se na mě jako na nestranného, který sdělením názoru nesleduje zisk, a jako na člověka, který má velké mezinárodní zkušenosti. Lidé se mě třeba ptají na personálie – znám většinu generálních ředitelů ve velkých státních firmách v Česku. Mám názor na to, kdo a jak co umí, kdo krade, kdo nikoliv. Takže ano, zahraniční kontakty mi velmi pomáhají a mám díky tomu výjimečné postavení. Proto se mnou někteří šéfové těchto firem chtějí spolupracovat, protože vědí, že se jim to vyplatí.

Jakl, Hájek a Bohnice

ČESKÁ POZICE: : Jste blízkým přítelem exprezidenta Václava Klause. Popsal byste svůj vztah k němu? Odkdy se znáte?

KOVARČÍK: Známe se od revoluce, kdy jsme se seznámili a potykali si. Spřátelili jsme se, i s paní Livií. Je to naprosto osobní a soukromý vztah. Když s ním jdu na oběd, na večeři nebo na výlet, povídáme si o různých věcech. Neradím mu, jen když se mě zeptá, řeknu mu svůj názor.

ČESKÁ POZICE: Čeho si na bývalé hlavě státu ceníte?

KOVARČÍK: Je nesmírně vzdělaný. Vážím si, že v dobách, kdy jsem byl zapálený pro euro, byl už před patnácti lety člověkem, který řekl, že takový projekt nemá šanci na úspěch. Na své staré názory vzpomínám s úsměvem. Vážím si, že Klaus nezná závist, je mu to absolutně cizí. Je vděčný a loajální, vždy drží slovo.

ČESKÁ POZICE: A co byste mu vytknul?

KOVARČÍK: Není bez chyb. Tou největší, které se už asi nezbaví, je personalistika. V otázkách personálního výběru s ním nesouhlasím (smích). Mám třeba úplně opačný názor na působení Petra Hájka a Ladislava Jakla na Hradě. Názor pana Hájka, že bin Ládin neexistuje nebo že teroristický útok na „dvojčata“ si Američani udělali sami – to je podle mě opravdu zralé na Bohnice. Láďa je jazzman se všemi plusy a minusy.

ČESKÁ POZICE: Zašel byste s ním na jeho pivo BuQičák?

KOVARČÍK: To asi ne (smích). Víte, dal bych větší prostor mladým klukům, kteří se kolem prezidenta objevili, třeba Petr Marcinka a Petr Slaný. Dále si myslím, že Václav Klaus je až příliš loajální, jeho loajalita nemá hranice, což podle mě není úplně dobře. Má to mít své meze.

ČESKÁ POZICE: Loajalita vůči komu? Třeba Petru Kellnerovi? Nebo máte na mysli amnestii?

KOVARČÍK: Myslím to obecně. Uvedu příklad: kdyby u mě Petr Hájek začal mluvit o tom, že útok 11. září provedli Američané, okamžitě bych ho vyhodil. U Václava Klause však přežil. Co se týká amnestie, vůbec jsem o Klausově plánu nevěděl. Dozvěděl jsem se o ní až na internetu. Když jsem zjistil, že se amnestie týká kauz typu Berka nebo H-Systém, vadilo mi to. Mluvil jsem s ním na toto téma až později. Prezident mi řekl, že se nedíval na jednotlivosti. Podle mě sestavil něco, v čem chtěl navázat na Masaryka. Ministerstvo spravedlnosti mělo upozornit, jaké kauzy do amnestie mohou zapadat.

ČESKÁ POZICE. Jaký je Klausův vztah k Miloši Zemanovi?

„Kroutím hlavou nad ČSSD, která by před volbami měla být koncentrovaná a jednotná. Místo toho začala vést otevřený vnitrostranický boj.“KOVARČÍK: Mají vynikající vztah, který je dán jejich vzájemnou důvěrou v to, že slovo platí. Jejich názory se ve spoustě věcí liší (třeba názor na Evropskou unii), ale to jim nebrání v tom, aby spolu neměli výborné vztahy. Jeden druhého nikdy nepodrazil. Co se dohodlo, to platilo. V politice je důvěra mezi politiky ojedinělá a vzácná. Politici mezi sebou používají zbraně neskutečného rozsahu.

Kroutím hlavou nad ČSSD, která by před volbami měla být koncentrovaná a jednotná. Místo toho začala vést otevřený vnitrostranický boj.

Já a dvě kamarádky na ambasádě

ČESKÁ POZICE: Přál jste si, aby se Václav Klaus znovu zapojil do stranické politiky a kandidoval do sněmovny?

KOVARČÍK: Diskutovali jsme o tom nedávno u večeře. Existuje velký tlak evropských konzervativců, aby se ucházel o místo na kandidátce do europarlamentu. Aby se stal vůdcem evropských konzervativců v Evropském parlamentu. Václav Klaus má vizi, jak by Evropská unie měla vypadat a fungovat. Před rokem jsem seděl na večeři s tehdejším americkým ministrem financí Timothy Geithnerem a dalšími deseti lidmi, a Geithner prohlásil, že euru není rady ani pomoci. Zajímavé bylo, když řekl, že Washington se pádem eura trápí víc než Brusel, který se chová, jako kdyby se nic nedělo.

Co se však týká Václava Klause a jeho návratu. On má rád Janu Bobošíkovou jako člověka. Václav Klaus opravdu uvažoval o tom, že se postaví do čela absolutně nové strany, která sjednotí pravici. Měla to být ale normální strana, žádné šílené názvy typu Klausovci nebo SUPR. Bylo potřeba, aby se sešla poměrně mohutná skupina autentických konzervativců. Početný tým. To se ale nestalo a Klaus si to logicky rozmyslel. Musím ještě zdůraznit, že Václav Klaus nemá rád, když se někdo ohání jeho jménem. V tom měl Jakl pravdu, že Klaus nedal nikomu pouvoir zaštiťovat se jeho jménem. Naposledy jsme byli na večeři před týdnem a můj soukromý názor je, že si nechává otevřená vrátka, konzervativní Evropa by ho mohla lákat.

ČESKÁ POZICE: Co říkáte na předvolební kampaně a šance jednotlivých stran a hnutí?  

„Babiš by si měl dávat více pozor na to, co vypustí z pusy – často útočí na druhé bez pádných důkazů. To pak smrdí hrubým populismem.“KOVARČÍK: Na tyhle volby se opravdu těším. Bude to napínavý boj. Kromě zavedených stran (ČSSD, KSČM, ODS, TOP 09) se objevily projekty, u kterých jsem si nejdřív myslel, že nebudou mít šanci. Mýlil jsem se však. Jde o Babišovo ANO, Okamurův Úsvit a zemanovce. Škoda lidovců, že mají tak nevýrazného lídra Pavla Bělobrádka, zatímco Andrej Babiš je vidět všude. On byl mým spolužákem na zahraničním obchodě. Když jsem v roce 1987 pořádal obchodní veletrh v Casablance v Maroku, byl mým nadřízeným. Choval se mimořádně profesionálně a nekomunisticky, jako západní diplomat, mluvil perfektně francouzsky, dobře se oblékal. Dnes by si měl dávat více pozor na to, co vypustí z pusy – často útočí na druhé bez pádných důkazů. To pak smrdí hrubým populismem.

Musím říct, že mě jako odborníka na marketing překvapil pozitivní nástup hnutí ANO. Klíčové pro volby je posledních zhruba deset dnů. Pokud by ale uspělo šest sedm subjektů, parlament by byl úplně roztříštěný a bude komplikované složit vládu.

ČESKÁ POZICE: Říkal jste, že znáte velmi dobře jak exprezidenta, tak jeho ženu. Jak na vás působí, když se v tisku a v zákulisí tu a tam spekuluje, zda konzervativec Klaus má či nemá milenku letušku? Ptal jste se ho někdy?

KOVARČÍK: Víte, vyjadřovat se k tomu v mém případě není úplně vhodné (smích). To nemohu komentovat, sám nejsem vzorovým příkladem. Nemám Václavu Klausovi co vyčítat. Mám k tomu snad jen komentář, který u mě platí: jsem jen slabý muž (smích). My mužští jsme slabé pokolení, podléháme svodům.

Jak jsme my muži slabí, jsem před několika dny poznal na jedné akci na slovenské ambasádě. Vzal jsem s sebou dvě kamarádky, které jsou – řekl bych – velmi důvěrnými kamarádkami (smích). Jedna je televizní moderátorkou, jedna zpěvačkou. Přímo před mýma očima se pak sesypal kompletní generální štáb české armády. Všichni měli úsměvy od ucha k uchu, stejně tak půlka české vlády. A kníže Schwarzenberg úplně zapomněl na svůj šlechtický titul...

český názor neumožňují to si buďte jist 7:29 23.9.2013
český názor právě že ne. Ale ti brzy končí!!! 19:35 21.9.2013
Petr Hovorka rozladěný člověk Jo,jo Kdo je u moci a vlivu je panem Kovarčíkem chválen. Kdo je od... 9:35 21.9.2013

Počet příspěvků: 20, poslední 12.10.2013 10:43 Zobrazuji posledních 20 příspěvků.