Korupční eldorádo může propuknout až po tendru

Korupce v průběhu uskutečňování zakázky je možná vážnější problém než korupce, která se odehrává v zadávacím řízení.

Miloslav Kala 3.10.2011
 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice
 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Slovo korupce zní ve veřejném prostoru tak často, že nám úplně vytlačilo třeba takové tunelování. Přijde mi to trochu líto. Jednak princip tunelování byl přičítán českým hlavičkám, a taky se trochu obávám, že se nám začas omrzí pro změnu korupce a bude vytlačena nějakým novým fenoménem. Tedy, kdyby byla korupce vytlačena, to bych bral, měl jsem na mysli slovo. 

Mezi frekvencí užívání určitého slova a porozuměním jeho obsahu platí spíše úměra nepřímá. Možná si vzpomenete na scénku, kdy odpůrce u rozvodového soudu nazýval svoji manželku zlatíčkem… Zajímavým příspěvkem, který ozřejmuje, co mám na mysli, je nedávno publikovaná zpráva Elisabetty Iossa a Davida Martimorta Post-tender korupce a rozložení rizika a jejich důsledky na PPP projekty [1]. Cílem práce je zaplnit neprobádanou mezeru a prozkoumat vztah mezi kvalitou institucí a úrovní a formou rozdělení rizik mezi státem a dodavatelem.

Dvě korupční fáze

Autoři konstatují, že antikorupční programy se soustřeďují na zkorumpované úředníky, kteří výměnou za úplatek usilují o ovlivnění výběru tak, aby uspěl právě ten, kdo úplatek nabízí. Tato oblast je dobře popsána:

  • způsobem zveřejnění je omezována konkurence,
  • čas mezi výzvou a nabídkou brání nepřipravenému konkurentovi zpracovat odpovídající nabídku,
  • specifikace poptávky eliminuje ostatní soutěžící,
  • hodnotící kritéria jsou manipulována ve prospěch konkrétního uchazeče.

Obranou proti těmto formám manipulace bývá zpřesňování podmínek, tlak na transparentnost, využívání informačních technologií a elektronických aukcí.

Autoři ovšem upozorňují na skutečnost, že prosazení rovného a férového výběrového řízení není samo o sobě opatřením, které korupci vyloučí. Popisují řadu praktik, které se používají až v období realizace kontraktu:

  • využívání nestandardních materiálů,
  • falšování dodavatelských faktur,
  • uznávání neuskutečněných víceprací,
  • zfalšované posudky, které jsou podkladem pro uvolnění plateb, atd.

Stručně řečeno, cílem zkorumpovaného úředníka je získat plnění bez ohledu na to, kdo v soutěži vyhrál

Korupci v průběhu uskutečňování zakázky dokonce označují za vážnější problém než korupci, která se odehrává v zadávacím řízení. To je  způsobeno tím, že zadávacímu a výběrovému procesu je věnována velká pozornost a je příliš riskantní zasahovat do jeho průběhu. Naopak, po skončení výběru je veřejná kontrola obtížná a prostor pro manipulace relativně velký. Stručně řečeno, cílem zkorumpovaného úředníka je získat plnění bez ohledu na to, kdo v soutěži vyhrál. A cílem dodavatele je přirozeně maximalizovat zisk.

Práce se soustředí na oblast PPP projektů, což autoři obsáhle komentují a zdůvodňují, ale pro naše potřeby by ani nemuseli. Je zřejmé, že drobná změna ve smluvním vztahu má u projektů, které budou trvat desetiletí, zásadní důsledky. Navíc, životní cyklus těchto smluv přesahuje několik funkčních období, a tak je přirozené, že se neúspěchy svalují na předchůdce, k úspěchům se hrdě hlásíme a interpretace toho, co je úspěch nebo neúspěch, se v průběhu času může měnit.

Doporučením autorů je implementovat podobné principy, které platí pro fázi přípravy koncesního kontraktu.

Projekt na ukázku

Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu 10/27 Projekt partnerství veřejného a soukromého sektoru Ubytovna personálu ÚVN, ubytovna hotelového typu a parkoviště slovo korupce nezmiňuje.

Říká, že stav přípravy a realizace projektu PPP vyústil v prosinci 2010 v uzavření dodatku č. 2 ke smlouvě se soukromým partnerem. Realizace takto upraveného projektu PPP by však znamenala, že bude realizován zcela jiný projekt PPP než původně schválený. A to bez předchozího posouzení výhodnosti, které do doby ukončení kontroly NKÚ nebylo provedeno. Případná změna předmětu smlouvy o projektu PPP ve smyslu navržených úprav by byla i v rozporu se zákonem č. 137/2006 Sb.

Výstavba ubytovacích kapacit, která měla být s využitím projektu PPP uskutečněna v letech 2006 až 2008 a později byla posunuta na léta 2008 až 2010, nebyla zahájena. V srpnu 2011 souhlasila vláda na základě materiálu předloženého ministerstvem obrany s návrhem na ukončení smlouvy o projektu PPP. V souvislosti s přípravou projektu PPP vynaložily ministerstvo obrany a Ústřední vojenská nemocnice za poradenské služby 42 milionů Kč. Kromě toho se ÚVN v dodatku č. 2 ke smlouvě o projektu PPP zavázala uhradit soukromému partnerovi v případě ukončení projektu PPP jeho dosavadní náklady ve výši 130 milionů Kč a další nové náklady do maximální výše 45 milionů Kč. V souvislosti s neuskutečněným projektem PPP tak bylo nebo bude vynaloženo celkem až 217 milionů Kč, což je částka, která  představuje přibližně polovinu předpokládaných nákladů na výstavbu podle záměru z roku 2004.

Elisabetta Iossa a David Martimort se ve své práci zabývají otázkou: existuje vztah mezi kvalitou institucí a rozdělením rizik mezi státem a dodavatelem? Myslím, že nechám na čtenářích, aby si udělali představu, zda tento vztah existuje...


[1] Elisabetta Iossa and David Martimort: Post-Tender Corruption and Risk Allocation: Implications for Public-Private Partnerships, University of Rome Tor Vergata, Paris School of Economics (2011)


HDKN Dobrý den pane Kalo, 19:31 11.7.2012

Počet příspěvků: 1, poslední 11.7.2012 07:31 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.