Konvička vábí politické podnikatele

S rostoucím strachem lidí z terorismu a migrace z Blízkého východu, roste možnost vytěžit z Konvičkova Bloku proti islámu politické body. Toto uskupení má být základem rodící se aliance.

Ondřej Koutník 14.12.2015
Martin Konvička, šéf hnutí Blok proti islámu na Albertově 17. listopadu 2015. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Martin Konvička, šéf hnutí Blok proti islámu na Albertově 17. listopadu 2015. | foto:  David Neff, MAFRA
Martin Konvička, šéf hnutí Blok proti islámu na Albertově 17. listopadu 2015. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

„Víte, kolik premiérů kdysi chytalo motýly?“ ptá se Martin Konvička, zatímco je se síťkou v ruce nahání po louce. „Vím jenom o jednom, shodou okolností asi nejzajímavějším. Jmenoval se Winston Spencer-Churchill,“ dodává v dokumentu internetové televize Stream entomolog z Jihočeské univerzity a předseda Bloku proti islámu, kterého kvůli podezření z podněcování k nenávisti nedávno obvinila policie.

Vysokoškolský pedagog se svými politickými ambicemi v době zjitřené teroristickými útoky a uprchlickou krizí nijak netají. „Myslím, že máme šanci sestavovat příští vládu,“ řekl sebevědomě LN. Blok proti islámu se sice nachází teprve v počáteční fázi svého vývoje, nelze jej však ignorovat. Podle listopadového průzkumu agentury STEM je strach z uprchlíků v zemi značný a prochází napříč společností. Dle výsledků má 55 procent Čechů strach z islámu v souvislosti s uprchlíky, 37 procent lidí se podle zjištění obává uprchlíků, kteří by získali v České republice azyl.

Potenciálu Konvičky a jeho aliance, ve které se již nyní ocitá sněmovní Úsvit – národní koalice, Česká suverenita a námluvy probíhají s prohradní Stranou práv občanů (SPO), si podle zjištění LN už všimli zákulisní technologové moci. Tím hlavním má být někdejší mozek Věcí veřejných a obviněný exministr dopravy Vít Bárta. Druhým skloňovaným jménem je bývalý zastupitel ODS a politický podnikatel Tomáš Hrdlička.

Disciplínu zakládání protestních stran Vít Bárta zvládá bravurně. Do Poslanecké sněmovny v uplynulých pěti letech vytáhl Věci veřejné s maskotem Radkem Johnem, před dvěma lety úspěch zopakoval s Tomiem Okamurou.

„Přes sdílené poslance Úsvitu (míněni tři poslanci, kteří na kandidátce Úsvitu kandidovali za Věci veřejné – pozn. red.) máme povrchní styky, kafíčko a tak. Nic za tím ale nehledejte,“ potvrdil Konvička kontakt s někdejším superguruem Bártou. Disciplínu zakládání protestních stran bývalý majitel bezpečnostní agentury ABL zvládá bravurně. Do Poslanecké sněmovny v uplynulých pěti letech vytáhl Věci veřejné s maskotem Radkem Johnem, před dvěma lety úspěch zopakoval s Tomiem Okamurou a Úsvitem přímé demokracie.

V čem by mohla být síla projektu, který se v zákulisí nazývá Konev? Úsvit má zastoupení ve sněmovně, což by dávalo novému širšímu uskupení potřebný základ pro přístup do médií a šanci předkládat ve sněmovně konkrétní legislativní návrhy. Konvička by projektu dodal tvář.

Přestože jde o kontroverzní osobu, Konvička je stále univerzitním pedagogem, což jeho radikálním názorům dodává nálepku vážnosti a serióznosti. Ústředním tématem by byla uprchlická krize a hrozba terorismu ze strany Islámského státu.

Lidé a podnikatelé kolem Hradu, který by po nezdaru Zemanovců ve sněmovních volbách potřeboval do parlamentu dostat své stranické „tykadlo“, by zase mohli zajistit potřebné finance a vytvořit střednědobou strategii nového uskupení. Konvička, politici z Úsvitu, prezident a jeho lidé se takto na jednom pódiu už sešli – na Albertově při oslavách 17. listopadu. Situaci mírně narušilo Konvičkovo policejní obvinění za šíření nenávisti vůči muslimům.

„Myslím si, že každý má právo kritizovat jakékoli náboženství, a pokud kritika islámu nezachází do extrémních poloh, má právo na existenci,“ řekl před nedávnem v rozhovoru pro MF DNES prezident Zeman. „Ač jsem situací v Evropě v otázce uprchlictví velmi znepokojen, extrémní názory pana Konvičky nesdílím,“ dodal šéf prozemanovské SPO a senátor Jan Veleba.

Politolog specializující se na tuzemský stranický a politický systém Pavel Šaradín z Univerzity Palackého v Olomouci však míní, že vytvoření společného nepřítele může personální spory a neshody na určitý čas zahladit. „Idea odporu vůči islámu může být do značné míry konstitutivní. V tom, že lidé, kteří si za normálních okolností příliš nesednou a nemají spolu co do činění, mohou být po určitou dobu stmeleni odporem a skutečně postavit subjekt, pro který nebude obtížné za nastalých okolností dostat se do Poslanecké sněmovny,“ řekl LN politolog a dodal: „V okolních evropských zemích v současnosti pozorujeme úspěchy stran a hnutí těžících z protestních hlasů, které sehrály důležitou roli v uplynulých volbách. Nejinak tomu bude i v těch příštích.“

Spolupráce s Úsvitem

Divoké dění kolem Úsvitu přímé demokracie začalo letos na jaře. Okamura se po vstupu do sněmovny na podzim roku 2013 emancipoval, začal manipulovat se stranickou kasou a jeho tehdejší spojenec Vít Bárta nad ním ztratil kontrolu. Před půl rokem proto Okamuru poslanecký klub, o jehož chodu má Bárta díky třem poslancům pocházejícím z „véček“ dobrý přehled, vyšachoval ze hry. Zbylých osm „protiokamurovských“ poslanců změnilo jméno klubu na Úsvit – národní koalice a začalo spolupracovat s Blokem proti islámu, jehož zakladatelem a lídrem je právě Konvička. „Součástí spolupráce je, že Úsvit přednáší a bude přednášet naše společné zákonodárné návrhy a usnesení,“ popsal LN Konvička. Bárta na dotazy nereagoval a několik dnů nezvedal telefon.

Konvičkovy místy xenofobní názory do jisté míry politicky legitimizoval a tím posílil prezident Zeman, když mu umožnil vlastní sebeprezentaci na Albertově.

Konvičkovy místy xenofobní názory do jisté míry politicky legitimizoval a tím posílil prezident Zeman, když mu umožnil vlastní sebeprezentaci na Albertově při oslavě památky 17. listopadu. Konvička se tak na pódiu ocitl vedle šéfa poslaneckého klubu Úsvitu Marka Černocha, šéfa Strany práv občanů Veleby, kancléře Vratislava Mynáře a vlivného podnikatele Martina Nejedlého, který je považován za hlavního hradního mocenského stratéga.

A právě na ekonomického poradce prezidenta se váže druhá persona, která má stát v pozadí projektu Konev. Podle dvou zdrojů LN blízkých Hradu jí je Nejedlého kamarád a pražský architekt moci Tomáš Hrdlička, který se v minulosti podílel i na rozjezdu Věcí veřejných a Úsvitu. Spolupráce na lince Nejedlý–Hrdlička se osvědčila také v roce 2013, kdy se vytvářela proprezidentská úřednická vláda Jiřího Rusnoka.

Šéfe, zatkli pana Bártu

Někdejší zastupitel za ODS v Praze 10 Hrdlička ale LN řekl, že se na projektu Konev nepodílí. Je však znám tím, že si libuje v zakládání malých stran a tím získávání vlivu. Velký úspěch zaznamenal právě s Věcmi veřejnými, na jejichž startu se v letech 2009 a 2010 podílel spolu s dalším politickým podnikatelem a dnes uvězněným lobbistou Romanem Janouškem. Hrdlička s Bártou k sobě tehdy měli blízko, jejich vztahy prý ochladly až před dvěma lety po sněmovních volbách.

„Byli jsme s Vítem Bártou na obědě v hotelu Four Seasons. Dojedli jsme, hotel jsem opustil o trochu dřív než on a odjel jsem na další schůzku. Po chvíli ke mně přiběhl šofér a říká: ‚Šéfe, zatkli pana Bártu.‘ Od té doby jsme se neviděli,“ popisuje někdejší šedá eminence pražské politiky. Z jeho slov však lze těžko vyčíst, zda se od Konvičky a spol. v současnosti nedistancuje jen z důvodu, aby k projektu svým jménem zbytečně nepřitáhl pozornost a tím mu neuškodil.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.