Kontejnery s kódem. Lidé zaplatí jen za to, kolik opravdu vyhodí

Ministerský plán: popelnice se opatří unikátními kódy. Lidé se k nim přihlásí a za svoz zaplatí podle toho, kolik směsného odpadu opravdu vyhodili. Pomoci mají miliardy dotací. Dnes končí recyklací 36 procent komunálního odpadu – ministerstvo svým plánem reaguje na cíl evropského společenství. To svůj cíl pro rod 2020 nasadilo na 50 procent.

Třídění odpadu | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Třídění odpadu | foto: Shutterstock
Třídění odpadu

V Šitbořicích na jihu Moravy váží sedmým rokem odpadky, aby lidé platili podle toho, kolik jich vyhodí. Produkce komunálního odpadu tam klesla o půlku – pod 120 kilogramů na osobu ročně, prudce roste třídění. Republikový průměr přesahuje 340 kilo a cílem je, aby obcí jako Šitbořice byla většina. Ministerstvo životního prostředí proto s novelou zákona spustí velký motivační balík. „Dnes se ve většině obcí platí paušál, který nezohledňuje, kolik se toho opravdu vyhodilo a vytřídilo. Paušál platí obce svozovnám i lidé obcím. Pak jezdí poloprázdné vozy, ale účtují si za plné auto, a lidé platí stejně i za odvoz poloprázdných popelnic. Není to motivační,“ shrnula pro LN mluvčí ministerstva Petra Roubíčková. Objevuje se ale i opačná situace: nádoby, které přetékají, než popeláři přijedou. Často je to proto, že se odpadky netřídí.

Novela jasně nastaví sazby a pravidla, aby si víc obcí zvolilo variantu, že začnou odpady vážit a účtovat podle skutečných kil, litrů nebo objednané frekvence svozu. Bude to dobrovolná možnost, radnice bude smět setrvat u paušálu, jehož maximální hranice se ale zvedne o stovku na jedenáct set.

Úspory z vážení poplynou vedle domácnosti i obci. Opustit paušál se vyplatí i proto, že ministerstvo dotuje úvodní investici do kontejnerů a vah. Je to snazší u malých sídel, kde lidé bydlí v domcích, ale jde to i ve městech, třeba v Jihlavě už systém „plať za to, co vyhodíš“ funguje. Když radnice přejde na vážení, je opět na domácnosti, zda se zapojí. Způsoby se liší, obce mají různé dodavatele. Například se na webu registruje k užívání vybraného kontejneru. Pytle a popelnice budou opatřeny čipy nebo čárovými kódy. Pokud někdo bydlí v domě s více byty, nevadí, může se zapojit i jako jednotlivec. Nebo se zapojí víc rodin, případně celý dům a cena se rozpočítá.

Pokud si město zvolí vážení na kila, základní sazba za kilogram činí maximálně šest korun. Když na objem či kapacitu, základ bude koruna. Modelový příklad, jak to funguje: domácnost se na webu zaregistruje k popelnici, která je za tím účelem opatřená unikátním čárovým kódem. Cokoli si od ní pracovníci technické správy převezmou, musí se zvážit (váha může být třeba na podvozku auta) a načíst do virtuální databáze. Tam rodina vidí, jak si vede a jak šetří, data má k dispozici i město, které může lépe plánovat svozy.

Každá samospráva si může podle své vůle vybrat, jak bude postupovat. Jestli chce některou z variant vážení, nebo setrvá u paušálních částek. Obce dostanou také možnost zavést minimální poplatky pro ty, kdo by tvrdili, že černou popelnici na směsný odpad nepotřebují a nemají, neboť nevyhazují nic. Radnice pečuje o likvidaci smetí i z košů na veřejných prostranstvích nebo třeba na hřbitovech, pročež může nasadit taxu i na ty, kteří vytřídí, zužitkují a zkompostují vše. U hmotnostního základu bude takové zákonné minimum deset kilo, z objemového nebo kapacitního šedesát litrů. Co se týče časové jednotky, tou je měsíc – ne rok.

Pryč s černými popelnicemi

Města, která už na chytré systémy vážení přešla, mají dobré zkušenosti. Obsahy popelnic se díky nim dají zredukovat v průměru až o 37 procent. Zbytek se ideálně zkompostuje a lidi to baví, protože je to vlastně hra, navíc online. Před pár lety na elektronickou evidenci smetí naskočily třeba Trojanovice na severu Moravy. Domácnosti evidují, kolik toho vyhodily, o kolik se jim odpady postupně snižují, a jejich obec je za menší objem v popelnici odměňuje sníženými poplatky.

„Některé obce a města vyjádřily obavy, že by zavedením nových systémů mohly na jejich územích vznikat nové černé skládky. To se ale podle tuzemských ani zahraničních zkušeností nepotvrzuje,“ uvedl před časem ředitel odboru odpadů na ministerstvu životního prostředí Jaromír Manhart. Pokud přibylo skládek, bylo to do jednoho procenta.

Důvodem, proč se města ponoukají, aby smetí vážila, je záměr ministerstva životního prostředí – notně přiživovaný unijními environmentálními cíli, aby rapidně ubylo skládek, respektive aby se jejich počet i kapacita blížily nule. Podíl recyklovaného komunálního odpadu nasadilo evropské společenství na padesát procent v roce 2020. Aktuálně je v této disciplíně Česká republika na šestatřiceti procentech.

Absolutní pohodlí je klíčem, jak stvrdila i loňská ekopsychologická studie. Jen necelých dvacet procent Čechů vykazuje ochotu přidat na výdajích a ubrat na osobním pohodlí, aby planeta v jejich nejbližším okolí nechřadla.

„Malá nebo žádná černá popelnice, o to nám jde. Systém zvaný PAYT, tedy ‚zaplatíš tolik, kolik vytřídíš‘, účtuje svoz směsného komunálního odpadu podle jeho množství, a to podle hmotnosti, objemu nebo frekvence, a tím vede občany k větší pozornosti ke třídění. Obec jim k tomu ale musí poskytnout maximální komfort,“ shrnul ministr Richard Brabec, když obrážel tuzemské končiny s osvětovou kampaní.

Absolutní pohodlí je klíčem, jak stvrdila i loňská ekopsychologická studie. Jen necelých dvacet procent Čechů vykazuje ochotu přidat na výdajích a ubrat na osobním pohodlí, aby planeta v jejich nejbližším okolí nechřadla. Drtivá většina, nadpoloviční, ráda udělá něco záslužného, pokud při tom současně prospěje rodinnému rozpočtu. Proto na to také jde ministerstvo po dobrém, za pomoci pozitivních stimulů.

Vážení odpadků přirozeně lépe funguje v malých obcích, kde většina lidí žije ve svém domku, k němuž disponují svými popelnicemi. Jde to ale i ve velkých městech nebo na sídlištích. První příklad dobré praxe poskytuje Jihlava, která si připsala pomyslný titul prvního sídla s více než padesáti tisíci obyvateli, kde dokázali srazit rozsah komunálního odpadu v ročním přepočtu na obyvatele pod 150 kilogramů.

Lidé z největšího města Vysočiny si mohou vybrat, kudy k úspoře a lepšímu pocitu ze sebe sama. Jeden program nabízí cenové srážky, když odvezou do sběrného dvora třeba vysloužilou elektroniku nebo tuk z fritovacího hrnce. Potřebný počet výprav do dvora se odvíjí od toho, kolik členů má daná domácnost. U jedince stačí jedna cesta.

Vážení odpadků přirozeně lépe funguje v malých obcích, kde většina lidí žije ve svém domku, k němuž disponují svými popelnicemi. Jde to ale i ve velkých městech nebo na sídlištích.

Druhý program spočívá v dobrovolné registraci k tomu, že popeláři dorazí vysypat odpadky méně často. Z toho plyne, že černá popelnice je menší, méně hojně plněná a třídění důslednější.

Město – každé, nejen Jihlava – musí samozřejmě vyvážet i barevné kontejnery a za jejich vysypání se také platí, jenže jejich obsah se dá zpeněžit; třeba separovaný papír najde druhý život při výrobě obalů nebo když se smetí využije k výrobě energie, třeba tepla. „Obsah barevných kontejnerů má pro obec hodnotu, naproti tomu za černou popelnici se jenom platí skládkovací poplatek,“ dodala mluvčí resortu životního prostředí Roubíčková.

Spolehliví sousedi

Svízelnější situace s posilováním motivace vzniká na sídlištích, kde na kontejner připadá skrumáž bytů. Hrozí, že na jednoho hajdaláka budou doplácet poctivci, které frustrace přiměje s bohulibou činností skončit. Dysfunkce mezilidských vztahů a nedostatek solidarity ale nezvládne vyřešit žádný zákon.

Že to jde mezi činžáky hůř, je patrné i z dostupných statistik. Například v Mikulově. Když s výchovnými praktikami začínali, přidalo se přes 60 procent rodinných domů, ale na byty to byla pouhá desetina.

Přesto to radnice zkoušejí prolomit, v Moravské Třebové mají obyvatelé sídlišť, chtějí-li se zapojit, na výběr ze dvou možností. Mohou pytle osobně odvážet do sběrného dvora. Pak jim nikdo ze sousedů nezkazí průměr, ale taky to vyžaduje vyšší nasazení. Druhá varianta je, že se bytař přihlásí ke kontejneru před svým domem. Zváží se to celé a kila se poměrově rozpočítají mezi lidi, kteří svůj osobní kód spojili s tím popelnicovým. Radnice v Třebové počítá s tím, že až suma zapojených paneláků dostatečně stoupne, vyčlení jim separátní kontejnery, které si mohou zamknout do dvora.

Počet příspěvků: 3, poslední 24.4.2019 06:11 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.