Konkrétní kroky členů NATO zaostávají za bezpečnostní situací

Na summitu Severoatlantické aliance ve Varšavě bylo tématem i Rusko a připravenost aliance zadržovat jeho ambice. S tím souvisí ujištění členských států na východní hranici, že nebudou ponechány napospas žádnému predátorovi.

Vlajka NATO. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Vlajka NATO. | foto: Shutterstock
Vlajka NATO. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Jistě, odhodlání mohou kazit občasné články o tom, že by Rusko dokázalo obsadit Pobaltí během několika dnů, což tento týden potvrdil velitel amerických pozemních sil v Evropě generál Ben Hodges. Podle něho by Rusové obsadili hlavní města Litvy, Lotyšska a Estonska v rozmezí 36 až 60 hodin. A dodal, že spojenci by měli problémy s přesunem těžké techniky ze západní Evropy, komunikací a logistikou.

Než člověk propadne panice, musí si uvědomit, že útočník bývá ve výhodě, protože si volí místo a čas, že se války většinou skládají z řady střetnutí – proto by Severoatlantická aliance zanedlouho byla schopna zasáhnout plnou silou – a že smyslem těchto varování je i upoutat pozornost na problém.

Nejsilnější uskupení na Zemi

Faktem je, že se spojenci nechali Ruskem několikrát ukolébat a překvapit. Poprvé v roce 2008, kdy se mu podařilo bleskově ochromit Gruzii. Pak přišlo doufání v „reset“ amerického prezidenta Baracka Obamy, obětování obrany kvůli udržení sociálních a dalších dávek v době recese s tím, že toho tolik nehrozí, obsazení Krymu a rozvrácení Ukrajiny, které mnohým otevřelo oči.

Dlouhodobá data ukazují, že NATO navzdory nárůstu výdajů Ruska a Číny na obranu je – především díky USA – nejsilnějším uskupením na Zemi s globálním dosahem

Od té doby se odehrála řada věcí. „Podařilo se ztrojnásobit počet sil rychlé reakce NATO a vybavit je prvkem velmi vysoké pohotovosti. Jsou lépe nastaveny procedury pro rychlý pohyb vojsk po Evropě,“ vypočítává český ministr obrany Martin Stropnický.

A dodává: „Je ale třeba posunout se za rámec Akčního plánu připravenosti. Proto posilujeme alianční přítomnost ve třech baltských státech a Polsku, čímž aliance vyjadřuje připravenost chránit tyto své exponované členy. K tomuto úsilí výrazně přispívá Česká republika společně se státy visegrádské čtyřky. Od roku 2017 bude mít vždy jeden z visegrádských států v Pobaltí jednotku o velikosti roty.“

Probíhají větší cvičení na obranu teritoria, jež aliance neprováděla léta, o obraně se hovoří s důrazem, který tu v uplynulých 20 letech nebyl. Dlouhodobá data ukazují, že NATO navzdory nárůstu výdajů Ruska a Číny na obranu je – především díky USA – nejsilnějším uskupením na Zemi s globálním dosahem. To ale ani zdaleka neznamená, že nejsou problémy.

Posilování přítomnosti USA

Nedávno navštívil oficiálně Prahu předseda Vojenského výboru NATO a bývalý náčelník Generálního štábu Armády České republiky generál Petr Pavel. A v Českém rozhlase uvedl: „Je třeba říci, že se situace pomalu zlepšuje. Ale tempo neodpovídá bezpečnostní situaci. Stejně jako neodpovídá tempo růstu výdajů na obranu tempu růstu HDP v jednotlivých zemích. A je třeba říci, že ta delta, ten rozdíl se spíše zvětšuje, než zmenšuje.“

Pokud by měla evropská část aliance na summitu za něco svorně lobbovat, pak za posilování přítomnosti USA v Evropě, protože bez nich by se radikálně snížila odstrašivá síla NATO

Čísla jasně ukazují, že bez USA by byla aliance téměř poloviční, a to nejen z hlediska výdajů a počtů vojáků a techniky, ale především schopností, ať už strategické přepravy, poddimenzované logistiky (jedna z velkých bolestí členských států včetně Česka), či chytré munice. Pokud by tedy měla evropská část aliance na summitu za něco svorně lobbovat, pak za posilování přítomnosti USA v Evropě, protože bez nich by se radikálně snížila odstrašivá síla NATO.

Zároveň by Evropané měli Američanům slíbit – a především tento slib dodržet –, že se budou o obranu starat mnohem více než dosud. Stačí se podívat na tabulku, aby byla zřejmá velikost problému. Třeba nárůst počtu členů, kteří vydávají na obranu méně než 1,4 procenta HDP, přičemž doporučena jsou procenta dvě. Další je struktura výdajů, která také neodpovídá potřebám.

NATO – základní údaje.

Ohrožení z východu i jihu

Příkladem může být Česko, jež je navzdory hospodářskému růstu na chvostu obranných výdajů NATO, protože stěží překonává jedno procento (podle metodiky NATO je spíše pod ním). Když loni poslanci navrhovali zvýšit armádní rozpočet, vystoupil proti tomu ministr obrany s tím, že by se peníze nepodařilo utratit. Zaostává i modernizace české armády – jsou odsouvány významné zakázky, byť jsou peníze i vůle na obranu přispívat.

Varšavský summit má potvrdit, že si všichni členové uvědomují ohrožení z východu i jihu a jsou ochotní s ním něco dělat

Navzdory tomu lze říct, že nastalo probuzení. Varšavský summit má potvrdit, že si všichni členové uvědomují ohrožení z východu i jihu a jsou ochotní s ním něco dělat. Zatím je sice slibů více než skutečných kroků, ale snad alespoň část bude naplněna a NATO zůstane zárukou bezpečnosti v transatlantickém prostoru.

V roce 2009, kdy aliance slavila 60 let, LN připravily zvláštní přílohu, ve které hovořily různé osobnosti. Tehdejší náměstek generálního tajemníka aliance a dnešní velvyslanec při NATO Jiří Šedivý řekl něco, na co nesmíme zapomínat ani dnes: „Přes řadu rozdílných zájmů a stanovisek spojenců je NATO skutečným společenstvím, tedy mnohem více než pakt uzavřený pouze na základě chladně vykalkulovaných zájmů či jakýsi sňatek z rozumu.“

Musíme posílit východní křídlo aliance

Jedním z důležitých bodů summitu Severoatlantické aliance ve Varšavě bude zvyšování rozpočtů na obranu členských zemí, říká Jakub Landovský, náměstek pro řízení Sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany.

ČESKÁ POZICE: Co bude nejdůležitějším výstupem summitu NATO ve Varšavě?

LANDOVSKÝ: Summit ve Varšavě bude nejen vyhodnocovat plnění závazků ze summitu ve Walesu, ale především definovat opatření, jež jsou nutná k posílení obrany východního křídla aliance, a hledat odpovědi na hrozby vyplývající z rozšiřující se nestability na jihu.

Významným tématem například bude navyšování rozpočtových výdajů na obranu, rozvoj schopností členských států, probíhající reforma sil rychlé reakce či vytváření druhosledových uskupení v rámci iniciativy Framework Nations Concept. Summit NATO ve Varšavě přinese řadu nových impulzů pro fungování aliance – kupříkladu definování kybernetického prostoru jako páté operační domény, což bude vyžadovat i budování ofenzivních kapacit v oblasti „cyber“.

ČESKÁ POZICE: Často se říká, že by NATO nedokázalo odolat útoku na Pobaltí. Nakolik je tato úvaha smysluplná?

LANDOVSKÝ: Podobná tvrzení, jež se objevují v médiích, jsou často založená na simulacích nezávislých institucí pracujících s veřejně dostupnými a omezenými údaji. Obecně lze říct, že NATO je připraveno zasáhnout v souladu se svými smluvními závazky a v rámci solidarity mezi spojenci kdykoliv a kdekoliv, pokud by byla jakkoliv narušena teritoriální integrita či suverenita kteréhokoliv z členských států.

Pokud by se hypoteticky takový útok odehrál, šlo by v první řadě o selhání principu odstrašení, který brání Moskvě eskalovat současné napětí do otevřené konfrontace. V tomto kontextu je důležitá přítomnost aliančních vojsk na území exponovaných spojenců a další opatření.

ČESKÁ POZICE: Dle kritiky předsedy ANO Andreje Babiše by se aliance měla zapojit do akcí proti uprchlíkům. Objeví se ve Varšavě téma uprchlíků?

LANDOVSKÝ: Uprchlická krize je celospolečenským tématem, které je úzce spjato i s otázkou bezpečnosti členských států NATO a EU. Dá se proto očekávat, že bude na summitu alespoň částečně reflektováno, nicméně pravděpodobně zejména v segmentu věnovaném praktickému dopadu na bezpečnostní politiku členských států a na jejich celkové bezpečnostní výdaje. Nelze zapomínat, že NATO bylo primárně založeno jako obranná aliance na ochranu členských států vůči státním hrozbám, tedy s cílem zajistit teritoriální obranu.

Stratégův koutek

Summit NATO ve Varšavě má přinést nové impulzy spojenectví, které zajišťuje bezpečnost větší části Evropy.

Soudržnost NATO

Bezpečnostní vývoj na východní a jižní hranici NATO připomněl, že císař je nahý, tedy evropští členové NATO a jejich vojenské schopnosti. Alexander Mattelaer se ve své studii věnuje nejpalčivějším otázkám summitu NATO 8. a 9. července ve Varšavě, kritizuje fragmentizaci aliance a neplnění závazků ze summitu ve Walesu v září 2014 i před ním.

Ve Varšavě budou hlavními tématy role NATO ve východní Evropě, postoj k Rusku, hrozby na jižní hranici, programy partnerství, rozšiřování NATO a strategie jaderného odstrašování. Změny v bezpečnostním prostředí by mohly rozhýbat spící evropský pilíř a vyvinout tlak na vyšší výdaje na obranu. Dle Mattelaera je příležitost pro iniciativu takzvaných hraničních států. NATO by je mělo podporovat a starat se o jejich koordinaci s nepřímo ohroženými zeměmi.

Alexander Mattellaer: The NATO Warsaw Summit: How to Strengthen Alliance Cohesion. Strategic Forum 296, National Defense University Press 2016. 12 stran

Nové Mezimoří a Visegrád

Polské elity oprašují geopolitický projekt Mezimoří maršálka Piłsudského. Kam může vést a co může znamenat pro visegrádskou spolupráci, hodnotí ve své studii Vít Dostál. Podpora Maďarska, Slovenska a Česka není jistá. Zatímco projekty energetické a dopravní infrastruktury zbytek V4 zajímají, podpora bloku vyvažujícího francouzsko-německou osu EU, je spíše nepravděpodobná.

Slovensko a Česko by se měly ptát, proč a co dostanou za „vzpouru“ proti Bruselu. Dnes má visegrádská skupina zejména společnou kritiku uprchlické politiky EU a jen málo důvodů se přímo zapojovat do sporu polské vlády a Bruselu kvůli ústavním změnám v Polsku.

Vít Dostál: Understanding New Polish Intermarium: Trap or Triumph for the Visegrad Group? Asociace pro mezinárodní otázky 2016. 9 stran.

Asijský trojúhelník

Nemálo analytiků se domnívá, že Asie bude určovat vývoj 21. století. Nejdůležitějšími hráči, kteří budou spolupracovat i soupeřit, jsou Čína, Indie a Pákistán. Aktuálním tématům z regionu se věnuje studie americké Rady pro mezinárodní vztahy. Zažehnou válku v Asii indicko-pákistánské jaderné závody, eskalace čínsko-amerického napětí, teritoriální spory nebo terorismus?

Experti se shodují, že největší nebezpečí číhá v kombinaci dvou nebo více faktorů, včetně uvedených. Velký konflikt by byl obtížně řešitelný a zřejmě i trval delší dobu. Čínské plány na výstavbu dálnic, přístavů, železnic a další infrastruktury slibují rozšíření ekonomické spolupráce a toto propojení soupeřů má nejlépe zajistit stabilitu. Podle studie budou významnou roli hrát USA a rozvoj současných vztahů a navazování nových v uskupeních ASEAN, CICA, APEC a SCO.

New Geopolitics of China, India, and Pakistan: Insights From a CFR Symposium. Council on Foreign Ralations Press 2016. 6 stran

Matej Kandrík



Počet příspěvků: 2, poslední 9.7.2016 11:43 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.