Koblic: Bitcoin je pro nelegální obchod s drogami darem z nebes

Petr Koblic stojí v čele pražské burzy třináct let. Co burzovní svět v současnosti nejvíc ohrožuje, proč doufá, že k brexitu nedojde, a co si myslí o bitcoinu?

Petr Kain 13.1.2018
Šéf pražské burzy Petr Koblic | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Šéf pražské burzy Petr Koblic | foto:  Tomáš Krist, MAFRA
Šéf pražské burzy Petr Koblic | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Bezpochyby by brexit více zabolel Londýn, ale i Evropu by stál spoustu peněz. Jediným, kdo by z toho mohl profitovat, by byly Spojené státy. Já ale pořád doufám, že k brexitu nakonec nedojde, říká v rozhovoru šéf pražské burzy Petr Koblic.

LIDOVÉ NOVINY: Co by mohla nová česká vláda udělat pozitivního pro kapitálový trh a čeho se naopak bojíte, že by mohla udělat?

KOBLIC: V porovnání s vyspělými kapitálovými trhy tomu tuzemskému především schází investice penzijních fondů. Zní to už asi jako klišé, ale je zapotřebí penzijní reformy, aby se na penze začalo spořit dlouhodobě. To by v podstatě znamenalo, že rázem začnou téct větší investice do kapitálového trhu, protože jsou to právě penzijní fondy, kdo je celosvětově největším investorem do akcií. Druhou věcí, jež by byla prospěšná, jsou daňové úlevy či pobídky pro firmy na burze či jejich investory. Tato úvaha vychází z toho, že společnosti, které upsaly akcie na burze, jsou z principu transparentní, a tudíž je pro ně těžší optimalizovat daně. A za to by měly být nějak odměněny. A z čeho mám noční můry? Opravdu těžce bych nesl, kdyby byla kvalita českého kapitálového trhu zpochybněna například tím, že by se nějakým dramatickým způsobem začalo zasahovat do fungování společnosti ČEZ. Ta je finančními investory brána jako nejlépe řízená polostátní firma ve střední Evropě, která vždy hájila zájmy všech akcionářů, a je zastoupena v portfoliích všech významných investorů v regionu, ale i velkých světových fondů. Jakékoli kroky, jež by zásadním způsobem ovlivnily fungování této firmy, je třeba vážit na lékárnických vahách. Kdyby došlo k nějakým zásahům do nezávislosti společnosti, okamžitě by mohly nastat prodejní tlaky, což si nikdo nepřeje a pomalu to nechci ani nahlas vyslovit. Ale nechme fantazírování, já pevně věřím, že tento scénář nehrozí.

LIDOVÉ NOVINY: Přece jen, můžete být konkrétnější v tom, jaké tlaky by na ČEZ mohly být vyvíjeny?

Kdybych měl zmínit jednu jedinou věc, tak si myslím, že je nemožné nutit ČEZ z pozice majoritního, 70procentního vlastníka činit rozhodnutí, která by pro společnost, a tedy zbylých 30 procent akcionářů nebyla výhodná. Takovým rozhodnutím by mohlo být stavět při dnešních cenách elektrické energie jadernou elektrárnu.

KOBLIC: Kdybych měl zmínit jednu jedinou věc, tak si myslím, že je nemožné nutit ČEZ z pozice majoritního, 70procentního vlastníka činit rozhodnutí, která by pro společnost, a tedy zbylých 30 procent akcionářů nebyla výhodná. Takovým rozhodnutím by mohlo být stavět při dnešních cenách elektrické energie jadernou elektrárnu. Navíc by to bylo extrémně komplikované, protože sousedíme s dvěma zeměmi – Německem a Rakouskem –, které jsou příkře proti jaderné energii. Jiná situace by samozřejmě nastala, kdyby se stát rozhodl, že je to krok nutný k zajištění energetické bezpečnosti na desetiletí dopředu, a vzal plné riziko takového projektu a zaplatil by cenu, včetně té diplomatické, za toto rozhodnutí.

LIDOVÉ NOVINY: Když jsem se ptal, jak by česká vláda mohla pomoci burze, měl jsem na mysli ještě jednu cestu, totiž úpis akcií některé ze státních firem na pražském akciovém trhu. Je tu nějaká společnost, která by pro to byla vhodným kandidátem?

KOBLIC: Letiště Praha. To je firma, která by mohla akcie upsat po mém během půl roku. Ve světě je ostatně standardem, že letiště jsou na burzách, to pražské je na to navíc připraveno, má transparentní účetnictví, kdyby se stát teď rozhodl, mohlo by být v dubnu na trhu.

LIDOVÉ NOVINY: Jaký byl vlastně letošní rok (rozhovor vznikl v roce 2017, pozn. red.) pro pražskou burzu?

KOBLIC: Ačkoli jsme nepřivítali žádnou novou velkou emisi, tak si myslím, že byl minimálně z hlediska výnosnosti akcií úspěšný. Trochu horší to bylo, pokud jde o objemy obchodů, které mírně poklesly. Bylo to způsobeno dvěma faktory. Tím prvním je skutečnost, že české akcie jsou mezi investory tak oblíbené, že je prostě nepustí z ruky. Když se bavím s velkými investory, říkají mi, jak báječné akcie na burze máme, že už na nich sedí deset let a radují se z dividend. To je sice skvělé, ale je to zároveň něco, co šéf burzy ne úplně rád slyší. Ten chce, aby se více obchodovalo. Tím druhým důvodem poklesu obchodů je regulace ze strany EU a především Směrnice o trzích finančních nástrojů MIFID. Pro malé trhy byl MIFID katastrofou, protože způsobil, že se velká část obchodování přesunula mimo burzy, ty transakce jsou prostě uskutečňovány po telefonu v Londýně. Zatímco před přijetím této směrnice se na našem trhu koncentrovaly v podstatě všechny aktivity, které probíhaly s českými akciemi, což bylo krásně transparentní, momentálně jsme v situaci, kdy se na burze zobchoduje možná 25 až 30 procent celkového objemu obchodů. Čert ví, kde a za jaké ceny se obchoduje zbytek. Teď se k tomu ještě přidá MIFID II, který na ty zbývající obchodníky s cennými papíry naloží další zátěž. Občas říkám, že MIFID I vzal našim členům velkou část výnosů a MIFID II jim zvýší náklady. Problém je v tom, že když se tyto regulace vymýšlely, tak se myslelo na obchody s firmami s tržní kapitalizací ve stovkách miliard eur, které se odehrávají na frankfurtské nebo londýnské burze. Jaksi se zapomnělo na to, že v Praze je běžné, že obchodníci nakupují pro retailové klienty deset akcií nějakého menšího titulu, třeba Kofoly. To je, jako kdybyste chtěl regulovat stejným předpisem let raketou na Měsíc a výlet na Říp. V důsledku je tak možná těch největších padesát evropských emisí akcií obchodováno lépe než v minulosti, těch spodních devět tisíc je na tom ale hůř.

LIDOVÉ NOVINY: Pražská burza letos rovněž spustila trh Start, co si od něj slibujete?

Na kapitálových trzích je nepsaným pravidlem, že primární úpisy akcií se dají dělat od určité velikosti. V historii jsme slýchávali, že taková transakce musí být velká alespoň dvě miliardy korun a měla by se prodávat polovina firmy, aby se investičním bankám vůbec vyplatilo pracovat na úpisu akcií. No a takových firem je přirozeně omezené množství.

KOBLIC: Začnu trochu zeširoka. Na kapitálových trzích je nepsaným pravidlem, že primární úpisy akcií se dají dělat od určité velikosti. V historii jsme slýchávali, že taková transakce musí být velká alespoň dvě miliardy korun a měla by se prodávat polovina firmy, aby se investičním bankám vůbec vyplatilo pracovat na úpisu akcií. No a takových firem je přirozeně omezené množství. Pokusili jsme se proto podívat na trh menších firem, pod jednu miliardu korun, kde je ten obrázek mnohem přívětivější. Jsou tu desítky firem, které chtějí kapitál na rozvoj a zároveň nechtějí, aby do nich vstoupil jeden velký finanční investor, který by třeba společnost chtěl do pár let prodat. Proto jsme spustili nový trh Start a musím říct, že zájem je mimořádný. Za poslední měsíc jsem měl desítky schůzek s poradci, kteří chtějí takovým firmám radit, s právníky, analytiky a samozřejmě i s několika firmami, které zvažují vstup na tento trh. Celkem jsme podepsali asi šest memorand, jež jsou sice nezávazná, ale je to jakýsi příslib, že se firma začíná ke vstupu na trh připravovat. Živé spuštění Startu by se tak mohlo odehrát někdy v dubnu či květnu. O investory by rozhodně nouze být neměla, sami se mi ozývají lidé ze seznamu těch nejbohatších Čechů, abychom je rozhodně zařadili do mailing listů, které by měly informovat o možnostech investic na tomto trhu.

LIDOVÉ NOVINY: Čím mohou být burzy pro firmy lákavé v prostředí, kde je obrovské množství volných peněz? Proč by vlastně měly společnosti jít na akciový trh?

KOBLIC: Protože je to sexy! Ne, vážně, těch důvodů může být hodně. Na burzu se primárně chodí kvůli tomu, že firma chce získat kapitál, chce najít nové investory, potřebuje se zviditelnit nebo chce být transparentní pro klienty. Nemusí jít samozřejmě jen o to, že potřebuje nutně peníze. Jsou firmy, které prostě nechtějí jako akcionáře strategického investora, nechtějí podepisovat smlouvy s venture kapitálovými fondy, protože ty si ve smluvní dokumentaci často kladou podmínky, jež směřují k pozdějšímu prodeji společnosti. Ve chvíli, kdy jste podnikatelem ve středním věku, který chce, aby firma dál rostla, a chcete si ji ponechat další dekády, proč byste se k něčemu takovému upisoval? Private equity fondy chtějí takovou investici do nějakých pěti let prodat, takže všechno směřují k tomu, aby společnost v tom časovém horizontu vypadala co nejlépe, tudíž firmu trochu nalakují na růžovo a občas uvažují dosti krátkodobě. Tím nechci říct, že nejsou situace, kdy je role private equity nebo venture kapitálu velmi nutná a prospěšná, každá transakce je jiná.

LIDOVÉ NOVINY: Zmínil jste, že akciím na pražské burze se dařilo – ono se jim dařilo obecně a často se mluví o tom, že je trh přehřátý a že se na něm nafukuje bublina. Vidíte to tak?

KOBLIC: Nechci používat slovo bublina, ale je pravda, že trh je drahý. Teď je otázka, zda jde o dlouhodobé posunutí výnosnosti akcií, nebo nás prostě čeká korekce. Ale po pravdě, když vidím, kolik je na trzích peněz, tak bych s nějakou korekcí moc nepočítal. Jakmile by cena akcií trochu propadla, okamžitě se najdou investoři, kteří je budou chtít koupit. Takže bublinu na trzích nevidím, nevidím ji mimochodem ani na českém nemovitostním trhu, byť ceny nemovitostí v Praze skutečně vyskočily o hodně. To spíš vidím bublinu nafukovat jinde, na trzích s různými kryptoměnami.

LIDOVÉ NOVINY: Máte na mysli mánii, která se strhla kolem bitcoinu?

Bitcoin je nesmírně důležitý pro jednu oblast „ekonomiky“, kterou je nelegální obchod s drogami, zbraněmi, terorismus a tak dále. Pro tuto sféru byla tato kryptoměna darem z nebes, protože transakce s ní jsou velmi těžce vysledovatelné.

KOBLIC: Jistě, je to taková tulipánová horečka 21. století. Na rozdíl od tulipánové horečky a různých Ponziho schémat či pyramidových her se ale bitcoin chová trochu jinak. Typické Ponziho schéma se po prvním záchvěvu a propadu zřítí, to se zatím u bitcoinu neděje. Trh se vždy vzpamatuje. Já za tím vidím dva důvody. Jednak je to tím, že trh s bitcoinem je zatím stále velmi malý. Celková tržní kapitalizace je tuším něco kolem 150 miliard dolarů, což je pro srovnání jen čtvrtina tržní hodnoty jedné jediné firmy – Microsoftu. Takže stačí pár kupců a případný propad ceny se podaří zastavit. Tím druhým faktorem je skutečnost, že bitcoin je nesmírně důležitý pro jednu oblast „ekonomiky“, kterou je nelegální obchod s drogami, zbraněmi, terorismus a tak dále. Pro tuto sféru byla tato kryptoměna darem z nebes, protože transakce s ní jsou velmi těžce vysledovatelné. Absolutně nechápu vlády a bezpečnostní složky, že tomu nechávají volný průběh.

LIDOVÉ NOVINY: Co byste tedy poradil lidem, kteří chtějí nyní bitcoin nakoupit?

KOBLIC: Ale prosím vás, co bych jim říkal. To je, jako kdybych se postavil před dveře kasina a odrazoval lidi od vstupu. Jen ať do toho jdou, já jsem si také dvakrát do kasina zašel. Ať tomu však neříkají investice, ale sázka.

LIDOVÉ NOVINY: Mluvili jsme o tom, jak se akciím nejen v Česku, ale v celé Evropě a světě daří. Existuje podle vás nějaká hrozba, která by minimálně z evropského pohledu mohla kapitálové trhy poškodit?

KOBLIC: Jednoznačně brexit, případně další politické katastrofy v jiných evropských zemích. Mám na mysli zejména parlamentní volby v Itálii v příštím roce. Programy a prohlášení některých italských politických stran jsou dosti děsivé. Ale když se vrátím k zmíněnému brexitu, podle toho, co vidím a slyším na svých cestách do Bruselu, se za poslední rok a půl v podstatě nic neudělalo a jen se otvírají další a další sporná témata. Firmy, zejména mezinárodní finanční instituce, z toho začínají být poměrně nervózní.

LIDOVÉ NOVINY: Koho podle vás bude nakonec z hlediska kapitálových trhů bolet brexit víc? Londýn, nebo spíše Evropu?

KOBLIC: Myslím, že by to bezpochyby více zabolelo Londýn, ale i Evropu by brexit stál spoustu peněz. Jediným, kdo by z toho mohl profitovat, by byly Spojené státy. Já ale pořád doufám, že k brexitu nakonec nedojde. Že se zjistí, že to prostě nejde. Ať už se podíváte na jakýkoli aspekt případného odchodu Velké Británie z EU, je to obrovský problém. Od nabízení finančních služeb přes zajištění platebního styku, daňových a celních dohod a takhle bych mohl pokračovat ještě dlouho, vždy je to těžce řešitelný úkol, z kterého vstávají vlasy na hlavě.

LIDOVÉ NOVINY: Brexit rovněž rozpoutal diskusi o další budoucnosti Evropské unie, ozývají se hlasy volající po rychlejší a silnější integraci, což v podstatě znamená přijetí eura, jiné hlasy to naopak příkře odmítají. Na jakou stranu se v této diskusi stavíte vy?

Pokud jde o nějakou hlubší integraci EU, ti, kdo mě znají, vědí, že když přijedu z Bruselu, je mi občas do breku. Vznikla tam skupina úředníků naprosto odtržených od reality, kteří vymýšlejí věci připomínající sociální inženýrství.

KOBLIC: Dříve jsem zastával názor, že euro bychom ještě přijímat neměli, nyní jsem změnil názor a jsem spíše pro euro, byť se rozhodně nepovažuji za jeho nekritického obdivovatele. Jednotná evropská měna může mít spoustu problémů, ale z dlouhodobého hlediska je pro nás výhodná. Pokud jde o nějakou hlubší integraci EU, ti, kdo mě znají, vědí, že když přijedu z Bruselu, je mi občas do breku. Vznikla tam skupina úředníků naprosto odtržených od reality, kteří vymýšlejí věci připomínající sociální inženýrství. Mluvím tedy alespoň za oblast kapitálových trhů. Na Evropské unii se toho musí každopádně strašně moc změnit, některé instituce bych snad zavřel a začal je stavět znovu, jinak. Nicméně, přes všechno to, co jsem právě řekl, evropská integrace má smysl a je zapotřebí najít cestu vpřed.

LIDOVÉ NOVINY: Ve vedení pražské burzy jste již třináct let. To je dost dlouhá doba na poznání českých investorů. Jací jsou?

KOBLIC: Je to vážně dlouhá doba, co jsem se díval, jsem snad nejdéle sloužícím šéfem burzy v rámci zemí OECD, rozhodně to platí, pokud jde o evropské země. A jací jsou Češi jako investoři? Je zde skupina zhruba 100 tisíc lidí, která pravidelně investuje na kapitálovém trhu, a tito investoři jsou ve valné většině dobře informovaní a vše zvládají naprosto bez problémů. Zbytek se dělí na dvě skupiny – jedna je extrémně konzervativní a investování na burzách se vyhýbá a druhá skupina naopak absolutně nechápe rizika s investováním spojená, do všeho se vrhá bez rozmyslu a pak hledá viníky ztrát někde jinde. Pochopitelně vše souvisí s tím, že finanční gramotnost je obecně v Česku nízká. My se s tím samozřejmě snažíme něco dělat, ale ke zvýšení finanční gramotnosti deseti milionů lidí je třeba dlouhodobého a nákladného úsilí a podílet se na tom musí všichni účastníci kapitálového trhu.

LIDOVÉ NOVINY: Těch třináct let je zároveň dost dlouhá doba i v lidském životě. Jakou pro sebe Petr Koblic plánuje budoucnost? Bude nadále spjatá s pražskou burzou?

KOBLIC: Já takhle neuvažuji. Kdybych si začal říkat, že tu zůstanu třeba ještě dva roky, logicky to ovlivní moje přemýšlení o práci a mohl bych to začít trochu flákat. Navíc mi byla akcionáři burzy prodloužena smlouva na mnoho let dopředu, takže končit rozhodně nehodlám.

Petr Koblic (46)

Po absolvování pražské VŠE působil počátkem devadesátých let minulého století v Živnostenské bance, odkud přešel do společnosti Patria Finance. V červnu 1998 začal pracovat pro CAIB Securities, kde se v roce 2002 stal předsedou představenstva. Po převodu CAIB do HVB v roce 2003 byl šéfem privátního bankovnictví cenných papírů a asset managementu. V srpnu 2004 byl zvolen předsedou burzovní komory a generálním ředitelem Burzy cenných papírů Praha. V jejím čele stojí již dlouhých třináct let.



Počet příspěvků: 1, poslední 13.1.2018 12:02 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.

Autor

Petr Kain

Petr Kain | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Další autorovy články