Koaliční jednání ČSSD s ANO narazila na daně

Při vyjednáváních o vzniku koaliční vlády ANO a ČCSD se ukázal problém, na němž se může dohoda lámat. Obě strany k němu přistupují stejně kategoricky, ale ze zcela opačných pozic, když ani jedna nehodlá ustoupit. Jde o daně. Hnutí ANO je nechce zvyšovat, oranžoví trvají na výraznějších odvodech pro majetnější lidi i firmy a banky.

Premiér v demisi a předseda hnutí ANO Andrej Babiš. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Premiér v demisi a předseda hnutí ANO Andrej Babiš. | foto: ČTK
Premiér v demisi a předseda hnutí ANO Andrej Babiš.

Ve výčtu možných překážek při vzniku koalice ANO s ČSSD se pozornost nejvíc upírá na přítomnost trestně stíhaného premiéra ve vládním sboru nebo na parcelování ministerstev. Při vyjednáváních se ale ukázal další problém, na němž se může dohoda lámat. Obě strany k němu přistupují stejně kategoricky, ale ze zcela opačných pozic. Jde o daně. Hnutí ANO je nechce zvyšovat, oranžoví trvají na výraznějších odvodech pro majetnější lidi i firmy.

LN mají k dispozici verzi programového prohlášení vlády Andreje Babiše, v níž jsou vyznačeny požadavky ČSSD. Původní věta „Nebudeme zvyšovat daňovou zátěž.“ je celá škrtnutá. Podle oranžových bez zvýšení některých daní nebude dost peněz na všechna slíbená platová přilepšení, investice nebo slevy pro rodiny. „Dohodli jsme se proto, že vypracujeme společný střednědobý rozpočtový výhled, z něhož se ukáže, zda budou pro všechny výdaje postačovat současně nastavené příjmy,“ sdělil LN první místopředseda ČSSD Jiří Zimola.

Neústupné přesvědčení

Hnutí ANO nechce ustoupit od svého přesvědčení, že se všechno zvládne provozními úsporami a lepším výběrem současných daní. „Naše hnutí dlouhodobě prosazuje snižování daní. To máme v programu i nadále, chceme snižovat daně, stejně jako už v roce 2014,“ řekl LN Babiš s tím, že detaily probere s ČSSD přímo, ne přes média.

Hnutí ANO nechce ustoupit od svého přesvědčení, že se všechno zvládne provozními úsporami a lepším výběrem současných daní

Sociální demokraté navrhují, aby lidé, kteří si měsíčně vydělají více než 112 928 korun, danili příjmy 35procentní sazbou – částka vyjadřuje čtyřnásobek průměrné mzdy. ANO mluví o 23 procentech. Další požadavky ČSSD míří na firmy – podniky s ročním ziskem nad 100 milionů mají na dani z příjmu platit 24 procent oproti současným 19 procentům. Pro banky strana žádá speciální sazbu této daně ve výši 25 procent.

Oranžoví usilují i o obnovení dědické daně, zrušena byla v roce 2014. Podle ČSSD se má pohybovat mezi 3,5 až 20 procenty podle velikosti odkazu, týkala by se jen těch, kdo nebyli se zesnulým nijak příbuzní, nebo když dědictví připadá firmě. Rodina a obyvatelé společné domácnosti by měli dědictví od daně osvobozeno až do 50 milionů.

U speciální daně pro finanční sféru sociální demokraté upravili představu oproti tomu, co nabízeli v předvolebních příslibech. Tehdy hovořili o zvláštním odvodu z celkových aktiv banky. Nyní se v dokumentu píše o zvláštní sazbě daně z příjmu pro „všechny subjekty ve finančním sektoru, které reguluje Česká národní banka“. To jsou třeba i poskytovatelé nebankovních půjček a pojišťovny.

Otázka příjmů

„Samo zvyšování daní, jakýchkoli, pro nás není prioritou, zásadní pro nás je, aby se hospodařilo maximálně účelně a pokud možno se dramaticky nezvyšovalo zadlužení země. Nejsme si jisti, zda všechny ohlášené výdaje současné vlády v demisi jsou schopny být pokryty současnými příjmy, tedy bez potřeby zvýšení nějaké daně,“ vysvětlil Zimola motivaci sociálnědemokratických návrhů.

V příjmech Babiš zarputile trvá na tom, že není třeba hledat nové zdroje. Podle něho stačí, když budou ministerstva a jejich podřízené organizace účelněji hospodařit a když se budou dobře vybírat daně.

Vláda toho slíbila požehnaně. Lepší důchody, vyšší platy v bezpečnostních složkách, zdravotnictví, školství, kultuře či sociální oblasti. Čtvrtinové jízdné pro seniory a studenty ve vlacích i autobusech, státní hypotéky pro mladé páry, nižší sazbu DPH na vodné a stočné či přehršel přilepšení do regionů. Na demolice chátrajících budov, na obchvaty, sportoviště. Úhrnem ohlášené výdaje atakují hranici 70 miliard.

V příjmech Babiš zarputile trvá na tom, že není třeba hledat nové zdroje. Podle něho stačí, když budou ministerstva a jejich podřízené organizace účelněji hospodařit a když se budou dobře vybírat daně. „Už za minulé vládní období jsme snížili daně o 30 miliard,“ dodal Babiš s tím, že hnutí má ambici nadále daňovou zátěž snižovat. Jenomže všechno, co se má rozdat, se musí kompenzovat na příjmové straně, a jestliže se zpomalí ekonomika, záhy se ukáže, jak vachrlatý je Babišův plán na pokrytí výdajových záměrů.

Ozkoušené kolbiště

Spor o vyšší odvody pro bohatší firmy a lidi a speciální sektorové daně je mezi ČSSD a ANO ozkoušeným kolbištěm. Jenže před čtyřmi lety potřeboval tehdejší premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) vstřícnost hnutí ANO, protože o jeho politický život usilovala vnitrostranická klika reprezentovaná Michalem Haškem. Proto sociální demokraté ustoupili a z programového prohlášení kabinetu zmizela zmínka o zavádění zvláštních odvodů pro sektory ekonomiky, kde panuje nižší konkurence, tedy finančnictví, energetiku a telekomunikace.

Spor o vyšší odvody pro bohatší firmy a lidi a speciální sektorové daně je mezi ČSSD a ANO ozkoušeným kolbištěm. Jenže před čtyřmi lety potřeboval tehdejší premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) vstřícnost hnutí ANO, protože o jeho politický život usilovala vnitrostranická klika reprezentovaná Michalem Haškem. Nyní Andrej Babiš potřebuje součinnost sociálních demokratů, protože jinou variantou vlády, která by měla ve sněmovně většinu, nedisponuje.

Situace se však obrátila. Nyní Andrej Babiš potřebuje součinnost sociálních demokratů, protože jinou variantou vlády, která by měla ve sněmovně většinu, nedisponuje. Je sice fakt, že se o místo hlásí SPD, hnutí Tomia Okamury opakovaně vyjádřilo okamžitou připravenost naskočit do koalice, ale s takovým spojenectvím má morální obtíže řada členů hnutí ANO. Proto je ČSSD blíž k prosazení svých daňových návrhů, než když byla před čtyřmi lety v pozici vítěze voleb.

Ze sektorových daní teď oranžoví usilují jen o oblast finančnictví, v poznámce k vládnímu dokumentu uvádějí: „Chceme, aby se největší banky spravedlivě podílely na rozvoji naší ekonomiky a růstu životní úrovně. Ziskovost bank v České republice je více než dvojnásobná, než je průměr EU!“ V zemích Evropy se přístup ke zdanění firem značně liší. Nejvyšší korporátní sazby se uplatňují ve Francii, tam podniky ze svých zisků odvádějí do státní pokladny okolo 40 procent, ale naopak v Bulharsku je sazba deset procent.

Řada států uplatňuje logiku, že je lepší být vůči byznysu vstřícný, aby neutíkal k sousedům. Touto cestou se vydaly třeba skandinávské státy. Ve Finsku firmy platí 18, Švédsku 19 a v Dánsku 22 procent. Bohatýrský sociální systém se tam dotuje z vyššího zdanění lidí, nikoli podniků. Česká republika se se svou 19procentní sazbou pohybuje v mírnější polovině spektra.

Daňové neshody sociálních demokratů a hnutí ANO

Co chce ANO a ČSSD ne

  • Daňové zvýhodnění malých a středních firem.
  • Změna sazby daně z příjmu v návaznosti za zrušení superhrubé mzdy (kdy se k výdělku počítá i sociální a zdravotní pojištění odváděné zaměstnavatelem). Základní sazba by činila 19 procent z hrubé mzdy.
  • Zachování solidárního zvýšení daně z příjmu fyzických osob sazbou 23 procent u lidí, kteří měsíčně vydělávají více než čtyřnásobek průměrné mzdy, což je nyní 112 928 korun měsíčně.
  • Nezvyšování daňové zátěže.

Co chce ČSSD a ANO ne

  • Zavedení explicitní progrese u daně z příjmu fyzických osob sazbou 35 procent u lidí, kteří měsíčně vydělávají více než 112 928 korun.
  • Vyšší sazba daně z příjmu u firem, které mají roční zisk více než 100 milionů, sazba 24 procent namísto dnešních 19 procent.
  • Obnovení dědické daně, která má být progresivní, od 3,5 do 20 procent pro dědice, kteří nejsou příbuzní nebo jsou firmy. Pro příbuzné u dědictví do 50 milionů osvobození od daně.
  • Zvláštní sazba daně z příjmu ve výši 25 procent pro finanční sféru.
Aktuální sazby daně z příjmu

  • Právnické osoby: 19 procent
  • Fyzické osoby: 15 procent a u příjmů nad 1,2 milionu ročně sedmiprocentní přirážka z rozdílu mezi hrubou mzdou a limitní částkou