Klaus prý v projevech přitvrdil. To je tedy objev!

Politologové z Masarykovy univerzity bohužel veřejnosti nanejvýš potvrdili tušené.

Mezinárodní politologický ústav Masarykovy univerzity provedl komparativní analýzu 469 projevů Václava Klause od roku 1995 po současnost. Teď můžeme být zvědavi, jak asi s výsledky budou pracovat média. Autoři výzkumu rozeslali (tři odstavce) tiskovou zprávu a na dožádání ještě rozšiřující dvojstránkový doprovodný elaborát, z nichž se dozvídáme:

Klaus ve svých projevech ve svém končícím druhém prezidentském mandátu výrazně přitvrdil. To je tedy překvapení.

A další překvapení: vysoká frekvence tématu „Evropská unie“ – podle analýzy se objevilo zhruba v každém třetím Klausově projevu (135 krát).

Nepřekvapí ani zachycené používání klasické rétorické figury: brněnští politologové zjistili, že když Klaus s něčím souhlasí, používá zájmena „my“, když je s něčím v rozporu, pak použije zájmena „oni“ – tedy ti, co „nám“ (zvenčí) zavádějí nějaké nepěkné novoty. Je to ostatně figura používaná v jazyce velice často mnoha řečníky.

A ještě jedno „překvapení“: Václav Klaus používá slovních spojení s emotivním hodnocením. Jmenována jsou například adjektiva jako falešný, plíživý, laciný a podstatná jména intelektuálové, humanisté, věrozvěstové. Z toho pak figury jako falešní věrozvěstové mávající politickými prapory, plíživý socialismus nebo krasomluvní humanisté

Pro povrchní novinovou zprávu na tři odstavce možná stačí, ale to má být vše? Problém přitom nemusí spočívat nutně v samotné analýze, ale problém v její prezentaci. A ta je nepřesvědčivá, plochá. Pokud někdo hlásá jako objevné zjištění, že na základě (jen kvantitativního? – nebyla přiložena žádná metodologie) výzkumu Klausových projevů dospěl k závěru, že prezident „výrazně přitvrdil“, dá se s tím sice intuitivně souhlasit (každý by si k tomu selským rozumem došel sám), nicméně nebylo by špatné to doložit. Od toho analýzy jsou.

Co znamená „pozitivně“ a co „negativně“, se už nedozvíme. Nedozvíme se nic ani o míře intenzity negace u evropských témat.

Stačí snad, pokud je v rozšířených informacích k závěrům analýzy uvedeno, že v prvním prezidentském období Klaus hovořil pozitivně k EU v 3,9 procentech případů a negativně v 37,3 procentech, zatímco ve druhém prezidentském období mluvil k EU pozitivně v 1,7 procenta případů, zatímco v 74,6 procenta negativně?

Co totiž znamená „pozitivně“ a co „negativně“, se už nedozvíme. Nedozvíme se nic ani o míře intenzity negace u evropských témat. Co si máme představit pod tím, že Klaus mluvil „útočně“, jak je uvedeno u jeho projevů k evropským tématům? Útočně totiž měl v prvním prezidentském období mluvit ve 2 procentech případů, ve druhém měl přidat a mluvil tak už v 3,4 procenta případů. Nesvědčí tento rozdíl spíše o tom, že v zásadě se prezidentova útočnost nevyhrotila?

Výzkum brněnských politologů možná všechny odpovědi na zmíněné otázky někde ve svých metodologických východiscích zodpovídá, nikoli však veřejně. Pokud politologická analýza v těchto dnech prezentuje veřejnosti, že Václav Klaus ve svých projevech přitvrdil, používá dualismu „my“ a „oni“ a v jeho řečech nalezneme hodnotově zabarvená slova, pak se vlamuje do otevřených dveří. Všichni to totiž vědí a potvrzení z vědecké kuchyně ho tak nějak upokojí. Tomu se říká sebepotvrzení. Pak se divme, že veřejná diskuse se banalizovala.


Peterczech Díky za "vědu", 18:36 5.3.2013
starej Jakub Ten článek byl napsán tak, 18:46 5.3.2013
starej Jakub Ten chlap je normální blázen, 17:59 5.3.2013
Census Klaus je jedním z největších 18:04 4.3.2013
ladik1959 100% souhlas 10:33 5.3.2013
KARLTREU politikář nestydatý 15:18 4.3.2013

Počet příspěvků: 6, poslední 5.3.2013 06:46 Zobrazuji posledních 6 příspěvků.

Autor

Přemysl Houda

Přemysl Houda | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Další autorovy články

Konec židovských mýtů

24.8.2014 - 8.25