Klaus mladší ODS voliče nesebere. Jeho styl oslovuje jiné lidi

Václava Klause mladšího do ODS přivedl před třemi lety její současný předseda Petr Fiala. Teď – ačkoliv byl mediálně nejvýraznějším straníkem – jej ODS vyloučila. Přes jeho popularitu u veřejnosti není pravděpodobné, že by strana ztratila své voliče. Klaus mladší byl oblíben hlavně o příznivců SPD, KSČM a ANO.

Václav Klaus mladší je předsedou sněmovního výboru pro školství. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Václav Klaus mladší je předsedou sněmovního výboru pro školství. | foto: ČTK
Václav Klaus mladší je předsedou sněmovního výboru pro školství.

Už jednou ODS opustil. V roce 2009 následoval Václav Klaus mladší svého otce a vystoupil ze strany na protest proti tehdejšímu předsedovi Mirku Topolánkovi. Zpátky ho před třemi lety přivedl současný šéf strany Petr Fiala. Jejich spojenectví nepřežilo. Ve straně skončil i napodruhé, tentokrát ho vyloučili.

„To, že nebyl loajální ke mně, bych bez problému přešel. Že není loajální k ODS, k jejímu programu, hodnotám a principům, však nadále přecházet nelze,“ uvedl předseda ODS Petr Fiala, když oznamoval, že výkonná rada Klausovi zrušila členství. Seznam Klausových „hříchů“, které mu vedení strany vyčetlo, je přitom pěkně dlouhý. Podpora vystoupení Česka z Evropské unie, zpochybnění účasti vojáků české armády na zahraničních misích či vystupování na akcích Českého svazu bojovníků za svobodu. Anebo nevkusná přirovnání – například plánů francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na renesanci Evropy k Hitlerovu Mein Kampfu.

Klaus další plány tají

Sám Klaus na pro něj osudové zasedání výkonné rady, které se konalo v sobotu 16. března, pozván nebyl. Pro jeho vyloučení hlasovalo podle ČTK všech dvacet přítomných členů výkonné rady, nikdo nebyl proti a nikdo se ani nezdržel.

Verdikt znamená, že Klaus skončil i v poslaneckém klubu ODS. Jeho členem totiž může být pouze straník. Klaus je také předsedou sněmovního školského výboru, ale i na tomto postu budou chtít občanští demokraté jeho brzký konec.

Z interního průzkumu, který si ODS ke konci loňského roku zadala u agentury Ipsos, vyplynulo, že Klaus je u voličů známější a důvěryhodnější postava než předseda Fiala i kandidáti strany pro volby do Evropského parlamentu.

Nebylo to pro ně přitom snadné rozhodnutí. Z interního průzkumu, který si ODS ke konci loňského roku zadala u agentury Ipsos, totiž vyplynulo, že Klaus je u voličů známější a důvěryhodnější postava než předseda Fiala i kandidáti strany pro volby do Evropského parlamentu.

Jenže průzkum také ukázal, že Klaus má na své straně ve skutečnosti zejména voliče z řad SPD, KSČM a ANO. A ti ODS nevolí. Pro voliče, na které cílí občanští demokraté, je naopak důvěryhodnější Fiala. Podrobnější data ukazují, že mladého Klause hodnotí jako arogantního výrazněji voliči ODS než zbytek populace. Klausův odchod proto podle hlasů z ODS volebními výsledky v květnových volbách do europarlamentu výrazně nezahýbe.

Sám Klaus těsně před svým vyloučením v rozhovoru pro konzervativní web Info.cz naznačil, že se z politiky rozhodně nestahuje. „Ve sněmovně zůstanu a obrátím se na voliče,“ prohlásil neurčitě. Nechce ale komentovat, zda se chystá založit nový politický subjekt, nebo jestli uvažuje o prezidentském úřadu, který zastával jeho otec. „Nezlobte se, ne,“ odmítl se vyjádřit přesněji pro LN.

Své další politické záměry prý sdělí při vhodné příležitosti na oficiální tiskové konferenci. „Nebudu se k ODS vyjadřovat také z důvodu, že se spoustou členů budu v budoucnosti spolupracovat,“ napsal mnohovýznamně na svůj Facebook.

Jeho otec chce novou stranu

Pro ODS přetekl pohár trpělivosti s Klausem mladším ve chvíli, kdy ve sněmovně přirovnal hlasování poslanců o unijních direktivách k rozhodování o židovských transportech. Fiala se za jeho slova omluvil a poslanci bývalého ředitele gymnázia vyzvali k odchodu z poslaneckého klubu. Klaus mladší to ale odmítl a vyzval spolustraníky, ať ho odvolají.

Na podporu svého syna pak vystoupil i exprezident a prohlásil, že současná ODS směřuje přímo k politické bezvýznamnosti. „Dříve nebo později musí vzniknout nová, skutečně pravicová strana. Dlouho jsme mnozí sázeli na ODS. Teď už snad každý ví, že to není možné,“ prohlásil Klaus starší.

Snaží se stát „influencerem“

Ještě před vyloučením Václava Klause se LN zeptaly na srovnání osobností ODS Jana Herzmanna, experta na průzkumy veřejného mínění.

LIDOVÉ NOVINY: Jak si stojí u veřejnosti dva výrazní politici ODS – Václav Klaus a předseda Petr Fiala?

HERZMANN: Mezi oběma pány je zásadní rozdíl v tom, jaké mají jejich jména „zázemí“. Zatímco Václav Klaus je zavedená značka, primárně díky bývalému prezidentovi, Petr Fiala vstoupil do politiky jako někdo téměř neznámý, a protože zatím neměl hodně viditelnou státní funkci, málo známým i zůstává.

LIDOVÉ NOVINY: Jak komunikují navenek?

HERZMANN: Zatímco Klaus se soustřeďuje na to, aby se stal opinion makerem, influencerem, jehož stanoviska budou – i díky velmi kontroverzním formulacím – hodně sledována, Fiala komunikuje spíše zdrženlivě, někdy možná trochu neurčitě, a politiku se snaží ovlivňovat spíše konkrétními kroky na půdě ODS a Poslanecké sněmovny než komunikací na sociálních sítích. Proto je i dnes, v situaci, kdy je Fiala podstatně významnějším hybatelem reálné politiky, Klaus známější. Platí to v populaci jako celku a samozřejmě i mezi lidmi, kteří uvažují o účasti v evropských volbách. Václav Klaus se těší velké důvěře zejména mezi těmi, kdo chtějí nějakým způsobem, třeba hlasováním v evropských volbách, vyjádřit svůj kritický postoj k EU, neboť se stal jedním z hlavních mluvčích tohoto názorového proudu. Fiala není zdaleka tak jednoznačný, protože ODS jako celek tak vyhraněné, postoje k EU nemá. A část lidí prostě nechápe, že problematika EU je složitá a že jednoduchá řešení asi nebudou fungovat.

LIDOVÉ NOVINY: Kdo má u které voličské části lepší výsledky?

HERZMANN: Pan Klaus má lepší výsledky u razantních kritiků EU, oslovuje i skupiny starších občanů a lidí s nižším vzděláním, kteří nejsou typickými voliči ODS. Fiala oslovuje spíše lidi střední, dílem i mladší generace s vyšším vzděláním a často i vyšší životní úrovní. „Bubliny“ obou pánů, tedy skupiny dlouhodobých příznivců, se v zásadě míjejí.

Autor rozhovoru: Martin Shabu

Článek byl publikován v Lidových novinách dne 18. března 2019.

Počet příspěvků: 15, poslední 31.3.2019 08:49 Zobrazuji posledních 15 příspěvků.