Když policista „neposlouchá“

Jak spolu souvisejí nově otevřený případ prodeje fotovoltaických elektráren a údajný „bossing“ u protikorupční policie?

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice

Nedávno jsme na stránkách ČESKÉ POZICE referovali o zajímavé koincidenci, kdy se v průběhu dvou dnů objevily dvě špatné zprávy proti dvěma celorepublikovým útvarům kriminální policie. Podívejme se na další osud jedné z nich, která se týkala protikorupční policie (ÚOKFK) a údajného „bossingu“.

Dotkneme se i výroků ministra financí Miroslava Kalouska v nedělních Otázkách Václava Moravce na téma případu prodeje fotovoltaických elektráren firmy Amun.Re společnosti ČEZ (nedávno ho otevřela protikorupční policie). Ty dvě záležitosti spolu totiž velmi pravděpodobně souvisejí.

Popletený detektiv

Bývalý protikorupční detektiv Petr Bacovský si postěžoval, že byl vedením protikorupční policie kariérně poškozen a podroben bossingu poté, co odmítl dokladovat nadřízenému svou služební činnost.

Šlo o kauzu CS fondů, která byla nedávno znovu procesně otevřena. Ještě předtím, než bylo trestní stíhání obnoveno, sehnal detektiv Bacovský k této věci jakousi nahrávku. Když po něm jeho nadřízení požadovali, aby ji vyhodnotil, právě kvůli očekávanému pokynu kauzu znovu otevřít, detektiv to odmítl. V mlze, která kolem tohoto neuposlechnutí rozkazu nastala, se objevily náznaky nedůvěry detektiva vůči jeho nadřízeným a také informace o údajném pokynu státního zástupce, aby flashdisk s nahrávkou do znovuotevření kauzy nedával z ruky.

Je tu několik zajímavých momentů. Šlo o situaci, kdy probíhal předprocesní sběr informací, ale trestní řízení dosud obnoveno nebylo. Státní zástupce – jinak „pán trestního řízení“ – tedy neměl v této fázi ještě žádnou roli, neměl tedy ani co nařizovat. Právnicky řečeno, jeho „dozorová činnost“ neměla v tu chvíli žádný zákonný podklad.

Údajný pokyn nevydávat flashdisk státní zástupce prý dal nejprve ústně. Posléze prý vydal jakýsi pokyn písemnou formou, ale zhruba v tom smyslu, že považuje v daný okamžik vyhodnocení nahrávky za zbytečné. Krom toho, že není jasné, na jakém základě se vůbec k této věci vyjadřoval, ukázalo se i toto jeho rozhodnutí chybné, neboť – jak média referovala později – sám později tuto nahrávku jako důkaz odmítl. Údajně pro špatnou srozumitelnost. Z toho tedy jednoznačně vyplývá, že v okamžik, kdy se bez zákonného důvodu k vyhodnocení nahrávky vyjadřoval, ji ještě vůbec neslyšel!

Staré schéma

To již evokuje staré známé schéma. Podřízený, byv vyzván, aby v pravidelném intervalu „dokladoval“ nadřízenému svoji činnost, začal mlžit a mluvit o tom, že získal zajímavý materiál, aby markýroval nějakou činnost. Nadřízení od něj tu nahrávku nechtěli slyšet (a tudíž detektivova obrana, že vydáním flashdisku se záznamem by mohl ohrozit svůj „zdroj“, byla bezpředmětná).

Události vyvrcholily v kázeňském řízení a detektiv opustil útvarDetektivovi nadřízení pouze chtěli, aby nahrávku pro potřeby policejního útvaru vyhodnotil, což by bylo nepřímo potvrzeno zněním písemného pokynu státního zástupce, kde se též mluví o vyhodnocení záznamu, nikoliv o vydání flashdisku. To by znamenalo, že by detektivův zdroj ani nemohl být ohrožen (tedy v případě, že detektiv umí základy svého řemesla a zvládne nahrávku vyhodnotit, aniž by provalil svůj zdroj). Vyhodnotit zvukový záznam však detektiv odmítl.

Následné události vyvrcholily v kázeňském řízení a detektiv opustil útvar. Na jeho podnět však bylo kázeňské opatření náměstkem policejního prezidenta Václavem Kučerou podle mediálně dostupných informací nedávno zrušeno. Zdůrazněme však, že nikoliv z příčin věcných, ale procesních.

Onou procesní závadou mělo být, že kázeňské rozhodnutí vydal ředitel ÚOKFK Tomáš Martinec, a to „v podjatosti“. Ta podjatost měla vycházet v podstatě ze skutečnosti, že byl nadřízeným onoho kázeňsky pojednaného detektiva.

Rána pro policejní morálku

To by ovšem byla pro morálku v policii rána. Všichni velitelé s kázeňskou pravomocí by byli vůči svým podřízeným v podstatě paralyzováni. Použijí-li svou kázeňskou pravomoc, bude jejich rozhodnutí napadeno kvůli podjatosti, protože jsou nadřízenými svých podřízených. A některé skutečnosti, rozhodující pro kázeňské opatření, přitom mohou vědět pouze a jenom oni!

Problém je v tom, že státní zástupce nemohl neotevřený případ dozorovat, a tudíž nemohl vydávat žádné pokynyA Martincova „podjatost“ se právě měla zakládat na tom, že údajně jako „jediný“ mohl potvrdit „jednoznačnost“ pokynu státního zástupce, jehož se detektiv držel a pak za to byl kázeňsky „sejmut“. Problém je v tom, že jednak státní zástupce nemohl neotevřený případ dozorovat, a tudíž nemohl vydávat žádné pokyny. Potíž by ale byla i v tom, že státní zástupce přes to všechno údajně jakýsi pokyn nejprve vydal ústně, ale pak i písemně, a tudíž Martinec by nemohl být jediným svědkem.

Náměstek policejního prezidenta Václav Kučera, který Martincovo kázeňské opatření zrušil, tak učinil zřejmě z důvodů, jež se nám mohou zdát přehnaně opatrnické a do budoucna velmi kontraproduktivní. Budiž, je to jeho právní názor.

Kdo je partnerem státního zástupce?

Důležité však je, že v rozporu s mediálním nátěrem, který se snažil vzbudit dojem o Martincově zločinném počínání, když chtěl po detektivovi dokladování jeho služební činnosti, se Kučera jasně a jednoznačně zastal vedení protikorupčního útvaru. Právo vyžadovat po detektivovi získanou nahrávku podle Kučery jednoznačně měli: „Postup pana Bacovského neshledávám jako správný, je součástí policejního orgánu a informace, kterou získá, není vlastnictvím jeho, ale policie. Neshledal jsem jediný důvod pro to, aby nevěřil svým nadřízeným.“

Důvod je jasný. Partnerem státního zástupce je podle zákona nikoli konkrétní policista, ale policejní orgán. Tím je policejní útvar, který má svou hierarchickou soustavu velitelů, kteří jsou za jeho chod odpovědni, a proto jsou povinni organizovat, řídit a kontrolovat činnost svých podřízených.

Stručně a jasně, můžeme se oprávněně domnívat, že onen kázeňský trest bude příště při podobném jednání vydán opět, ale samotným náměstkem policejního prezidenta, aby se předešlo jeho napadení z procesních důvodů.

Popletený ministr

A teď z jiného soudku. V nedělní televizní debatě masíroval moderátor Václav Moravec ministra financí Miroslava Kalouska kvůli nedostatečné činnosti jeho rezortu ve věci podvodů v oblasti fotovoltaiky. Jako příklad uvedl ČEZ, který za pět miliard korun odkoupil dva obří solární parky od firmy Amun.Re, za níž by podle informací ČT mohli stát právníci z někdejší firmy Šachta & Partners.

Finanční analytický útvar (FAÚ) ministerstva financí vyhodnotil příslušné finanční toky, a protože nabyl přesvědčení, že by se mohlo jednat o trestnou činnost, předal podnět trestněprávním orgánům, konkrétně protikorupční policii. Případem se tehdy zabýval „nyní již bývalý pracovník protikorupční policie“, uvádí se na stránkách ČT a tato poznámka je v našem kontextu velmi významná.

Nekvalitní práce FAÚ?

Protikorupční policie došla v lednu 2012 k závěru, že ve věci nejde o podezření z trestného činu, a proto byla odložena, vysvětlil mluvčí protikorupční policie Jaroslav Ibehej. Vedení protikorupční policie však záležitost později prověřilo. „Zvažujeme, že budou zahájeny úkony trestního řízení, a nad věcí bude tedy mít dozor státní zastupitelství,“ dodal Ibehej.

Ministr Kalousek reagoval pouze poukazem na to, že FAÚ není orgánem činným v trestním řízeníModerátor Moravec z toho v diskusním pořadu dedukoval, že informace od FAÚ byly nedostatečné. Ministr Kalousek reagoval pouze poukazem na to, že FAÚ není orgánem činným v trestním řízení. Řekl dále, že podobné podněty policii ve stovkách předávají „mí analytici“ (vida, jak nás politici podvědomě připravují na privatizaci státu!). A dále se odmítl vyjadřovat k trestněprávním orgánům, že ten podnět odložili a nešetřili, protože když to naposledy udělal, byl prý „půl roku veřejně lynčován“.

Už toho má taky asi dost, nejen veřejnost, ale i Kalousek. Popletl si asi, pamatuje-li si vůbec, co tehdy řekl. Mediální nevoli totiž vzbudil, když se těžce a opakovaně navážel do trestněprávních orgánů, že si dovolují cosi (Vlastu Parkanovou) šetřit. Tedy právě naopak!

Poučná pointa

Poučení, které z těch dvou případů plyne? Moravcem uvedený případ firmy Amun.Re, který byl před rokem protikorupční policií odložen, byl nedávno znovu otevřen. A proč byl odložen? Vypadá to, že nikoliv z důvodu nekvalitního podání pracovníků FAÚ. Pravdě se podobá, že příčinou mohlo být naopak nekvalitní vyšetřování protikorupčního detektiva. A nekvalitní činnost jeho bezprostředního nadřízeného, který měl probíhající vyšetřování průběžně kontrolovat. Možná, že ho kontrolovat i chtěl, ale detektiv mu vypověděl poslušnost a svou práci mu prostě nezdokladoval. Onen nadřízený si možná s tím svým vzpurným podřízeným nevěděl rady a nechtěl si komplikovat život, a tak to nechal být.

Ani jeden, ani druhý již na svých postech v protikorupční policii nepracují, a jejich kolegové musejí jejich selhání napravit. A koho napadne, že oním slabým detektivem z kauzy Amun.Re by zejména podle shod v popsaném jednání mohl být onen dříve zmíněný „elitní“ detektiv-kverulant, zaslouží si velkou pochvalu.

Počet příspěvků: 15, poslední 18.3.2013 09:32 Zobrazuji posledních 15 příspěvků.