Kdo ovládne výrobu srdcí a mozků strojů?

Digitální svět vstupuje do toho fyzického na mechanických nohách a klíčový souboj se v současnosti svádí o to, kdo bude vyrábět čipy, srdce a mozky umělé inteligence. Stane se pánem přicházejícího věku strojů křemíková legenda Intel, nebo se ho podaří dostat na kolena zatím nenápadným hráčům v pozadí?

Umělá inteligence. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Umělá inteligence. | foto: Ilustrace Richard CortésČeská pozice
Umělá inteligence. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Jediní tvrdí chlapi jsou inženýři, říkal spoluzakladatel Applu a otec moderních počítačů Steve Wozniak. Ten „druhý Steve“ dokonce hrával se svými kolegy v dřevních dobách jablečné firmy jakousi IT ruskou ruletu. Strčili prsty do otvorů ve zvláštním kole, které si postavili a které mělo k otáčecímu středu připojený drát s elektrickým proudem. Kdo měl smůlu a jeho kontakt se po zastavení sepnul, dostal ránu. Kluci od softwaru prý byli na něco podobného příliš měkcí. Nicméně to byli právě oni, kdo se svými operačními systémy, vyhledavači a sociálními sítěmi po dekády kralovali světu technologií. S nástupem věku robotů se ale karta obrací a báječní muži na digitálních strojích se vrací do popředí.

Jedním z nich je i Jen-Hsun Huang, výkonný ředitel společnosti Nvidia. Stojí na pódiu v hotelu Venetian v Las Vegas a svojí přednáškou otevírá letošní ročník nejvýznamnější technologické konference CES. Jeho místo dříve zaujímaly podniky jako Intel a Microsoft a je to potvrzení, jak moc v poslední době roste vliv firmy známé dříve grafickými kartami. Hodnota jejích akcií na burze v posledních 12 měsících rostla téměř o 400 procent a stala se titulem s vůbec největším výkonem na NASDAQ za loňský rok.

Středobod technologií se přesouvá k umělé inteligenci (AI), strojovému učení či neuronovým sítím.

Žene ji nahoru revoluce rozjetá zejména v posledních měsících. Středobod technologií se přesouvá k umělé inteligenci (AI), strojovému učení či neuronovým sítím. Jedním z nejviditelnějších příkladů je zcela samostatný automobil bez řidiče, robot na čtyřech kolech, který Nvidia vyvinula. Ohlásila přitom už partnerství s řadou automobilek, právě na CESu to byla Tesla Elona Muska.

Ten hlavní souboj se ale dnes odehrává v takzvaných velkých cloudech běžících na milionech serverů v obřích datových centrech, páteři internetu a mozkových centrech robotů. To vše pracuje s obrovským množstvím dat, která je navíc potřeba zpracovávat najednou, což přináší úplně jiné nároky na čipy, srdce počítačů a základ dříve nevídaných výpočetních operací. A právě tady přichází na scénu Nvidia. Společnost s historií od roku 1993, jež se proslavila revolučním grafickým čipem (GPU), který dokázal zpracovat špičkovou trojrozměrnou grafiku a dát jí pořádný výkon hlavně pro počítačové hry. Trh grafických karet fakticky ovládla a stále tvoří hlavní část jejích příjmů.

Jen-Hsun Huang ale už dlouho věděl, že GPU jednoho dne najde uplatnění i jinde. Tyto čipy pracují s paralelními výpočty a mají výrazně větší počet jader než tradiční čipy například od Intelu. Pokud tedy jde o AI či neuronové sítě, Nvidia je jasnou volbou. Grafické karty najednou nepohánějí jenom herní stroje, ale také servery v datacentrech nebo útroby chytrých automobilů.

V neviditelné páteři internetu a věku strojů byl dlouhodobě prakticky monopolní legendární Intel.

V neviditelné páteři internetu a věku strojů byl dlouhodobě prakticky monopolní legendární Intel. Příchod Nvidie a dalších mu nicméně dělá těžké spaní. Tragicky minul nástup chytrých telefonů a tabletů, trh s osobními počítači se už několik let propadá a teď se židle začíná kývat i v dříve nedobytné baště.

Už dnes platí, že chytré mobilní zařízení funguje v ruce i datacentru zároveň – skoro všechny aplikace jsou přes internet připojeny na vzdálený cloud. Jak řekl Michael Dell, když se prodá chytrý telefon, v tu chvíli se prodá i server. U robotů v jakékoliv podobě bude toto spojení ještě důležitější.

Intel vrací úder

Nejde ale jen o Nvidii. Velcí hráči jako Google, Microsoft, Amazon, Facebook, či IBM provozují vlastní datacentra a už dávno zjistili, že se jim vyplatí navrhovat si a vyrábět si vlastní procesory. Takzvané ASIC čipy mají přesně dané obvody pro jejich potřebu a šetří mimo jiné i závratné odběry elektřiny.

Kolem vlastního serverového hardwaru už vznikla organizace Open Compute Project. Velcí IT hráči v ní po vzoru otevřeného software sdílí nákresy svých serverů a dalších prvků, které může kdokoliv vzít, upravit a vyrobit.

Nvidia se nyní veze na pohádkové vlně, za poslední kvartál jí rostly tržby o 55 procent, stále jde ale jen o něco málo přes desetinu tržeb Intelu.

Intel odpovídá po svém. V roce 2016 za 16,7 miliardy dolarů koupil společnost Altera a před pár měsíci zaplatil 400 milionů dolarů za startup Nervana zaměřený na AI čipy. Z mnoha akvizic pak vyčnívá nedávná koupě izraelské firmy Mobileye. Za 15,3 miliardy dolarů si pořídil vlastní vývoj systémů pro samoříditelná auta.

Nvidia se nyní veze na pohádkové vlně, za poslední kvartál jí rostly tržby o 55 procent, stále jde ale jen o něco málo přes desetinu tržeb Intelu ve výši 60 miliard dolarů za rok 2016. Prognózy mnohých lidí z oboru jsou každopádně pozitivní. A to i těch českých, jako je třeba Spaceknow.

„To, že Nvidia roste díky AI a chytrým automobilům, nám přináší mnohem rychlejší uvádění nových a výkonnějších GPU čipů. Nvidia dost zkrátila cykly. Vezeme se na tom, že roste ekosystém,“ pochvaluje si šéf další české společnosti Comprimato, jejíž nástroje pro komprimaci videa používají hollywoodská studia či Netflix.

Na Nvidii u nás funguje stále více zajímavých společností, i třeba Ústav organické chemie a biochemie, který díky tomu může simulovat složité chemické reakce.

Miliardové zbrojení

Pravidla hry začíná měnit i internet věcí, tedy hlavně všemožné senzory v autech, továrnách, či na ulicích, které sbírají informace ke strojovému zpracování. Umožňují robotům vidět svět kolem nás. V těchto senzorech, stejně jako v chytrých telefonech, aktuálně vládne původem britská společnost ARM. Vytváří design úsporných čipů, který si licencují další jako Qualcomm či Apple.

Na podzim loňského roku proto japonský gigant SoftBank za 32 miliard dolarů ARM koupil. Internet věcí je slibným budoucím odbytištěm právě díky vzestupu robotiky. ARM se zároveň pomalu začíná dostávat do datacenter. Objevují se první využití a třeba Microsoft představil svůj stěžejní serverový operační systém pro tuto čipovou architekturu.

Vývoj na trhu žene nahoru akcie dalších čipových firem. Xilinx, Silicon Laboratories a Infineon Technologies si za poslední rok připsaly desítky procent. Čeká se, že se pro ně vytvoří větší příležitosti, případně že je někdo koupí.

Pár měsíců po mega obchodu mezi ARMem a SoftBank přišla ještě větší transakce. Americký Qualcomm za 47 miliard dolarů převzal NXP Semiconductors a jen se potvrdila konsolidace na trhu s čipy. NXP předtím za 12 miliard dolarů koupil Freescale Semiconductor a Avago za 37 miliard dolarů získalo Broadcom. Také Qualcomm zbrojí na všechny novinky kolem internetu věcí, bezdrátové komunikace, chytrých automobilů a robotů vůbec. Qualcomm a jeho čipy Snapdragon postavené na technologii ARMu běží ve velké části chytrých telefonů. Jeho čipy se hodí také pro strojové učení či komunikaci v bezdrátové technologii LTE. Naopak NXP je silný v bezdrátových přenosech na kratší vzdálenost, typicky tedy NFC. NXP se ale také díky koupi Freescale stal největším dodavatelem čipů do automobilového průmyslu.

Vývoj na trhu žene nahoru akcie dalších čipových firem. Xilinx, Silicon Laboratories a Infineon Technologies si za poslední rok připsaly desítky procent. Čeká se, že se pro ně vytvoří větší příležitosti, případně že je někdo koupí.

A i když je dnes Intel okopáván ze všech stran, i on stále drží tempo. Akcie si za rok připsaly přes 12 procent. Nástup nové éry IT přináší extrémní množství prostoru.



Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.