Kdo kromě Kovarčíka „stáčí“ Budvar?

Budějovický Budvar odmítá zveřejnit detaily výdajů na marketing. Nemá na to nárok, tvrdí organizace podporující otevřenost veřejné správy.

Martin Shabu 14.3.2012
 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČESKÁ POZICEČeská pozice
 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Minulý týden se na českých pivních webech rozjela kampaň na podporu Budějovického Budvaru, aby se zabránilo prodeji národního podniku skupině Anheuser-Busch InBev (ABI), popřípadě jeho ovládnutí hladovými „kmotry“. Nic proti, od okamžiku, kdy se začátkem únorao dění ve firmě začal intenzivně zajímat ministr zemědělství Petr Bendl, jde o velmi citlivé a třaskavé téma. Možná by mohlo být vše méně emociální, kdyby bylo k dispozici více informací – nejen od státu, ale i ze strany Budvaru. ČESKÁ POZICE to tedy zkusila.

Odvinuli jsme se mimo jiné od toho, co v únoru ministr Bendl prohlásil: Že Budějovický Budvar, jenž v uplynulých třech letech vydal miliardu korun na sponzoring, připomíná stát ve stát. Podle autorů nynější kampaně jsou však Bendlova tvrzení „jen ryze účelově překroucená“, o čemž prý svědčí všechny ekonomické ukazatele a výsledky. Nemá ale náhodou ministr Bendl na mysli, o čem se na veřejnosti jen bez důkazů spekuluje – že se prostřednictvím peněz tohoto podniku financují politické aktivity?

Proto ČESKÁ POZICE požádala Budvar o údaje z účetnictví včetně podrobných výdajů na marketing. Pozor, tyto informace jsme po podniku žádali už loni v létě v souvislosti se sponzorským darem pro firmu Czech Teleaxis, jež patří podnikateli Peteru Kovarčíkovi, příteli prezidenta Václava Klause. Tehdy nás zajímalo, kolik peněz Budvar vydal na uspořádání mezinárodní konference Dny USA a Evropské unie, která se konala loni v říjnu a na níž vystoupil premiér Petr Nečas. Budvar tehdy odpověděl vyhýbavě.

Rozbor hospodaření Budějovického Budvaru jsme přinesli v článku Tomáše Hlaváče: Budvar: Pivovar, nebo spíš banka?

Poučeni minulostí, zaslali jsme do Budvaru novou žádost, tentokrát dle zákona o svobodném přístupu k informacím, abychom nemohli být snadno odmítnuti.

Na co jsme se ptali?

  • Jakou finanční částkou přispěl Budvar na uspořádání konference „Dny USA a Evropské unie“, která proběhla loni ve dnech 24. a 25. října?
  • Žádáme o poskytnutí přehledu subjektů, kterým byl v letech 2009, 2010 a 2011 národním podnikem poskytnut sponzorský dar, a to včetně informace o výši daru.
  • Žádáme o zaslání přehledu subjektů, kterým byly v letech 2009, 2010 a 2011 vyplaceny finanční prostředky z rozpočtu národního podniku Budvar určené na marketing a PR, a to včetně informace o výši vyplacené částky každému z těchto subjektů.
Odpovědi až po kontrole

A Budvar? I napodruhé informace odmítl poskytnout. „Nečerpáme žádné prostředky ze státního rozpočtu a nedostáváme ani jiné dotace z veřejných zdrojů. Veškeré prostředky, kterými disponujeme, získáváme výhradně vlastní podnikatelskou činností. Z těchto důvodů není Budějovický Budvar veřejnou institucí,“ vysvětlil důvody tajnůstkaření jeho mluvčí Petr Samec. Národní podnik podle něho není veřejnou institucí, a tudíž nemusí veřejnosti poskytovat informace.

Mluvčí navíc odůvodnil mlčení podniku hloubkovou ministerskou kontrolou. „Řada informací, na které se dotazujete, souvisí s právě probíhající veřejnosprávní kontrolou ministerstva zemědělství. Protože respektujeme dohodu s naším zřizovatelem o nulové medializaci této kontroly, nebudeme se k vašim otázkám vyjadřovat,“ napsal Samec ČESKÉ POZICI.

Budějovický Budvar je povinným subjektem dle zákona o svobodném přístupu k informacím, neboť je veřejnou institucíPodle Oldřicha Kužílka ze společnosti Otevřete, která provozuje web o otevřenosti veřejné správy, se však zákon o svobodném přístupu k informacím vztahuje i na Budvar. „Takové odůvodnění odmítnutí žádosti není v souladu s právními předpisy, a je tudíž nezákonné. Budějovický Budvar je povinným subjektem dle zákona o svobodném přístupu k informacím, neboť je veřejnou institucí,“ komentoval Kužílek odpovědi Budvaru.

Veřejnou instituci podle Kužílka nedefinuje to, zda nakládá s veřejnými prostředky. Klasifikace podniku jako veřejné instituce totiž závisí na kritériích, které popsal Ústavní soud (ÚS) ve sporu obdobného typu, kdy rozhodl, že státní podnik Letiště Praha je veřejnou institucí a povinným subjektem ve smyslu poskytování informací (verdit ÚS je k dispozici na stránkách Otevřete.cz).

Tomu dal, tomu ne?

Zjistit podrobnosti toho, zda se z Budvaru vytrácejí peníze na podporu politických aktivit, je složité, ne-li nemožné. Jisté je, že národní podnik s mnohasetmilionovým rozpočtem na PR, nemalý zájem politiků vzbuzuje. A politici sedí i v jeho dozorčí radě. Jejími členy jsou:

  • Bendlův náměstek Roman Boček (ODS);
  • exstarosta Prahy 1 Filip Dvořák (ODS);
  • Bendlův poradce Tomáš Jindra;
  • jihočeský zastupitel Robin Schinko (ODS);
  • jihočeský hejtman Jiří Zimola (ČSSD);
  • politik Věcí veřejných Jiří Lexa;
  • dalšími členy jsou čtyři zástupci zvolení zaměstnanci Budvaru;
  • ekonom Michal Mejstřík a prezident Potravinářské komory Miroslav Toman.

Vazby politiků na Budvar dokresluje i rozhovor, jehož byla ČESKÁ POZICE svědkem letos únoru, tedy krátce po vypuknutí sporu Bendl–Boček. Propojení popsal úředník ministerstva zemědělství z doby ministrování Petra Gandaloviče (ODS). „Jezdilo se za Bočkem do Budějovic, aby podpořil tu či onu akci ODS. On ale řadu věcí odmítl. Jiným ale dával. Údajně už tehdy proto Mirek Topolánek na Gandaloviče naléhal, aby se Bočka zbavil,“ řekl ČESKÉ POZICI bývalý státní zaměstnanec výměnou za příslib anonymity. Konkrétní subjekty, které peníze od Budvaru údajně získaly, ale nezmínil.

Na slovíčko s prezidentem

O osud Budějovického Budvaru a jeho ředitele Jiřího Bočka, který s Bendlovou kontrolou nesouhlasil, se nezajímají jen média, bedlivě jej pozoruje i politická elita země. „Ředitel Boček seznámil pana prezidenta se situací v Budvaru, s hospodařením a finančními výsledky,“ konstatoval po třičtvrtěhodinové schůzce na Pražském hradě na konci února prezidentův mluvčí Radim Ochvat. Dodejme, že setkání s Klausem se uskutečnilo tři týdny poté, co se objevily spekulace, že ministr Bendl chystá odvolání Bočka a připravuje privatizaci národního podniku.

A že jde v aktuálním sporu především o marketingový rozpočet (v letošním roce má podle informací týdeníku Euro vydat až 365 milionů korun) a jeho rozdělení potvrdil i vysoce postavený politik ODS, který pro redakci ČESKÉ POZICE napsal zamyšlení nad budoucností BudvaruJe zakázáno vést veřejnou debatu o Budvaru?. „Vůbec mi také nevadí, kdyby Budvar sponzoroval politické strany, lepší by ale bylo, kdyby je sponzoroval rovnoměrně,“ uvedl tento občanský demokrat. Dozvíme se, kdo kromě Petera Kovarčíka „stáčí“ Budvar, alespoň po ministerské kontrole Petra Bendla?