Kde vědci v Česku píší nejkvalitnější články

Jedním ze způsobů, jak zjistit, kdo činí velké objevy a kdo bádá na domácím kolbišti, je sledovat četnost studií v různě vlivných časopisech daných oborů.

Studie CERGE-EI ukazuje, která pracoviště byla v letech 2009–2013 publikačně... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Studie CERGE-EI ukazuje, která pracoviště byla v letech 2009–2013 publikačně... | foto: Richard Cortés, Česká pozice
Studie CERGE-EI ukazuje, která pracoviště byla v letech 2009–2013 publikačně... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Obdivuhodné výsledky, o nichž už veřejnost ví, ale jsou tu opět potvrzeny, má Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd v pražských Dejvicích, známý ÚOCHB. Proslavily jej preparáty Antonína Holého, ale též objevy dalších chemiků. Když se podíváme na ústavem vydané články ve sledované pětiletce 2009 až 2013, je zřejmé, jakou strategii volí.

V horní desetině nejlepších časopisů na světě – ve studii se měří pro každý obor dle indexu Article Influence Score (AIS) – vyšlo těmto vědcům 45 článků, jež posouvají lidské poznání. Ve zbytku horní čtvrtiny žurnálů dalších sto. Publikováním v málo významných časopisech čas neztrácejí – do spodní čtvrtiny v databázi Web of Science šlo jen 22 článků...

„Naším hlavním cílem bylo částečně vyplnit informační vakuum, které v oblasti hodnocení vědy v ČR přetrvává.“

Takto „zdravé“ složení publikační aktivity má ovšem jen málokteré z vědeckých pracovišť v Česku. Zjistila to nová srovnávací studie ústavů a fakult podle publikačního výkonu ve špičkových časopisech, již vypracovalo centrum IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd, který jako součást CERGE-EI právě slaví 25. výročí založení.

„Naším hlavním cílem bylo částečně vyplnit informační vakuum, které v oblasti hodnocení vědy v ČR přetrvává. Veřejnosti, včetně akademické, se u nás o kvalitě vědeckých pracovišť nedostává srozumitelných a věrohodných informací. To, co děláme, je jistý druh veřejné služby s podporou Strategie AV21,“ řekl LN Daniel Münich, jenž studii s kolegy vypracoval. Na webu střediska IDEA je k tomu dostupná interaktivní aplikace s řadou podrobností. Umožňuje zjistit, zda pracoviště, jež se často kasají excelencí, skutečně publikují excelentní počiny.

Kdo v jaké disciplíně vyniká?

Ve studii, která ukazuje pořadí v desítkách vědeckých disciplín, je vidět, jak kvalitní výstupy kdo má. Ve světově nejvýznamnějších žurnálech se očividně daří publikovat matematikům a fyzikům z „matfyzu“ Univerzity Karlovy, který se počtem špičkových studií řadí na první místo hned v šesti oborech – například v oboru „obecná matematika“ otiskl v daném období 596 článků, a to s většinou uplatněnou v horní polovině časopisů.

Třeba v kategorii „optika a lasery“ uplatňují špičkové výsledky především vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Široké oborové rozkročení s důrazem na kvalitu odhalíme například na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy (zoologie, botanika, geografie), výborně si ve skladbě oborových výstupů vede Botanický ústav AV, četné chemické ústavy Akademie věd a potravinářství dominuje jedna z fakult VŠCHT.

„Mapujeme sice jen část vesmíru vědeckých výsledků, ale část velkou. Velmi vypovídající je naše srovnání v drtivé většině oborů přírodních věd a ve většině oborů technických a také medicínských.“

Na světovou kvalitu cílí výzkum kardiovaskulárních chorob v Institutu klinické a experimentální medicíny, známém jako IKEM. V oboru „teorie a systémy řízení“ vede Fakulta elektrotechnická ČVUT, v počítačových vědách Fakulta informatiky Masarykovy univerzity. Ale ani méně známá pracoviště se ve svých disciplínách neztrácejí: rybářská fakulta Jihočeské univerzity publikovala téměř 30 ze svých 160 článků v horní čtvrtině nejvýznamnějších odborných časopisů. A mimo sféru vysokých škol a Akademie najdeme i resortní Výzkumný ústav rostlinné výroby, jenž Česku v oboru „ochrany rostlin“ svými publikacemi kraluje a své výzkumy dobře uplatňuje.

„Mapujeme sice jen část vesmíru vědeckých výsledků, ale část velkou. Velmi vypovídající je naše srovnání v drtivé většině oborů přírodních věd a ve většině oborů technických a také medicínských. V oborech, kde je zvykem vědecké poznatky šířit i formou knih, je naše srovnání neúplné. Stále užitečné je ovšem ve společenskovědních oborech, jako jsou ekonomie či psychologie,“ říká docent Münich, jeden z autorů studie. Podotýká však, že o kvalitě monografií a patentů se toho u nás tolik neví. Těžko je hodnotit.

„Taková srovnání jsou sice užitečná, ale nesmíme jim přikládat přehnanou důležitost. Rozdíly v jakkoli kvantifikované ‚výkonnosti‘ vypovídají něco důležitého, jen pokud jsou opravdu výrazné, násobné... Zásadně důležité je, aby se porovnávaly oborově blízké instituce, protože ‚scientometrické‘ parametry se v různých oborech liší, někdy dost dramaticky,“ upozorňuje Václav Hořejší, ředitel Ústavu molekulární genetiky AV. Tento ústav v oboru „genetika a molekulární biologie“ obsadil první místo z celkem 96 institucí, které nějaký výstup v této kategorii uplatnily a jsou – byť třeba jen kratičce – ve zdrojové databázi zmíněny.

„Kvalitní hodnocení je pro uzdravení českého vědeckého prostředí klíčové. Výsledky v oblasti chemie mě nepřekvapují. Podobná data nabízejí i žebříčky typu Nature Index a jednoznačně korelují s kvalitou výzkumu v dané oblasti a instituci,“ řekl LN Radek Zbořil, přední chemik a ředitel nového centra RCPTM.

Pavel Hobza: „Pořád si myslím, že opravdu dobrá myšlenka se prosadí, i když nevyjde v časopisech typu Nature anebo Science.“

Má dvě připomínky. První je omezení žebříčku, který nezohledňuje velikost instituce. „Logicky tak ústav Akademie věd s mnohonásobkem vědeckých pracovníků musí ve srovnání s univerzitní katedrou vykazovat adekvátně vyšší podíl výsledků. Druhým problémem je multidisciplinarita výzkumu: typicky v oblasti nanotechnologií, v níž se pohybuje náš ústav. Jeho výsledky se rozprostřou napříč fyzikou, anorganickou, analytickou nebo fyzikální chemií,“ říká Zbořil, jenž by ocenil normování výkonu na počet vědců (což je ale nad síly autorů studie). K takové evaluaci by poté mohl přihlížet i stát při financování excelentní vědy.

Pavel Hobza, nejcitovanější český chemik, připomíná, že ani se žádoucím cílením na ty nejlepší časopisy se to nesmí přehánět. „Pořád si myslím, že opravdu dobrá myšlenka se prosadí, i když nevyjde v časopisech typu Nature anebo Science. Ostatně citační ohlas našich prací to ukazuje, jedna z nejlepších prací – brzy dosáhne tisíce citací – vyšla ve Phys Chem Chem Phys, tedy v časopise s impakt faktorem 4,5...“ dodává Hobza.

Co by se mělo výrazně zlepšit

„Vládní metodika hodnotí pracoviště na základě bibliometrických ukazatelů. Rozsah a způsob, jak se údaje převádějí na peníze, je v řadě ohledů absurdní. Mnozí z těch, kdo to právem kritizují, však šmahem zatracují i samotné bibliometrické ukazatele. Naše studie ukazuje, že bibliometrie může být nejen špatný pán, ale také dobrý sluha,“ říká Münich.

Studie IDEA odhaluje, ve kterých oborech a kde vědci cílí na kvantitu na úkor kvality. Se snadným publikováním v málo významných lokálních časopisech, často vydávaných mateřskými institucemi autorů v nich publikujících, se spokojuje řada pracovišť. A tuto praxi podporuje automatický přepočet výsledků na peníze, vědci přezdívaný kafemlejnek.

Přestože se ekonomický výzkum provozuje na desítkách míst, ve světově významných časopisech se prosazuje jen pár pracovišť.

A sociologové či psychologové, kteří mají nadnárodní předmět výzkumu, uplatňují většinu článků ve spodní čtvrtině časopisů čili často v těch domácích. Publikačně extrémně slabý je tuzemský pedagogický výzkum; s čestnou výjimkou Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity.

Rozdíly mezi špičkovými články v horní světové desetině a texty ve spodní čtvrtině jsou nesmírné, až astronomické.

Jak cílit na nejvyšší mety? „Hlavní samozřejmě je, aby instituce měly opravdu výborné výsledky. I potom bývá většinou obtížné je dostat do nejlepších žurnálů, protože konkurence je tam obrovská. Skoro každý to nejprve zkouší někde hodně vysoko a většinou skončí v časopise skromnějším,“ říká imunolog Hořejší.

Kvalita publikací je pro vědecké prostředí zásadním ukazatelem. Třeba Masarykova univerzita si vede výborně ve vědách o rostlinách, v molekulární biologii, v onkologii i astrofyzice. „Ve shodě s mezinárodními standardy se díváme nejen na to, kde publikujeme, ale také jak naše publikace ovlivňují vědeckou komunitu a jaký podíl mají naši vědci... Kombinace pohledů, vždy s posouzením potenciálu, je zásadní pro strategická rozhodnutí, co budeme podporovat a co můžeme tlumit,“ říká prorektor MU Petr Dvořák.

Druhá nejstarší vysoká škola na českém území, Univerzita Palackého, boduje v chemii, optice, zoologii či historii. „Ve všech případech se ukazuje, že se prvotřídní výzkum nezrodí přes noc, ale vyžaduje tradici, inspirativní osobnosti a nejméně dvě generace tvrdé práce,“ řekl LN rektor Jaroslav Miller. I olomoucký rektorát si monitoruje, v jakých žurnálech se výsledky uplatňují. „Pokud se daří publikovat v těch nejnáročnějších časopisech, není o kvalitě výzkumu pochyb. Dovedu si představit, že by toto kritérium mohlo být jedním z klíčových pro hodnocení vědecké úrovně univerzit a jejich financování, alespoň v přírodních, lékařských či technických oborech. Možná by nám odpadla část starostí se sisyfovským hledáním metodiky dělení financí na vědu,“ doplňuje historik Miller.

„Ukažte čtyři nejlepší články“

Inspiraci, jak se více zaměřit na špičkový výzkum, můžeme najít na Britských ostrovech. Tamní hodnocení, Research Excellent Framework (REF), proběhlo předloni. „Jednou za šest let tam vědci zašlou své čtyři nejkvalitnější publikace do hodnoticího procesu. Navíc každá výzkumná skupina připraví stručnou zprávu, jaký vliv má její výzkum na společnost a v čem uspěli. Kvalita celé instituce je třetím kritériem. Hodnocení dělají lidé formou peer review; žádnému automatickému procesu bez lidského posouzení by britští vědci nedůvěřovali tak jako svým kolegům,“ říká Otakar Fojt, vědecký atašé britské ambasády v Praze. Na základě výsledků jsou pak pracovištím přidělovány určité institucionální finance.

Semlít výsledky různého druhu – špičkové i podprůměrné – do kafemlejnkového financování se v Česku ukazuje jako bolavá cesta. Stejně se ale čeští vědci nechtějí „utavit“ v nekonečných grantových soutěžích a v neustálém psaní projektů: čím dál častěji debatují, zda by neměla špičková pracoviště, jež najdete v popředí okolních tabulek, dostat více důvěry a dlouhodobější tzv. institucionální peníze. „Je velmi důležité, aby se postupně zvýšila proporce institucionálního financování na úkor účelového (z projektů), což posílí stabilitu výzkumných týmů,“ míní Marián Hajdúch z Ústavu molekulární a translační medicíny, v němž jeden z podprogramů vede nejcitovanější český bio vědec Jiří Bártek.

Semlít výsledky různého druhu – špičkové i podprůměrné – do kafemlejnkového financování se v Česku ukazuje jako bolavá cesta. Stejně se ale čeští vědci nechtějí „utavit“ v nekonečných grantových soutěžích.

Největší nové centrum, brněnský CEITEC, se snaží vědcům vytvářet prostředí, v němž budou mít na déletrvající práci zázemí. „Je třeba chápat, že nejlepší publikace jsou vždy výsledkem dlouhodobé práce, která jde prakticky vždy za horizont grantových schémat, jimiž je v Česku věda převážně financována,“ říká Jiří Nantl, operační ředitel střediska, jež má i své bonusové schéma za top publikace.

Výsledky studie IDEA, jež odhaluje četnost špičkových publikací jednotlivých pracovišť, akademiky enormně zajímají. „Dostáváme spoustu dotazů, zda a kdy bude aktualizace k dispozici. Jde totiž o jediné oborové srovnání publikačního výkonu českých pracovišť, které poskytuje solidní informaci o kvalitě a významu výzkumu. Navíc je naše srovnání založeno na datech z oficiální vládní databáze výsledků, takže uživatelé vědí, kde se ta naše čísla vzala,“ říká Münich.

A dodává: „Tlak na publikace ve špičkových časopisech se ve světě daří vytvářet tam, kde mají kvalitní systém informovaného peer review, tedy hodnocení s pomocí externích špičkových panelistů, kteří dokážou odlišit, které publikace mají zásadnější vliv na obor a které naopak vznikly hlavně proto, aby mělo pracoviště dost čárek ve zjednodušeném systému hodnocení, jaký funguje u nás v Česku.“

Excelence pohledem žebříčku Nature Index

  • Pomocí naprosto prvotřídních článků měří kvalitu vědy Nature Index, který vychází jen z výběru 68 přírodovědných časopisů. Podle počtu studií a podílu na nich pak sestavuje i žebříček nejlepších institucí a zemí. V aktuálním vydání drží Česko 26. příčku s přepočteným ziskem 148,25 tzv. WFC bodů – za Finskem a před Norskem. První jsou USA, druhá už Čína.

  • Největší zářez v celkovém českém zisku má skoro z poloviny chemie (72,03 bodu), dále fyzikální vědy (50,72), biomedicínské obory (26,77) a vědy o Zemi (8,27).

  • Studie, jež mívají potenciál přepisovat učebnice a posouvat lidské vědění, do indexu dodaly v uplynulém roce nejčastěji ústavy Akademie věd (64,19 bodu). Druhá je Univerzita Karlova (33,33), třetí Masarykova univerzita (13,16), čtvrtá Univerzita Palackého (9,50) a pátá VŠCHT (7,36). Šesté místo patří Univerzitě Pardubice (4,34) a sedmé ČVUT (3,95).

  • „Výběr jejich top 68 časopisů je dost diskutabilní. Objektivnější by bylo, kdyby jich v souboru bylo mnohem více,“ míní profesor Václav Hořejší. I přes výtky se tento ukazatel založený jen na sledování excelentních výsledků prosazuje. Podle Petra Dvořáka z Masarykovy univerzity jde o respektovaný index, jenž koriguje bodové zkreslení v astrofyzice, astronomii apod.

Publikační výkonnost vědeckých pracovišť v ČR za léta 2009 až 2013

Publikační výstupy z Web of Science řazené podle článků v nejlepší desetině časopisů v oboru (D1) a v součtu se zbytkem horní čtvrtiny (Q1'). Q2 až Q4 jsou zbylé čtvrtiny. Poslední číslo za každou z institucí (v závorce) znamená sumu (součet článků).

Sociologie a demografie

1. Sociologický ústav AV 3 - 5 - 6 - 4 – 52 (70)

2. Přírodovědecká fakulta UK 1 - 2 - 2 - 2 - 9 (16)

3. Fakulta sociálních studií MU 1 - 2 - 3 - 2 - 33 (41)

4. Fakulta sociálních věd UK 0 - 1 - 1 - 2 - 14 (18)

5. Fakulta filozofická ZČU 0 - 1 - 1 - 1 - 10 (13)

6. Národohospodářský ústav AV 1 - 0 - 0 - 0 - 1 (2)

Ekonomie

1. Národohospodářský ústav AV 12 - 8 - 12 - 6 - 17 (55)

2. Fakulta sociálních věd UK 3 - 8 - 19 - 7 - 61 (98)

3. CERGE UK 5 - 1 - 10 - 8 - 15 (39)

4. Ústav teorie informace AV 2 - 2 - 5 - 2 - 7 (18)

5. Centrum životního prostředí UK 1 - 1 - 3 - 0 - 3 (8)

6. Fakulta národohospodářská VŠE 0 - 2 - 6 - 6 - 45 (59)

Psychologie

1. Psychologický ústav AV 2 - 3 - 5 - 2 - 57 (69)

2. Fakulta humanitních studií UK 0 - 4 - 2 - 1 - 1 (8)

3. Přírodovědecká fakulta UK 1 - 1 - 1 - 2 - 1 (6)

4. Filozofická fakulta UK 1 - 1 - 0 - 1 - 10 (13)

5. Fakulta sociálních studií MU 1 - 0 - 4 - 5 - 23 (33)

6. Centrum pro teoretická studia UK 0 - 1 - 0 - 0 - 1 (2)

Obecná matematika

1. Matematicko-fyzikální fakulta UK 52 - 101 - 203 - 147 - 93 (596)

2. Matematický ústav AV 31 - 63 - 110 - 75 - 60 (339)

3. Ústav teorie informace AV 8 - 9 - 26 - 16 - 5 (64)

4. Centrum IT4Innovations OSU 4 - 11 - 7 - 35 - 18 (75)

5. Přírodovědecká fakulta MU 7 - 8 - 38 - 50 - 55 (158)

6. Fakulta aplikovaných věd ZČU 1 - 14 - 48 - 26 - 10 (99)

Teoretická fyzika

1. Matematicko-fyzikální fakulta UK 3 - 17 - 42 - 10 - 4 (76)

2. Fakulta jaderná a fyz. inž. ČVUT 9 - 8 - 31 - 17 - 4 (69)

3. Ústav jaderné fyziky AV 4 - 12 - 48 - 31 - 16 (111)

4. Fyzikální ústav AV 4 - 10 - 12 - 3 - 5 (34)

5. Přírodovědecká fakulta MU 3 - 10 - 24 - 8 - 4 (49)

6. Filozoficko-přírod. fakulta SLU 0 - 9 - 14 - 2 - 1 (26)

Optika a lasery

1. Přírodovědecká fakulta UP 23 - 86 - 21 - 12 - 14 (156)

2. Fyzikální ústav AV 12 - 41 - 38 - 20 - 21 (132)

3. Matematicko-fyzikální fakulta UK 4 - 21 - 7 - 6 - 4 (42)

4. Ústav přístrojové techniky AV 4 - 13 - 15 - 2 - 3 (37)

5. Přírodovědecká fakulta MU 6 - 6 - 4 - 0 - 0 (16)

6. Fakulta jaderná a fyz. inž. ČVUT 1 - 9 - 26 - 15 - 5 (56)

Biofyzika

1. Biofyzikální ústav AV 49 - 73 - 57 - 55 - 31 (265)

2. Ústav fyzikální biologie JČU 10 - 19 - 44 - 14 - 5 (92)

3. Přírodovědecká fakulta UP 4 - 21 - 13 - 11 - 2 (51)

4. CEITEC MU 3 - 5 - 1 - 0 - 1 (10)

5. Biologické centrum AV ČR 3 - 4 - 2 - 2 - 0 (11)

6. Přírodovědecká fakulta MU 2 - 4 - 2 - 2 - 3 (13)

Anorganická chemie

1. Ústav anorganické chemie AV 5 - 50 - 32 - 29 - 10 (126)

2. Fakulta chemicko-tech. UPCE 3 - 44 - 40 - 52 - 27 (166)

3. Přírodovědecká fakulta UK 3 - 39 - 19 - 21 - 6 (88)

4. Fakulta chem. technologie VŠCHT 4 - 16 - 17 - 15 - 6 (58)

5. Přírodovědecká fakulta UP 2 - 16 - 13 - 30 - 4 (65)

6. Přírodovědecká fakulta MU 0 - 3 - 6 - 11 - 4 (24)

Organická chemie

1. Ústav org. chemie a bioch. AV 45 - 100 - 109 - 102 - 22 (378)

2. Přírodovědecká fakulta UK 11 - 32 - 17 - 14 - 2 (76)

3. Přírodovědecká fakulta MU 13 - 15 - 13 - 13 - 4 (58)

4. Fakulta chem. technologie VŠCHT 6 - 20 - 20 - 26 - 16 (88)

5. Farmaceutická fakulta UK 0 - 15 - 10 - 11 - 2 (38)

6. Fakulta chem.-technolog. UPCE 0 - 11 - 31 - 31 - 19 (92)

Makromolekulární chemie

1. Ústav makromolek. chemie AV 33 - 74 - 96 - 46 - 33 (282)

2. Fakulta technologická UTB 1 - 15 - 27 - 14 - 16 (73)

3. Přírodovědecká fakulta UK 5 - 9 - 13 - 4 - 1 (32)

4. Univerzitní institut UTB 1 - 11 - 15 - 8 - 7 (42)

5. Fakulta chem. technologie VŠCHT 2 - 6 - 13 - 5 - 14 (40)

6. Fakulta chemická VUT 1 - 6 - 4 - 6 - 2 (19)

Fyzikální a teoretická chemie

1. Ústav fyz. ch. J. Heyrovského AV 32 - 126 - 114 - 57 - 18 (347)

2. Ústav org. chemie a bioch. AV 36 - 115 - 116 - 40 - 10 (317)

3. Přírodovědecká fakulta UP 15 - 55 - 27 - 7 - 6 (110)

4. Přírodovědecká fakulta UK 5 - 25 - 21 - 13 - 7 (71)

5. Ústav chemických procesů AV 2 - 26 - 42 - 25 - 9 (104)

6. Fakulta chem.-technolog. UPCE 1 - 21 - 30 - 20 - 21 (93)

Geologie a mineralogie

1. Přírodovědecká fakulta UK 14 - 19 - 45 - 35 - 25 (138)

2. Česká geologická služba 9 - 17 - 23 - 40 - 27 (116)

3. Geologický ústav AV 4 - 8 - 28 - 24 - 12 (76)

4. Přírodovědecká fakulta MU 4 - 2 - 12 - 16 - 12 (46)

5. Geofyzikální ústav AV 2 - 3 - 4 - 2 - 1 (12)

6. Ústav struktury hornin AV 2 - 1 - 7 - 2 - 16 (28)

Geodezie a geografie

1. Matematicko-fyzikální fakulta UK 8 - 16 - 1 - 4 - 1 (30)

2. Přírodovědecká fakulta UK 5 - 14 - 18 - 18 - 55 (110)

3. Geofyzikální ústav AV 1 - 5 - 1 - 13 - 0 (20)

4. Přírodovědecká fakulta OSU 0 - 5 - 11 - 1 - 9 (26)

5. Výzkumný ústav geodetický 1 - 3 - 3 - 5 - 5 (17)

6. Fakulta aplikovaných věd ZČU 2 - 1 - 2 - 4 - 1 (10)

Genetika a molekulární biologie

1. Ústav molekulární genetiky AV 32 - 62 - 41 - 24 - 8 (167)

2. Biologické centrum AV 17 - 43 - 20 - 21 - 9 (110)

3. Ústav experimentální botaniky AV 18 - 24 - 13 - 10 - 5 (70)

4. Přírodovědecká fakulta UK 14 - 27 - 14 - 12 - 10 (77)

5. 1. lékařská fakulta UK 9 - 21 - 23 - 14 - 16 (83)

6. CEITEC MU 13 - 12 - 9 - 6 - 1 (41)

Botanika

1. Botanický ústav AV 42 - 71 - 127 - 53 - 37 (330)

2. Přírodovědecká fakulta UK 18 - 27 - 54 - 52 - 19 (170)

3. Přírodovědecká fakulta UP 7 - 13 - 27 - 8 - 12 (67)

4. Přírodovědecká fakulta MU 6 - 13 - 23 - 6 - 7 (55)

5. Přírodovědecká fakulta JČU 3 - 11 - 26 - 14 - 9 (63)

6. Ústav experiment. botaniky AV 7 - 6 - 10 - 6 - 3 (32)

Zoologie

1. Přírodovědecká fakulta UK 24 - 49 - 57 - 63 - 45 (238)

2. Ústav biologie obratlovců AV 5 - 38 - 28 - 39 - 20 (130)

3. Přírodovědecká fakulta UP 12 - 27 - 16 - 15 - 15 (85)

4. Přírodovědecká fakulta JČU 7 - 22 - 29 - 30 - 21 (109)

5. Přírodovědecká fakulta MU 5 - 17 - 22 - 32 - 31 (107)

6. Fakulta lesnická a dřevařská ČZU 1 - 10 - 3 - 13 - 35 (62)

Ekologie

1. Biologické centrum AV 16 - 26 - 53 - 24 - 40 (159)

2. Přírodovědecká fakulta JČU 9 - 20 - 28 - 17 - 12 (86)

3. Centrum globální změny AV 8 - 21 - 19 - 9 - 11 (68)

4. Přírodovědecká fakulta UK 12 - 17 - 16 - 14 - 5 (64)

5. Přírodovědecká fakulta MU 7 - 16 - 23 - 13 - 5 (64)

6. Botanický ústav AV 3 - 9 - 10 - 4 - 4 (30)

Kardiovaskulární nemoci

1. IKEM 16 - 22 - 20 - 18 - 42 (118)

2. 3. lékařská fakulta UK 20 - 16 - 9 - 6 - 6 (57)

3. Nemocnice Na Homolce 8 - 8 - 6 - 6 - 6 (34)

4. Fakultní nemocnice v Motole 6 - 10 - 10 - 11 - 6 (43)

5. Fyziologický ústav AV 1 - 11 - 9 - 4 - 15 (40)

6. 1. lékařská fakulta UK 4 - 6 - 8 - 9 - 19 (46)

Onkologie a hematologie

1. Ústav hem. a krevní transfuze 6 - 19 - 31 - 39 - 29 (124)

2. 2. lékařská fakulta UK 17 - 6 - 10 - 7 - 9 (49)

3. Lékařská fakulta UP 12 - 7 - 28 - 12 - 52 (111)

4. Lékařská fakulta MU 8 - 9 - 23 - 24 - 21 (85)

5. Fakultní nemocnice v Motole 13 - 5 - 9 - 5 - 7 (39)

6. Fakultní nemocnice Brno 8 - 9 - 20 - 18 - 18 (73)

Farmakologie, lékárnická chemie

1. Farmaceutická fakulta UK 11 - 40 - 74 - 35 - 63 (223)

2. Přírodovědecká fakulta UP 4 - 9 - 17 - 5 - 3 (38)

3. 1. lékařská fakulta UK 1 - 8 - 5 - 3 - 3 (20)

4. Farmaceutická fakulta VFU 3 - 6 - 25 - 27 - 32 (93)

5. Lékařská fakulta v Hradci Kr. UK 1 - 8 - 8 - 8 - 1 (26)

6. Fakultní nemocnice Hradec Kr. 0 - 3 - 9 - 3 - 3 (18)

Veterinární medicína

1. Výzkumný ústav veter. lékařství 8 - 27 - 16 - 43 - 8 (102)

2. Biologické centrum AV 4 - 24 - 11 - 66 - 35 (140)

3. Fakulta veter. lékařství VFU 7 - 12 - 12 - 45 - 40 (116)

4. Fakulta veter. hygieny VFU 1 - 10 - 10 - 12 - 56 (89)

5. Přírodovědecká fakulta UK 1 - 3 - 1 - 2 - 1 (8)

6. Farmaceutická fakulta UK 0 - 3 - 2 - 2 - 1 (8)

Informatika

1. Fakulta informatiky MU 8 - 15 - 23 - 19 - 8 (73)

2. Matematicko-fyzikální fakulta UK 11 - 7 - 22 - 12 - 8 (60)

3. Fakulta elektrotechnická ČVUT 6 - 3 - 1 - 3 - 2 (15)

4. Přírodovědecká fakulta UP 1 - 5 - 6 - 6 - 13 (31)

5. Fakulta elektrotechniky VŠB 0 - 4 - 8 - 11 - 16 (39)

6. Ústav informatiky AV 1 - 3 - 4 - 7 - 3 (18)

Elektronika, elektrotechnika

1. Ústav fotoniky a elektroniky AV 4 - 28 - 17 - 14 - 14 (77)

2. Fakulta elektrotechnická ČVUT 1 - 30 - 27 - 40 - 87 (185)

3. Ústav přístrojové techniky AV 1 - 15 - 15 - 19 - 2 (52)

4. Fakulta elektrotechniky VUT 1 - 6 - 14 - 21 - 182 (224)

5. Český metrologický institut 0 - 3 - 1 - 1 - 5 (10)

6. Fakulta elektrotechnická ZČU 2 - 0 - 9 - 8 - 12 (31)

Stavebnictví

1. Fakulta stavební ČVUT 3 - 5 - 18 - 6 - 14 (46)

2. Fakulta stavební VUT 2 - 2 - 11 - 12 - 22 (49)

3. Fakulta stavební VŠB 0 - 3 - 1 - 0 - 1 (5)

4. Kloknerův ústav ČVUT 2 - 0 - 0 - 4 - 3 (9)

5. Ústav teor. a aplik. mechaniky AV 0 - 2 - 0 - 1 - 2 (5)

6. Výzkumný ústav staveb. hmot 1 - 0 - 0 - 1 - 0 (2)

Pramen: studie IDEA/CERGE-EI (Š. Jurajda, S. Kozubek, D. Münich, S. Škoda) 2016