Každý neuspěje. Důležité je narodit se správným rodičům

Neviditelné „pomocné ruce“ pomáhají příslušníkům střední třídy uchovat pozici v elitních povoláních. Uchazeče o práci může v Británii znevýhodnit přízvuk i „neprivilegovaný“ způsob odívání. Prolomit bariéru je pro příchozího zvenku obtížné až nemožné.

Petr Kain 3.7.2019
Sam Friedman, Daniel Laurison, The Class Ceiling: Why it Pays to be Privileged. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Sam Friedman, Daniel Laurison, The Class Ceiling: Why it Pays to be Privileged. | foto: Montáž Richard CortésČeská pozice
Sam Friedman, Daniel Laurison, The Class Ceiling: Why it Pays to be Privileged.

Víte, že děti lékařů se stanou s 24krát vyšší pravděpodobností než jejich ostatní vrstevníci lékaři? Nebo že děti právníků mají 17krát vyšší šanci, že samy budou v právnických profesích jednou působit? A co třeba taková dítka lidí působících ve filmu či televizi? Tušili jste, že i ona mají dvanáctkrát větší naději, že se jednou v této oblasti prosadí?

Jestli ne, měli byste si přečíst knihu britských sociologů Sama Friedmana a Daniela Laurisona The Class Ceiling: Why it Pays to be Privileged (Třídní strop. Proč se vyplatí být privilegovaný). Všechna zmíněná čísla totiž pocházejí z této knihy. Je však třeba podotknout, že jde o údaje týkající se britského prostředí.

Třídní platová nerovnost

Práce obou vědců ukazuje, jak neviditelné „pomocné ruce“ pomáhají příslušníkům střední třídy s dobrými konexemi uchovat a upevnit rodinnou pozici v elitních povoláních. A také proč je pro děti lidí živících se manuální či jinou „podřadnější“ prací tak obtížné do světa „elity“ proniknout, a to i když absolvují se skvělým prospěchem ty nejlepší univerzity.

Friedman a Laurison tvrdí, že třídní platová nerovnost způsobená tímto jevem je stejně velkým problémem jako v současnosti tolik zmiňovaná nerovnost platů mužů a žen. Vždyť dokonce lidé, kteří se navzdory svému chudšímu původu vypracovali do elitních pracovních pozic, vydělávají prý o 6400 liber ročně méně než jejich vrstevníci z více privilegovaného prostředí. V průměru prý potomci lidí z vyšší střední třídy vydělávají na stejné pracovní pozici o 16 procent více než děti lidí z dělnické třídy.

Lidé, kteří se navzdory svému chudšímu původu vypracovali do elitních pracovních pozic, vydělávají prý o 6400 liber ročně méně než jejich vrstevníci z více privilegovaného prostředí. V průměru prý potomci lidí z vyšší střední třídy vydělávají na stejné pracovní pozici o 16 procent více než děti lidí z dělnické třídy.

Podle Friedmana a Laurisona je to zčásti způsobeno tím, že bohatší a vzdělanější rodiče svým dětem poskytují mnohem více příležitostí k sebezdokonalování a také je do něho více tlačí. Jak oba vědci zjistili, uchazeče o práci může ve Velké Británii znevýhodnit jak jeho přízvuk, tak i „neprivilegovaný“ způsob odívání. Prostřednictvím těchto sociálních kódů se každá skupina identifikuje a činí exkluzivní. Prolomit takovou bariéru je pro příchozího zvenčí obtížné až nemožné.

Není divu, že tato kniha vyvolala ve Velké Británii vzrušenou debatu. Historik David Kynaston a ekonom Francis Green ve svém článku pro deník The Guardian například tvrdí, že kořeny nerovnosti v britské společnosti je třeba hledat ve vzdělávacím systému, rozděleném na státní a placené soukromé školy. Nejenže se tím podle nich snižují životní šance chudších dětí vzdělávajících se na státních školách, ale poškozuje to britskou společnost jako celek.

To by mimochodem mohlo být i inspirací pro hlubší diskusi o významu a dopadu víceletých gymnázií na českou společnost. Jak mnozí odborníci tvrdí, děti se tím už v relativně raném věku dělí na předurčené k úspěchu a zbytek společnosti. Ke škodě jak dětí, tak společnosti. Jak se každopádně i na příkladu této knihy ukazuje, řeči o tom, že uspět může každý, nejsou zcela pravdivé. Důležité je také umět se narodit správným rodičům.

The Class Ceiling: Why it Pays to be Privileged

Třídní strop. Proč se vyplatí být privilegovaný

AUTOŘI: Sam Friedman, Daniel Laurison

VYDAL: Policy Press 2019

ROZSAH: 224 stran

Od Jobovy zvěsti ke skvělému článku

Jak všichni novináři vědí, na začátku skvělého článku bývá často špatná zpráva. Za 50 let své práce v novinách se William Keegan potkal s řadou takových Jobových zvěstí, proto se rozhodl o některých z nich sepsat knihu.

Výsledkem je dílo Nine Crises: Fifty Years of Covering the British Economy from Devaluation to Brexit (Devět krizí. Padesát let psaní o britské ekonomice – od devalvační krize po brexit) pojednávající o devíti zlomových bodech počínaje devalvační krizí roku 1967 a konče brexitem, který bude podle doyena britské ekonomické žurnalistiky krizí největší. Zajímavé čtení pro všechny zájemce o ekonomickou a britskou historii.

  • Nine Crises: Fifty Years of Covering the British Economy from Devaluation to Brexit

Devět krizí. Padesát let psaní o britské ekonomice – od devalvační krize po brexit

AUTOR: William Keegan

VYDAL: Biteback Publishing 2019

ROZSAH: 384 stran

Úsporná opatření politickou kariéru ukončit nemusejí

Fiskální úsporná opatření podle jedněch pouze prohlubují ekonomickou krizi, podle jiných jsou v takové situaci nezbytná. Italští političtí ekonomové Alberto Alesina, Carlo Favero, Francesco Giavazzi se ve své knize Austerity: When It Works and When It Doesn’t (Úsporné opatření. Kdy funguje, a kdy nikoli) snaží dívat na problematiku z hlediska fakt, a nikoli ideologie.

Zkoumali přístup vlád k úsporným opatřením u 16 vyspělých ekonomik od roku 1970 a dospěli k dvojímu zjištění. Za prvé, že škrty a úspory v porovnání se zvýšením daní mnohem méně srážely objem produkce v dané zemi. Za druhé, ani zavedení přísných škrtů překvapivě nemusí znamenat pro politika konec kariéry.

  • Austerity: When It Works and When It Doesn’t

Úsporné opatření. Kdy funguje, a kdy nikoli

AUTOŘI: Alberto Alesina, Carlo Favero, Francesco Giavazzi

VYDAL: Princeton University Press 2019

ROZSAH: 296 stran