Každé zdravotnictví na světě spolkne jakékoli peníze

Kvůli nedostatku financí musí nemocnice občas odsunout léčbu pacientů. „Stává se nám, že stojíme před dilematem, jestli říct pacientovi, ať si počká na nové období, nebo jde do jiné nemocnice. To není dobrá situace,“ říká v rozhovoru ředitel Fakultní nemocnice Hradce Králové Vladimír Palička.

Vladimír Palička, ředitel Fakultní nemocnice Hradce Králové. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Vladimír Palička, ředitel Fakultní nemocnice Hradce Králové. | foto: Foto Martin VeselýMAFRA
Vladimír Palička, ředitel Fakultní nemocnice Hradce Králové.

Ředitel Fakultní nemocnice Hradce Králové Vladimír Palička v rozhovoru říká: „Nerad bych se dotkl ostatních kolegů – a říkám to jako chválu svých předchůdců ve funkci –, ale jsme snad jediná nemocnice, která za uplynulých 30 let nikdy nebyla v pasivu. Někdy nás to ovšem stojí velké úsilí. A teď je to extrémně velké úsilí. Přestože nárůsty prostředků ve zdravotnictví byly nemalé, medicína je čím dál dražší a mzdy jsou extrémně vysoké.“

LIDOVÉ NOVINY: Zeptám se na začátku rovnou na peníze. Už víte, kolik vám jich bude na platy chybět?

PALIČKA: Proč si myslíte, že by nám mělo chybět na platy? My mzdy vyplatíme.

LIDOVÉ NOVINY: Platy nakonec loni na konci roku rostly mnohem rychleji, než s čím počítala úhradová vyhláška...

Úpravy na platech byly vyšší, než jsme očekávali v době uzavírání úhradové vyhlášky. Museli jsme proto sáhnout do různých rezerv. Ale zaplatíme všechno, co nám předpisy a vyhlášky nařizovaly. Dokonce jsme v některých kategoriích šli nadto, protože jsme považovali za potřebné stabilizovat zaměstnance.

PALIČKA: S tím plně souhlasím. Dohodovací řízení proběhlo v květnu a červnu, tedy mnohem dřív, než přišla jednání s odbory. Některé pokyny jsme dostali z ministerstva ještě v půlce prosince. Takže úpravy na platech byly vyšší, než jsme očekávali v době uzavírání úhradové vyhlášky. Museli jsme proto sáhnout do různých rezerv. Ale zaplatíme všechno, co nám předpisy a vyhlášky nařizovaly. Dokonce jsme v některých kategoriích šli nadto, protože jsme považovali za potřebné stabilizovat zaměstnance.

LIDOVÉ NOVINY: O kolik to bylo méně?

PALIČKA: To nejsem schopen úplně přesně říct. Když vám někdo zvedne plat o pět tisíc, neznamená to, že je to dvanáctkrát pět tisíc navíc. Těch pět tisíc se odrazí v úhradách za dovolenou, za pohotovostní služby, v osobních příplatcích, takže se to valí jako sněhová koule po dobu celého roku.

LIDOVÉ NOVINY: Peníze na platy máte, a co hospodaření nemocnice – jste v černých číslech?

PALIČKA: Ano. Nerad bych se dotkl ostatních kolegů – a říkám to jako chválu svých předchůdců ve funkci –, ale jsme snad jediná nemocnice, která za uplynulých 30 let nikdy nebyla v pasivu. Někdy nás to ovšem stojí velké úsilí. A teď je to extrémně velké úsilí. Přestože nárůsty prostředků ve zdravotnictví byly nemalé, medicína je čím dál dražší a mzdy jsou extrémně vysoké. Nemyslím si totiž, že jsou doktoři špatně placeni, dokonce ani sestry po všech úpravách. A třebaže je léčba čím dál dražší, nemůžeme pacientům odpírat moderní léčbu, která je extrémně drahá, ale je známá.

LIDOVÉ NOVINY: Bojujete s tím, že odkládáte léčbu pacientů, na které už není rozpočet? Je to i váš problém?

Nemyslím si, že jsou doktoři špatně placeni, dokonce ani sestry po všech úpravách. A třebaže je léčba čím dál dražší, nemůžeme pacientům odpírat moderní léčbu, která je extrémně drahá, ale je známá.

PALIČKA: Je to problém, který je velký. Máme nějaké limity, a to s každou ze sedmi pojišťoven, a když se dostaneme na nějakou úroveň, jednáme s plátci zdravotní péče, aby to upravili. Protože je tu jejich klient, který potřebuje péči. Jenže oni málokdy vyhoví – mají také svůj plán a svůj rozpočet. Stává se nám, že stojíme před dilematem, jestli říct pacientovi, ať si počká na nové období, nebo ať jde do jiné nemocnice. To není dobrá situace.

LIDOVÉ NOVINY: A jak často?

PALIČKA: Je to záležitost spíš jednotek lidí. V některých oborech je to víc, někde jsou čekací doby, což je také trochu odklad. To se týká třeba výměny kyčelních kloubů, i když tam na tom nejsme zas až tak špatně, právě naopak. Ale třeba i elektrofyziologických výkonů na srdci pro arytmie. To není život zachraňující výkon, když máte fibrilaci síní, je to nepříjemné, ale většinou vás to neohrožuje akutně na životě. Tak se na operaci čeká – a to není úplně dobře.

LIDOVÉ NOVINY: Je nedostatek peněz klíčovým problémem?

PALIČKA: Kdysi jsem měl přednášku, kde jsem pro odlehčení říkal, že největší problémy zdravotnictví jsou tři: peníze, peníze a peníze. Ale není to pravda. Jistěže peníze jsou vážným problémem všude na světě. U nás je to dilema především proto, že české zdravotnictví poskytuje výbornou péči, která je plně srovnatelná se všemi zeměmi Evropy. Ale za české peníze a procento z českého HDP kupujeme zboží, které stojí stejně jako v Německu či Francii, někdy dokonce víc. Peníze jsou problém, ale každé zdravotnictví na světě spolkne jakékoli peníze.

LIDOVÉ NOVINY: Co tedy české zdravotnictví trápí nejvíce?

Jistěže peníze jsou vážným problémem všude na světě. U nás je to dilema především proto, že české zdravotnictví poskytuje výbornou péči, která je plně srovnatelná se všemi zeměmi Evropy. Ale za české peníze a procento z českého HDP kupujeme zboží, které stojí stejně jako v Německu či Francii, někdy dokonce víc.

PALIČKA: Velkým politickým problémem je zdravotnický systém. Když si vezmete evropské statistiky, zjistíte, že nedostatek lékařů není v přepočtu na počet obyvatel nijak výrazný. Ve srovnání s některými vyspělými zeměmi máme někdy i vyšší počty zdravotníků. Jenže máme velmi širokou síť nemocnic.

Zkuste ale říct v některém malém městě, že jejich nemocnice by měla být jiná. Ne zrušená, ale měla by pokrýt to, co místní obyvatelé potřebují bezprostředně – internu, akutní úrazovou ambulanci. Ostatní lůžka by se však měla transformovat například na lůžka následné péče, kterých je nedostatek. Ale místo toho se nemocnice s velkou podporou místních politiků snaží udržet i pracoviště, pro které nemá dostatek kvalifikovaného personálu. Tam, kde není akutní nebezpečí z prodlení, je přitom lepší přejet 20 kilometrů a být na pracovišti s týmem zkušených odborníků.

LIDOVÉ NOVINY: Vidíte ještě nějaké problémy?

PALIČKA: Především rozevírající se nůžky mezi možnostmi v rozvoji vědy, léčby, nových léčebných metod, léků a všeho – a na druhé straně možnostmi systému, tedy osob, peněz a lůžek. Mluví se o genové terapii, která je násobně dražší i oproti biologické léčbě. Dalším problémem je, že populace obecně stárne – a staří lidé mají víc nemocí.

Zkuste říct v některém malém městě, že jejich nemocnice by měla být jiná. Ne zrušená, ale měla by pokrýt to, co místní obyvatelé potřebují bezprostředně – internu, akutní úrazovou ambulanci. Místo toho se nemocnice s velkou podporou místních politiků snaží udržet i pracoviště, pro které nemá dostatek kvalifikovaného personálu. Tam, kde není akutní nebezpečí z prodlení, je přitom lepší přejet 20 kilometrů a být na pracovišti s týmem zkušených odborníků.

Jenže prodlužování života nejde vždy ruku v ruce s prodlužováním kvality života. Medicína dokáže udržet člověka při životě, ale ne vždycky s tím, že si život užívá. Neumíme vždy prodloužit i jeho kvalitu. Není to absolutní, co říkám. Je skvělé prodloužení života u pacientů s nádorovými chorobami, kteří se mnohdy vyléčí. U dětí je to super, protože potom je to plnohodnotný život. Ale u starší generace tomu tak pokaždé není, tam prodlužujeme život, ale ne vždy i jeho kvalitu.

LIDOVÉ NOVINY: Nemocnice nejvíc trápí nedostatek sester. Kolik vám jich chybí a kolik lůžek kvůli tomu zeje ladem?

PALIČKA: Stav kolísá v průběhu roku a v absolutních číslech není tak superdramatický, jak by mohl být. Na 1500 sester nám jich momentálně chybí asi 20 až 25. To se relativně zdá, že to není žádné drama. Má to ale vnitřní dluh, protože pozice vysoce kvalifikovaných sester nahrazujeme trochu méně kvalifikovanými sestrami. A to asi ve 30 až 40 případech.

Takže vnitřní deficit je větší. Protože sestry vzdělané na jiném stupni vzdělání nemohou dělat všechno to, co vysoce kvalifikované sestry. Vede nás to proto k zavírání lůžek. Přicházejí ale mateřské, nemoci dětí, dovolené, chřipkové epidemie, takže se objevují prudké výpadky. A ty jsou potom dramatické. Zavíráme kvůli tomu lůžka, počet se liší a někdy je podle mě až moc vysoký. Jde o desítky lůžek denně.

LIDOVÉ NOVINY: A lékařů je dost?

Prodlužování života nejde vždy ruku v ruce s prodlužováním kvality života. Medicína dokáže udržet člověka při životě, ale ne vždycky s tím, že si život užívá. Neumíme vždy prodloužit i jeho kvalitu.

PALIČKA: Kupodivu se potýkáme i s nedostatkem lékařů. Na rozdíl od Prahy, Brna či Ostravy, kde lidé chtějí zůstávat. Sice máme lékařskou fakultu, ale máme nedostatek lékařů některých kategorií, takže dokonce máme aktuálně zavřeno několik lůžek na 1. interní kardioangiologické klinice pro nedostatek lékařů.

LIDOVÉ NOVINY: Protože odcházejí do Prahy?

PALIČKA: Odcházejí do nestátních zdravotnických zařízení, do ambulantních provozů mimo nemocnici a do menších nemocnic, kde je nižší náročnost práce. My po nich chceme obrovské množství služeb, přesčasů, pohotovostí a příslužeb. Nezřídka se setkávám s tím, že za mnou přicházejí lékaři a říkají: Pane profesore, já už ty peníze ani nechci, chci mít odpoledne čas, abych byl s rodinou, abych šel do kina – a ne, že pořád sloužím. Vydělám si pěkné peníze, ale chci mít taky svůj život... U mladší generace tento požadavek začíná být dominantní.

LIDOVÉ NOVINY: Jaké jsou tři hlavní přednosti vašeho špitálu?

PALIČKA: Jsme snad jediná fakultní nemocnice, která se léta pohybuje ve vyrovnaném hospodářském výsledku. A stojí nás to výrazné úsilí a někdy nás to i brzdí v nějakém rozvoji. Za druhé si myslím, že jsme velmi dobře uspořádáni. Nemocnice byla stavěna velmi moudře pavilonovým systémem a máme slušnou plochu.

Nezřídka se setkávám s tím, že za mnou přicházejí lékaři a říkají: Pane profesore, já už ty peníze ani nechci, chci mít odpoledne čas, abych byl s rodinou, abych šel do kina – a ne, že pořád sloužím. Vydělám si pěkné peníze, ale chci mít taky svůj život... U mladší generace tento požadavek začíná být dominantní.

Pavilonový systém s parkem je příjemný pro pacienta, ale je velmi komplikovaný pro provoz. Protože musíte pacienty převážet mezi budovami. Tak to řešíme spojovacími koridory a zachováváme v areálu parkový systém. Takže nemocnice je stále krásná, zejména když se všechno zelená. A za třetí jsou zde velmi dobré kolegiální vztahy, a to i u špičkových pracovníků. Někdy se totiž profesoři mezi sebou pošťuchují, ale tady to nikdy nepřesáhlo určité meze.

LIDOVÉ NOVINY: A vaše špičkové obory?

PALIČKA: Bude nefér, že uvedu jen některé – a omlouvám se ostatním. Kardiochirurgii – plně srovnatelnou s IKEM, a to nemyslím spektrem výkonů. Špičkovou plastickou chirurgii. Máme i nádhernou budovu psychiatrie, nejhezčí psychiatrii ve státě. Anebo máme vynikající profesorku oftalmologie, která jezdí operovat tisíce lidí do rozvojových krajin v rámci státem vyhlášeného programu Medevac. To je úžasná věc, že někdo obětuje kus života, aby pomáhal jiným.

Vladimír Palička (73)

  • Vystudoval Lékařskou fakultu UP v Olomouci.
  • V hradecké nemocnici pracuje od roku 1984.
  • V letech 2003 až 2010 byl děkanem Lékařské fakulty UK v Hradci Králové.
  • Ředitelem FN je od roku 2016.

Fakultní nemocnice Hradec Králové

1375 lůžek; 5143 zaměstnanců; 39 pracovišť; 725 396 ambulantních vyšetření; 40 428 hospitalizovaných pacientů; 25 227 operací; 838 lékařů; 3035 zdravotníků

Počet příspěvků: 2, poslední 2.6.2019 10:56 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.