Kauza šibenice: Kde leží meze kriminalizace?

Co státní zástupce neodstíhá, to nezažaluje, a co nezažaluje, nemůže se ani soudit. Z praktických důvodů nás tudíž zajímalo, jak na kauzu „šibenic“ zareaguje soustava státního zastupitelství.

Veřejnost potřebuje znát meze kriminalizace – jsou makety šibenic použité na... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Veřejnost potřebuje znát meze kriminalizace – jsou makety šibenic použité na... | foto: Yan ReneltMAFRA
Veřejnost potřebuje znát meze kriminalizace – jsou makety šibenic použité na...

Prvního červencového dne se v Praze na demonstraci objevily makety šibenic. Je něco takového přípustné, nebo je to už za hranicí zákona? Pokusili jsme se dotazy směřovanými na nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana nalézt vodítko, které by občanům pomohlo se orientovat, neboť uplatňování práva by mělo být předvídatelné a nestranné. Pro náš účel je proto nadbytečné pátrat či uvádět, kdo se na té demonstraci s šibenicemi producíroval.

Pluralita je lepší než uniformita

V hodnocení zmíněné demonstrace trestněprávními orgány zavládly různice. To však nemusí být hned špatně! Naopak, horší by bylo, kdyby se celý státní aparát ihned „nerozborně semknul“ kolem nějakého stanoviska a nebyla by s ním už ani kloudná řeč, natož hnutí. Popsaná situace však naopak přímo vybízí k veřejné diskusi, jednomu z pilířů demokratické společnosti.

Naopak, horší by bylo, kdyby se celý státní aparát ihned „nerozborně semknul“ kolem nějakého stanoviska a nebyla by s ním už ani kloudná řeč, natož hnutí

Ministr vnitra bezprostředně po demonstraci zareagoval a policii poslal rezortní stanovisko, že policie svým nezasahováním pochybila. Odbor vnitřní kontroly Policejního prezidia však – přes prvotní souhlas policejního prezidenta s ministrovou kritikou – potvrdil závěr šetření oddělení vnitřní kontroly krajského ředitelství policie, které shledalo postup zasahujících policistů správným.

Policejní mluvčí k tomu uvedl: „Pokud si někdo přinese na demonstraci jakýkoli transparent nebo předmět, jako jsou šibenice, pak, nejsou-li popsány hanlivě nebo jinak osobně, nebo je to dokonce úplně čisté, nepopsané dřevo, pak šibenice jako takové protiprávní nejsou.“

Skutečností je, že už na různých demonstracích v minulosti bylo možno vídat symbol šibenice namalovaný na transparentech, aniž by policie zasáhla. Policie ani ministerstvo vnitra však nejsou konečnými vykladateli zákonů. Proto jsme představili nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) Pavlu Zemanovi zaslali čtyři následující dotazy.

Otázka 1.: Kde začíná hrozba násilím? Neboli, jak na výše uvedený rozpor zareaguje soustava státního zastupitelství?

Otázka 2.: Kde je hranice, kterou tolerovat již nelze? Lze šibenici použitou na demonstraci v adresném kontextu ustanovení trestního zákoníku – zejména vyhrožování s cílem působit buď na orgán veřejné moci (§ 324), nebo na úřední osobu (§ 326) – možno vykládat jinak, než hrozbu násilí?

Otázka 3.: Je linie státního zastupitelství ve výkladu „výzev k násilí“ v rámci našeho právního řádu bližší spíše liberálnímu („anglosaskému“) pojetí, nebo pojetí doslovnějšímu („kontinentálnímu“)?

Přehnaná tzv. politická korektnost zavání alibismem, odkladem řešení palčivých problémů, a nesporně přispívá k malé efektivitě správy věcí obecných

Problém má totiž důležité důsledky. Demokracie je poměrně tvrdé uspořádávání veřejných záležitostí. Přehnaná tzv. politická korektnost zavání alibismem, odkladem řešení palčivých problémů, a nesporně přispívá k malé efektivitě správy věcí obecných, což ve svých důsledcích podrývá autoritu demokracie samé. Dokonce sám Gilbert Keith Chesterton napsal ve svém proslulém opusu Heretici, že „není například nic zvláště nedemokratického shodit svého stolníka se schodů“. Demokracie se vyvíjí po generace, takže i zdánlivě nedůležitá rozhodnutí mohou mít poměrně dalekosáhlé důsledky.

Otázka 4.: Může NSZ nebrat ohled na budoucí možný vývoj, který je však pouze a jenom zdůrazněním naprosto elementární zásady rovnosti před zákonem?

Ono přísnější pojetí totiž vede k úpornému stíhání až bagatelních jevů

Ono přísnější pojetí totiž vede k úpornému stíhání až bagatelních jevů. Činnost i efektivita policejního sboru má pak tendenci blížit se keystonským četníkům, známým z chaplinovských grotesek.

Na druhou stranu však příliš benevolentní postoj trestněprávních orgánů povede k diskusi o charakteru budoucích veřejných shromáždění: Objeví se znovu makety šibenic? V poněkud extrémním případě by totiž bylo nutno si představit demonstraci naturalizovaných migrantů, kteří by mohli – při dodržení zavedené právní praxe! – demonstrovat se šibenicemi.

Na výše uvedené otázky mluvčí NSZ odpověděl následovně:

  • „K dotazu, který se týká absence zákroku Policie ČR proti účastníkům shromáždění dne 1. července v Praze s maketami šibenic, považuji za potřebné upozornit na působnost státního zastupitelství, které nevykonává kontrolní činnost vůči veškeré působnosti Policie ČR, nýbrž vykonává ‚pouze‘ dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení. Jde tedy výhradně o působnost v trestním řízení.
    Státní zastupitelství rovněž není oprávněno provádět závazný výklad právních předpisů či tento výklad sjednocovat mimo soustavu státního zastupitelství. V tomto směru tedy státnímu zastupitelství obecně ani Nejvyššímu státnímu zastupitelství nepřísluší komentovat nebo hodnotit závěry oddělení vnitřní kontroly krajského ředitelství policie.
    Jiná situace by nastala, pokud by (věcně a místně příslušný) státní zástupce shledal v jednání, které popisujete (vy i celá řada sdělovacích prostředků) důvodné podezření ze spáchání trestného činu, jak koneckonců naznačujete ve svém dotazu. Ani v takovém případě není Nejvyšší státní zastupitelství oprávněno zasahovat do působnosti věcně a místně příslušného státního zastupitelství a ukládat mu vést ve věci trestní řízení.
    Jestliže příslušný státní zástupce, případně státní zástupce vykonávající dohled podle zákona o státním zastupitelství, dospěje k přesvědčení, že ve věci je dáno důvodné podezření ze spáchání trestného činu, je oprávněn (a povinen) uložit policejnímu orgánu, aby zahájil úkony trestního řízení, a případně mu uloží, jaké úkony má ve věci provést. V takovém případě není vázán právním názorem oddělení vnitřní kontroly ani názorem ministra vnitra či policejního prezidenta.“

Neukojená zvědavost

Za odpověď jsme NSZ poděkovali, dovolili jsme si však položit ještě dodatečný dotaz.

Z případné nečinnosti soustavy státního zastupitelství by tedy bylo možno vyvodit závěr, že v případě „šibenic“ státní zástupci neshledali podezření ze spáchání trestného činu

Podle trestního řádu je státní zástupce povinen stíhat všechny trestné činy, o nichž se dozví. Ze zákona o státním zastupitelství vyplývá povinnost využívat všechny prostředky, které státnímu zástupci poskytuje zákon, tedy i vzájemně si v rámci soustavy státního zastupitelství poskytovat informace, které státní zástupci potřebují k plnění svých úkolů. To zavazuje všechny státní zástupce, takže pokud i věcně a/nebo místně nepříslušný státní zástupce se dozví o skutku, který by podle jeho názoru mohl být trestným činem, měl by tuto povinnost splnit podáním podnětu či informace věcně a místně příslušnému státnímu zástupci.

Z případné nečinnosti soustavy státního zastupitelství by tedy bylo možno vyvodit závěr, že v případě „šibenic“ státní zástupci neshledali podezření ze spáchání trestného činu. To by byl samozřejmě legitimní postoj, pouze by bylo třeba – už kvůli konsekvencím v budoucnu – tento postoj dotáhnout do konce, tedy ony konsekvence odpovědně domyslet a veřejně vysvětlit. To je také smyslem našeho tázání.

Samotné Nejvyšší státní zastupitelství pak sjednocuje výklad právních předpisů v rámci soustavy státního zastupitelství. Neshledal-li v případě šibenice místně a věcně příslušný státní zástupce důvodné podezření ze spáchání trestného činu a nesjednotí-li Nejvyšší státní zastupitelství výklad právních předpisů v případě „šibenic“ jinak – pak z toho lze vysuzovat, že tento postoj místně a věcně příslušného státního zástupce je implicitně oním sjednoceným výkladem dotčených právních předpisů v rámci soustavy státního zastupitelství.

Jistěže si společnost nepřeje vývoj „španělským směrem“, kdy by hrozila kriminalizace nesouhlasných verbálních projevů, ale na druhou stranu je třeba definovat limit i druhého extrému

Proto jsme se na toto stanovisko NSZ dotázali výslovně ještě jednou, protože občan má právo na předvídatelný (tedy stejný) výklad zákona i v případech, které mohou nastat v budoucnu. Občané totiž z tohoto přístupu soustavy státního zastupitelství v konkrétním případě „šibenic“ právem vyvodí normu tolerovaného (nekriminalizovaného) chování.

Závěrem jsme se tudíž dotázali obecně na související strategii Nejvyššího státního zastupitelství, která by měla být veřejně známa, diskutována a vysvětlována. Jistěže si společnost nepřeje vývoj „španělským směrem“, kdy by hrozila kriminalizace nesouhlasných verbálních projevů, ale na druhou stranu je třeba definovat limit i druhého extrému. Tím je mez, při jejímž překročení začínají trestněprávní orgány, v čele se soustavou státních zastupitelství, aktivně jednat na ochranu společnosti před násilím a vším, co k němu prokazatelně navádí a vede.

Enigmatická odpověď

Mluvčí NSZ v reakci na náš doplňující dotaz zaslal „informaci o aktuálním vývoji ve věci“:

  • „V návaznosti na naše dřívější stanovisko k otázce posuzování trestnosti jednání spočívající v použití ‚šibenic‘ na demonstraci dne 1. 7. 2015 sděluji, že podle našich informací je v současné době celá věc i v širším kontextu posuzována Obvodním státním zastupitelstvím pro Prahu 1. Po ukončení řízení bude Nejvyšší státní zastupitelství vyrozuměno o způsobu vyřízení a o stanovisku státního zástupce k celé problematice.“

Epilog

Jak vyplývá ze sdělení mluvčího NSZ, státní zastupitelství je oprávněno sjednocovat závazný výklad právních předpisů v rámci soustavy státního zastupitelství

Jak vyplývá ze sdělení mluvčího NSZ, státní zastupitelství je oprávněno sjednocovat závazný výklad právních předpisů v rámci soustavy státního zastupitelství. K tomu také směřovaly naše dotazy, protože nás ze zcela praktických důvodů zajímá, jak soustava státního zastupitelství zareaguje na „šibenice“. Veřejnost potřebuje znát meze kriminalizace. Státní zástupce je totiž pánem trestního řízení, a co neodstíhá, to nezažaluje, a co nezažaluje, to se prostě soudit ani nemůže.

Již teoreticky, avšak stále důvodně nás pak zajímají Nejvyšším státním zastupitelstvím sjednocená názorová východiska soustavy státního zastupitelství v této věci. Známe totiž své pappenheimské, a umíme si představit, že národ „smějících se bestií“ bude s lépe či hůře skrývaným potěšením testovat reakce trestněprávních orgánů v podobných, nicméně nestejných situacích.



Počet příspěvků: 1, poslední 25.9.2015 04:50 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.