Kauza Rath: Proč a jak je těžké odsoudit privilegované

Vrchní soud v Praze odůvodnil zrušení verdiktu Okresního soudu v Ústí nad Labem nad Davidem Rathem nezákonností důkazů. Případem se tak bude muset opět zabývat prvoinstanční Krajský soud v Praze, což proces prodlouží o několik let. Bude muset přinést nové důkazy.

Ondřej Koutník 28.12.2016
Rathovi cesta k soudu zdravotně neprospívá, říká jeho advokát. Soudce ale účast... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Rathovi cesta k soudu zdravotně neprospívá, říká jeho advokát. Soudce ale účast... | foto: MAFRA - František Vlček
Rathovi cesta k soudu zdravotně neprospívá, říká jeho advokát. Soudce ale účast... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Málokdy měli detektivové a žalobci tak nabito. Síla vyšetřování exhejtmana a exministra ČSSD Davida Ratha spočívala v důkazech, které vyhlížely neprůstřelně – odposlechy telefonů, sledování lidí, a dokonce zadržení politika s krabicí od vína napěchovanou sedmi miliony korun. Navzdory tomu se Rathovi zatím daří mnohaletému trestu vězení unikat.

Když v říjnu odvolací soud v neveřejném jednání zrušil původní verdikt, napjatě se očekávalo, čím svůj výrok odůvodní. Ten okamžik nastal a ukázalo se, že soud napadl právě zákonnost důkazů, tedy nejpádnější argumenty žalobců. Případem se bude muset znovu zabývat prvoinstanční Krajský soud v Praze, což celý proces prodlouží o několik let. Jádrem připomínek vrchního soudu je způsob, jímž Okresní soud v Ústí nad Labem nasazení odposlouchávacích zařízení na Ratha a spol. povolil. A tedy že tyto důkazy budou pro další vývoj případu nepoužitelné.

Advokát Tomáš Sokol, jehož klienty jsou manželé Kottovi (spoluobžalováni s Rathem), LN sdělil: „Vrchní soud konstatoval, že řízení předcházející vyhlášení napadených rozsudků obsahovalo zásadní procesní vady. Těmi jsou nezákonnost odposlechů, záznam telekomunikačního provozu a nezákonnost sledování osob a věcí – tedy prostorové odposlechy. Tyto procesy byly nedostatečně odůvodněny.“

Pouhé zkopírování

Ústecký soud při rozhodování, zda povolí, či nepovolí odposlechy, dle odvolacího soudu pouze zkopíroval text návrhu žalobce a doplnil jej o úvod, aby bylo zřejmé, že jde o rozhodnutí soudu. „Fakticky rezignoval na svou rozhodovací činnost, tj. posouzení materiálních podmínek pro nařízení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, což musí být patrné v odůvodnění příkazu,“ uvádí zdůvodnění, o němž v pondělí 19. prosince informovaly Český rozhlas a týdeník Euro.

Ústecký soud při rozhodování, zda povolí, či nepovolí odposlechy, dle odvolacího soudu pouze zkopíroval text návrhu žalobce a doplnil jej o úvod, aby bylo zřejmé, že jde o rozhodnutí soudu

Do hry nyní vstoupí ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO). „Podám stížnost pro porušení zákona,“ napsal LN. Stížností se bude zabývat Nejvyšší soud. Stížnost ovšem směřuje v neprospěch obviněných, a tak případný souhlas Nejvyššího soudu by měl jen „akademický“ účinek. Případ tím ovšem dostal politický nádech.

David Rath býval vlivným členem sociální demokracie. Jaroslav Bureš, předseda pražského vrchního soudu, zase působil v Zemanově vládě (složené z politiků ČSSD) v letech 2001 až 2002 jako ministr spravedlnosti, v letech 2004 až 2005 byl členem i vlády dalšího sociálnědemokratického premiéra Stanislava Grosse. To, že vrchní soud a konkrétně senát předsedy Petra Zelenky svým rozhodnutím porušil zákon, si myslí i pražská vrchní zástupkyně Lenka Bradáčová.

Odborně neakceptovatelné důvody

„Důvody, jež vedly jeden ze senátů Vrchního soudu v Praze ke zrušení rozhodnutí, jsou s ohledem na dosavadní rozhodovací praxi soustavy obecných soudů i Ústavního soudu jen stěží odborně akceptovatelné. Odůvodnění nejenže popírá i dosavadní rozhodovací praxi samotného Vrchního soudu v Praze, ale významně vybočilo z principu základní předvídatelnosti aplikace práva a soudních rozhodnutí,“ uvedla Bradáčová. Ta stála na počátku vyšetřování na přelomu let 2011 a 2012. Dle šéfky Vrchního státního zastupitelství v Praze je rozhodnutí vrchního soudu zcela nestandardní.

Důvody, jež vedly jeden ze senátů Vrchního soudu v Praze ke zrušení rozhodnutí, jsou s ohledem na dosavadní rozhodovací praxi soustavy obecných soudů i Ústavního soudu jen stěží odborně akceptovatelné

„Rozhodnutí lze ve své podstatné části hodnotit jako přepjatě formalistické. Poukazování na údajné formální nedostatky v příkazech k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a povolení ke sledování, které senát Vrchního soudu v Praze nyní vytýká soudcům, kteří rozhodovali ve věci v přípravném řízení, je zcela neobvyklé právě s ohledem na opakované předchozí rozhodování celé soudní soustavy,“ uvedla Bradáčová, které spuštění Rathova vyšetřování pomohlo v roce 2012 k cestě z ústeckého zastupitelství na pražský úřad.

Překvapený byl i prezident Unie státních zástupců Zdeněk Matula. „Všechny soudy, které se danou věcí po nařízení odposlechů, sledování či domovních prohlídek zabývaly, všechny byly povinny rozhodovat o zákonnosti obvinění jako takového. Pakliže by ve věci byla nějaká závada, je pravděpodobné, že by na ni už přinejmenším Ústavní soud upozornil. V tomto kontextu je pro mě rozhodnutí vrchního soudu překvapivé,“ řekl LN Matula.

Prostorové odposlechy

Prostorové odposlechy, o které se vyšetřovatelé opírají, byly nainstalovány například v domech podezřelých. Detektivové je nasadili i do kanceláře v kladenské nemocnici, hejtmanské pracovně nebo kancelářích středočeského dotačního úřadu. Podle vrchního soudu nyní bude muset prvoinstanční soud přijít s novými důkazy – například znovu vyslechnout bývalého policistu Libora Gregora, který celý případ v říjnu 2011 nahlásil, a tím spustil.

Prostorové odposlechy, o které se vyšetřovatelé opírají, byly nainstalovány například v domech podezřelých. Detektivové je nasadili i do kanceláře v kladenské nemocnici, hejtmanské pracovně nebo kancelářích středočeského dotačního úřadu.

Pozitivnější pohled na vývoj v kauze Rath má advokát Vojtěch Veverka, obhájce podnikatelky Ivany Salačové, jejíž svědectví hrálo důležitou roli vedle odposlechů. Popsala totiž detektivům, jak fungovala skupina okolo exhejtmana Ratha, čímž se stala spolupracujícím svědkem, kterému udělil soud „pouze“ podmínku a peněžitý trest. „Za důležité považuji pasáž zabývající se paní Salačovou. Soud odmítl, že by její slova byla nedůvěryhodná. Naopak vrchní soud uvedl, že její svědectví odpovídá ostatním důkazům a že je třeba odmítnout průpovídky typu, byla naučená od policistů‘,“ řekl LN Veverka.

„Obsah její výpovědi pak byl způsobilý významně přispět k objasnění zločinu spáchaného členy organizované skupiny a obžalovaná splnila svůj závazek podat pravdivou výpověď o těchto skutečnostech jak v přípravném řízení, tak v řízení před soudem,“ píše se v usnesení vrchního soudu, do něhož měly LN možnost včera nahlédnout.

Obžalovaní včetně Ratha původně svou strategii postavili na kritice místní příslušnosti soudů, které rozhodovaly o nasazení odposlechů, sledování či domovních prohlídkách. Podle Ratha a spol. se případem na začátku neměla vůbec zabývat tehdy ústecká žalobkyně Bradáčová, nýbrž některý z vyšetřovatelů ve středních Čechách či v Praze. Tím by o procesních úkonech rozhodovaly dle názoru obhajoby správné soudy – tedy ty místně příslušné, a nikoliv ústecký okresní. Vrchní soud však těmto námitkám nevyhověl.

Konec odposlechů v Čechách?

Pro detektivy představují odposlechy či sledování osob klíčový nástroj řemesla. Tak tomu bylo i v kauze exhejtmana a exministra za ČSSD Davida Ratha. Jenže způsob, jakým soudci v kauze Rath povolili odposlechy či sledování osob, označil vrchní soud za nezákonný. Podle informací LN ale šlo v dané době o obvyklý postup, běžný i při vyšetřování jiných případů. Znamená to tedy, že i v nich jsou důkazy ohroženy a že policie má nyní s odposlechy a sledováním „utrum“?

„Je to precedent pro jiné případy, které jsou postavené na odposleších,“ řekl LN ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO). Nejen on, ale i šéfka vrchního státního zastupitelství v Praze Lenka Bradáčová považují rozhodnutí vrchního soudu za nezákonné. Připomeňme, že pražský vrchní soud v říjnu zrušil rozsudek krajského soudu, který Davidu Rathovi a jeho „komplicům“ vyměřil mnohaleté pobyty ve vězení. Dne 19. prosince pak vrchní soud rozeslal obžalovaným vysvětlení svého rozhodnutí.

Ověření informací

Soud případ smetl ze stolu na základě přesvědčení, že klíčové odposlechy, domovní prohlídky či sledování osob byly nezákonné – z důvodu, že soudci nedostatečně vysvětlili, proč je třeba přistoupit k nasazení odposlouchávací techniky. S takovými důkazy pak nelze dále pracovat. Prvoinstanční soud a vyšetřovatelé se mají pokusit ověřit informace, které zazněly v údajně nelegálních důkazech, jiným způsobem.

Tomu se podivuje ministr spravedlnosti Robert Pelikán: „Představuje si snad vrchní soud, že policie přijde za hejtmanem Středočeského kraje a zeptá se ho, jestli jim náhodou nechce něco říci, pokud jde o manipulaci se zakázkami? Co čekáme, že v takové situaci řekne?! Proto mi to připadá jako nepochopitelná úvaha.“ Nejenže je zřejmé, že celý případ se o roky protáhne, ale nelze ani vyloučit, že vlajková protikorupční kauza sahající do nejvyšších pater politiky zcela padne.

Postup vrchního soudu ostře kritizují nejen vrchní pražská žalobkyně a ministr spravedlnosti, do námitek se pustila i část soudcovské reprezentace. Prezidentce Soudcovské unie ČR Daniele Zemanové vadí, že vrchní soud neobhajoval svůj verdikt před veřejností.

„Soudy musejí být pro veřejnost přesvědčivé, transparentní a důvěryhodné. Pokud takové nebudou, nesplní svou roli vůči společnosti. Samozřejmě soudy musejí být nezávislé ve svém rozhodování a v tomto případu nechci hodnotit rozhodnutí jako takové. Soud by ale měl vnímat, že má své rozhodnutí srozumitelně veřejnosti vysvětlit. Velice mě mrzí, že k vysvětlení a sebevědomému obhájení svého rozhodnutí před veřejností v tomto případě nedošlo,“ řekla Zemanová LN.

Neztrácet naději

Jeden ze soudců, jenž si přál zůstat v anonymitě, přiznal, že se ve své praxi setkal s případem „odfláknutého“ soudního příkazu k odposlechu, který měl podobné nedostatky jako ty z případu kolem Ratha – tedy že v něm bylo zkopírované odůvodnění z návrhu státního zástupce. „Pokáral jsem ve svém rozhodnutí okresní soud, že se mi tento postup nelíbí. Ale jako důkaz jsem to připustil, protože zdůvodnění státního zástupce bylo přesvědčivé. Okresní soud byl jen líný a nedal si práci s vlastním odůvodněním,“ popsal soudce LN.

Pozoruhodné je, že povolení k domovním prohlídkám či odposlechům vydalo v letech 2011 a 2012 několik soudců, kteří museli posuzovat, zda jsou návrhy vyšetřovatelů opodstatněné či zda splňují patřičné formální požadavky. Příkazy tehdy prošly. Teď najednou narazily na vrchním soudu. „To, na co se ptáte, jsou pochybnosti, které rozhodnutí vrchního soudu vyvolává. Veřejnost nemá přemýšlet nad tím, jak je toto možné. Neříkám, že rozhodnutí je špatné, ale že je špatně, že lidem nebylo vysvětleno,“ uvádí prezidentka soudcovské unie Zemanová.

Soudce Petr Zelenka, který o odvolání Ratha a spol. na vrchním soudu rozhodoval, LN řekl, že podnětem pro rozhodnutí jeho senátu byl existující judikát. „Navazujeme na praxi Nejvyššího soudu. Naše rozhodnutí není ničím novým. Odvolací soudy jsou vázány podaným odvoláním. V tomto případě byla daná vada vytýkána, my jsme si rešeršemi našli judikaturu Nejvyššího soudu a vadu jsme zjistili. Splnili jsme svůj úkol daný zákonem,“ uvedl Zelenka s odvoláním na rozhodnutí Nejvyššího soudu z roku 2014.

Právě skutečnost, že Zelenkův senát objevil zmiňovaný judikát týkající se nasazování odposlechů, způsobila, že vrchní soud oproti původním plánům v říjnu rozhodl za zavřenými dveřmi. „Veřejné projednání jsem nařizoval pro kolegyni v určitém okamžiku diskusí. Rešerše judikatury nadřízených soudů proběhla až následně. Nejprve jsme zkoumali jiné procesní vady, průběh hlavních líčení, kde jsme neviděli důvod rozhodovat v neveřejném líčení. Teprve na základě studia judikatury a odborné literatury jsme rozhodli o změně způsobu rozhodování,“ vysvětlil LN Zelenka.

Žalobce případu Rath Petr Jirát navzdory výtkám vrchního soudu naději neztrácí. „Devastující rozhodnutí neznamená naprostý konec celé obžaloby a celé kauzy,“ řekl serveru Lidovky.cz.

Argumenty soudu jsou absurdní, verdikt porušuje zákon

Robert Pelikán (ANO) na přelomu roku podá stížnost k Nejvyššímu soudu. V rozhovoru pak kritizuje zrušení verdiktu nad bývalým hejtmanem Davidem Rathem za korupci a obává se důsledků pro jiné případy.

LIDOVÉ NOVINY: Co říkáte odůvodnění Vrchního soudu v Praze, proč vrací případ Davida Ratha na začátek?

PELIKÁN: Po jeho prostudování s ním nesouhlasím. Využiji svou pravomoc a podám k Nejvyššímu soudu stížnost pro porušení zákona.

LIDOVÉ NOVINY: V čem vidíte nezákonnost?

PELIKÁN: V první řadě mám pochybnost, zda je skutečně chybou, pokud soud při povolení odposlechu nekriticky převezme odůvodnění státního zástupce. Jednak je to běžná praxe, ale hlavně nevím, co by podle představ vrchního soudu měl soudce do toho rozhodnutí o odposleších psát. Vezměte si, že jde o ranou fázi řízení, v němž bývá málo důkazních prostředků.

Nevím také, jak by měl státní zástupce postupovat, když mu soud vyhoví a odůvodnění od něho převezme. To by si měl stěžovat na soud, že se ztotožnil s jeho argumentací?! To je podivné. Nechápu, jak by to mělo prakticky fungovat. Státní zástupce by se tím dostával do paradoxní situace, že tím, že mu bylo vyhověno, by odposlech nemohl nasadit. Vrchní soud dále podle mne nemůže rovnou říct, že když to nebylo zdůvodněno, je odposlech nezákonný.

LIDOVÉ NOVINY: A co teorie takzvaného plodu z otráveného stromu, tedy že když je vadný první důkaz – odposlechy –, padají i důkazy navazující?

PELIKÁN: Naše trestněprávní doktrína spíše nenasvědčovala této teorii. Pokud bychom ji měli použít, nemůžeme ji použít absolutně a říci, že jakmile je nějaký důkaz stižený vadou a procesně nepoužitelný, pak to vždycky znamená, že to „otravuje“ všechny další důkazy. Měli bychom poměřovat chráněné zájmy.

LIDOVÉ NOVINY: Jaké?

PELIKÁN: Na jedné straně zájem na zákonnost trestního řízení a na druhé straně zájem na potrestání pachatele, o kterém víme, že – na základě odposlechů – je pachatelem. Pokud je mi známo, v Německu aplikují teorii plodu z otráveného stromu jen v případech, kdy jde o úmyslné porušení procesních předpisů s cílem pořídit si nezákonné důkazy, což ale rozhodně není tento případ.

LIDOVÉ NOVINY: Vrchní soud vyčítá, že v odůvodnění nasazení odposlechů chybí, že si vyšetřovatelé nemohli obstarat důkazy jinou cestou, například výslechem svědků. Co si o tom myslíte?

PELIKÁN: Je to skutečně konstruované tak, že se soud měl podrobněji zabývat tím, zda by nestačily méně invazivní prostředky jako výslech podezřelého, což mi ale přijde jako dost absurdní představa. Představuje si snad vrchní soud, že policie přijde za hejtmanem Středočeského kraje a zeptá se ho, jestli jim náhodou nechce něco říci, pokud jde o manipulaci se zakázkami?! Co čekáme, že v takové situaci asi řekne?! Proto mi to připadá jako nepochopitelná úvaha.

LIDOVÉ NOVINY: Takže prostor pro jiné prostředky, jak si obstarat důkazy, nevidíte?

PELIKÁN: Jak si chcete získat jiné důkazy pomocí méně invazivních nástrojů, když jde o specifický druh trestné činnosti? Nedovedu si to představit. Přijde mi, že je ta formulace obecná.

LIDOVÉ NOVINY: Jak to, že se na vadné nasazení odposlechů přišlo až dnes, po pěti letech?

PELIKÁN: Právě proto podávám stížnost pro porušení zákona, protože podle mne žádná taková vada neexistuje. Takto se ostatně odůvodňují příkazy k odposlechům rutinně. Když se vžijete do situace soudce, který o nasazení odposlechů rozhoduje, pak si nedovedu představit, že by to odůvodnil nějak obsáhleji.

Vezměte si, že to je rozhodování na základě návrhu, proti kterému nemáte vyjádření nějakého odpůrce. Těžko tam může zvažovat nějaké argumenty a protiargumenty, protože by si je sám musel domýšlet. Soudce v takových případech kontroluje, že se orgány činné v trestním řízení nedopouštějí nějakého excesu. A pokud shledá, že ne, převezme odůvodnění návrhu.

LIDOVÉ NOVINY: Kdy stížnost podáte?

PELIKÁN: Na Vrchním státním zastupitelství v Praze se nyní připravuje koncept stížnosti. Na ministerstvu jej potom dopracujeme. Buď to podáme ještě do konce roku, nebo v prvních týdnech roku nového. Cílem je, aby o této věci, která je důležitá pro praxi tam, kde se s odposlechy běžně pracuje, rozhodlo rychle.

LIDOVÉ NOVINY: Kdyby rozhodl Nejvyšší soud ve váš prospěch, v jaké situaci by se ocitl krajský soud?

PELIKÁN: V tu chvíli podle mého názoru krajský soud nebude vázán právním názorem, který by byl obsahem Nejvyšším soudem zrušeného rozhodnutí (vrchního soudu – pozn. red.).

LIDOVÉ NOVINY: Nebojíte se, že vám Nejvyšší soud nevyhoví?

PELIKÁN: Jsem hluboce přesvědčen, že moje stížnost bude odůvodněná. Jinak bych ji nepodával. Nicméně to bude na nezávislém posouzení Nejvyššího soudu.

Marin Shabu

Jak dostat Ratha...

Představme si situaci, že David Rath nastupuje do věznice, jakkoli se zdá tato scéna po nedávném rozhodnutí Vrchního soudu v Praze notně vzdálená realitě. Ale přece. Tedy někdejší výrazný politik silné vládní strany se jen pár měsíců před sněmovními volbami v roce 2017 ocitá krůček od výkonu trestu za ohýbání tendrů za desítky a možná stovky milionů korun. O fungování partaje a financování politických kampaní přitom leccos ví. A mohl by mluvit...

Nepěkný sen pro čelné představitele sociální demokracie. A dobrý námět na scénář pro příští řadu nového seriálu z produkce HBO. O poznání temněji ale působí představa/noční můra, že se česká justice ani čtvrt století od pádu komunismu nevymanila z kabinetních praktik. Tedy zásahů shůry. Justiční kasta v tomto systému spravedlnosti rozhoduje v přítmí honosných budov v malém okruhu zasvěcených praktiků. Bez veřejnosti. Dnes ale mají soudy vytvářet spravedlnost ve svobodné a demokratické společnosti.

Soudci z Vrchního soudu v Praze přesto necítí nejmenší potřebu své argumenty zprošťujícího verdiktu nad Davidem Rathem veřejně rozebírat. A přestože je na co se ptát. Proč na nezákonný odposlech přišel až ikstý soud v řadě? Jak je možné, že se na vadu přišlo až po pěti letech od startu případu? Proč nařídil soud neveřejné líčení, ačkoli původně počítal s veřejným projednáním případu? Proč nemá veřejnost právo na vysvětlení náhlého zvratu ve sledované kauze? Popadají na nezákonných odposleších i jiné případy?

Kauza Davida Ratha není obyčejnou soudničkou. Od počátku se o ní mluví jako o polapení první „velké ryby“. Její zadržení sledovala veřejnost téměř on-line. Krabice s vínem, v níž byly miliony, najednou neplatí? Fungují naše smysly správně, anebo jsme svědky výpadků obrazu, zvuku a paměti zároveň? K čemu se doznala Ivana Salačová, když nešlo o korupční hydru, jak tvrdí ostatní obžalovaní? Opět se vkrádají otázky.

Odpovědí na ně se ale hned tak nedočkáme. Místo toho budeme nedobrovolnými svědky roky trvající tahanice mezi minimálně třemi soudy – Krajským a Vrchním v Praze, a pak také Nejvyšším v Brně. Jestliže padne verdikt o vině, pak bude mít po deseti letech značně vyčichlý nádech. A pokud ne, pak utvrdí v přesvědčení všechny ty, kteří věří, že justice se dá, když už ne koupit, pak aspoň efektivně zdržet.

Martin Shabu

Tak jde čas s Rathem

  • Psal se říjen roku 2011 a středočeský hejtman z ČSSD David Rath spokojeně úřadoval ve svém středočeském hejtmanství. Netušil však, že v tu dobu se bývalý policista a toho času soukromý detektiv Libor Gregor vydal do Brna na Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ), aby zde oznámil své podezření na Ratha a spol. z páchání trestných činů při veřejných zakázkách.
  • V květnu 2012 ho protikorupční policie zadržela v Rudné u Prahy s krabicí od vína a sedmi miliony korun v ní. Šlo zřejmě o největší politickou rybu, která uvázla v policejní síti.
  • Kauza byla založena na vyšetřování tendrů v zakázkách na rekonstrukci gymnázia v Hostivici, modernizaci nemocnice v Příbrami, dodávku technologie pro nemocnici v Mladé Boleslavi či opravu zámku v Buštěhradu.
  • Rath po propuštění z vazby v listopadu 2013 naznačoval, že se případ týká financování jeho mateřské ČSSD. „No jo, to musíme nějak tu bestii nakrmit... Já furt musím hlídat, aby voni, tam je těch lidí, kteří prostě najednou teď cejtěj, tak jsou volby, že to, ještě uhlídat, aby ti to neukradli druhou stranou...,“ zaznělo na jednom z policejních odposlechů.
  • Soud začal rok a čtvrt po Rathově zadržení a skončil až loni v červenci.
  • Nepravomocný verdikt pro Ratha byl 8,5 roku vězení a propadnutí majetku ve výši 22 milionů korun. Rath, který se nyní živí jako praktický lékař, vždy trval na své nevině.
  • Verdikt odvolacího soudu padl po dalších 15 měsících. Vrchní soud v Praze v polovině října rozsudek zrušil. Písemné vyhotovení měl krajskému soudu doručit do konce listopadu. Termín byl nakonec posunutý na prosinec.
  • Až nyní se rozhodnutí dostalo k obžalovaným a jejich advokátům. Případ se vrátí na začátek a je zřejmé, že se protáhne o několik let.
  • Zdržování není v případu žádnou novinkou. Už loni Rath během řízení vyrukoval se zdržovací taktikou. Jeho závěrečná řeč zabrala zhruba dvanáct hodin. Pár měsíců před vynesením rozsudku exhejtman měnil advokáta a soudce Roberta Pacovského napadal kvůli údajné podjatosti.



Počet příspěvků: 18, poslední 1.1.2017 11:34 Zobrazuji posledních 18 příspěvků.

Autor

Ondřej Koutník

Ondřej Koutník | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Další autorovy články