Kauza Pelta: Jak chtěl fotbalový boss získat vliv na politiky

Mocenské podsvětí kolem bývalého šéfa Fotbalové asociace České republiky Miroslava Pelty sahá až do nejvyšších pater politiky. Z dokumentů k vyšetřování případů totiž podle vyšetřovatelů vyplývá plastický obraz „systému Pelta“. Tedy toho, jak pomocí dotačních peněz vytvářel výhodné vazby, splátky za laskavost či závazky do budoucna.

Fotbal spojuje nejen národy. Bohuslav Sobotka (vlevo) a Miroslav Pelta... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Fotbal spojuje nejen národy. Bohuslav Sobotka (vlevo) a Miroslav Pelta... | foto:  Michal Šula, MAFRA
Fotbal spojuje nejen národy. Bohuslav Sobotka (vlevo) a Miroslav Pelta... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Na začátku května, kdy si pro šéfa tuzemského fotbalu a náměstkyni ministryně školství Simonu Kratochvílovou přišla policie, si Miroslav Pelta před policisty posteskl: „Samá transparentnost, ale aby se hledělo, co sportovní svazy potřebují, to ne. Shořeli jsme jako papír.“ Český sport zažil jeden ze svých nejčernějších dnů. Kvůli podezření z manipulace se státními penězi padly veškeré subvence do hřišť nebo stadionů a svazům na čas přestaly chodit dotace na provoz.

Mocenské podsvětí kolem bývalého šéfa Fotbalové asociace (FAČR) má však mnohem rozsáhlejší dopady. Sahá až do nejvyšších pater politiky. LN nahlédly do dokumentů, které se vážou k vyšetřování případů, a z nich podle vyšetřovatelů vyplývá plastický obraz „systému Pelta“. Tedy toho, jak pomocí dotačních peněz vytvářel výhodné vazby, splátky za laskavost či závazky do budoucna.

Vrchol dotační pyramidy

Klíčovými osobami na vrcholu dotační pyramidy byli podle policie Pelta a Kratochvílová. Do „čtverky“, jak se sami nazývali, patřil dále vlivný sociální demokrat Karel Březina a mocný právník a předseda České unie sportu Miroslav Jansta. Záměr zněl podle vyšetřovatelů jasně: přidělit dotace na investice do sportovišť tak či onak podporovaných lidmi, které si chtěl Pelta zavázat. Nemířil nízko. „Musíš říct, kde je ta hodnota vlivu. Premiér je hodnota vlivu,“ instruoval náměstkyni. Oba popírají, že by se dopustili něčeho kriminálního.

Klíčovými osobami na vrcholu dotační pyramidy byli podle policie Pelta a Kratochvílová. Do „čtverky“, jak se sami nazývali, patřil dále vlivný sociální demokrat Karel Březina a mocný právník a předseda České unie sportu Miroslav Jansta.

Mezi osobami, o jejichž „nároku“ Pelta a Kratochvílová licitovali, je i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), primátor Brna Petr Vokřál (ANO), prezidentův poradce Martin Nejedlý či předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. To, že jména politiků či soudce Pelta s exnáměstkyní skloňují, automaticky neznamená, že se tak dělo z jejich vůle či s jejich vědomím. Lobbovat za projekty, jež pomohou rodnému regionu, je nezávadné. Nakonec nikdo nedostal ani korunu, po vypuknutí skandálu ministryně program zrušila. Problém nastává, když někdo začne s přímluvami kšeftovat.

Dokumenty však ukazují, jak byl Pelta léta zvyklý se státními penězi nakládat a jak o vztahu sportu s politikou přemýšlel. Pavel Rychetský se například přimluvil za brněnský tenisový klub Lužánky. „O poskytnutí dotace jsem se jednou zmínil paní ministryni Kateřině Valachové, protože Lužánky každý rok pořádají pod mou záštitou celodenní dobročinnou akci pro postižené děti z Centra Kociánka. Je mi líto, že nedostali ani korunu,“ vysvětlil své pohnutky LN šéf Ústavního soudu.

Kratochvílová ovšem Peltovi řekla: „Potom tenisový klub Lužánky, to je Rychetský, tomu bychom měli dát, ale ten má desítku teda.“ „No, tak ale jestli je to Rychetský,“ zamyslel se Pelta a hned dodal: „To je potřeba.“

Nevyhovující nová pravidla

Pelta, jenž je mimo jiné obviněn z navádění ke zneužití pravomoci úřední osoby, se před policisty bránil, že na ministerstvu pracují nekompetentní úředníci. V dotacích je jejich vinou chaos a on se jen snažil svými zkušenostmi vypomoci coby externí poradce: „Největší problémy byly letos na straně úřadu, kdy výklad lidí, kteří to teď mají na starosti, je jiný než realita.“ Pelta líčí jako ničivé, když o subvencích rozhoduje úřad na základě „objektivních kritérií“.

Zda bylo Peltovo chování nelegální, může rozhodnout jen soud, ale z dokumentů vyplývá, že mu nová pravidla nevyhovovala. A že je uměl obejít. Pelta podle vyšetřovatelů věděl, jakou mocí disponuje a jak si díky vlivu na rozdělování investičních dotací může vybudovat košatou síť vztahů a kontaktů.

Podle obecných dotačních pravidel však žádný z příjemců podpory nesmí mluvit do toho, jak se mají peníze rozdělit, a sestavovat seznam, kdo si subvenci zaslouží a kdo ne. Zda bylo Peltovo chování nelegální, může rozhodnout jen soud, ale z dokumentů vyplývá, že mu nová pravidla nevyhovovala. A že je uměl obejít. Pelta podle vyšetřovatelů věděl, jakou mocí disponuje a jak si díky vlivu na rozdělování investičních dotací může vybudovat košatou síť vztahů a kontaktů. Říkal tomu systém.

„Já to beru tak, že premiér má největší kartu,“ vysvětloval náměstkyni MŠMT Simoně Kratochvílové, když se bavili o podpoře projektu ve Slavkově u Brna, kde premiér Sobotka vyrůstal. Na dotaz LN, zda předseda vlády s Peltou nebo dalšími obviněnými o investicích a projektech někdy debatoval, Sobotka neodpověděl. Dalším klíčovým politikem v Peltově systému, jak to popisují dokumenty, byl vlivný sociální demokrat a premiérův přítel Karel Březina. Pelta s Kratochvílovou plánovali, že sportovním klubům Motorlet a Semice, které jsou s Březinou spojené, pošlou 20 až 30 milionů korun. „Karel bude zase chrochtat,“ liboval si Pelta. Ani Březina na dotazy LN nereagoval.

Jen boj za zájmy sportu

Řeč přišla i na ministryni Valachovou, se kterou se Kratochvílová tehdy přátelila. Náměstkyně Peltu informovala, že na seznamu investic by měla být výstavba školní haly v Brně-Žabovřeskách, kterou navštěvuje dcera exministryně. „Co to je, Brno-Žabovřesky?“ ptal se Pelta. „Jo, to je Katka,“ odvětila Kratochvílová. Valachová LN řekla, že neměla tušení, že šéf FAČR a její tehdejší náměstkyně spojovali brněnskou halu s jejím jménem.

Pelta se před vyšetřovateli bránil, že nic zlého neudělal, že chtěl jen českému sportu pomoci a bojoval za jeho zájmy, jak jeho funkce vyžadovaly

Pelta se před vyšetřovateli bránil, že nic zlého neudělal, že chtěl jen českému sportu pomoci a bojoval za jeho zájmy, jak jeho funkce vyžadovaly: „Takhle vytržené z kontextu to vzbuzuje dojem, že se tam něco manipulovalo, ale prostě to bylo vždycky jenom politické rozhodnutí, jiné možnosti neexistují.“

LN se pokoušely zeptat v advokátní kanceláři Petra Schopfa, jak se ke kauze staví jeho klientka exnáměstkyně Kratochvílová. „Z hlediska advokátního jsou prioritou zájmy klienta a povinnost mlčenlivosti,“ řekla LN zástupkyně kanceláře. Schopf k tomu v květnu pro Seznam.cz uvedl: „Na žádném nekalém ovlivňování rozdělování dotací se nepodílela, svoji funkci vykonávala v souladu se všemi všeobecně závaznými právními předpisy.“

Peltův advokát Bronislav Šerák se k probíhajícímu vyšetřování nechtěl vyjádřit. „A to i s ohledem na úniky z vyšetřovacího spisu, když přípravné řízení je neveřejné, ale novinářská obec disponuje údajnými odposlechy a dokumenty, které nemá ani obhajoba k dispozici,“ dodal.

Odmítnuté podpory

Finanční injekci chtěli podle policie Pelta s Kratochvílovou poskytnout i hodonínskému klubu blízkému Petru Šelepovi, který je vedoucím oddělení sekretariátu předsedy vlády a šéfem hodonínské ČSSD. „Zásadně vylučuji, že bych se obracel na někoho z vámi uvedených lidí v souvislosti s žádostí o jakoukoliv dotaci pro obec, s níž jsem pracovně nebo osobně jakkoliv spjat,“ vyloučil Šelepa lobbing.

Do skládačky Peltovi podle dokumentů zapadal i Pražský hrad – především jeho prominentní lobbista Martin Nejedlý. Na dotaz LN, zda byl v kontaktu s Peltou a spol., neodpověděl. Pelta s Kratochvílovou nerozebírali jen podporu oranžových politiků, zahrnuli celou vládní koalici, takže také ANO a KDU-ČSL. V případě Babišova hnutí šlo o projekty kolem poslance Karla Turečka a brněnského primátora Petra Vokřála.

Peltův systém podle policie nespočíval jen v odměnách – uměl i „trestat“. Kratochvílová třeba odmítala poslat podporu tehdejšímu hejtmanovi a Sobotkovu oponentovi Jiřímu Zimolovi.

Kratochvílová si zase vzpomněla, že Valachová jí údajně měla zmínit i projekty v Náchodě a Kokorách pro ministra zemědělství Mariana Jurečku (KDU-ČSL). Místopředseda lidovců popřel, že by u Pelty a jeho spojenců za cokoliv lobboval. Vokřál nechal dotazy bez odpovědi, Tureček LN sdělil, že by o dotacích vyjednával.

Kontakt s Peltou naopak potvrdil ostravský radní a zakladatel hnutí Ostravak Lukáš Semerák. „Dvakrát jsem s ním telefonicky hovořil, a to protože se jednalo o fotbal a k žádosti bylo zapotřebí vyjádření příslušného svazu – on byl předsedou toho fotbalového. Nutno podotknout, že jsem moc úspěšný nebyl, neboť jsem třikrát nepochodil,“ řekl LN ostravský podnikatel a politik. Pelta o podporu Semeráka ale hodně stál. „Já jsem to slíbil Semerákovi. Ten mi taky pomáhá na Ostravsku. Je to náměstek pro dopravu na kraji,“ vysvětloval Kratochvílové.

Peltův systém podle policie nespočíval jen v odměnách – uměl i „trestat“. Kratochvílová třeba odmítala poslat podporu tehdejšímu hejtmanovi a Sobotkovu oponentovi Jiřímu Zimolovi. „To škrtám. Nemůžu dát do jižních Čech Zimolovi prachy,“ pronesla. Podobně dopadl i klub v Brně-Řečkovicích. Kratochvílová totiž měla podle dokumentů podezření, že se kolem tohoto sportovního spolku pohybují kritici předsedy ČSSD v čele s Jeronýmem Tejcem. „Tak to je nesmysl,“ souhlasil Pelta.

Byznysmeni ať jdou do banky

Bývalého předsedu Fotbalové asociace ČR Miroslava Peltu trápilo, že sportovní organizace a svazy přišly v poslední době o vliv při rozdělování dotací. Domníval se, že jedním z „viníků“ tohoto stavu je poslanec Jiří Holeček (ANO). Ten totiž dlouhodobě kritizoval systém rozdělování peněz pro sport.

Podle Pelty poslanec Holeček vystrašil ministryni školství Kateřinu Valachovou varováním, že dlouhodobě nastavený mechanismus je netransparentní.

Holeček v rozhovoru pro LN uvedl, že si nemyslí, že by rozsáhlé vyšetřování situaci v českém sportu nějak zásadně zlepšilo. „Jako nejslabší místo dotačního systému se ukazuje ministerstvo školství,“ říká poslanec Holeček. „Nedovedu si představit, že by úředníci poslouchali sportovní svazy zadarmo.“

LIDOVÉ NOVINY: Co říkáte na podezření, kterým kvůli údajným machinacím s dotacemi čelí bývalý předseda fotbalové asociace Miroslav Pelta?

HOLEČEK: Je až neuvěřitelné, jak daleko to došlo. Pan Pelta tím potvrdil, že sportovní prostředí, čili bafuňáři sportu, mohli na ministerstvu ovlivňovat rozdělování veřejných peněz. Svazy přitom nemají rozdělovat veřejné peníze.

LIDOVÉ NOVINY: Pelta si ale stěžuje, že svazy ztratily vliv.

HOLEČEK: Neztratily. Měly vliv prostřednictvím náměstkyně ministryně školství Kratochvílové, pana ředitele Břízy a expertní komise. Jen pro představu, po vypuknutí kauzy se sportovní podvýbor sněmovny usnesl, že vyzývá ministerstvo školství, aby poskytlo jména členů expertní komise. Ta rozhodovala o přidělení dotací. Před několika týdny nám z ministerstva odpověděli, že jména nesdělí, protože je to součástí policejního vyšetřování.

LIDOVÉ NOVINY: Co bylo základní slabinou dotačního systému, který šlo takto obejít?

HOLEČEK: Jako nejslabší místo se ukázalo ministerstvo školství. Exekutiva se nechala ovlivnit sportovními funkcionáři. Ti přitom do výběru prostě nemají co zasahovat.

LIDOVÉ NOVINY: Proč podlehli?

HOLEČEK: Byla to slabost konkrétních úředníků, kteří za to zřejmě získali nějaké výhody. To ale uvidíme až z dalšího vyšetřování. Nedovedu si ale představit, že by poslouchali sportovní svazy zadarmo. Další možností je, že úředníci chtěli vyjít vstříc zájmům dané politické strany. Viděli jsme to například u rekonstrukce fotbalového stadionu ve Znojmě, kam šlo asi 90 milionů korun. Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka tam před krajskými volbami stříhal pásku.

LIDOVÉ NOVINY: Co vás nejvíce překvapilo?

HOLEČEK: To, že nerozlišuje soukromý a veřejný zájem sportovní bafuňář, mě nepřekvapuje. Že to ale nerozliší vysoce postavení státní úředníci, to už mě udivuje. To je hlavní, co mi na tom vadí. Kdyby toto rozlišovali, pak nemohou podpořit sportoviště, která jsou komerčně pronajímaná. Chtějí to ostatně prosadit i v koncepci národních sportovních center.

Ty by měl ale vlastnit stát, a ne soukromé společnosti, zvláště pak, když chtějí mít v názvu slovo „národní“. Podobné nápady předkládal už bývalý ministr Marcel Chládek. Paní ministryně Valachová se nestyděla a předložila to znovu. Dost dobře nerozumím tomu, proč stát nehodí rukavici obcím a školským zařízením.

LIDOVÉ NOVINY: Jak?

HOLEČEK: Mohl by jim říci, že přispěje finanční částkou až 70 procent na vybudování sportovišť pro děti a mládež, která by měla být v místech jejich bydliště, bezpečná, otevřená veřejnosti, ekologická a energeticky nenáročná. Tam patří investice. Tím by vznikla hustá síť sportovišť pro děti zdarma.

Ve skandinávských zemích, ale i ve Francii a Německu neexistuje, aby vláda z Berlína poslala do Mnichova soukromému spolku peníze na budování tenisové haly. Ať si jde půjčit do banky, když na to nemá. Když to provozuje soukromý podnik a má z toho příjmy, je to obyčejné podnikání.

LIDOVÉ NOVINY: V kauze je kromě pana Pelty a fotbalové asociace obviněn i Miroslav Jansta, šéf České unie sportu. Může případ vést k očištění českého sportu a zpřetrhání vazeb s politikou?

HOLEČEK: Myslím si, že to k tomu nepovede. To by se ministerstva školství musel ujmout někdo, kdo by chtěl poskytovat veřejné prostředky na sportování ve veřejném zájmu. Z posledních šesti ministrů, které si pamatuji, to ani jeden nebyl.

Ondřej Koutník

Nejdůležitější číslo je 5

Státní subvence do sportu dlouhé roky fungují bez jasných pravidel. A bez kontrol toho, že se nepoužily na něco, nač nebyly určeny. Pak snadno získává politický handl navrch nad efektivní podporou pohybu. Nejvyšší kontrolní úřad upozorňoval opakovaně, že v tom, jak stát vydává veřejné peníze na sport, není žádný řád.

Často se nikdo nenamáhá ani zkontrolovat, jestli má žadatel opravdu nějaké hřiště, když už na jeho opravu poptává podporu. V závěru zprávy NKÚ z letošního června se říká: „Kdo a jak zpracovával návrhy na akce, které expertní komise projednávala, ministerstvo školství nedoložilo.“ Kdyby to udělalo, byli by kontroloři pravděpodobně ještě překvapenější.

Změna v hodnocení a výběru

Z dokumentů, které se vážou k vyšetřování dotačního skandálu, vyplývá, jak se to odehrávalo letos. Bývalá náměstkyně ministryně školství Simona Kratochvílová si vzala do ruky tužku, padlý fotbalový boss Miroslav Pelta druhou a začali odškrtávat, kdo si podle jejich soudu a zájmu injekci ze státní kasy zaslouží.

Je projekt připravený? Má žádost o stavbu stadionu územní povolení? Kolik dětí na daném hřišti sportuje a kolik má organizace členů? Všechno jedno. Jediné, co podle vyšetřovatelů brali Kratochvílová s Peltou na zřetel, bylo, kdo se za zamýšlenou investici přimlouval a komu by udělala radost.

Poté, co kauza týkající se podezření na rozsáhlé machinace praskla, když si policie přišla pro její hlavní aktéry, tehdejší ministryně Kateřina Valachová (ČSSD) celý program investičních dotací zrušila. Vypíše se znovu. Kdo bude mít zájem, může se znovu hlásit, ale posuzovat už by se mělo dle spravedlivějších kritérií, než je ohled pouze na jediné – že silnější bere. Takhle se má dělit přibližně miliarda.

Už Valachová přinesla do systému hodnocení a výběru investičních projektů významnou změnu, kterou sportovní předáky rozladila. Oficiálně se staly dvě věci. O peníze v tomto balíku se mohly letos nově hlásit vedle sportovních spolků také městské části nebo obce. Tím se rozšířily nároky na rozpočet, který byl dosud určen jen sportovcům. A druhý faktor – vedení jednotlivých svazů už nedodávalo na ministerstvo předvybraný seznam, který byl dopředu seskládán podle svazových priorit.

Příliš málo kopané

Podle vyšetřovatelů si neoficiálně priority Pelta stejně prosadil. Koho měl rád, komu byl zavázán nebo si ho teprve zavázat chtěl, toho při sezeních s Kratochvílovou upřednostnil. „Na ministerstvu školství vznikla anomálie, která nemá obdoby – svazy ztratily veškerou kontrolu nad získáním těchto prostředků na investice. My jsme se dostali jako předsedové svazů do situace, že máme postavení jako poslanec, senátor nebo nějaký vládní činitel, protože všichni v regionech lobbují za to, aby si zlepšili politické postavení,“ líčil Pelta policistům.

Vedle investiční podpory existuje ještě provozní, udělovaná v devíti programech, mezi nimi mají svoje místo třeba zdravotně postižení nebo utužení pohybových aktivit na školách. Podle dokumentů mezi nimi Peltu zajímal ze všeho nejvíc jeden jediný, ten s číslem pět. Z něj svazy financují samy sebe, svůj chod. Tehdejší předseda Fotbalové asociace byl rozčilený, že kopaná dostala podle jeho „ega“, jak to tituluje, příliš málo. Podařilo se mu zasáhnout ještě předtím, než finální částky schvalovala porada vedení a podepisovala ministryně.

Když v květnu vypukly výslechy podezřelých, ministryně Valachová všechny neinvestiční programy přerušila a nařídila na ně interní audit. Pak se nastavovaly nové podmínky a výzvy vypisovaly znovu. Velké sportovní svazy to rozzlobilo. Tvrdily, že ministerstvo takhle existenčně ohrožuje český sport a chce ho nechat vykrvácet. Předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval se nechal slyšet, že program s číslem pět se měl normálně vyplatit bez ohledu na květnové události.

Nevýhodné podmínky

„Není možné, aby ministerstvo školství po půl roce, kdy měly být dotace dávno vyplaceny, a nedělo se přitom vůbec nic, zrušilo dotační programy a vytvořilo zcela nová pravidla,“ uvedl. Žádný z velkých svazů se také nejprve do obnovené výzvy nepřihlásil, protože podmínky považovaly za nevýhodné. Po příchodu nástupce Valachové Stanislava Štecha se upravily žádací formuláře a velké svazy přestaly trucovat.

K polovině tohoto měsíce bylo z kýžené „pětky“ schváleno 152 milionů pro malé svazy, které se hlásily už do prvního kola, protože jim nové podmínky nevadily. O zbytku z 1,3 miliardy se ještě rozhoduje, předpoklad je, že na účty svazů odejdou v srpnu.

Kateřina Surmanová

Rozdělování dotací

V kauze jde především o neinvestiční dotační program, z něhož jdou peníze na činnost sportovních svazů, a pak o investiční dotace na konkrétní projekty, například vybudování hřiště nebo opravu stadionu. Ministerstvo dopředu vyhlásí jasná pravidla, kdo se smí o podporu hlásit, podle čeho přesně a s jakou vahou se budou nároky posuzovat, jaké jsou nepodkročitelné formální náležitosti.

Správný postup

  • U provozních dotací expertní komise vychází z toho, kolik má který svaz členů, kolik dětí, jestli organizuje soutěže. Podle předem nadefinovaných procent rozdělí přidělenou částku.
  • U investičních dotací expertní komise podle jasně definovaných kritérií přidělí přihlášeným projektům patřičné počty bodů v jednotlivých kategoriích. Příjemce dotace v podstatě určí matematika.
  • Výsledky své práce předá komise ministrovi nebo ministryni, následně se zveřejní. To je moment, kdy se žadatelé dozvědí, jestli uspěli.

Peltův postup

  • Pelta společně s náměstkyní dle vyšetřovatelů prosadil do expertní komise některé lidi, s nimiž bylo předem domluveno, aby bodovali podle politického klíče.
  • U peněz na provoz domlouval Pelta s náměstkyní ministryně, kterému jinému sportu by se dala část odloupnout, aby fotbal mohl dostat víc.
  • U investičních dotací Pelta sestavoval s náměstkyní seznam projektů, které mají peníze dostat, domlouval se i o částce. Expertní komise už dostala předpřipravenou soupisku, na níž byli skoro jen ti vyvolení.
  • Poté, co policie zadržela podezřelé, ministryně ruší investiční program bez náhrady, neinvestiční programy procházejí auditem.

Peltovy seznamy

Obvinění v dotační kauze

Na začátku května začali detektivové vyšetřovat systém nakládání ministerstva školství s dotacemi pro sport. Postupně bylo obviněno pět lidí a dvě sportovní organizace.

  • Miroslav Pelta, bývalý šéfa Fotbalové asociace ČR
  • Simona Kratochvílová, bývalá náměstkyně ministryně pro řízení sekce sportu a mládeže
  • Jan Boháč, generální sekretář České unie sportu
  • Zdeněk Bříza, bývalý šéf odboru sportu ministerstva školství
  • Miroslav Jansta, předseda České unie sportu

Vyšetřovatelé díky telefonním odposlechům a nastraženým odposlouchávacím zařízením tvrdí, že Pelta s Kratochvílovou sestavovali seznam, komu z politiků či podnikatelů doporučí přidělit dotaci na sportovní klub a komu nikoliv. Záleželo na tom, jak jim kdo zapadal do mocenské skládačky. Ze samotného seznamu samozřejmě nelze vyvozovat spoluúčast osob, které se na něm ocitly.

Komu chtěli Pelta s Kratochvílovou dotačními prostředky pomoci?

  • Rudolf Řepka, generální sekretář FAČR
  • Pavel Rychetský, předseda Ústavního soudu
  • Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD)
  • Karel Březina, vlivný politik ČSSD a premiérův kamarád
  • Marian Jurečka, ministr zemědělství a první místopředseda KDU-ČSL
  • Exministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD)
  • Martin Nejedlý, vlivný podnikatel a ekonomický poradce prezidenta Miloše Zemana
  • Karel Tureček, poslanec z hnutí ANO
  • Petr Vokřál, primátor Brna (ANO)
  • Petr Šelepa, vedoucí oddělení sekretariátu předsedy vlády a předseda okresní buňky ČSSD v Hodoníně
  • Lukáš Semerák, ostravský radní a zakladatel hnutí Ostravak, které je zastoupeno v Senátu

Komu chtěli Pelta s Kratochvílovou peníze upřít?

  • Jiří Zimola, bývalý hejtman Jihočeského kraje (ČSSD) a kritik Sobotkova vedení ČSSD
  • Roman Hanák, náměstek jihomoravského hejtmana, bývalý asistent poslance Bohuslava Sobotky a předseda krajské organizace ČSSD na jižní Moravě
  • Jeroným Tejc, poslanec (ČSSD) a na sjezdu ČSSD vyzyvatel statutárního místopředsedy Milana Chovance