Kauza Pelta: Hlavní roli v dotacích hrál Miroslav Jansta

Vyšetřovatelé šéfovi České unie sportu Miroslavu Janstovi vytýkají zasahování do systému přidělování dotací pro sport. Dle policie si na svou stranu naklonil exnáměstkyni ministryně školství Simonu Kratochvílovou. Ta pak spolu s některými členy výběrové komise dokázala České unii sportu přihrát dotaci ve výši, již Jansta požadoval.

Šéf českého fotbalu Miroslav Pelta (druhý zprava), nalevo od něj Miroslav... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Šéf českého fotbalu Miroslav Pelta (druhý zprava), nalevo od něj Miroslav... | foto: MAFRA - Michal Šula
Šéf českého fotbalu Miroslav Pelta (druhý zprava), nalevo od něj Miroslav... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Bitva o peníze pro sportovní organizace je nelítostná. „Buď tvrdej, jsme největší. A neustupuj, už jsem mluvil s náměstkyní! Potřebuji, abys to vyhrotil, máš respekt!!!“ burcoval podle policie šéf České unie sportu Miroslav Jansta svého kolegu v SMS zprávě. „Provedu!“ odepsal generální sekretář unie Jan Boháč. „A Český olympijský výbor nešetři,“ povzbuzoval jindy Boháče Jansta, proslulý skvělými kontakty ve vrcholné politice.

Na zmíněnou konverzaci narazili detektivové letos na začátku února, když vyšetřovali situaci okolo rozdělování sportovních dotací od ministerstva školství. Případ nakonec skončil obviněním pěti lidí (včetně Jansty a Boháče) a dvou sportovních organizací (včetně České unie sportu). O případu minulý týden informoval deník Právo. LN nyní ze získaných listin přinášejí podrobnosti, jakým způsobem se o sportovní dotace lobbovalo. Čím se podle policie provinil Jansta?

Odlišné vykreslení situace

Vyšetřovatelé vlivnému právníkovi vytýkají zasahování do systému přidělování dotací pro sport. Podle policie si Jansta na svou stranu naklonil bývalou náměstkyni ministryně školství Simonu Kratochvílovou. Ta pak spolu s některými členy výběrové komise dokázala České unii sportu (ČUS) přihrát dotaci ve výši, již Jansta požadoval. Jak vyplývá z poznatků policie, i na úkor jiných organizací, které o dotace usilovaly: olympijského výboru či Sokola. Když už to vypadalo, že Janstova unie dostane méně, členové komise jednání odložili, aby měli čas na řešení situace.

Miroslav Jansta se policisty snažil přesvědčit, že měl na dotační prostředí nulový vliv. Vyšetřovatelé neuvěřili. Paradoxně mu přitížil jeho dlouholetý spojenec Pelta, který situaci policistům vykreslil odlišně

Vedle Jansty v dotační kauze uvázl i bývalý šéf fotbalu Miroslav Pelta, o jehož systému, kterým si zavazoval důležité lidi prostřednictvím dotací, LN informovaly. Jansta se policisty snažil přesvědčit, že měl na dotační prostředí nulový vliv. Vyšetřovatelé neuvěřili. Paradoxně mu přitížil jeho dlouholetý spojenec Pelta, který situaci policistům vykreslil odlišně: „Museli jsme si říct s Karlem Březinou (vlivný člen ČSSD) a Mirkem Janstou, jak se uspořádá prostředí na dotace.“

Obvinění Jansty se točí okolo dotace od ministerstva školství pro ČUS, již Jansta řídí. Konkrétně šlo o takzvaný program III, ve kterém úřad rozděloval příspěvky na činnost sportovních organizací a podporu jejich sportovní či organizační činnosti. Janstův spolek se do výběrového řízení přihlásil s požadavkem na 85 milionů korun. Roli při posuzování hrál počet členů organizace, velikost majetku nebo rozsah činnosti v regionech. Žádost posléze posuzovala expertní poradní komise, která zpracovala doporučující stanovisko. Až poté se věc dostala na poradu vedení ministerstva školství.

Vynesení informace

Za normálních okolností by se žadatel o výsledku soutěže dozvěděl až po verdiktu špiček ministerstva. Ne však Jansta, který měl na ministerstvu na důležitých pozicích své „špehy“. Jedním z nich byl generální sekretář ČUS Jan Boháč, který se stal členem expertní komise – navzdory tomu, že byl vzhledem ke své funkci v Janstově unii ve střetu zájmů, který před ostatními podle vyšetřovatelů zapřel. Dnem rozhodnutí o dotační soutěži měl být 8. únor.

Jan Boháč se coby člen expertní komise dostal k jejím podkladům a Miroslavu Janstovi dle policie vynesl informaci, že jeho ČUS získá „pouhých“ 48,5 milionu korun. Janstu taková částka naštvala, očekával více.

Den předtím se však Boháč coby člen komise dostal k jejím podkladům a Janstovi dle policie vynesl informaci, že jeho ČUS získá „pouhých“ 48,5 milionu korun. Janstu taková částka naštvala, očekával více. Vyšetřovatelé díky odposlechům zaznamenali, že advokát se vzápětí obrátil na tehdejší náměstkyni ministryně školství Simonu Kratochvílovou, se kterou byl v úzkém kontaktu. Jansta náměstkyni sdělil, že potřebuje pro svou organizaci více než 48 milionů korun. Navrhl řešení: přidat ČUS a ubrat Českému olympijskému výboru (ČOV) a České obci sokolské (ČOS).

Hájil se tím, že jeho organizace má nejvíce členů. Jenže zamíchání s výší dotací pro jednotlivé spolky vyžadovalo nějaký čas. Náměstkyně Kratochvílová proto zavolala jednomu ze členů expertní komise a přemluvila ho, aby takzvaný program III příští den (tedy 8. února) vypadl z programu jednání. To se skutečně stalo.

Hostem komise byl tehdy i šéf odboru sportu na ministerstvu školství Zdeněk Bříza, který byl dalším „koněm“ v Janstově stáji. Bříza navrhl, aby se celkový balík rozdělování peněz v programu III navýšil o 35 milionů korun.

Odhlasované peníze

Jansta na sekretáře ČUS Boháče apeloval, aby byl v následujících vyjednáváních neústupný. „A Český olympijský výbor nešetři, máš fakt autoritu, pracuješ na tom skvěle a já jsem tvůj pí ár,“ napsal mu Jansta. „Jdu do toho, naštvalo mě to,“ odpovídal Boháč svému šéfovi. Jansta Boháče ještě ujistil, že o věci již mluvil s náměstkyní Kratochvílovou a vyjádřil mu před ní podporu.

Jansta s Boháčem se podle policie domluvili, že sekretář ČUS nadsadí požadovanou sumu pro unii na 65 milionů korun, aby se podařilo vyjednat cílovou částku – ta ležela na hranici 60 milionů korun. Komise tyto peníze pro Janstovu ČUS nakonec odhlasovala.

Další jednání poradní komise se konalo 13. února. Tentokrát se dotace z programu III již dostaly na pořad jednání. Jansta s Boháčem se podle policie domluvili, že sekretář ČUS nadsadí požadovanou sumu pro unii na 65 milionů korun, aby se podařilo vyjednat cílovou částku – ta ležela na hranici 60 milionů korun. Komise tyto peníze pro Janstovu ČUS nakonec odhlasovala. S tím, že olympionici získali 50 milionů (oproti původním 64,4 milionu) a sokolové 46,2 milionu korun (oproti původním 46,5 milionu).

K tomu nutno dodat, že původní záměr navýšit celkovou výši rozdělovaných peněz v programu III o 35 milionů korun (kvůli čemuž se o týden pozdrželo jednání poradní komise) se nakonec vůbec neuskutečnil. O den později, tedy 14. února, se tabulka s dotacemi dostala na poradu vedení ministerstva. Pro ČUS dopadlo jednání dobře. A její šéf byl o výsledku informován téměř online. „Schváleno poradou vedení,“ referovala v 9.35 Kratochvílová Janstovi v SMS.

Popření základních principů

Policie všechny aktéry koncem července obvinila – tedy Janstu, Kratochvílovou, Břízu, Boháče i Českou unii sportu. Viní je ze zneužití pravomocí úřední osoby či sjednání výhody při zadávání veřejné zakázky ve stadiu pokusu. Jako klíčovou osobu celého mechanismu policisté označili právníka Janstu. „Bez požadavků Miroslava Jansty by k uvedeným trestným činům nedošlo, neboť hlavní pachatelé vždy jednali na základě jeho požadavků, jeho role v popsané trestné činnosti je tak klíčová,“ poznamenali vyšetřovatelé ve svých dokumentech.

Obvinění Simona Kratochvílová, Zdeněk Bříza, Jan Boháč a Miroslav Jansta svým jednáním popřeli základní principy, zásady, smysl a účel, na kterých byl systém přidělování dotací z dotačních investičních a neinvestičních programů podpory sportu z ministerstva školství vybudován

Policie pak chování obviněných popsala jako obejití základního smyslu veřejných soutěží. „Lze shrnout, že obvinění Simona Kratochvílová, Zdeněk Bříza, Jan Boháč a Miroslav Jansta svým jednáním popřeli základní principy, zásady, smysl a účel, na kterých byl systém přidělování dotací z dotačních investičních a neinvestičních programů podpory sportu z MŠMT vybudován,“ uvádí policie.

Janstu policie poprvé zadržela a vyslechla na začátku května. Tehdy ještě bez obvinění. Vlivný právník vyjádřil přesvědčení, že coby člen poradního orgánu ministerstva Národní rady pro sport měl právo seznamovat se s informacemi týkajícími se hodnocení žádostí o dotace – a to ještě ve fázi před rozhodnutím ministryně a před zveřejněním daných informací. Tento Janstův pohled byl v zásadním rozporu s tím, jak o členství v Národní radě pro sport smýšlela ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD).

„Členové rady se mohou seznamovat pouze s informacemi, které jsou jim předkládány jako členům rady formou pozvánky a přiložených materiálů. Žádným způsobem nemohou členové rady zasahovat do běžících dotačních řízení,“ vysvětlila Valachová policistům ve svědecké výpovědi.

Nepravdivá výpověď

Janstovi před policií ani nepomohlo, když jí tvrdil, že osobně do hodnocení žádostí programu III nezasahoval a nijak se o průběh hodnocení nezajímal. Prý nevěděl, jak věc dopadne. Dle svého tvrzení neměl ani tušení, kdo byli členové komise. Dodal, že jeho snahou nebylo získat více finančních prostředků na úkor jiných spolků. Pouze zdůraznil, že jeho unie sportu je podfinancovaná. Nakonec před detektivy řekl, že svému sekretáři Boháčovi nedával žádné pokyny týkající se programu III – prý ani nevěděl, zda byl Boháč členem expertní komise.

Miroslav Jansta v postavení zadrženého podezřelého vypovídal nepravdivě přinejmenším ke svým požadavkům na Jana Boháče na navýšení dotace pro ČUS v programu III

V kontextu nasbíraných důkazů se policie s jeho vysvětlením nespokojila. „Miroslav Jansta v postavení zadrženého podezřelého vypovídal nepravdivě přinejmenším ke svým požadavkům na Jana Boháče na navýšení dotace pro ČUS v programu III. A k tomu, že nevěděl, kdo je členem expertní poradní výběrové komise, a především k tomu, že rozhodně nijak neovlivňoval hodnocení a rozhodování o žádostech ČUS o dotaci,“ poznamenali si policisté, kteří Janstu na začátku května vyslýchali. Podle nich taktizoval, neboť nemohl vědět, jaké karty má policie v ruce.

„Z výpovědi je zřejmé, že v situaci, kdy neznal poznatky policejního orgánu, nepravdivě tyto skutečnosti popřel, neboť si byl vědom, že mohou zakládat jeho trestní odpovědnost,“ uvedli policisté. LN Janstu oslovily, zda by se mohl k obvinění vyjádřit. Uvedl, že případ nyní komentovat nemůže. Slíbil však, že v příštích dnech se k celé věci vyjádří. Jakékoliv provinění odmítá.

Rozhodující vliv

Paradoxně Janstovi v případu zatopil jeho dlouholetý parťák Miroslav Pelta, který byl na začátku května v tu samou dobu rovněž zadržen v cele a na výslechu. Pelta kriminalistům popsal hierarchii důležitých osob pohybujících se okolo dotací. „Paní ministryně (Valachová) pověřila Miroslava Janstu a mě jako předsedu největšího svazu ve sportu, abychom se stali jejími nejbližšími osobami a radili jí s procesy a vůbec filozofií, jak uvažuje sportovní prostředí jako celek,“ vysvětloval Pelta. Janstu pak charakterizoval jako vlivného vyjednavače s významnými politickými konexemi.

Miroslav Jansta měl rozhodující vliv na dotační politiku ministerstva školství v oblasti sportu a i na rozhodování o konkrétních dotacích pro jednotlivé žadatele či jejich výši, ačkoliv nebyl úřední osobou s odpovědností za rozdělení dotačních prostředků

„S odstupem největší komunikaci s ministryní měl Miroslav Jansta, vnímán ve sportovním prostředí jako největší sportovní lobbista ve prospěch českého sportu, protože jeho vazby a kontakty na prezidenta Miloše Zemana, na premiéra Bohuslava Sobotku a ministra financí Andreje Babiše byly nejvíce bonitní z hlediska snah posílení financování českého sportu. Druhým člověkem, který měl tyto kontakty a vyjednával s nejvyšší politickou garniturou v ČR, jsem já z pozice místopředsedy ČOV, ČUS a předsedy FAČR,“ dodal dnes již bývalý šéf českého fotbalu. Resumé policie?

„Tyto části výpovědi obviněného Pelty společně s dalšími záznamy odposlechů a ze sledování dokládají, že Miroslav Jansta měl rozhodující vliv na dotační politiku ministerstva školství v oblasti sportu a i na rozhodování o konkrétních dotacích pro jednotlivé žadatele či jejich výši, ačkoliv nebyl úřední osobou s odpovědností za rozdělení dotačních prostředků.“

Systém Pelta

  • Na začátku května začali detektivové vyšetřovat, jak ministerstvo školství nakládá s dotacemi pro sport.
  • Postupně bylo obviněno pět lidí a dvě sportovní organizace:

Miroslav Pelta, bývalý předseda Fotbalové asociace ČR

Simona Kratochvílová, bývalá náměstkyně ministryně pro řízení sekce sportu a mládeže

Zdeněk Bříza, bývalý šéf odboru sportu ministerstva školství

Miroslav Jansta, předseda České unie sportu

Jan Boháč, generální sekretář České unie sportu

FAČR a Česká unie sportu

  • Podle policie Pelta s Kratochvílovou sestavovali seznam, komu přidělit dotaci.
  • Přednost dostaly projekty, které mohly přispět k popularitě vybraných politických osobností. Mezi nimi byli mimo jiné:

Bohuslav Sobotka (premiér, ČSSD)

Kateřina Valachová (exministryně školství, ČSSD)

Karel Březina (vlivný politik ČSSD a premiérův kamarád)

Petr Vokřál (primátor Brna, ANO)

Marian Jurečka (ministr zemědělství a první místopředseda KDU-ČSL)

Pavel Rychetský (předseda Ústavního soudu)

Martin Nejedlý (vlivný podnikatel a ekonomický poradce prezidenta Miloše Zemana)

  • Ze samotného seznamu samozřejmě nelze vyvozovat spoluúčast osob, které se na něm ocitly.