Kauza Panamské dokumenty: Snažíme se získat kompletní seznam

Doklady o zapojení tuzemských firem a podnikatelů do daňových rájů chce využít i česká daňová správa. „Od první chvíle, kdy tato záležitost vypukla, činíme kroky, abychom se seznamy mohli pracovat,“ říká v rozhovoru šéf Generálního finančního ředitelství Martin Janeček.

Miroslav Petr 20.4.2016
Martin Janeček, šéf Generálního finančního ředitelství. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Martin Janeček, šéf Generálního finančního ředitelství. | foto: Foto Tomáš KristMAFRA
Martin Janeček, šéf Generálního finančního ředitelství. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Martin Janeček, šéf Generálního finančního ředitelství, který je zodpovědný za efektivní výběr daní v Česku a chod všech finančních úřadů, v rozhovoru mimo jiné říká:„Motivy, proč odcházet do daňového ráje, mohou být i legální. Anebo se tam opravdu někdo snaží odlít své zisky, případně prát špinavé peníze. Odhaduji, že ve většině jde spíš o ty případy praní špinavých peněz. Objemy, které přes daňové ráje protékají, signalizují, že tam něco není v pořádku.“

LIDOVÉ NOVINY: Jak změní kauza Panama Papers vaši práci?

JANEČEK: Nedomnívám se, že by únik takového množství dokumentů měl nějak zvláštním způsobem změnit práci finanční správy. Pro nás je existence daňových rájů a nutnost s nimi nějakým způsobem pracovat dlouhodobou agendou. Kauza Panama Papers nám však může dát nové informace o konkrétních případech, kterými se můžeme zabývat.

Nedomnívám se, že by únik takového množství dokumentů měl nějak zvláštním způsobem změnit práci finanční správy. Pro nás je existence daňových rájů a nutnost s nimi nějakým způsobem pracovat dlouhodobou agendou.

Ale z hlediska kontrolních úkonů to není nic dramatického, pokud hovoříme o počtu necelých tří set českých subjektů, které měly mít podle dokladů uniklých ze společnosti Mossack Fonseca účet v daňových rájích. Takže pokud bychom všechny tyto podklady získali, budeme to řešit. Stejně jako jiné případy převodních cen nebo odlévání zisku, kterými se finanční správa dnes zabývá.

LIDOVÉ NOVINY: Znamená to, že se zaměříte na konkrétní jména a firmy, která ze seznamu už vypadla nebo posléze vypadnou?

JANEČEK: Už jsme deklarovali, že se budeme snažit kompletní seznam získat. Případně i další dokumenty, které mají němečtí novináři.

LIDOVÉ NOVINY: Budete? Takže jste jakýsi požadavek nebo prosbu ještě neodeslali?

JANEČEK: Od první chvíle, kdy tahle záležitost vypukla, činíme kroky, abychom se seznamy mohli pracovat. O dalších detailech nemohu mluvit.

LIDOVÉ NOVINY: Mohu si to tedy vysvětlit tak, že už jste kontaktovali například redakci listu Süddeutsche Zeitung?

JANEČEK: To teď opravdu nemohu komentovat.

LIDOVÉ NOVINY: O kolik peněz přichází Česko vlivem daňových úniků offshorových firem. V České televizi nedávno citoval ministr zemědělství Marian Jurečka částku 57 miliard korun. Souhlasí to?

Od první chvíle, kdy tahle záležitost vypukla, činíme kroky, abychom se seznamy mohli pracovat

JANEČEK: Pan Jurečka operoval částkou, kterou předtím v Otázkách Václava Moravce uváděl nějaký údajný odborník na offshory či převodní ceny. Já jsem k takovým číslům dost skeptický. Ta studie uvádí odhad, že z Evropské unie odtéká zmíněným způsobem 190 miliard eur a potom přes koleno, podílem HDP, se dovozuje 57 miliard korun z Česka.

Nebudu tvrdit, že si myslím, že ta částka je zanedbatelná, připadá mi to spíš až trochu moc. Ale nemohu k tomu dělat žádné rychlé soudy, protože tahle problematika je mnohem složitější a kdo dělá podobné snadné a rychlé závěry, o tom zpravidla moc neví.

LIDOVÉ NOVINY: V rámci diskusí kolem Panama Papers a jiných daňových rájů také zaznívá, že a priori nemusí jít o nelegální jednání...

JANEČEK: To je pravda. Motivy, proč odcházet do daňového ráje, mohou být i legální. Anebo se tam opravdu někdo snaží odlít své zisky, případně prát špinavé peníze. Odhaduji, že ve většině jde spíš o ty případy praní špinavých peněz. Objemy, které přes daňové ráje protékají, signalizují, že tam něco není v pořádku.

LIDOVÉ NOVINY: Na základě čeho si to myslíte?

Daňové ráje obecně odmítají vydávat informace, co se na těch účtech děje. A umožňují tedy snadné zastírání majetku.

JANEČEK: Vycházím například ze zpráv a zkušeností daňové „kobry“. Profity z větších kauz většinou končí v těchto destinacích.Daňové ráje obecně odmítají vydávat informace, co se na těch účtech děje. A umožňují tedy snadné zastírání majetku. Takže pokud tam někdo účet má, pak zřejmě z těchto důvodů. Ale nepopírám, že důvodem může být i to, co říká třeba pan Křetínský, že tam má firmu kvůli vlastnictví katamaránu. Může to být také podobný legální důvod.

LIDOVÉ NOVINY: Vy osobně, kdybyste byl majitelem nějakého mnohamiliardového holdingu, byste neuvažoval o přestěhování některé z ovládaných společností do daňového ráje? Tedy do země s nízkým zdaněním?

JANEČEK: Bavíme-li se o volném pohybu kapitálu, a nikoliv o účelovém odlévání zisků ze země se seriózním daňovým režimem do daňového ráje, pak bych chápal, kdyby někdo svůj majetek a jeho sídlo alokoval různě po světě, v různých státech, různých jurisdikcích. Třeba s cílem diverzifikovat podle toho, že některým zemím důvěřuje víc, jiným méně.

Věříte třeba jurisdikci a politickému systému v USA nebo třeba v Nizozemsku. Prostě chcete mít americkou firmu, protože ve vás vzbuzuje určitou míru jistoty. Anebo chcete mít sídlo některých firem v Číně. Ale proč zrovna v místech, o kterých někteří ani nevědí, že existují? To spíš navozuje dojem, že nejde o diverzifikaci rizika nebo důvěru v tamní politický systém. Ale jen o možnost skrytě prát špinavé peníze.

LIDOVÉ NOVINY: Anebo byste z nějakých oprávněných důvodů nechtěl, aby se tady vědělo, že majitelem nějaké významné společnosti jste zrovna vy. Vy byste v takovém případě firmu nepřestěhoval pod nějakou skrytou schránku na neznámém ostrově? Když tam navíc máte bonus nízkého zdanění...

Bavíme-li se o volném pohybu kapitálu, a nikoliv o účelovém odlévání zisků ze země se seriózním daňovým režimem do daňového ráje, pak bych chápal, kdyby někdo svůj majetek a jeho sídlo alokoval různě po světě, v různých státech, různých jurisdikcích

JANEČEK: Žádnou takovou firmu nevlastním.

LIDOVÉ NOVINY: A kdybyste vlastnil?

JANEČEK: Jsem patriot. Do toho bych nešel.

LIDOVÉ NOVINY: Řekl jste, že daňová správa se podezřelými případy zneužití daňových rájů k podvodu zabývá i bez kauzy Panama Papers. Kolik jste jich řešili?

JANEČEK: Máme aktuálně otevřeno a řešíme zhruba 90 případů, ve kterých se zjistilo, že české daňové subjekty jsou na tohle napojené. Řešíme, proč zrovna nějaké licenční poplatky nebo podivné služby jsou placeny přes daňový ráj.

LIDOVÉ NOVINY: Přes státy, jako jsou Panama, Britské Panenské ostrovy, Kypr a podobně?

JANEČEK: Ono je to mnohem složitější. Například v otázce převodních cen. Fakturace totiž často neletí přímo z Česka do dotyčného daňového ráje. Než se do něj zisky dostanou, proteče fakturace přes několik jiných zemí. Máte-li hodně ziskové podnikání, bylo by nápadné to směrovat přímo hned do daňového ráje. Tak naivní ti strůjci nejsou.

LIDOVÉ NOVINY: Takže je to podobné jako u řetězových podvodů s DPH, při kterých se zboží fakturuje přes několik jiných, nastrčených firem.

JANEČEK: Ano. Zkrátka není to až tak jednoduché, navíc ty subjekty často přesunou zisky přes několik daňových rájů. Neskončí hned v jednom. O to je pak těžší cestu peněz vystopovat. A proto já poněkud zlehčuji vyčíslení českých ztrát na nějakou přesnou částku 57 miliard. Nevíme vždy přesně, jaká část z toho se týkala odlivu zisků, někdy zkombinovaných současně i s podvodem na DPH, a jaká přímo praní špinavých peněz.

LIDOVÉ NOVINY: Jak je těžké z takového daňového ráje nějakou informaci o prověřované firmě získat?

Máme aktuálně otevřeno a řešíme zhruba 90 případů, ve kterých se zjistilo, že české daňové subjekty jsou na tohle napojené. Řešíme, proč zrovna nějaké licenční poplatky nebo podivné služby jsou placeny přes daňový ráj.

JANEČEK: S řadou z nich máme sice smlouvu o výměně informací nebo o zamezení dvojího zdanění, ale i tak je to hodně složité. Způsoby spolupráce jsou různé. Dost často si daňové ráje vymiňují striktní podmínky pro poskytnutí takové informace. Že bych se jednoduše zeptal třeba na vás, jestli máte v Panamě účet, tak to nejde. Musíme to konkretizovat – k jakému období, co, kdy, jak.

Z toho vyplývají mnohé formální překážky, abychom se toho náhodou nedověděli moc. Smlouvu o zamezení dvojího zdanění máme například s Panamou, týká se to i výměny informací. Ale v tomto případě jen od roku 2014. Co je staršího data, nám Panama neposkytne.

LIDOVÉ NOVINY: Máte na tato pátrání specializované týmy, nebo se každý z úředníků či finančních detektivů, či jak je nazvat, zabývá všemožnými druhy podvodů?

JANEČEK: Je to samozřejmě rozdělené. Někteří se specializují v rámci kontrolní činnosti na DPH, jiní na daně z příjmu a podobně. Jde o natolik sofistikované případy, že specializace je nezbytná. Záleží ale také na velikosti kontrolované firmy. U menších lze kontrolovat DPH i třeba příjmovku, u stěžejních kauz, jako jsou karuselové podvody nebo převodní ceny, je specializace nutná.

LIDOVÉ NOVINY: Ve zmíněných Otázkách Václava Moravce padla ze strany ministra Jurečky a poslance Petra Gazdíka také kritika, že finanční správa nemá dostatek expertů na kontrolu korporátní daně. Máte jich dost?

JANEČEK: Obecně potřebujeme víc kontrolorů. To se netýká jen korporátní daně. A hlavně – měli by být mnohem lépe zaplaceni. Loni jsme přijali nějakých 550 nových lidí, letos přijmeme 350. Z toho kolem 250 bude určeno na agendu elektronické evidence tržeb (finanční správa zaměstnává celkem přes 15 tisíc lidí – pozn. red.). Pánové Jurečka a Gazdík také tvrdili, že jsme v Evropské unii na chvostu ve výběru daní, a ten že prý neodpovídá ani růstu HDP.

LIDOVÉ NOVINY: Spletli se?

Smlouvu o zamezení dvojího zdanění máme například s Panamou, týká se to i výměny informací. Ale v tomto případě jen od roku 2014. Co je staršího data, nám Panama neposkytne.

JANEČEK: Hodně. Opak je pravdou. Ekonomika neroste ani třemi procenty, přitom letošní inkaso daně z příjmu právnických osob vzrostlo ke 12. dubnu meziročně o 4,5 miliardy korun, což je plus 14,11 procenta. A výběr DPH za stejné období narostl o 4,6 miliardy, tedy o 6,4 procenta. V tom jsou nějaká 4,5 procenta, která nejsou tažena vyšší spotřebou, jde o skutečné zlepšení výběru této daně.

Tyto výsledky máme díky obrovskému nasazení pracovníků finanční správy, a pokud místo jejich ocenění dotyční pánové práci našich lidí nekorektně zpochybňují, jak předvedli v televizi, je to smutné. Jsem přesvědčen, že politický boj by se takto vést neměl.

Martin Janeček

  • Vystudoval ekonomiku a management na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. Ve finanční správě pracuje od roku 2003, působil na Finančním úřadu pro Jihočeský kraj, kde se zabýval vytvářením systému pro boj proti karuselovým podvodům.
  • Do čela finanční správy ho dosadil ministr financí Andrej Babiš v říjnu 2014. Janeček nahradil dosavadního zastupujícího ředitele Jiřího Žežulku, který krátce vedl finanční správu po odvolaném dlouholetém šéfovi Janu Knížkovi.

Případy nezdaněných zisků české finanční úřady nepřekvapily

Kauza Panama Papers, tedy únik milionů dokumentů o offshorových firmách, kterým panamská společnost Mossack Fonseca pomohla v daňových rájích k zamaskování skutečných vlastníků nebo možná i zakrytí nelegálních zisků, nenechal spát ani českou daňovou správu.

Podobné případy nezdaněných zisků však zdejší finanční úřady nepřekvapily. V současnosti řeší 90 podezření, že tuzemský podnikatel či firma vyvedli podstatnou část svých zisků do některého z daňových rájů a Česko ochudili na daních.

Obtížně odhalitelný podvod

Podle mluvčí Generálního finančního ředitelství (GFŘ) Petry Petlachové nelze uvést, co je vyloženě nejčastější způsob tohoto podvodu. Jde o vykonstruované půjčky, vklady, služby, převody nehmotného majetku či poskytování licencí provázaným firmám v daňových rájích. „Často je daňový problém sekundární, fakticky jde o jeden z kroků, jejichž výsledkem je proprání špinavých peněz,“ říká Petlachová.

Finanční úřady v rámci vlastní kontrolní činnosti, případně v rámci spolupráce s policií a celní správou v daňovém detektivním útvaru Kobra, zjišťují, že odhalovat nelegální vyvádění zisků či legalizaci zisků z trestné činnosti prostřednictvím daňových rájů je oříšek.

Česko má smlouvy o výměně informací například s Britskými Panenskými ostrovy, s Jersey, Guernsey, ostrovem Man, Andorským knížectvím, San Marinem, Bermudy, Kajmanskými ostrovy. I tak se ale berní správa nemusí k požadovaným datům dostat. Přitom bez podrobných údajů z tamních účtů u nás podezřelých firem lze případný podvod těžko odhalit.

Nepřesné odhady

Případy praní špinavých peněz se v části kauz kombinují i s únikem na DPH. Nebo podvodníci přelévají mimo Česko své zisky přes několik „seriózních“ zemí. I proto podle šéfa GFŘ Martina Janečka nelze přesně vyčíslit, o jakou částku připravují státní pokladnu zdejší firmy sídlící v daňových rájích.

Janeček tak zpochybňuje jediný dostupný údaj, který v této souvislosti přineslo analytické centrum Glopolis a zopakovali ho pak někteří politici a média, že Evropská unie přichází ročně kvůli přesunům zisků do daňových rájů odhadem o 190 miliard eur a konkrétně Česko až o 57 miliard korun. „Kdo dělá podobné snadné a rychlé závěry, tak o tom zpravidla moc neví,“ tvrdí Janeček.

Vlastnit firmu v některém daňovém ráji není samo o sobě nelegální. V Česku funguje skoro 13,5 tisíce firem ovládaných svými majiteli přes sídla v daňových rájích. Z toho největší počet připadá na Nizozemsko.



Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.