Kauza Panamské dokumenty: Možná cílený únik s širším kontextem

„Není pravděpodobné, že by informace v tomto objemu unikly na základě nahodilého hackerského útoku,“ upozorňuje v rozhovoru Vítězslav Hruška, partner poradenské společnosti Apogeo, jež se specializuje i na „výrobu“ offshorových firem.

Týdeník Charlie Hebdo vyšel s titulní stránkou 'Je suis Panama' | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Týdeník Charlie Hebdo vyšel s titulní stránkou 'Je suis Panama' | foto: Reprofoto
Týdeník Charlie Hebdo vyšel s titulní stránkou 'Je suis Panama'

Sedmatřicetiletý Vítězslav Hruška, partner poradenské společnosti Apogeo, která se specializuje také na „výrobu“ offshorových firem, v rozhovoru mimo jiné říká: „Poptávka po offshorech bude neustále. Lidé vždy budou chtít na své podnikání soukromí. Je však jisté, že klienti po minulých zkušenostech budou mít obavu, že někdo informace zveřejní.Panama Papers a další kauzy jsou mediálně šťavnaté, ale reálný byznys živí spoustu lidí po celém světě. Pokud se dělá podle pravidel, jde o normální a legitimní byznys.“

Vítězslav Hruška, partner poradenské společnosti Apogeo.

Vítězslav Hruška, partner poradenské společnosti Apogeo.

LIDOVÉ NOVINY: Světem hýbe kauza Panama Papers, jejíž podstatou je, že mocní a bohatí ukrývali majetek a peníze do offshorových společností v exotických destinacích. Může si offshorovou společnost založit kdokoliv z ulice?

HRUŠKA: Společnosti si může objednat kdokoliv a kdekoliv, počínaje Českou republikou, přes Nizozemí a konče na Bermudách či Britských Panenských ostrovech. Legislativa, která se vztahuje na prodejce těchto hotových společností, je všude podobná.

Obvykle zjišťujeme, za jakými účely si společnost pořizuje a jaký je jeho podnikatelský záměr, abychom byli s to klientova očekávání splnit

V České republice jsme kontrolováni a regulováni zákony, jejichž cílem je identifikace klienta. Člověk, který k nám přichází, musí mít k dispozici zhruba dva odstavce údajů. Musíme vědět, kdo je klientem, jaká je jeho totožnost, a potřebujeme se s klientem setkat. Obvykle zjišťujeme, za jakými účely si společnost pořizuje a jaký je jeho podnikatelský záměr, abychom byli s to klientova očekávání splnit.

LIDOVÉ NOVINY: Kolik stojí založení firmy na Kypru či v Karibiku?

HRUŠKA: Cena offshorové společnosti se všemi potřebnými dokumenty a servisem se pohybuje kolem tisíce eur. Pořízení českého s.r.o. stojí kolem 35 tisíc korun. Cena offshoru a „eseróčka“ je tedy podobná. Hotové výdaje jsou řádově 500 eur, zbytek kryje naši práci a marži. Když vezmu v úvahu i ostatní poskytovatele, v průměru založení firmy v zahraničí stojí od 18 do 40 tisíc korun, záleží na rychlosti a komplikovanosti případu.

Naše společnost má spíše vyšší sazby, jde nám o kvalitu. Reálná pořizovací cena onshore společnosti pro klienta však bývá vyšší o cenu za vedení účetnictví či daňové poradenství. Dodáváme hotové společnosti do různých finančních transakcí a obchodních případů, například když jde o fúze.

LIDOVÉ NOVINY: Kolik stojí následná právní „údržba“ a správa offshorové společnosti?

Cena offshorové společnosti se všemi potřebnými dokumenty a servisem se pohybuje kolem tisíce eur. Pořízení českého s.r.o. stojí kolem 35 tisíc korun. Cena offshoru a „eseróčka“ je tedy podobná.

HRUŠKA: Řádově 50 až 75 procent pořízení, není-li třeba objednávat aktuální výpisy. Jde fakticky o úhradu za poradenství související se správou společnosti.

LIDOVÉ NOVINY: Jak dlouho založení trvá?

HRUŠKA: Nejkratší doba, se kterou jsem se setkal, byly dvě hodiny. Pokud pořizujete již hotovou společnost v dané lokalitě, jde jen o to podepsat potřebné dokumenty. Obvykle dva až tři týdny, nejdelší dobu zabere paradoxně pouhé doručení dokumentace z offshore lokality. Pro urgentní potřebu máme společnosti „na skladě“.

LIDOVÉ NOVINY: Potkáváte se vždy přímo s klienty, nebo spíše za ně jednají advokáti?

HRUŠKA: Velmi často jednáme s právními zástupci. Pokud jde o advokáty, už oni kontrolují základní údaje o klientech, které za námi přivedou. Našimi dlouholetými partnery jsou zavedené advokátní kanceláře a právní firmy, na jejichž identifikaci klienta se lze do značné míry spolehnout, protože podléhají stejné regulaci jako my. V průběhu procesu se pak potkáme i přímo s klientem.

LIDOVÉ NOVINY: Odmítli jste už někdy někomu založit offshorovou společnost, protože jste mu nevěřili?

HRUŠKA: Ano, to se stává. Velmi často kvůli nedostatkům v podkladech. To nejdůležitější, co sledujeme, je, zda zájemce o naše služby nemá rizikový byznysplán. Jinými slovy když získáme důvodnou obavu, že projekt je postaven na ne úplně šťastném řešení DPH.

Našimi dlouholetými partnery jsou zavedené advokátní kanceláře a právní firmy, na jejichž identifikaci klienta se lze do značné míry spolehnout, protože podléhají stejné regulaci jako my

Průvodním znakem takového jevu je problematický tok peněz – například, že chtějí platit zrovna v době, kdy se vrací DPH. Takové klienty jsme historicky měli. Pokud máme podezření, že se děje něco nekalého, smlouvy s daným klientem ukončíme. Uděláte-li totiž byznys s problematickým klientem, stojí vás to více peněz, než kolik máte z tržby. Z toho důvodu se k takovým lidem chováme opatrně.

LIDOVÉ NOVINY: Kolik společností ročně založíte?

HRUŠKA: Řadově jde o stovky firem. Celosvětově pak jde maximálně o vznik tisícovek společností ročně, není jich v celkovém množství mnoho.

LIDOVÉ NOVINY: Jakým způsobem se obchod se zakládáním společností v posledních letech vyvíjí?

HRUŠKA: Lze hovořit o stagnaci. Nevíme, jak jsou na tom ostatní prodejci, ale zanedlouho budeme mluvit i o recesi. V našem oboru je velká konkurence, boom s tímto obchodem začal zhruba před deseti lety. Dá se říct, že každý, kdo má ruce a něco mezi ušima, může založit offshorovou firmu, a začít se tím živit. Tím se snížily i ceny za naše služby.

LIDOVÉ NOVINY: Na kolik je z hlediska daní výhodné přelít peníze do offshorové firmy?

V našem oboru je velká konkurence, boom s tímto obchodem začal zhruba před deseti lety. Dá se říct, že každý, kdo má ruce a něco mezi ušima, může založit offshorovou firmu, a začít se tím živit.

HRUŠKA: Nijak. Typické offshorové společnosti, o kterých se bavíme – Belize, Maršálovy ostrovy, Panama nebo Britské Panenské ostrovy – nejsou daňově funkční ve spojení s Českou republikou. Už nejsou devadesátá léta, kdy to daňově bylo výhodné. V současnosti tyto země nemají například dohodu o zamezení dvojímu zdanění.

Pokud se chováte v souladu se zákonem, pak z každé koruny, kterou pošlete z České republiky offshorové firmě, musíte odvést srážkovou daň. Ekonomicky tedy používání offshorů pro poskytování služeb do ČR v dnešním světě nedává – při dodržování zákonů – smysl.

LIDOVÉ NOVINY: A proč si je tedy lidé zakládají?

HRUŠKA: Dnes offshory plní jeden hlavní účel: ochranu soukromého vlastnictví. Na rozdíl od států Evropské unie a valné většiny zemí OECD nemají destinace, jako je Belize nebo Panama, rejstříky vedené jako my. Nemají například rejstříkové soudy.

Třeba na Seychelách fungují takzvaní registrační agenti, což jsou licencované firmy, které vedou administrativní správu společností. Tato anonymita je ale z hlediska transparence nebezpečná v momentě, kdy neznámá offshorová firma usiluje o veřejnou zakázku.

LIDOVÉ NOVINY: Co když ji ve skutečnosti vlastní lidé, kteří mají blízko k někomu z výběrové komise nebo politického vedení daného ministerstva nebo města?

Ekonomicky používání offshorů pro poskytování služeb do ČR v dnešním světě nedává – při dodržování zákonů – smysl

HRUŠKA: Nemyslím si, že toto je největší problém offshorových struktur. Vlastnictví společnosti na Panamě nebo Seychelách zkrátka není trestné. To, že někomu patří taková firma, z něho nedělá horšího ani lepšího člověka.

Pro mne největším problémem je, že některé offshorové struktury a zahraniční společnosti mají bankovní účty, přes které tečou peníze tak, že se obcházejí daňové mechanismy. Spousta osob tyto peníze používá nejen v rozporu s daňovými zákony a dobrými mravy, ale i k financování terorismu, militantních náboženských uskupení a obchodu s lidmi.

Na druhou stranu jde o obraz globální společnosti. Lumpů je malé procento, což neznamená, že celá offshorová klientela jsou samí lumpové. Ti však na celý byznys házejí velký stín.

LIDOVÉ NOVINY: Je stínem i případ Panama Papers a únik dat ze společnosti Mossack Fonseca?

HRUŠKA: Mossack Fonseca byla mercedesem mezi poskytovateli offshorových služeb.Nepřipadá mi pravděpodobné, že by informace v tomto objemu unikly na základě pouhého nahodilého hackerského útoku. Myslím si, že jde o cílený únik a že případ Panama Papers má širší kontext.

Lumpů je malé procento, což neznamená, že celá offshorová klientela jsou samí lumpové. Ti však na celý byznys házejí velký stín.

V české kotlině jsou dopady malé, ale podívejte se, co se kvůli tomu v politické rovině děje v jiných státech. S trochou nadsázky mi to připomíná náš případ Nagygate, kdy kvůli jedné paní padla celá vláda.

LIDOVÉ NOVINY: Proti komu by Panama Papers měla být podle vás záměrně cílena?

HRUŠKA: Nechci spekulovat. Každopádně kauza je zajímavá tím, že v ní jde o hodně peněz a vlivné osoby. Není náhoda, že byl vytažen i fotbalista Messi nebo režisér Almodóvar. Mám intenzivní dojem, že nyní bude řada lidí argumentovat případem Panama Papers, přičemž jejich motivace bude různá.Nedokážu přesně říct, byla-li data zveřejněna, aby v nějaké konkrétní zemi padla vláda nebo politicky někdo oslabil, či naopak.

LIDOVÉ NOVINY: Mají offshorové kauzy Panama Papers, SwissLeaks či LuxLeaks dopad na stagnaci či budoucí recesi v zájmu o pořizování offshorových firem? Hraje roli obava, že data mohou utéct na veřejnost?

Mám intenzivní dojem, že nyní bude řada lidí argumentovat případem Panama Papers, přičemž jejich motivace bude různá

HRUŠKA: Bude to mít drastický vliv na využívání offshorů. Minimálně z Panamy se dle mého mínění lidé stáhnou. Poptávka po offshorech ale bude neustále. Lidé vždy budou chtít mít na své podnikání soukromí. Je však jisté, že klienti po minulých zkušenostech budou mít obavu, že někdo informace zveřejní.Vlastnit offshorovou společnost dnes představuje něco podezřelého.

LIDOVÉ NOVINY: Britský novinář a analytik Nicolas Shaxson napsal knihu Treasure Islands, ve které kritizuje princip daňových rájů a offshorového světa. Ústředním mottem je, že „daně jsou pro chudé“. Co si o tom myslíte jako podnikatel, kterého zakládání takových firem živí?

HRUŠKA: Daně v České republice platit musíte, neboť jde o peníze, které slouží všem. Pokud jde o globální komunitu, každý stát má právo zvolit si vlastní strategii. Offshory nejsou samospasitelné, ale to současně neznamená, že offshorové společnosti se používají jen k praní špinavých peněz. Panama Papers a další kauzy jsou mediálně šťavnaté, ale reálný byznys živí spoustu lidí po celém světě. Pokud se dělá podle pravidel, jde o normální a legitimní byznys.

Offshorové ráje po česku

Offshorové ráje po česku

13 346 českých společností

s vlastníkem z daňového ráje bylo registrováno za první čtvrtletí letošního roku. Oproti poslednímu čtvrtletí roku 2015 jich 75 ubylo.

  • Nejvíce českých přírůstků loni zaznamenaly USA (56 nových firem), Seychely (37), Kypr (34) a Marshallovy ostrovy (33).
  • Největší pokles naopak nastal v případě Lucemburska (-25), Britských Panenských ostrovů (-17) a Monaka (-13).

1000 eur

zhruba stojí založení offshorové firmy. Platí to například pro destinace, jako jsou Seychely nebo Britské Panenské ostrovy. V Nizozemsku nebo na Kypru jde o násobně vyšší částky. K tomu je třeba následně připočítat i náklady na vedení účetnictví či daňové poradenství.

  • Časově se založení pohybuje v řádu týdnů, maximálně měsíců. Poskytovatelům služeb se to však povedlo rekordně i za dvě hodiny.

403,3 miliardy korun

představuje dle poradenské společnosti Bisnode kapitál, kterým české firmy s vlastníky v daňových rájích v současnosti disponují.

  • Nejvíce českých společností s vlastníkem z daňového ráje sídlilo v roce 2015 v Nizozemsku (4212), USA (3015), na Kypru (2131) či v Lucembursku (1095).

Zdroj: Poradenská společnost Bisnode a SMART Office & Companies

Počet příspěvků: 2, poslední 19.4.2016 03:41 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.