Kauza lithium: Memorandum o jeho těžbě je dle Babiše neplatné

Lithium se poté, co se stalo třaskavou předvolební směsí, vrací do centra politického dění. Podle premiéra v demisi Andreje Babiše (ANO) je memorandum o jeho těžbě nulitní a ministr průmyslu a obchodu v demisi Tomáš Hüner má za úkol projednat právní nezávaznost dokumentu.

Eliška Nová 7.2.2018
Podepsání memoranda. Vlevo Keigh Coughlan - generální ředitel a předseda... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Podepsání memoranda. Vlevo Keigh Coughlan - generální ředitel a předseda... | foto: Iveta Lhotská, MAFRA
Podepsání memoranda. Vlevo Keigh Coughlan - generální ředitel a předseda... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Wikipedie říká: Lithium, chemická značka Li, je nejlehčí z řady alkalických kovů, značně reaktivní, stříbřitě lesklého vzhledu. Nejen prvek, ale i debata o něm, byla a je značně reaktivní. Lithium ovládlo veřejný prostor před říjnovými sněmovními volbami a mělo vliv i na výsledek. Teď se vrací znovu na scénu. Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) před týdnem řekl, že memorandum, které vše odstartovalo, je neplatné a jeho ministr průmyslu a obchodu v demisi Tomáš Hüner má za úkol projednat právní nezávaznost celého dokumentu. Zrušení memoranda odsouhlasila loni v říjnu jen pár dní před volbami sněmovna.

Kauza se znovu rozvířila koncem ledna – Hüner oznámil, že chce s australskou firmou k memorandu uzavřít dodatek. Následovala kritika premiéra v demisi a slova o neplatnosti. O co přesně jde? Začátkem loňského října podepsal tehdejší ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček (ČSSD) memorandum, které zajišťuje společný postup českého státu a australské firmy European Metals Holdings (EMH) při plánované těžbě lithia. Kovu, kterého jsou pod Krušnými horami zásoby až za půl bilionu korun a jehož cena stoupá, protože je velká poptávka po velkokapacitních bateriích, které na sloučeninách lithia stojí.

Riziko arbitráže

Firma EMH, respektive její česká dceřinka Geomet, provádí již čtvrtým rokem průzkum v lokalitě Cínovec, kde je prvku nejvíc. Australané mají na těžbu přednostní právo, protože na základě udělených povolení financovali průzkum ložiska. Spolupráce s australskou firmou tak není žádnou novinkou.

České politické vody to rozvířilo až loni na podzim. Hnutí ANO se kvůli memorandu ostře opřelo do svého tehdejšího koaličního partnera, sociálních demokratů. ANO argumentovalo, že výslovný odkaz na česko-australskou dohodu o vzájemné ochraně investic, jež je součástí memoranda, zakládá riziko k arbitráži.

Vyústění příběhu dostalo paradoxní nádech – zrušení memoranda, ke kterému čtyři dny před volbami došla sněmovna (převážně díky hlasům ANO, KSČM a SPD), může mít přesně obávaný důsledek: již zmiňovanou arbitráž.

„Jednoznačně platí to, k čemu nás zavázala sněmovna. Ta jasně řekla, že to memorandum je nulitní a že nás žádá, aby průzkum prováděl státní podnik a aby zisk z případné těžby zůstal v českých rukou.“

Sněmovna tehdy kromě zrušení memoranda zároveň vybídla vládu k podpoře, aby lithium těžila česká firma. Tak jednoduché to ale není. Kdyby si teď chtěl stát vytěžit lithium sám, porušil by přednostní práva EMH, která plynou z již zmíněných udělených povolení. A australská společnost by se mohla bránit.

„Jednoznačně platí to, k čemu nás zavázala sněmovna. Ta jasně řekla, že to memorandum je nulitní a že nás žádá, aby průzkum prováděl státní podnik a aby zisk z případné těžby zůstal v českých rukou,“ řekl Babiš. Zároveň dodal, že arbitráže se neobává. Ministerstvo průmyslu na dotazy LN nereagovalo, EMH Babišova slova nekomentovala.

Kromě toho, že vláda v poslední lednový den pověřila Hünera, aby projednal právní nezávaznost memoranda, má také zaúkolovat státní podnik Diamo, aby provedl průzkum ložiska. Diamo se do celého procesu mohlo zapojit už v roce 2010, kdy se pro české lithium udělovala průzkumná povolení. Jenže nezapojil. Od vlády mělo Diamo v té době za úkol jen těžbu uranu. Protože stát tehdy nepřehodnotil svou surovinovou politiku, ztratil možnost zapojit se do těžby přímo.

Z dnešního pohledu vypadá boj o lithium jako příběh o tom, že Česko má pod Krušnými horami poklad, který si nechce nechat vzít. Tak jednoznačné to ale zdaleka není. Visí nad tím několik ale.

Za prvé: jen zprovoznění zatopených dolů, kde se dřív těžil wolfram a cín a kde se má dobývat lithium, vyjde na 10 až 15 miliard korun. Za druhé: v Česku, ani v Evropě není továrna, která by uměla lithium zpracovat. Za třetí: Velké naleziště lithia je také v Srbsku. Pokud by se tam začalo těžit dřív než u nás, pak by nemusela být ekonomická výnosnost českého kovu tak výhodná.

Rozhodlo lithium?

Příběh, do té doby známý jen zasvěceným, ovládl veřejný prostor před volbami do sněmovny. Z průzkumu společnosti Median zveřejněného po volbách vyplynulo, že každého desátého voliče, který se o své volbě rozhodoval až v posledním měsíci, ovlivnila právě kauza lithium, nejčastěji pak ve prospěch hnutí ANO. Tomu se podařilo lidi přesvědčit, že se sociální demokracie snaží ukrást zemi národní bohatství.



Počet příspěvků: 13, poslední 12.2.2018 11:15 Zobrazuji posledních 13 příspěvků.