Kauza Kyrgyzstán: Výstavbu hydroelektráren podpořil Pražský hrad

Klíčovou figurou souboje o lukrativní zakázku na výstavbu kyrgyzských vodních elektráren je výkonný ředitel firmy Liglass Trading CZ Jiří Vojtěchovský. Tomu v září 2016 pomohl dopis prezidentského kancléře Vratislava Mynáře, který Liglass podpořil.

Na snímku při podepsání kontraktu kyrgyzský prezident Almazbek Atambajev... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Na snímku při podepsání kontraktu kyrgyzský prezident Almazbek Atambajev... | foto: prezident.kg
Na snímku při podepsání kontraktu kyrgyzský prezident Almazbek Atambajev... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Váha doporučení, kterým Pražský hrad podpořil vítězství v oboru neznámé české firmy Liglass Trading CZ v souboji o výstavbu kyrgyzských vodních elektráren, je stále zjevnější. Lidové noviny získaly od tří na sobě nezávislých zdrojů v Biškeku desítky stránek dokumentů, které se k zakázce vztahují.

Vyplývá z nich, že již na začátku roku 2016 skupina českých byznysmenů o kontrakt usilovala, tehdy ještě bez úspěchu. Klíčovou figurou příběhu je podnikatel Jiří Vojtěchovský. O stavbu se tehdy zajímala česká společnost GEEN General Energy (dnes GEEN Holding). V Kyrgyzstánu si kvůli tomu založila pobočku s názvem GEEN-KG. Jak ukazují výpisy z rejstříku kyrgyzských firem, jejím zakladatelem byl právě Vojtěchovský.

Lobbistova pomoc

Kyrgyzské ministerstvo zahraničí loni v březnu skupinu GEEN zkontrolovalo a konstatovalo, že její finanční situace není natolik uspokojivá, aby ji mohlo ministerstvu ekonomiky doporučit jako ideálního partnera pro výstavbu. O rok později se Vojtěchovský objevuje v nové roli – generálního ředitele firmy Liglass Trading CZ, která naopak uspěla.

Z materiálů zveřejněných na registru firem Kyrgyzstan 1 vyplývá, že zřizovatelem kyrgyzské pobočky GEEN-KG byl Jiří Vojtěchovský a ředitelem bývalý člen parlamentu a nyní lobbista Kubanychbek Tumanov. Právě tento vlivný muž Vojtěchovskému ve vyjednávání kontraktu díky svým znalostem tamního prostředí pomáhal.

Zajímavé je porovnat kondici obou společností. Zatímco skupina GEEN v roce 2014 vydělala 38 milionů korun, hospodaření společnosti Liglass se v ten samý rok propadlo do milionové ztráty. Vojtěchovský však v nové roli získal přímluvné dopisy od ministerstva průmyslu a obchodu a především od kancléře Vratislava Mynáře. Firmu Liglass Trading CZ zmínil Miloš Zeman i v rozhovoru s kyrgyzským prezidentem.

Česká skupina GEEN Holding se na trhu s výstavbou energetických projektů pohybuje od roku 2009. Sídlo má v centru Prahy a v Brně. Když se vedení GEEN Holdingu začalo zhruba před dvěma lety zajímat o podnikání na kyrgyzském trhu a zejména o výstavbu menších hydroelektráren, založilo v hlavním městě Biškek pobočku s názvem GEEN-KG. Dokumenty LN získané v kyrgyzské metropoli ukazují, že majiteli pobočky jsou podnikatel Aleš Mokrý a česká akciová společnost GEEN FI – ta patří do mateřského holdingu GEEN, jehož je Mokrý generálním ředitelem.

Z materiálů zveřejněných na registru firem Kyrgyzstan 1 dále vyplývá, že zřizovatelem kyrgyzské pobočky GEEN-KG byl Jiří Vojtěchovský a ředitelem bývalý člen parlamentu a nyní lobbista Kubanychbek Tumanov. Zdroje LN se shodují, že právě tento vlivný muž Vojtěchovskému ve vyjednávání kontraktu díky svým znalostem tamního prostředí pomáhal.

Chybějící informace

Začátkem roku 2016 se skupině GEEN Holding na „zoubek“ podívalo ministerstvo zahraničí. Výsledky svého prověřování sdělilo v dopise ministerstvu ekonomiky v březnu 2016. Úředníci poukázali na nepříliš silné finanční zázemí firmy.

Kyrgyzští úředníci si posteskli, že GEEN Holding se sice chlubí mezinárodní působností ve střední Evropě nebo Číně, ale informace o konkrétních a úspěšně dokončených projektech nedohledali

„Z tabulky aktiv společnosti GEEN General Energy (původní název GEEN Holdingu – pozn. red.), kterou jsme dostali k dispozici, jsou zřejmé nízká rentabilita, nízký základní kapitál i další finanční ukazatele, což vybízí k nutnosti pečlivě prostudovat a provést analýzu finančních údajů s ohledem na prospěšnost další spolupráce Kyrgyzstánu s touto firmou,“ píše se v dopise, který mají LN k dispozici.

Úředníci si dále posteskli, že GEEN Holding se sice chlubí mezinárodní působností ve střední Evropě nebo Číně, informace o konkrétních a úspěšně dokončených projektech ale nedohledali. „Chceme upozornit na absenci hodnověrné informace o reálně existujících projektech ve výše jmenovaných zemích, stejně jako je základní informace o spolupráci společnosti s cizími státy vyjádřena v dané etapě perspektivně,“ stojí v dopise kyrgyzského ministerstva zahraničí.

GEEN Holding nakonec o dva měsíce později z obchodu vycouval. Už v květnu se v kyrgyzských médiích podle serveru Tazabek objevily zprávy, že na příkaz kyrgyzské vlády se dohoda s českou firmou pozastavuje, protože se objevili noví zájemci, a vypíše se tedy nové výběrové řízení. Na začátku července 2016 informaci o odstoupení skupiny GEEN Holding od zakázky definitivně potvrdilo kyrgyzské ministerstvo ekonomiky.

Přímluva Miloše Zemana

Vojtěchovský to ale nevzdal. O lukrativní výstavbu hydroelektráren v Kyrgyzstánu se začal ucházet pod hlavičkou firmy Liglass Trading CZ coby její výkonný ředitel. V září roku 2016 mu pomohl dopis prezidentského kancléře Vratislava Mynáře, který Liglass podpořil. Kromě Mynáře všakměl za firmu orodovat i prezident Miloš Zeman u kyrgyzského prezidenta Almazbeka Atambajeva na otevření výstavy Expo 2017 v kazašské Astaně. Liglass Trading CZ uspěl a nedávno zakázku na výstavbu hydroelektráren za dvanáct miliard korun získal.

Za firmu Liglass Trading CZ měl orodovat i prezident Miloš Zeman u kyrgyzského prezidenta Almazbeka Atambajeva na otevření výstavy Expo 2017 v kazašské Astaně

A to přesto, že trpí podobnými nedostatky jako jeho „předchůdce“ skupina GEEN Holding – neví se například, jaké konkrétní vodní elektrárny Liglass postavil. Finanční kondice Liglassu je oproti GEEN Holdingu navíc mnohem horší – v roce 2014 byla firma ve ztrátě jednoho milionu korun (GEEN Holding naopak v zisku 38 milionů korun). Firmy GEEN Holding a Liglass Trading CZ nejsou podle zjištění LN jedinými tuzemskými zájemci o kyrgyzský „poklad“.

Z loňského článku na serveru Tazabek (věnujícího se hlavně podnikání) vyplývá, že zájem o výstavbu až deseti menších hydroelektráren měla před rokem i pražská firma DC-Master Management. Zastavme se u ní. Její majitelkou je podnikatelka Leona Benešová. Její jméno začíná být v kyrgyzském „dobrodružství“ čím dál výraznější.

Benešová je jedním ze tří zakladatelů Česko-kyrgyzské obchodní komory. Dalšími jsou majitel Liglassu Michael Smelík a jeho ředitel Vojtěchovský. Benešová je zároveň partnerkou nepravomocně odsouzeného spolumajitele Olea Chemical Michala Urbánka. LN v pondělí 24. července uvedené osoby oslovily s dotazy, nikdo však neodpověděl.

Kyrgyzové řeší záhadu šeku

Kyrgyzští politici mají podezření, že firma Liglass Trading CZ nesplnila všechna zadání výběrového řízení na výstavbu vodních elektráren za dvanáct miliard korun. Jednou z podmínek bylo, že na účet Státního výboru pro průmysl, energetiku a přírodní zdroje Kyrgyzské republiky firma Liglass Trading CZ zaplatí za účast v tendru 1,2 milionu dolarů (necelých 28 milionů korun).

LN se podařilo získat kyrgyzské dokumenty související s výběrovým řízením, které obsahují detailní informace, komu a kam daný depozit odeslat. Podle tří zdrojů LN v Biškeku není jisté, zda česká firma tyto požadavky splnila. Důvodem, proč se Kyrgyzové o poplatek ve výši 1,2 milionu dolarů zajímají, je nejasná a rozporuplná finanční kondice firmy Liglass Trading CZ.

Její zástupci sice neustále tvrdí, že na výstavbu deseti vodních elektráren mají dostatek peněz, dostupné dokumenty v obchodním rejstříku však ukazují opak. Ve sbírce listin je poslední výroční zprávou z roku 2014, z níž vyplývá, že společnost se před třemi roky propadla do milionové ztráty. Majitel firmy Michael Smelík přesto tvrdí, že má k dispozici kolem deseti miliard korun.

Kritika poslance

Vlivný vládní poslanec Janar Akajev patří k hlavním kritikům zakázky pro Liglass Trading CZ, za kterou lobboval prezidentský kancléř Vratislav Mynář a ministerstvo průmyslu a obchodu. Akajev LN sdělil, že za parlament požádal příslušný úřad (jenž měl výběrové řízení na starost) o doložení, zda Liglass skutečně splnil požadavek na zaslání depozitu ve výši 1,2 milionu dolarů na příslušný bankovní účet v Centrální státní pokladně ministerstva financí.

Kyrgyzský poslanec má podezření, že firma peníze na účet neposlala, nýbrž že částku složila v jiné formě – například směnky či bankovního šeku. Důvodem, proč Akajev znejistěl, byla vyjádření některých úředníků, kteří se kolem výběrového řízení motali. Jedním z nich je šéf Státního výboru pro průmysl, energetiku a přírodní zdroje Dujšenbek Zilalijev. Ten se firmy Liglass Trading CZ od začátku zastává. V jednom z výstupů pro kyrgyzská média Zilalijev naznačil, že Liglass namísto transferu z účtu na účet předložil bankovní šek.

„Bankovní výpisy máme, šek na 1,2 milionu máme také. Na všechny firmy jsme měli stejné požadavky, všechny předložily požadovaný balík dokumentů. V komisi je přes 20 lidí, kteří viděli všechny dokumenty. Máme podepsáno, že se skutečně seznámili se všemi dokumenty,“ řekl Zilalijev před pár dny v článku, který mají LN k dispozici. Poslanec Akajev v exkluzivním rozhovoru pro LN záležitost ohledně depozitu ve výši 1,2 milionu dolarů vysvětlil.

„Původně bylo v plánu, že Liglass složí depozit ke každé z deseti plánovaných vodních elektráren. Tato jistina měla představovat zhruba 1,2 milionu dolarů. Vládní úředníci však v několika rozhovorech v uplynulých dnech naznačili, že tento depozit je složen ve formě bankovního šeku. Nešlo by tedy o peníze v hotovosti nebo ve formě bankovního převodu. Pokud tomu tak skutečně je, šlo by o porušení podmínek výběrového řízení. Ukázalo by se totiž, že kyrgyzská strana nemá ani depozit, který po firmě ve výběrovém řízení žádala.“

LN zaslaly Liglassu dotaz, zda firma splnila všechny podmínky výběrového řízení a složila na požadovaný bankovní účet částku 1,2 milionu dolarů. Výkonný ředitel Jiří Vojtěchovský však na e-mail ani SMS nereagoval. Vyjádření bylo možné získat jen z webu společnosti. „Liglass Trading CZ splnila podmínky otevřeného výběrového řízení v Kyrgyzstánu. Zaplatila více než 1 milion USD na garanční vklad a související poplatky. Zpracovala, předložila a obhájila technickou dokumentaci k dílu,“ píše se na internetových stránkách firmy.

Horké léto

Kyrgyzové mají kvůli tendru na vybudování kaskády hydroelektráren na řece Naryn velice horké léto. Vítězství v oboru neznámé české firmy Liglass Trading CZ kyrgyzské politiky a veřejnost pobouřilo. Voda totiž patří k tomu nejcennějšímu, čím Kyrgyzstán disponuje. Dopisovatel časopisu Foreign Affairs ze Střední Asie David Trilling v jednom z článků napsal, že voda rozhoduje o vztazích mezi státy v regionu – Kazachstánem, Kyrgyzstánem, Tádžikistánem, Turkmenistánem a Uzbekistánem. Dostatek vodních zásob má jen Kyrgyzstán a Tádžikistán.

Bývalý uzbecký prezident Islam Karimov v roce 2012 dokonce varoval, že v budoucnu by se kvůli zásobám vody mohlo ve středu Asie i válčit. „Abyste pochopili, jak je voda pro Kyrgyzstán důležitá, je třeba říct, že naše země nemá ložiska ropy ani plynu. Voda je to hlavní, co máme. Nejen z ekonomického, ale i ze strategického hlediska. Máme pod kontrolou tok vody pro všechny země, které jsou po proudu, jako je Uzbekistán s 30 miliony obyvatel nebo rozlehlé kazašské stepi,“ vysvětlil v rozhovoru pro LN Akajev.

Ten se do parlamentu dostal jako nestraník na kandidátce vládní Sociálnědemokratické strany. Její dres obléká i premiér Sooronbaj Jeenbekov, který podle Akajeva nese za kauzu hlavní odpovědnost. Jeenbekov je také favoritem podzimních prezidentských voleb. I proto Akajevův rozhovor rozvířil tamní politickou scénu.

Ondřej Koutník

Česko našlo miliardáře z chatrče

Příběh Michaela Smelíka by mohl inspirovat hollywoodské tvůrce. Smelíkova firma Liglass Trading CZ dle obchodního rejstříku sídlí ve vsi Líšný poblíž Železného Brodu. Žádný luxusní kancelářský věžák, ale ruina a rozpadající se fabrika. I z takové „chatrče“ se ale Smelíkovi povedlo napsat pohádkový příběh.

Majitel Liglassu se totiž v Kyrgyzstánu, kde jeho firma získala kontrakt na výstavbu elektráren za dvanáct miliard korun, vydává za miliardáře. Smelík na konci předminulého týdne poskytl rozhovor kyrgyzskému serveru kloop.kg. Hlavním předmětem interview byla otázka, zda jeho společnost má dostatek peněz na stavbu hydroelektráren.

Smelík uvedl, že firma má na účtu 383 milionů eur – v přepočtu zhruba deset miliard korun. Smelík pak dodal, že jde o jeho soukromé úspory. „Většina z této sumy jsou mé peníze. Spořil jsem deset let,“ pronesl podnikatel, jehož jméno je v současnosti kvůli kontroverzní zakázce v Kyrgyzstánu hojně propírané.

S majetkem kolem deseti miliard by se Smelík v České republice vyšvihl do dvacítky nejbohatších Čechů. Problémem je, že do vypuknutí kauzy před dvěma týdny o Smelíkovi snad nikdo neslyšel. Ani z údajů v obchodním rejstříku nevyplývá, že by figuroval ve firmách, které by mu napomohly k takovému jmění.

Další nesrovnalostí je, že o naspořených miliardách mluví jen v Kyrgyzstánu. Na webu své firmy v uplynulých dnech pověsil videoblog, ve kterém se snaží vysvětlit okolnosti případu. Mimo jiné říká, že miliardy korun na projekt získá od svých obchodních a finančních partnerů – o žádných úsporách ani slovo. „Nejsou to bankovní peníze, státní peníze, nejsou to dotační peníze,“ řekl Smelík. Na dotaz, jak si rozpor ve financování kyrgyzského projektu vysvětlit, Smelík LN neodpověděl.

Ondřej Koutník

Ministerstvo průmyslu po skandálu couvá

Ještě loni neměl problém připojit svůj podpis pod dokument, v němž kyrgyzským úředníkům vyzdvihuje reference společnosti Liglass Trading. Nyní však náměstek ministra průmyslu a obchodu Jiří Bartl od přípisu couvá. „Beru to jako velký precedens. Zadal jsem pokyn k vypracování metodiky u těchto doporučujících dopisů. Tento případ byl impulzem, abychom byli obezřetnější,“ řekl LN Bartl. Inicioval kvůli tomu i změnu způsobů, jak hodnotit kondici společností, za něž se stát oficiálně přimluví.

Brání se ale tomu, že by udělal něco špatně. „Z tohoto úhlu pohledu bych nemohl podepsat žádný dopis. Nechodíme se dívat na účetní uzávěrky a na jakých místech firmy sídlí. Naším krédem je presumpce neviny,“ poznamenal náměstek. Narážel tím na skutečnost, že Liglass Trading má podle obchodního rejstříku sídlo v částečně vybydleném průmyslovém areálu nedaleko Železného Brodu a za poslední zveřejněné období vykázala milionovou ztrátu.

Bartl se hájil také tím, že firmu nechal proklepnout v interním systému, který žádný problém nesignalizoval: „Máme řízenou péči o zákazníky. Když přijdeme do styku s nějakou firmou, tak se k tomu udělá záznam. Jestli například jela na veletrh či byla na vzdělávací exportní akci. To jsme si prohlédli, takže to reprezentuje konzultaci s ministerstvem zahraničí a agenturou CzechTrade. Z toho žádná negativní zkušenost s firmou nevyplynula.“

Jenže firmu „proklepli“ Kyrgyzové. Jejich diplomaté přitom doporučovali dohodu neuzavírat. Z dostupných zdrojů totiž jejich ambasáda ve Vídni zjistila, že nevykazuje odpovídající činnost a že se její sesterská společnost ocitla v insolvenci.

Spor o konzultaci

Druhou institucí, která za projekt Liglassu lobbovala, byla Kancelář prezidenta republiky. Dopis do úřadu kyrgyzského prezidenta podepsal kancléř Vratislav Mynář. „Nikoho ze společnosti neznám a nikdy jsem se s nikým nesetkal,“ napsal, když na případ upozornil web Aktuálně.cz. Mynář podle svých slov nejednal na vlastní pěst a vyžádal si předtím podklady od ministerstva průmyslu.

To ostatně v pondělí 24. července zopakoval i samotný prezident Miloš Zeman. „Vždy si vyžádám podklady od ministerstva průmyslu a obchodu, které firmy mají v dané zemi ambice, zda je mohu doporučit jako firmy důvěryhodné, a když mi to ministerstvo dodá, tak se při rozhovoru s příslušným prezidentem o těchto firmách zmíním,“ řekl Zeman Českému rozhlasu.

Touto cestou se podle svých slov dostal i k firmě Liglass Trading a zmínil se o ní před kyrgyzským prezidentem během společného setkání v Astaně. Hradní verzi o konzultaci ministerstvo průmyslu rozporuje. „Od nás odešel jediný dopis, a to obecný doporučující dopis, který byl adresován zástupci agentury pro podporu investic při Ministerstvu hospodářství Republiky Kyrgyzstán,“ uvedl mluvčí ministerstva František Kotrba.

O přímluvě českých úředníků nevědělo ministerstvo zahraničí ani agentura na podporu exportu CzechTrade. Bývalí nejbližší spolupracovníci prezidentů vyzdvihli další podivnost případu. Poukázali na fakt, že se dopisem přimlouval hradní kancléř. „Za deset let si nevzpomínám na takový konkrétní případ, že by se něco takového psalo. Kancelář myslím nikdy nebyla přímo účastna na podobných aktivitách,“ řekl LN bývalý kancléř Jiří Weigl, který šéfoval prezidentskému úřadu za Václava Klause.

Podle Weigla se lobbing odehrával na ose prezident–prezident a zmínka o podnikajících firmách v regionu se uváděla do podkladů pro návštěvu hlavy státu. A nad osobním nasazením Mynáře se pozastavil i vedoucí prezidentské kanceláře Václava Havla Ivo Mathé. Na dotaz, zda by se pod podobný dopis podepsal, odpověděl stručně: „Nikdy!!!“

Martin Shabu



Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.