Kauza Kyrgyzstán: Liglass vystupuje v roli krycího prvku

Proč společnost Liglass Trading CZ v Kyrgyzstánu získala zakázku za nejméně dvanáct miliard korun na výstavbu deseti vodních elektráren? „Naši úředníci našli peníze a teď je potřebují legalizovat,“ říká v rozhovoru kyrgyzský expremiér Felix Kulov.

16.8.2017
Liglass Trading CZ podle kyrgyzských médií uzavřela minulý týden dohodu o... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Liglass Trading CZ podle kyrgyzských médií uzavřela minulý týden dohodu o... | foto: ČTK
Liglass Trading CZ podle kyrgyzských médií uzavřela minulý týden dohodu o... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Pobouření, ale hlavně podezření vyvolává v Kyrgyzstánu obří obchod tamní vlády s neznámou českou firmou Liglass Trading CZ, která má v zemi postavit deset vodních elektráren. Bývalý kyrgyzský premiér Felix Kulov poskytl LN svědectví, že čeští podnikatelé si obstarali nejen dosud nevysvětlenou přímluvu Pražského hradu, ale i najít mocné přátele v nejvyšší kyrgyzské politice. Českou firmu označuje za „šedou strukturu“. Proč společnost, která dle obchodního rejstříku sídlí v rozpadlé fabrice u Železného Brodu, zakázku za nejméně dvanáct miliard korun získala?

Kulov roli Liglassu pojmenovává nekompromisně: „Je pravděpodobné a věrohodné, že Liglass Trading CZ vystupuje v roli, obrazně řečeno, jakési lokomotivy a krycího prvku,“ říká v exkluzivním rozhovoru. „Naši úředníci našli peníze a teď je potřebují legalizovat přes ,čestnou evropskou firmu‘, aby nevznikla žádná podezření,“ dodává Kulov. Premiér z let 2005 až 2007 popisuje kontakty českých podnikatelů s kyrgyzskými politiky.

Již před dvěma lety

Kulov patří k nejzkušenějším kyrgyzským politikům. Navzdory zkušenostem ho před dvěma lety zaskočil politik z jím řízené strany Ar-Namys. Tehdejší poslanec Kabanyčbek Tumanov se bez vědomí Kulova v roce 2015 vypravil za tehdejším vicepremiérem a stranickým kolegou Valerijem Diljem s návštěvou z Česka. „Dill mi tehdy řekl, že Tumanov k němu přivedl Čechy a garantoval, že to je solidní firma, která má v úmyslu rekonstruovat tepelnou centrálu a postavit plazmovou pec, kde se bude spalovat veškerý odpad,“ vzpomíná Kulov.

Expremiér Kulov je přesvědčený, že již před dvěma lety se na dveře kyrgyzského trhu dobouchávali podnikatelé, kteří dnes vystupují za firmu Liglass Trading CZ – její majitel Michael Smelík a ředitel Jiří Vojtěchovský.

Obchod s odpadem nevyšel. Naskytla se ale příležitost v oblasti energetiky. Vicepremiér Dill podle Kulova Čechům doporučil, aby se zaměřili na výstavbu menších hydroelektráren. Dill ale posléze kontakt s poslancem Tumanovem, který za ním české podnikatele přivedl, přerušil. Expremiér Kulov je přesvědčený, že již před dvěma lety se na dveře kyrgyzského trhu dobouchávali podnikatelé, kteří dnes vystupují za firmu Liglass Trading CZ – její majitel Michael Smelík a ředitel Jiří Vojtěchovský.

„Přesná jména firem si nepamatuji. Ukázalo se ale, že název firem se za dva roky sice změnil, avšak lidé zůstali stejní. Jde o stejnou šedou strukturu,“ popisuje Kulov. V Česku je sice Liglass Trading CZ v oboru neznámou firmou, ale kyrgyzské úřady kontrakt na výstavbu elektráren obhajují. Kyrgyzský státní energetický podnik JSC Energo Holding v pátek 4. srpna dohodu s Liglassem schválil.

Jediná překážka

Nyní už leží na cestě jediná překážka – Liglass musí zaplatit 37 milionů dolarů (841 milionů korun) za podíl ruské firmě RusGidro ve společnosti Vrchní narynská GES, která měla projekt hydroelektráren původně na starosti. Kulovovo svědectví ukazuje, jak extrémně důležitá byla přímluva Pražského hradu v čele s kancléřem Vratislavem Mynářem. LN na základě desítek dokumentů z Biškeku informovaly, že už na začátku roku 2016 skupina českých byznysmenů usilovala o kontrakt na stavbu vodních elektráren v Kyrgyzstánu. Tehdy ještě bez úspěchu.

Nyní už leží na cestě jediná překážka – Liglass musí zaplatit 37 milionů dolarů (841 milionů korun) za podíl ruské firmě RusGidro ve společnosti Vrchní narynská GES, která měla projekt hydroelektráren původně na starosti

Klíčovou figurou příběhu se ukázal podnikatel Vojtěchovský. O výstavbu se tehdy zajímala česká společnost GEEN General Energy (dnes GEEN Holding). Jak ukázaly výpisy z rejstříku kyrgyzských firem, zakladatelem její kyrgyzské pobočky byl právě Vojtěchovský. Kvůli neuspokojivé finanční kondici firma zakázku nezískala.

O rok později se Vojtěchovský objevuje v nové roli – generálního ředitele firmy Liglass Trading CZ, která už uspěla. Byť na rozdíl od skupiny GEEN vykazovala za rok 2014 ztrátu. Vojtěchovský však tentokrát získal přímluvné dopisy od ministerstva průmyslu a obchodu a především od kancléře Mynáře. Firmu Liglass Trading CZ zmínil Miloš Zeman i v rozhovoru s kyrgyzským prezidentem.

Expremiér Kulov zároveň LN potvrdil další informaci, o které list psal již před časem – že důležitou postavou pro Liglass byl na kyrgyzské straně exposlanec a dnes lobbista Tumanov. Zdroj blízký kyrgyzské vládě poskytl LN fotografii, na které je zachycen Tumanov s ředitelem Liglassu Vojtěchovským. Tumanov ani Vojtěchovský na dotazy LN nereagovali. Bez odpovědi nechal otázky i bývalý vicepremiér Dill, u kterého Tumanov před dvěma lety lobboval za české podnikatele.

Věřím v happy end. Ale pro koho?

Název firem se za dva roky změnil, ale lidé zůstali stejní, říká v rozhovoru o českých podnikatelích kolem kyrgyzských elektráren expremiér Kyrgyzstánu Felix Kulov.

LIDOVÉ NOVINY: Působil jste ve funkci premiéra. Jaký máte vhled do dění kolem výstavby elektráren, kterou má mít na starosti česká firma Liglass Trading CZ?

KULOV: Bohužel, nemohu opovědět na všechny vaše otázky, protože jsem nebyl bezprostředně propojen s tématem, které studujete, a nemohu uvádět konkrétní jména a firmy na české straně. Proto uvádím to, co vím, a své subjektivní názory.

LIDOVÉ NOVINY: Dotýká se vás kauza Liglass Trading CZ?

KULOV: Řeknu vám to takhle. Dnes již bývalý poslanec Kabanyčbek Tumanov z parlamentní frakce Ar-Namys, kterou vedu jako předseda, si v kyrgyzském parlamentu v roce 2015 vyžádal přijetí u Valerije Dilje. Ten v té době byl za naši stranu vicepremiérem. O schůzce mne tehdy Tumanov neinformoval. Dozvěděl jsem se o ní až od Dilje. Telefonoval mi, zda vím, že u něho byl Tumanov. Odpověděl jsem, že nemám nejmenší ponětí, a zeptal se ho, o co ho Tumanov žádal.

LIDOVÉ NOVINY: Co jste se dozvěděl?

KULOV: Dill odpověděl, že Tumanov k němu přivedl Čechy a garantoval, že to je solidní firma, která má v úmyslu rekonstruovat TEC-2 (jakousi centrální kotelnu – pozn. red.), postavit plazmovou pec, kde se bude spalovat veškerý odpad, protože s tím mají velké zkušenosti. Dill je poslal ke starostovi Biškeku, ale na radnici prohlásili, že už mají kontrakt na stavbu závodu na třídění odpadu s jinou firmou.

LIDOVÉ NOVINY: Jak jednání pokračovala?

KULOV: Valerij Dill Čechům navrhl, ať zváží výstavbu malých hydroelektráren. Později jsem od určitých kruhů ve vládě získal informaci, která obsahovala doporučení nespolupracovat s uvedenou firmou. A tehdy Dill, jak sám tvrdil, veškeré kontakty s Tumanovem a jeho českými společníky přerušil.

LIDOVÉ NOVINY: Jaké máte zkušenosti v energetice a vodohospodářství?

KULOV: Ještě před tím, než jsem byl zvolen do parlamentu, vedl jsem speciální projekt Ředitelství pro rozvoj malé a střední energetiky v Kyrgyzstánu. Měl jsem určitou představu o daném oboru. Po národní revoluci v roce 2010 nová vláda vyhověla požadavkům občanů a zrušila vysoké poplatky za elektřinu. Poté se stala výstavba hydroelektráren pro investory prostě nevýhodná, tím spíš, že po revoluci se všichni rozhlíželi a vyčkávali, jakým směrem se vydá nová vláda.

LIDOVÉ NOVINY: Jak jste v tomto kontextu hodnotil počínání Tumanova?

KULOV: Na základě zkušeností, které jsem v dané věci získal, jsem se na snahu Tumanova a pomoc jemu spřízněným českým podnikatelům díval skepticky. Později byl přijat zákon O obnovitelných energetických zdrojích. Jenže tehdy a vlastně ani dnes vláda neměla a nemá prostředky, aby používala takzvané stimulační koeficienty výhodné pro ty, kdo jsou odhodláni investovat do „zelené energie“.

Zákon byl tedy mrtvý od svého narození. Vznikla situace, že do stavby elektráren se hrnuli pouze ti – a teď nemluvím o šedém polosvětě a praní špinavých peněz –, kdo se chtějí ukázat. Tedy ti, co mají dlouhodobé plány a usilují o to zabrat značnou část energetického trhu. Právě takoví hráči získají největší „laskominy“ k výstavbě.

LIDOVÉ NOVINY: Jak do takové situace zapadá vítězství neznámé české firmy Liglass?

KULOV: Vítězství českých, takzvaných investorů, kteří se ukázali – mírně řečeno – finančně nesolventními, mnohé šokovalo. Počáteční šok se změnil v pobouření kyrgyzské veřejnosti poté, co se v českých médiích začaly objevovat investigativní materiály o inkriminované firmě Liglass Trading CZ.

LIDOVÉ NOVINY: Tendr a vítězství české firmy tedy považujete za podezřelé?

KULOV: Do mozaiky podezření ihned zapadly soukromé cesty vrcholného kyrgyzského úředníka do České republiky, lobbování za pochybnou firmu kancléře českého prezidenta Vratislava Mynáře a také podezření, že byly uměle vytvořeny podmínky výhodné pro konkrétního účastníka tenderu. Při tom všem byla ignorována zjevná doporučení našich kompetentních státních struktur a úřadů, které upozorňovaly na problémy a nevhodnost spolupráce naší země s firmou Liglass Trading CZ.

LIDOVÉ NOVINY: Hovořil jste o tom, že vaši politici Dill a Tumanov jednali s českými podnikateli. V té době se o zakázku na výstavbu elektráren ucházela společnost GEEN General Energy, která byla v Kyrgyzstánu spojená s Jiřím Vojtěchovským – dnes ředitelem firmy Liglass. Měl jste na mysli tedy skupinu GEEN?

KULOV: Přesná jména firem si nepamatuji. Ukázalo se ale, že název firem se za dva roky sice změnil, ale lidé zůstali stejní. Jde o stejnou šedou strukturu. Liglass má postavit nejen deset malých vodních elektráren, ale i dvě velké v rámci Horní Narynské kaskády hydroelektráren, které patří k objektům státního strategického významu.

LIDOVÉ NOVINY: Jaké byly v Kyrgyzstánu reakce na vítězství Liglassu?

KULOV: V tisku a na sociálních sítích se objevily kritické odezvy. Někteří začali vedení státu podezřívat z nehezkých věcí – včetně korupce. Je zcela odůvodněné podezření, že na začátku byla uzavřena tajná dohoda naší vlády s českou firmou o získání práva na stavbu malých hydroelektráren. Za podmínky, že Liglass nejdřív zaplatí společnosti Rusgydro dluh kyrgyzské vlády ve výši 37 milionů dolarů.

LIDOVÉ NOVINY: Je podle vás Liglass nastrčenou či loutkovou firmou?

KULOV: Je pravděpodobné a věrohodné, že Liglass Trading vystupuje v roli, obrazně řečeno, jakési lokomotivy a krycího prvku. Naši úředníci našli peníze a teď je potřebují legalizovat přes „čestnou evropskou firmu“, aby nevznikla žádná podezření. Zesiluje i podezření, že se Češi ujímají stavby dvou stanic a platí za nás dluh 37 miliónů dolarů za čtyři stanice. Pokud vím, Liglass Trading nepatří mezi dobročinné a charitativní organizace – a najednou dají takový štědrý dar.

LIDOVÉ NOVINY: Jaká je podle vás návratnost projektu, který má mít Liglass na starosti?

KULOV: Je třeba počítat s tím, že při současných tarifech plateb za elektřinu nastane návratnost hydroelektráren na Horní-Narynské kaskádě zhruba za 25 let. Je známo, že letos se měly zvýšit platby, kyrgyzský prezident však tento zákon vetoval.

Těžko předpokládat, že k nepopulárnímu zvýšení tarifů za elektřinu hned tak přistoupí nový prezident, kterého budeme volit na podzim (poplatky za elektřinu jsou v Kyrgyzstánu citlivé téma; problémy s výpadky elektřiny a zvýšení její ceny v zimě 2009/2010 zažehly protivládní protesty, které v dubnu 2010 vyvrcholily takzvanou druhou kyrgyzskou revolucí – pozn. red.). Proto ne marně představitelé společnosti Rusgydro prohlašují, že Horní-Narynská kaskáda je především politický, a nikoliv ekonomický projekt.

LIDOVÉ NOVINY: Věříte, že se do kauzy vnese světlo a objasní se?

KULOV: Vycházejme z presumpce neviny a víry, že se třeba mýlíme, když máme tato podezření, a v konečném výsledku všechno dopadne dobře pro všechny zúčastněné. Pro zemi, naše politické vůdce, i pro Liglass Trading CZ. Budeme doufat v happy end. Je ale nutné vnímat zvýšenou společenskou pozornost k dané problematice a odezvu, kterou to vyvolalo v Kyrgyzstánu i České republice – právě to by mohlo být zárukou onoho happy endu. Pravda, pro koho to bude šťastný konec, je zatím otázka.

Felix Kulov (68)

  • Ve vrcholné kyrgyzské politice se pohybuje od sedmdesátých let 20. století.
  • Na konci devadesátých let byl starostou hlavního města Biškeku. Tehdy se podílel i na založení politické strany Ar-Namys (Důstojnost), jíž je dnes lídrem. Ar-Namys je konzervativní a proruský subjekt.
  • V letech 2005 až 2007 byl Kulov premiérem.

Ondřej Koutník, Petra Procházková

Kyrgyzský „kšeft“ získal další razítko

Kontrakt na výstavbu vodních elektráren za dvanáct miliard korun v Kyrgyzstánu pro českou firmu Liglass Trading CZ čeří středoasijskou politickou scénu. Kyrgyzská vláda a prezident však za svým rozhodnutím stojí, přestože v České republice jde o v oboru neznámou firmu. Kyrgyzský státní energetický podnik JSC Energo Holding dohodu s Liglassem schválil. Posvěcení se týkalo dvou hlavních vodních elektráren Ak-Bulun a Naryn HPP-1, která má být součástí kaskády vodních elektráren na řece Naryn.

„Někteří z přítomných na jednání kontrakt kritizovali. Označili jej za pochybný a hlasovali proti. Většina z hlasujících se však za dohodu s firmou Liglass Trading CZ postavila. Stejná firma vyhrála i tendr na výstavbu deseti menších vodních elektráren,“ informoval kyrgyzský server 24.kg. Nyní by česká firma měla zhruba zaplatit 37 milionů dolarů (přibližně 841 milionů korun) za podíl ruské firmě RusGidro ve společnosti Vrchní narynská GES, která měla projekt hydroelektráren původně na starosti.

Celá záležitost budí velké rozpaky. Liglass Trading CZ potřebuje na projekt sehnat kolem deseti miliard korun. Finanční stav společnosti je však dle dostupných údajů nevalný. Před dvěma lety Liglass hospodařil s milionovou ztrátou. Majitel firmy Michael Smelík se dušuje, že potřebnou finanční výztuž sežene.

O to bizarnější je, že se za Liglass postavil prezidentský kancléř Vratislav Mynář, který za firmu lobboval v dopise kyrgyzskému prezidentovi. LN odhalily, že Mynáře a Liglass pojí podnikatelská minulost – linka vede přes Smelíkovu manželku a zakázku pro pražský dopravní podnik. Navzdory tomu Mynář stále tvrdí, že chtěl jen podpořit zájem české firmy v zahraničí.

Ondřej Koutník



Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.