Kauza Kyrgyzstán: Ani Pražský hrad nepomohl Liglassu k zakázce

Nejpozději do 19. září měla společnost Liglass Trading CZ příslušným kyrgyzským úřadům odeslat 841 milionů korun, jež Kyrgyzstán dluží firmě Rus Gidro. Šlo o jednu z podmínek výběrového řízení. Jenže peníze se vedení firmy Liglass nepodařilo sehnat.

Na snímku při podepsání kontraktu kyrgyzský prezident Almazbek Atambajev... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Na snímku při podepsání kontraktu kyrgyzský prezident Almazbek Atambajev... | foto: prezident.kg
Na snímku při podepsání kontraktu kyrgyzský prezident Almazbek Atambajev... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Měl to být snový příběh několika šikovných českých podnikatelů, kterým se podařilo s tuzemskou firmičkou proniknout za hranice a uprostřed centrální Asie pohádkově zbohatnout. Nic z toho se však nekoná, zůstává pachuť a nevyjasněné otázky. I tak by šlo popsat příběh společnosti Liglass Trading CZ, která v červenci vyhrála tendr na výstavbu vodních elektráren v Kyrgyzstánu za zhruba dvanáct miliard korun.

Firma však nestihla do 19. září zaplatit požadovanou částku 37 milionů dolarů (841 milionů korun). Kyrgyzské vládě Sapara Isakova tak nezbylo než kontrakt zrušit. Za firmu, jejíž sídlo se oficiálně nachází v rozpadlé fabrice v Železném Brodě, přitom od začátku lobbovali vysoké politické „šajby“: prezident Miloš Zeman, jeho kancléř Vratislav Mynář a ministerstvo průmyslu a obchodu.

Zastání měl Liglass i mezi špičkami kyrgyzské politiky. To vše navzdory tomu, že českou společnost v oboru nikdo nezná a firma se zmítá v nedobré finanční kondici – od začátku vyvstávala otázka, kde Liglass vezme peníze na počáteční úhradu bezmála miliardové částky. Ještě v roce 2014 firma hospodařila s milionovou ztrátou.

Odmítnutí jakéhokoliv pochybení

Datum 19. září bylo pro Liglass hraniční. Nejpozději do toho dne měla česká firma příslušným úřadům v Biškeku odeslat 841 milionů korun, které Kyrgyzstán dluží firmě Rus Gidro, jež měla původně výstavbu elektráren na starosti. Šlo o jednu z podmínek výběrového řízení. Jenže Liglass tak neučinil, peníze se jeho vedení nepodařilo navzdory předchozím ujištěním sehnat.

Majitel Liglassu Michael Smelík a ředitel společnosti Jiří Vojtěchovský jakékoliv pochybení odmítli. Celou věc označili za mediální lynč a spiknutí kyrgyzských aktivistů. Smelík vysvětlil, že Liglass nesehnal potřebné stamiliony proto, že klíčoví partneři od něho dali ruce pryč.

Veřejnost o tom přímo z Biškeku v pondělí 18. září informovali majitel Liglassu Michael Smelík a ředitel společnosti Jiří Vojtěchovský. Oba jakékoliv pochybení odmítli. Celou věc označili za mediální lynč a spiknutí kyrgyzských aktivistů. Smelík vysvětlil, že Liglass nesehnal potřebné stamiliony proto, že klíčoví partneři od něho dali ruce pryč.

„Mediální marast a atak, který se spustil, měl za důsledek jedno: novináři a další přímo kontaktovali naše obchodní partnery a banky. V konečném důsledku se stalo, že londýnská banka Barclays nám vypověděla z reputačního rizika spoluúčast na projektu. Moje banka v České republice a Evropě, kde jsem 10 let VIP klient, mi dala speciální režim dozoru nad mými finančními toky,“ hřímal před kyrgyzskými žurnalisty Smelík, jenž požádal kyrgyzskou vládu o posunutí termínu splacení ruského dluhu.

Nová soutěž

Po skončení tiskové konference usedli za stůl vyjednavači Isakovovy vlády. O několik hodin později už bylo jasno: přestože měl dosud kontrakt pro Liglass silnou podporu kyrgyzské vládnoucí garnitury, politici již neměli možnost, jak dál posunout termín splacení 841 milionů korun. Premiér Isakov tudíž oznámil, že dohoda se ruší. Vláda vypíše novou soutěž. Místopředseda vlády Dujšenbek Zilalijev uvedl, že důvodem je nesplacení dluhu ruské firmě RusHydro. „Nemáme jak firmě Liglass prodloužit lhůtu pro splacení onoho dluhu,“ pronesl Zilalijev.

Kontrakt pro Liglass měl sice silnou podporu kyrgyzské vládnoucí garnitury, ale politici již neměli možnost, jak dál posunout termín splacení 841 milionů korun. Premiér Isakov tudíž oznámil, že dohoda se ruší. Vláda vypíše novou soutěž.

Tento bývalý šéf Státního výboru pro průmysl, energetiku a přírodní zdroje se Liglassu po celou dobu zastával. V pondělí 18. září však kritiku za tendr vzal na svou hlavu. „Upřímně musím říct, že jsem po celou dobu poukazoval na dopis z českého ministerstva průmyslu a obchodu, ve kterém úřad Liglass podporoval. Byla to podpora z vysokých míst,“ odkázal se Zilalijev podle serveru 24.kg na doporučení českého ministerstva, které dosud plně a uspokojivě nevysvětlilo – stejně jako Pražský hrad –, proč v oboru neznámou společnost pro kyrgyzský tendr doporučilo.

Podobně jako zástupci Liglassu i Zemanův mluvčí dění kolem zakázky zařadil do kategorie mediálních spiknutí. „Po soustavné mediální kampani žádné překvapení,“ vzkázal Ovčáček agentuře ČTK. Kancléř Mynář od začátku svou podporu Liglassu hájil slovy, že chtěl jen podpořit českou firmu v zahraničí. Jak však LN v srpnu zjistily, s podnikateli kolem Liglassu ho pojí podnikatelská minulost kolem pražského dopravního podniku.

Couvání kyrgyzských politiků

Kauza Liglass začala být výbušná zejména ve chvíli, kdy LN v polovině srpna informovaly, že o případ se začala zajímat česká Bezpečnostní informační služba (BIS). V tu chvíli se totiž sepnul alarm i v Biškeku z důvodu blížících se tamních prezidentských voleb. Politici v čele s premiérem Isakovem začali couvat a vítězství Liglassu obhajovat doporučeními od české hlavy státu Zemana a jeho kancléře Mynáře.

Kyrgyzští politici v čele s premiérem Isakovem začali couvat a vítězství Liglassu obhajovat doporučeními od české hlavy státu Zemana a jeho kancléře Mynáře

Zástupci Liglassu Smelík s Vojtěchovským se na tiskové konferenci v pondělí 18. září hájili, že chtěli dělat jen byznys, nikoliv vysokou politiku, která prý celou věc zásadně ovlivnila. Byli to přitom Zeman s Mynářem, kteří zakázku Smelíkovy firmy podporovali. Smelík pak vedle novinářů za jednoho ze „škůdců“ označil i kyrgyzského aktivistu Edila Baisalova.

Baisalov se chystá právně bránit. Neskrýval spokojenost nad tím, jak se příběh kolem Liglassu vyvinul. „Jde o velké vítězství protikorupčního tažení v Kyrgyzstánu. Chci poděkovat české veřejnosti, která naší i vaší zemi pomohla pročistit prostředí, které po vítězství Liglassu vzniklo. Podařilo se udržet dobré vztahy našich zemí, které mohli narušit ti, kteří chtěli rychle zbohatnout,“ řekl LN Baisalov.

Prodavači korálků nás vylekali

Zažil porodní bolesti budování demokracie po rozpadu Sovětského svazu. Byl jednou z předních postav tulipánové revoluce, která v Kyrgyzstánu v roce 2005 ukončila autoritářský režim. Edil Baisalov řadí do škatulky zásadních momentů vývoje své země i kauzu české firmy Liglass Trading CZ.

Baisalov je čelný kritik kyrgyzské vládnoucí garnitury a politický aktivista, jehož terčem se nejčastěji stávají korupční případy. Byl hlavním kritikem zakázky na výstavbu vodních elektráren, kterou získala v oboru neznámá česká společnost. U kyrgyzských politiků za Liglass lobboval český prezident Miloš Zeman a jeho kancléř Vratislav Mynář. Baisalov v rozhovoru pro LN vysvětluje, proč Liglass neměl šanci dotáhnout obchod do pro sebe úspěšného konce.

LIDOVÉ NOVINY: Majitelé firmy Liglass Trading CZ Michael Smelík a Jiří Vojtěchovský vás před týdnem označili za jednoho z těch, kdo jim obchod překazil. Co si o tom myslíte?

BAISALOV: Mohu říct, že jsem byl poctěn, když o mně pánové Smelík a Vojtěchovský na své tiskové konferenci takto hovořili. Nejen mí přátelé, ale i moji protivníci na výstup vedení firmy Liglass s překvapením zírali. Někteří šprýmovali, jestli jsem Liglassu zaplatil, aby mě takovým stylem propagovali. (smích) Když pronesli, že jsem byl pro celou zakázku force majeure (vyšší moc – pozn. red.), byl jsem opravdu překvapený. Je snad větší kompliment než nazvat vás vyšší mocí?

LIDOVÉ NOVINY: Jaká byla vaše role v případu?

BAISALOV: Býval jsem velmi blízkým spojencem našeho současného prezidenta Almazbeka Atambajeva v dobách, kdy byl ještě opozičním politikem. Byl jsem jedním z těch, kdo mu pomohli dostat se k moci. Jenže ty časy jsou pryč. Říci, že z jeho působení jsme zklamaní, by bylo velice mírné hodnocení. Jeho sedmiletá vláda byla zkrátka katastrofální. Postupně jsem se stal jedním z jeho velkých kritiků.

LIDOVÉ NOVINY: Jak jste v polovině července reagoval na informaci, že vaše vláda uzavřela s Liglassem smlouvu na výstavbu vodních elektráren?

BAISALOV: Je to velká ironie, ale tehdy, 10. července, jsem tuto novinu vítal s povděkem. Dokonce jsem vládě gratuloval, že vybrala dobře a správně.

LIDOVÉ NOVINY: Proč?

BAISALOV: Víte, Česká republika má v Kyrgyzstánu dobré renomé a vzbuzuje pozitivní sympatie. Miluji Prahu, kam často jezdím. Nebyl důvod domnívat se, že z výběru Liglassu se vyklube problém. Bylo rozhodně lepší vybrat Čechy než Rusy nebo Číňany. Takto jsem přemýšlel nejen já, ale mohu říct, že takový byl většinový názor v Kyrgyzstánu.

LIDOVÉ NOVINY: Kdy jste z prvotního nadšení vystřízlivěli?

BAISALOV: Zhruba týden po zveřejnění výsledků tendru se lidé začali pídit, oč vlastně jde. Největší šok pro nás byl, když česká média začala zveřejňovat informace o pozadí firmy Liglass. Češi na Twitteru nechápali, proč zrovna Liglass naši zakázku vyhrál. Začal jsem pátrat, co je tato firma zač. Ptal jsem se vládních činitelů, proč si Liglass vybrali. Myslím si, že veřejnost moje rostoucí kritika vůči Liglassu příliš nepřekvapila, neboť režim prezidenta Atambajeva kritizuji dlouhodobě.

LIDOVÉ NOVINY: Co vám na případu nejvíce vadilo?

BAISALOV: Na začátku byl spíše zmatek, hledali jsme odpovědi. Pamatuji si, že nejdříve jsme prověřovali, zda za celou věcí nakonec nestojí Rusové. (Právě ruskou firmu RusGidro, která měla původně výstavbu elektráren na starosti, měl Liglass nahradit. Kyrgyzská vláda s Rusy ukončila smlouvu a Rusové dnes po Biškeku požadují zaplatit dluh ve výši 841 milionů korun – právě tuto částku měl Liglass za Kyrgyzstán zaplatit. Šlo o jednu z podmínek tendru, kterou však Liglass nesplnil, a zakázku nezískal – pozn. red.)

Spíše si ale myslím, že v celé věci šlo hlavně o hloupost naší vlády a naivitu českých politiků. Chtěl bych zdůraznit, že nemám nic proti podnikatelům Smelíkovi ani Vojtěchovskému, a ani se nedomnívám, že by se dopustili nějakého kriminálního jednání. Není nic podezřelého na tom, že jste-li podnikatel, hledáte obchodní příležitosti. Na koho jsem naštvaný, je naše vláda.

LIDOVÉ NOVINY: Jen několik hodin po tiskové konferenci majitelů Liglassu jste uspořádal vlastní vystoupení před novináři. Proč?

BAISALOV: Pobouřilo mě, když jsem viděl, jak se mě pan Smelík snaží zastrašit a hrozí mi soudy. Říkal jsem si, že mi přece nemůže nikdo vyčítat, že chráním kyrgyzské národní zájmy. Nechápu, jak si mohli dovolit vyhrožovat mi žalobami za to, že mluvím pravdu. Takže před novináři jsem zopakoval své výhrady k celé věci a zopakoval jsem, že smlouva by měla být okamžitě ukončena.

LIDOVÉ NOVINY: Hodláte se proti nařčením Liglassu bránit právní cestou?

BAISALOV: Nemyslím si, že pánové Smelík a Vojtěchovský budou mít odvahu pokračovat v útocích na mou osobu. Jak se říká, na svém talíři toho mají až příliš, není-liž pravda? Víte, co je opravdu paradoxní? Dnes by mě totiž mohli považovat za svého největšího kamaráda v Kyrgyzstánu.

LIDOVÉ NOVINY: To je ironie?

BAISALOV: Ne. Vyzval jsem totiž naši vládu, aby Liglassu vrátila depozit ve výši 1,1 milionu dolarů. Ve čtvrtek jsem byl hostem velké televizní debaty, jejímž tématem bylo právě dění kolem české firmy. Apeloval jsem na premiéra Isakova, aby neotálel a vláda Liglassu depozit vrátila. V civilizované zemi není možné připravit někoho o více než milion dolarů, aniž byste k tomu měl nějaký právní důvod.

LIDOVÉ NOVINY: Cítíte po krachu dohody mezi kyrgyzskou vládou a firmou Liglass tlak na svou osobu? Útočí na vás vaši politici?

BAISALOV: Celou dobu jsem hovořil o případu s řadou našich předních politiků. Vysvětloval jsem a dával jim argumenty, proč je nutné zakázku pro Liglass kritizovat. Většina z nich mi nevěřila. Procitli až ve chvíli, kdy se ukázalo, že Liglass nesplnil podmínky tendru a nesložil 37 milionů dolarů (přibližně 841 milionů korun – pozn. red.). Do té doby ale naši politici žili nejspíš v představě, že za Liglassem stojí nějaká magická postavička, která firmě pomůže požadované finance sehnat.

LIDOVÉ NOVINY: V Kyrgyzstánu se v polovině října konají prezidentské volby. Může je kauza Liglass nějak ovlivnit?

BAISALOV: Prezident Atambajev v červenci přihlížel podpisu smlouvy s Liglassem. Za zakázku se bil, prezidentova prestiž tím velmi utrpěla. Samozřejmě že případ volby a jejich výsledek ovlivní. A dle mého názoru ne malou měrou. Kauza je totiž dokonalou ilustrací nekompetentnosti naší vládnoucí garnitury.

LIDOVÉ NOVINY: Co si nyní Kyrgyzové myslí o Češích? Může podle vás případ narušit česko-kyrgyzské vztahy?

BAISALOV: Upřímně řečeno, jestli se něco stalo, pak jedině to, že Liglass naše vztahy naopak utužil. Víme, že Liglass nerovná se Česká republika nebo že by český stát jako celek za tuto firmu vystupoval. V Kyrgyzstánu je spousta českých firem, které se ucházejí o zakázky. Od svých přátel v České republice jsem slyšel, že Češi se díky kauze naopak něco dozvěděli o naší zemi. Rád bych Čechy pozval, ať přijedou a navštíví Kyrgyzstán. Už teď sem jezdí čím dál víc českých „baťůžkářů“.

LIDOVÉ NOVINY: Překvapilo vás, že čeští politici doporučili vaší vládě takto podezřelou firmu? Očekával jste něco takového od země, která může být považována za součást západního světa a je členem Evropské unie?

BAISALOV: Viděli jsme, jak silný je protest Čechů vůči prezidentu Miloši Zemanovi. Naše média to pokrývala poctivě. Vašeho prezidenta však kritizovat nechci, do toho se nemám co plést.

LIDOVÉ NOVINY: Jak důležitá je pro vaši zemi voda a její obhospodařování?

BAISALOV: Výstavba elektráren měla probíhat v místech, která jsou pro nás symbolická a jako národ jsme na ně hrdí. Asi si dokážete představit, jaké emoce nás přepadly, když začaly vylézat na povrch okolnosti celého případu. Víte, jak nám bylo, když jsme viděli, že naši politici na tato místa pustili bývalé neúspěšné prodavače skleněných korálků? Objevovaly se koláže, jak dobyvatelé a bílí Evropané vyměňují skleněné korálky a zrcadla za náš poklad. Nešlo o nějakou vodní elektrárnu, ale o srdce naší země – vodu. Upřímně, od začátku jsme věřili, že obchod s Liglassem nemá šanci přežít.

LIDOVÉ NOVINY: Jde o největší skandál poslední doby v Kyrgyzstánu?

BAISALOV: Na začátku devadesátých let jsme se odloupli od Sovětského svazu a o okolním světě jsme nevěděli takřka nic. Tehdy zemí cloumal případ kanadského obchodníka Borise Birsteina, který v Kyrgyzstánu zdefraudoval, co mohl. Na jeho obranu nutno dodat, že alespoň mu patřil soukromý tryskáč, a na naši obranu musím říct, že jsme se teprve rozkoukávali po rozpuštění Sovětského svazu. Co se týká Liglassu, tady není žádná omluva nebo polehčující okolnost. Považuji to za velikou hloupost a národní ostudu, opravdu.

Český byznys v Kyrgyzstánu

  • Příběh firmy Liglass Trading CZ se začal psát 10. července, kdy kyrgyzská vláda podepsala smlouvu s neznámou firmou v oboru. Týkala se zakázky na výstavbu deseti menších hydroelektráren. Součástí kontraktu byla i výstavba dvou velkých vodních elektráren Akbulun a Naryn HPP-1.
  • Jakmile byly zveřejněny výsledky tendru, objevily se pochybnosti o důvěryhodnosti české firmy. Podle obchodního rejstříku například sídlí v rozpadlé továrně u Železného Brodu. Náklady na výstavbu elektráren se odhadovaly na 12 miliard korun. Firma ale nic podobného dosud nedělala a podle výroční zprávy za rok 2016 vykázala milionovou ztrátu. Měla jen dva zaměstnance. Přesto za ni lobboval hradní kancléř Vratislav Mynář a prezident Miloš Zeman.
  • Dne 18. září kyrgyzská vláda kontrakt s Liglassem zrušila.



Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.

Autor

Ondřej Koutník

Ondřej Koutník. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Další autorovy články