Kauza „Dukovany“ indikuje dlouhou nemoc firmy ČEZ

Až bude označen obětní beránek za viníka finančních ztrát ČEZ, nepůjde o skutečného původce problémů. Od lidí, kteří byli dvanáct let „u toho“, není snadné očekávat, že najednou prozřou a otočí kormidlo o 180 stupňů. Místo péče o českou energetiku spekulace a vytváření turbulence, v níž se ztratí jednání smysl. Píše František Hezoučký.

Elektrárna Počerady. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Elektrárna Počerady. | foto: Karel Pešek, MAFRA
Elektrárna Počerady. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Podle generálního ředitele elektrárenské společnosti ČEZ Daniela Beneše byla ztráta z nevýroby v dukovanských blocích za rok 2015 „jen 2,5 miliardy korun“, i když připouští, že narůstá i v roce 2016. Podle odhadů dosáhne ztráta celkově asi čtyř miliard korun.

Ztráta je sice bolestná, ale ze společnosti ČEZ přece zmizelo mnoho miliard už dávno před kauzou „Dukovany“, aniž by si toho dozorčí rady nebo politici všimli. Možná si všimli, ale osobní zájem vyhrál nad službou státu.

Obavy zaměstnanců

V Respektu (47/2015) Daniel Beneš řekl, že jeho firma pečlivě zkoumá, jak se chyba mohla stát, že ČEZ neměl špatný systém kontrol, ani to nepřehnal s najímáním externích firem, spíše selhali konkrétní jedinci v technické bezpečnosti, že a z toho, co se stalo, vyvodí odpovědnost vůči konkrétním osobám. V Otázkách Václava Moravce 7. února pak prohlásil, že to bylo velmi sofistikované podvádění dodavatelské firmy po dobu asi deseti let...

Nové vedení zahájilo propouštěním těch, kdo nešli s „jeho érou“. Zaměstnanci elektráren se začali bát.

Kořeny problémů sahají do jara 2004, kdy do role generálního ředitele ČEZ nastoupil Martin Roman – s pomocí tehdejšího ministra vnitra Stanislava Grosse (ČSSD). S ním do role výkonného ředitele přichází Daniel Beneš. V té době už byly spuštěny oba temelínské bloky a díky tomu akcie ČEZ začaly rychle růst a byl v dobré kondici silné výrobně inženýrské firmy. Nové vedení společnosti ČEZ nemuselo nic tvořit, a proto přišlo „dělat peníze“.

Nové vedení zahájilo propouštěním těch, kdo nešli s „jeho érou“. Obvykle odborníků, kteří se pokoušeli sdělit své názory na potřeby elektráren a na nesprávnost prováděných kroků. Vím od bývalých kolegů, jak byli umlčováni, pokud se ozvali. Zaměstnanci elektráren se začali bát.

Postupná destrukce

Martin Roman ve „vizi ČEZ“ prohlásil, že „i když je někdo prima chlapec, nebo děvče, tak když nepochopí, kam ČEZ směřuje, bude muset odejít“. A výkonný ředitel Beneš sdělil, že „jaderníci musejí zapomenout na provádění preventivní údržby, protože údržba od poruchy k poruše je levnější“.

Pod vedením Martina Romana začala postupná destrukce původního, odborně silného a robustního ČEZ

Jedním z problémů současného ČEZ je, že elektrárny (nejen jaderné), které společnost z podstatné míry živí, nejsou organizačně bezprostředně pod generálním ředitelem, jak tomu bývalo. Zlé jazyky z elektráren tvrdí, že generální ředitel se dvěma vrstvami podřízených odstínil od ředitelů elektráren, protože by stejně nepochopil, co elektrárny trápí.

Pod vedením Martina Romana začala postupná destrukce původního, odborně silného a robustního ČEZ. Nastal tlak na snižování nákladů, aniž by byly předem analyzovány možnosti. Šetřilo se, aby byly vysoké zisky a odměny pro představenstvo.

Různé práce, které si v minulosti ČEZ zajišťoval sám, byly outsourcované do dodavatelských organizací a na ně následně vyvíjen tlak, aby pracovaly za stále nižší hodinové sazby. Kontrolní činnosti, jež si rozumný provozovatel ponechává, protože za kontrolu dodavatelů ručí, byly rovněž outsourcované, a navíc redukované počty pracovníků ČEZ, kteří ji měli na starosti.

Otázky

Až bude označen obětní beránek za viníka finančních ztrát ČEZ – i ztrátu dobrého jména českých jaderných elektráren –, nepůjde o skutečného původce problémů. Od lidí, kteří byli dvanáct let „u toho“, není snadné očekávat, že najednou prozřou a otočí kormidlo o 180 stupňů.

Byli u totiž balkánských „spanilých jízd“, u investic do riskantní albánské energetiky, kde ČEZ ztratil pět miliard korun – snad se mu vrátí polovina, i když ve splátkách. Byli i u předraženého skladu vyhořelého paliva v Temelíně – původní nabídka Hochtiefu České Budějovice za 800 milionů byla odmítnuta, aby byl poté vybudován za cenu o zhruba 800 milionů vyšší.

Kde byly dozorčí rady? Jak byla vykonávána role „vlastníka“ 70 procent akcií ČEZ? Bylo nasloucháno menšinovým vlastníkům, nebo byli na valných hromadách „převálcováni“?

A byli také u nevýhodného prodeje výnosné servisní organizace I&C Energo, která skončila v rukou „neznámých vlastníků“, ačkoliv zajišťovala v podstatě veškeré služby pro elektrárny ČEZ. V jaderných elektrárnách sice zakazujeme fotografovat, ale jejich detailní technickou dokumentaci dnes má někdo, o kom nic nevíme. Asi bychom dlouho nehledali, kdo je skutečným „ultimate beneficiary“ a kdo nad nimi drží politickou ochrannou ruku.

Tento prodej je obzvlášť pikantní, protože byl zdůvodněn tím, že ČEZ tuto firmu nepotřebuje. Zato zřejmě potřeboval akcie maďarského ropného a plynárenského koncernu MOL za zhruba 16 miliard korun či zahájit aktivity mobilního operátora.

Místo péče o českou energetiku spekulace a vytváření turbulence, v níž se ztratí jednání smysl. Prodává se a nakupuje, protože, jak říká jeden můj přítel, „kde jsou přetoky, jsou i odtoky“. Kde byly dozorčí rady? Jak byla vykonávána role „vlastníka“ 70 procent akcií ČEZ? Bylo nasloucháno menšinovým vlastníkům, nebo byli na valných hromadách „převálcováni“?Mají být dnes nekompetentní dozorčí rady nahrazovány schůzkami koaličních ministrů s vedením ČEZ?