Kauza Čapí hnízdo: Problém i středočeského exhejtmana Bendla

V kauze Čapí hnízdo je podstatné, byly-li v žádosti o dotaci uvedeny úplné a pravdivé informace o jeho možném propojení s jinými podniky. Pokud tomu tak bylo, nešlo o pokus o dotační podvod, a udělení dotace bylo důsledkem rozhodnutí výboru Regionální rady regionu soudržnosti Střední Čechy, jemuž šéfoval Petr Bendl. Píše Jiří Chýla.

Jiří Chýla 28.8.2017
Čapí hnízdo. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Čapí hnízdo. | foto:  Michal Šula, MAFRA
Čapí hnízdo.

Po roce a půl vyšetřování dotace pro farmu Čapí hnízdo policie dospěla k závěru, že při jejím získání byl porušen zákon, neboť na ni neměla nárok. S tímto závěrem, k němuž mohla dojít za několik minut, lze souhlasit, ale je otázkou, čí je to vina. Atmosféra okolo kauzy Čapí hnízdo houstne, a zejména po rozhodnutí policie obvinit dva měsíce před volbami předsedu a místopředsedu ANO Andreje Babiše, respektive Jaroslava Faltýnka, nabývá nebezpečných rozměrů.

V médiích se objevují silná slova z odůvodnění žádosti policie vydat zmíněné poslance k trestnímu stíhání, na něž stejně razantně reaguje Andrej Babiš. Například článekPodle policie Babiš dotační podvod v kauze Čapí hnízdo řídil na serveru lidovly.cz uvádí:

„,Zcela vědomě a s dokonalou znalostí všech skutečností (Babiš) organizoval, řídil a koordinoval jednotlivé kroky dalších zúčastněných osob vedoucí k neoprávněnému získání dotace,‘ citoval z policejní žádosti Český rozhlas.

Babiš informace odmítá. ,Jde o naprosto nepravdivé a nehorázné tvrzení policie. Žádné osoby jsem ve vztahu k jakékoli trestné činnosti, natož v souvislosti s Čapím hnízdem, nikdy nenaváděl, neorganizoval, ani neřídil,‘ reagoval pro iDNES.cz šéf hnutí ANO a bývalý ministr financí a podivil nad faktem, že se žádost dostala na veřejnost.“

Náhled do veřejných zdrojů

O kauze Čapí hnízdo toho bylo napsáno mnoho, systematicky se jí věnuje například Sabina Slonková. Přitom většinu podstatných informací okolo této kauzy lze získat nahlédnutím do veřejných zdrojů, konkrétně obchodního rejstříku a materiálů výzvy 4 Regionálního operačního programu Střední Čechy, kam byla žádost farmy Čapí hnízdo o dotaci podána. Pro středně zdatného surfaře je to záležitost asi na dvě hodiny.

Většinu podstatných informací okolo kauzy Čapí hnízdo lze získat nahlédnutím do veřejných zdrojů, konkrétně obchodního rejstříku a materiálů výzvy 4 Regionálního operačního programu Střední Čechy, kam byla žádost farmy Čapí hnízdo o dotaci podána

Ze získaných informací lze zjistit, že k odpovědi na otázku, zda nastal dotační podvod, jsou třeba odpovědět dvě otázky, které dosud nikdo veřejně nepoložil. Podstata obvinění Babiše spočívá v tvrzení, že dotaci dostala farma Čapí hnízdo neoprávněně, protože nešlo o malý či střední podnik, kterým byla určena, a proto se budu věnovat pojmu dotace.

Jak jsem uvedl, žádost Čapí farmy o dotaci byla podána do 4. výzvy ROP Střední Čechy Podnikatelská infrastruktura a služby cestovního ruchu.V jsou jako příjemci podpory uvedeni „podnikatelé podle § 2 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, kteří splňují definici malého a středního podniku“.

V Pokynech pro žadatele je pak specifikováno, co se myslí pod pojmem podnik: „Podnikem se rozumí každý subjekt vykonávající hospodářskou činnost, bez ohledu na jeho právní formu. K těmto subjektům patří zejména osoby samostatně výdělečně činné a rodinné podniky vykonávající řemeslné či jiné činnosti a obchodní společnosti nebo sdružení, která běžně vykonávají hospodářskou činnost.“Rozhodujícím faktorem je tedy hospodářská činnost, a nikoli právní forma.

Tři kategorie podniků

Poté je uvedena definice malého podniku: „Za malý podnik se považuje podnik, který splňuje tato kritéria: zaměstnává méně než 50 zaměstnanců a jeho roční obrat nebo bilanční suma jeho roční rozvahy nepřesahují deset milionů eur. Při stanovení počtu zaměstnanců a výpočtu ročního obratu nebo bilanční sumy rozvahy je nutné zohlednit údaje partnerských či propojených podniků (existují-li), a to způsobem, který stanoví výše uvedené právní předpisy ES.“

Nezávislý podnik má malé podíly v ostatních podnicích a ostatní podniky mají malé podíly v něm

Podobně u středního podniku, jen meze jsou vyšší: 250 zaměstnanců a 50, respektive 43 milionů eur. Klíčová je poslední věta. Uvedené právní předpisy lze nalézt v řadě dokumentů Evropské komise přeložených do češtiny, například v Nové definici malých a středních podniků. Uživatelská příručka a vzor prohlášení. V ní jsou podniky rozděleny do tří kategorií podle míry vlivu, který vykonávají na jiné podniky, a vlivu, jejž jiné podniky vykonávají na ně. Přesné definice jsou v dokumentu, a proto uvedu jen hrubou klasifikaci:

  • Nezávislý podnik má malé podíly v ostatních podnicích a ostatní podniky mají malé podíly v něm.
  • Partnerský podnik má větší, ale nikoliv dominantní podíly v ostatních podnicích, a ostatní podniky mají větší, ale nikoliv dominantní podíly v něm.
  • Propojený podnik má v jiném podniku dominantní vliv, nebo jiný podnik má dominantní vliv v něm. Typickým příkladem propojeného podniku je 100procentně vlastněná dceřiná společnost a opačně.

V případě partnerského podniku je třeba při zjišťování způsobilosti daného podniku jako malého a středního přičíst podíl počtu zaměstnanců druhého podniku a jeho finanční údaje k vlastním údajům. V případě propojeného podniku je třeba k údajům daného podniku připočítat 100 procent údajů propojeného podniku. Tato rozumná pravidla omezují možnost čerpání prostředků určených malým a středním podnikům velkými podniky.

Akcie na majitele

Z uvedené specifikace, co je považováno za podnik, pak vyplývá, že fyzické osoby, které samy nepodnikají a jsou jen držiteli akcií, nemají na stanovení, zda jde o malý či střední podnik, žádný vliv. Pokud by si například akcie malého podniku koupil Petr Kellner, jenž drží 98,92 procenta akcií PPF Group a prostřednictvím tohoto holdingu ovládá obrovské impérium finančních, pojišťovacích a průmyslových podniků, nebyl by tento malý podnik propojen s PPF Group.

Akcie na majitele jsou vždy volně a převoditelné, takže ani emitent nemá přehled, kdo je v daném okamžiku vlastní, a zda mezi jejich držiteli nejsou i podniky. Nemůže tedy v principu zjistit, zda splňuje definici malého či středního podniku. či nikoliv.

Z uvedeného vyplývá, že pro rozhodnutí, zda daný subjekt splňuje definici malého nebo středního podniku, je nezbytné znát všechny jeho akcionáře nebo společníky, neboť bez této znalosti nelze při stanovení počtu zaměstnanců a výpočtu ročního obratu nebo bilanční částky rozvahy zohlednit údaje případných partnerských či propojených podniků.

U akciové společnosti je tato informace automaticky k dispozici v případě akcií na jméno, neboť emitent vede seznam akcionářů. Do něj se zapisuje druh akcie, její jmenovitá hodnota, jméno a bydliště nebo sídlo akcionáře, a číslo jeho bankovního účtu.V listinné podobě je navíc na akcii jméno vlastníka přímo napsáno a dále se převádí rubopisem (jméno nového vlastníka je napsáno na rubu akcie) a jejím fyzickým předáním. Převoditelnost akcií na jméno lze stanovami omezit a vázat na souhlas některého z orgánů společnosti.

V případě akcie na majitele tato informace dostupná není, neboť akcie je posuzována jako cenný papír na doručitele. Držitel, ať je to podnik nebo fyzická osoba, je pro společnost anonymní, dokud neuplatní právo s akcií spojené. V listinné podobě stačí jen fyzické předání. Akcie na majitele jsou vždy volně a převoditelné, takže ani emitent nemá přehled, kdo je v daném okamžiku vlastní, a zda mezi jejich držiteli nejsou i podniky. Nemůže tedy v principu zjistit, zda splňuje definici malého či středního podniku. či nikoliv.

Žádost o dotaci

Se znalostí těchto skutečností se podívejme na Čapí hnízdo. Výboru Regionální rady regionu soudržnosti Střední Čechy, která spravuje ROP Střední Čechy, přistála 29. února 2008 žádost podniku Čapí hnízdo, a. s. o dotaci na Multifunkční kongresový areál Čapí hnízdo s celkovými způsobilými výdaji 2 03392625,79 koruny. Jak lze zjistit nahlédnutím do Obchodního rejstříku

  • Čapí hnízdo, a. s. byla v té době akciovou společností se základním kapitálem dva miliony korun a kmenovými akciemi na majitele v počtu 20 kusů;
  • název podniku „Čapí hnízdo“ vznikl devět dní před podáním žádosti z původního názvu ZZN AGRO Pelhřimov a. s.;
  • ZZN AGRO Pelhřimov a. s. vznikl 1. prosince 2007 transformací ZZN AGRO Pelhřimov, s. r. o. na akciovou společnost rozhodnutím jejího jediného podílníka, jímž byl ZZN Pelhřimov, a. s.

ZZN Pelhřimov, a. s. tedy byl počátečním držitelem vydaných akcií na majitele. Jediným akcionářem ZZN Pelhřimov a. s. byl a je Agrofert. Z těchto informací, které byly okamžitě a veřejně známé, bylo jasné, že žádost o dotaci pro Čapí farmu byla důsledkem kroků řízených Agrofertem. V souladu se statutem Čapího hnízda žádost o dotaci podali (podle Sabiny Slonkové prostřednictvím třetí osoby, kterou k tomu zplnomocnili) tehdejší předseda představenstva Josef Nenadál a člen představenstva Luděk Kalivoda.

Dvě otázky

A zde se nabízí první klíčová otázka: Co konkrétně uvedli oba pánové v žádosti o dotaci v části, která obsahuje údaje dokumentující, že jde o malý či střední podnik? Jsou dvě možnosti. Za prvé, uvedli čísla za samotnou Čapí farmu s odkazem, že akcie Čapího hnízda jsou na majitele, a proto nebylo možné zohlednit údaje případných partnerských nebo propojených podniků, jak ukládaly pokyny k výzvě.

Výbor Regionální rady regionu soudržnosti Střední Čechysi musel všimnout, že Čapí hnízdo je akciovka s akciemi na držitele, u nichž je na rozdíl od akcií na jméno nemožné věrohodně prokázat, že splňuje definici malého či středního podniku

Pokud to uvedli, pak poskytli pravdivou a úplnou informaci, a ani oni, ani Babiš se nemusejí ničeho obávat. Uvedli-li jen čísla za Čapí hnízdo bez zmíněného odkazu, pak poskytli nepravdivou informaci, za níž by mohli být stíháni. Odpověď na tuto otázku lze snadno zjistit nahlédnutím do žádosti o dotaci, která musí být dostupná u výboru Regionální rady regionu soudržnosti Střední Čechy. Divím se, že to novináře už dávno neudělali.

Druhá, stejně závažná otázka se týká rozhodnutí dotaci poskytnout. Každá podaná žádost musela být prověřená z hlediska dodržení formálních i věcných požadavků výzvy. Přitom si výbor musel všimnout, že Čapí hnízdo je akciovka s akciemi na držitele, u nichž je na rozdíl od akcií na jméno nemožné věrohodně prokázat, že splňuje definici malého či středního podniku.

Zamítnutí

Klíčovou otázku je proto třeba adresovat Petru Bendlovi, tehdejšímu předsedovi výboru Regionální rady regionu soudržnosti Střední Čechy, hejtmanovi Středočeského kraje a místopředsedovi ODS: Jak je možné, že výbor jednomyslně schválil dotaci ve výši 50 milionů pro Čapí hnízdo, když nebylo prokázáno, že splňuje základní podmínku výzvy, tedy definici malého nebo středního podniku?

Podle toho, co je o kauze známé, měl Bendlův výbor žádost zamítnout, ať obsahovala o charakteru Čapího hnízda pravdivou, či nepravdivou informaci

Podle toho, co je o kauze známé, měl Bendlův výbor žádost zamítnout, ať obsahovala o charakteru Čapího hnízda pravdivou, či nepravdivou informaci. Tím spíše, že podle serveru neovlivni.cz byly v žádosti o dotaci uvedeny i nepravdivé údaje ekonomického charakteru.

Odpověď na tuto otázku je důležitá i proto, že linie obrany, kterou Andrej Babiš uvedl v projevu ve sněmovně, se opírá o argument, že dotaci schválil jednomyslně výbor v čele s hejtmanem Bendlem z ODS, jehož členkou byla i nynější místopředsedkyně TOP 09 Helena Langšádlová a kontroly, které žádný podvod při udělení dotace neobjevily, posílal na Čapí hnízdo tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek, dnes Babišův největší kritik.

Neetické, ale nikoliv nezákonné

Situace je podobná, jako když se do veřejné soutěže na pozici, na níž je požadovaná hodnost profesora, přihlásí docent. Pokud tuto skutečnost uvede v přihlášce, bude to na první pohled divné, ale o podvod nepůjde. Šlo by o něj, pokud v přihlášce uvede nepravdivý údaj, že je profesorem. V obou případech by měla být žádost docenta vyřazena ze soutěže, protože nesplňovala uvedenou podmínku.

Při posuzování událostí okolo dotace na Čapí hnízdo je třeba odlišovat neetické chování od nezákonného jednání. To, že popsané kroky vedoucí k podání žádosti o dotaci na Čapí hnízdo režíroval Babiš, je zjevné. A že tím chtěl získat příspěvek z veřejných prostředků na Čapí hnízdo, přestože je miliardářem, je sice neetické, ale nikoliv nezákonné.

A to nejen v prvním případě ze zjevného důvodu, ale i ve druhém, pokud by komise údaje v žádostech řádně ověřovala, jak je její povinností. Pokud navzdory tomu bude žadatel-docent vybrán, půjde v obou případech o porušení pravidel soutěže samotnou komisí. Zdá se, že k něčemu podobnému mohlo dojít v případě Čapího hnízda.

Při posuzování událostí okolo dotace na Čapí hnízdo je třeba odlišovat neetické chování od nezákonného jednání. To, že popsané kroky vedoucí k podání žádosti o dotaci na Čapí hnízdo režíroval Babiš, je zjevné. A že tím chtěl získat příspěvek z veřejných prostředků na Čapí hnízdo, přestože je miliardářem, je sice neetické, ale nikoliv nezákonné.Superbohatých lidí, kteří nevynechají příležitost, jak dostat peníze z eráru, je více – Babiš není sám.

Podstatné je, byly-li v žádosti o dotaci uvedeny úplné a pravdivé informace o možném propojení Čapího hnízda s jinými podniky v důsledku skutečnosti, že jeho akcie byly na majitele. Pokud tomu tak bylo, o žádný pokus o dotační podvod nešlo, a udělení dotace bylo důsledkem rozhodnutí Bendlova výboru, který měl všechny potřebné informace, aby žádost vyřadil, protože nesplňovala základní podmínku výzvy. Stačí se tedy podívat do žádosti o dotaci a věc by měla být jasná.

Matoucí informace

Navzdory tomu, že skutečnosti o kauze Čapí hnízdo lze snadno zjistit z veřejných zdrojů, kolují o ní povrchní a matoucí informace. Například na serveru lidovky.cz vyšel článek Babišovi blízcí si fiktivně převáděli akcie Čapího hnízda, tvrdí policie, jenž popisuje okolnosti získání dotace následovně:

Navzdory tomu, že skutečnosti o kauze Čapí hnízdo lze snadno zjistit z veřejných zdrojů, kolují o ní povrchní a matoucí informace

„Farma patřila do přelomu let 2007 a 2008 do Babišova Agrofertu. Poté změnila formu vlastnictví, a nebylo tak možné dohledat jejího majitele. Díky změně získala padesátimilionovou dotaci. Po několika letech dodržování dotační podmínky se vrátila pod Agrofert.“

To, že firma ZZN AGRO Pelhřimov, s. r. o. změnila jméno a „formu vlastnictví“ na akciovku s akciemi na majitele, takže nebylo možné dohledat majitele, nebyl důvod, proč získala 50milionovou dotaci, ale naopak, protože nebylo možné majitele dohledat, a tudíř nebylo možné zjistit, zda farma Čapí hnízdo splňuje definici malého či středního podniku, neměla farma dotaci dostat.

Nepochopení policie

Ještě horší je, že nekompetentní až legrační tvrzení jsou zřejmě i součástí policejních dokumentů. V článku Babišovi blízcí si akcie Čapího hnízda účelově přeprodávali, píše policie na serveru iDNES.cz se například tvrdí: „Z dvaceti akcií společnosti jich deset koupila tehdejší Babišova partnerka Monika, po pěti získaly jeho děti Adriana a Andrej, uvedl iRozhlas.cz a Radiožurnál s odkazem na obsah policejní žádosti.

Tím však podle policejní rekonstrukce převody akcií neskončily. Babišův švagr Martin Herodes v únoru 2008 uzavřel tři smlouvy, které považují kriminalisté za fiktivní. Měl tak získat všech deset akcií Moniky Babišové a po jedné akcii od Babišových dětí, čímž ve společnosti Farma Čapí hnízdo získal většinu.

Policie zřejmě nechápe, že u akcií na držitele je nesmyslné držitele obviňovat, že se převody akcií snaží „znepřehlednit vlastnickou strukturu“ a „zastírat identitu skutečného vlastníka“, protože tento typ akcií slouží k tomu, aby jejich držitel byl anonymní

,Tento účelový převod Herodes provedl zcela vědomě, aby znepřehlednil vlastnickou strukturu společnosti Farma Čapí hnízdo. Jediným účelem těchto fiktivních převodů akcií bylo další zastření identity skutečného vlastníka a osoby s vlivem na tuto společnost, tedy Andreje Babiše,‘ cituje iRozhlas.cz z žádosti.“

Policie zřejmě nechápe, že u akcií na držitele je nesmyslné držitele obviňovat, že se převody akcií snaží „znepřehlednit vlastnickou strukturu“ a „zastírat identitu skutečného vlastníka“, protože tento typ akcií slouží k tomu, aby jejich držitel byl anonymní. A pokud si myslí, jak je uvedeno v článku, že

„krom toho bylo smyslem transakce podle policie také to, aby Babišovi blízcí neměli podíl na základním kapitálu vyšší než 25 procent. Díky převodům akcií nebyla Farma Čapí hnízdo úřady vnímána jako podnik spřízněný s Agrofertem. Rázem se tak farma mohla ucházet o dotaci pro malé firmy, o kterou také skutečně v roce 2008 požádala. Manévry s vlastníky Čapího hnízda měl údajně řídit sám Babiš...“, prokazuje zarážející neznalost, jak je malý podnik definován a co oněch 25 procent znamená, a jen nahrává Babišovi.

Podnikání Babišových dětí

V emotivním rozhovoru pro server Aktualne.cz Andrej Babiš na svou obranu mimo jiné prohlásil: „Ale Agrofert toto nechtěl dělat, to nebylo jeho podnikání, my jsme nechtěli dotaci. To byl projekt mojí rodiny, proč by moje rodina, moje děti nemohly zkusit podnikat? Proč?“

Bendlův výbor mohl dotaci udělit s poukazem, že Babišovy děti mohou podnikat

Pokud to byl jeho opravdový záměr při transformaci ZZN AGRO Pelhřimov, s. r. o. na Čapí hnízdo, a. s., pak měl ZZN AGRO Pelhřimov, a. s., který při vydání akcií stále plně ovládal Agrofert prostřednictvím stoprocentní dcery ZZN Pelhřimov. a.s., vydat akcie na jméno, a nikoliv na držitele. Tím by si ušetřil vysvětlování, že akcie nepatřily přímo jemu, a pokud jeho děti chtěly skutečně podnikat, nemohly zůstat v anonymitě.

Především by však nevznikly žádné pochybnosti, zda Čapí hnízdo splňuje podmínky malého či středního podniku. A Bendlův výbor mohl dotaci udělit s poukazem, že Babišovy děti mohou podnikat.