Kauza britského důchodce aneb Utajený smír za více než miliardu

Případ Jonathana Wiesnera ze Suffolku, jehož kořeny sahají před listopad 1989, přináší otázky: Proč věděl to, co 20 let žádný český ministr financí ani netušil? Nebyl jen bílým koněm nějaké české, slovenské, či dokonce československé finanční skupiny? Obdržel celou částku? Byl do kauzy zapleten nějaký politik?

Kauza britského důchodce Jonathana Wiesnera. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Kauza britského důchodce Jonathana Wiesnera. | foto: Ilustrace Richard CortésČeská pozice
Kauza britského důchodce Jonathana Wiesnera.

Ministerstvo financí začalo na internetu jako první zveřejňovat všechny smlouvy a faktury. Výborná zpráva, řekl jsem si, a hned jsem se dal do hledání informace ze zapeklité kauzy Wiesner, která drtivé většině lidí nic neříká, ale mne jako novináře dostala do deprese, jakou jsem za uplynulých 25 let zažil málokdy.

Nikoli kvůli nebývalé složitosti případu, jehož kořeny sahají až před listopad 1989, ale proto, že všichni jeho aktéři, ať to byli zástupci státu, či protistrany, hráli proti novináři, který se snažil zjistit pravdu. Na stránkách ministerstva jsem samozřejmě nenašel nic, veškeré důležité informace o kauze byly už v roce 2013 utajeny.

Stoprocentní státní garance

Je tomu už více než rok, co ministerstvo financí, tehdy řízené Janem Fischerem, odeslalo 1,38 miliardy korun do advokátní úschovy. Částka byla následně použita k narovnání sporu mezi státem a dvěma zahraničními společnostmi kvůli dříve poskytnutým státním garancím na předprivatizační úvěry státních podniků, které byly v devadesátých letech privatizovány.

Spor se týkal několika stovek více než 20 let starých úvěrů z portfolia již zaniklé České konsolidační agentury, které původně byly kryté stoprocentní státní garancí

Kyperská Nesyros Limited a britská Alde Securities, za nimiž oficiálně stál více než 70letý britský důchodce Jonathan Wiesner s adresou ve skromném bytečku na předměstí Suffolku, požadovaly u soudu zaplacení až třinácti miliard korun plus úroky. Později se ale s ministerstvem financí dohodly na smíru za částku 1,38 miliardy.

Dohodu připravoval již Miroslav Kalousek. Po pádu Petra Nečase návrh na smír schválila vláda Jiřího Rusnoka, ale už v utajeném režimu. Později ministr Fischer svým podpisem stvrdil odeslání peněz. Spor se týkal několika stovek více než 20 let starých úvěrů z portfolia již zaniklé České konsolidační agentury, které původně byly kryté stoprocentní státní garancí.

Zákon z roku 1991, který tyto garance měl vyřešit (tedy zrušit), byl později, kdy u moci byly Klausovy vlády, několikrát natolik diletantsky novelizován, že ani po 20 letech nebylo jasné, jaký právní výklad je pro státní garance správný, ani judikatury nebyly jednotné. Tuto nejistotu využili spekulanti, kteří soudní spory proti státu vyhrávali. Za chyby práce vládních politiků z devadesátých let museli daňoví poplatníci opět zaplatit.

Nezájem státu

Výše narovnání byla odvozena z analýzy zhruba 20 pohledávek. Celkem bylo proti státu uplatněno až 160 pohledávek, a kdyby nenastal smír, žalující strany by se prý obrátily na soud s dalším nárokem až ve výši zhruba 35 miliard korun. Žalující firmy informovaly resort financí, že nabyly dalších 2133 pohledávek, které mohly být také kryty státní garancí.

Proč český stát a jeho tajné služby nezajímalo, kdo za vším stál?

Proč je v této kauze vše důležité utajené? Zákon o utajovaných skutečnostech umožňuje, aby v tomto režimu byly vedeny informace o pohledávkách státu a jejich vypořádání. Nicméně zákon o poskytování informací zase říká, že utajované nemohou být dohody, které mají dopad do státního rozpočtu. Fischerovo ministerstvo na dotazy neodpovědělo.

Bude asi správné vrátit se k této kauze a znovu se ptát: Proč zrovna britský důchodce ze Suffolku věděl to, co 20 let žádný český ministr financí ani netušil? Nebyl Wiesner jen bílým koněm nějaké české, slovenské, nebo dokonce československé finanční skupiny? Obdržel Wiesner celou částku? Kudy tekly peníze? Proč český stát a jeho tajné služby nezajímalo, kdo za vším stál? Byl do kauzy zapleten nějaký politik? A nepracoval náhodou proti státu?