Katastr nemovitostí neselhává. Plní funkci, pro niž byl zřízen.

Předseda Českého úřadu zeměměřického a katastrálního Karel Večeře v rozhovoru vysvětluje, že nelze zkoumat pravost podkladů u milionů vkladů do katastru za rok.

Martin Shabu 27.5.2016
Karel Večeře, předseda Českého úřadu zeměměřického a katastrálního. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Karel Večeře, předseda Českého úřadu zeměměřického a katastrálního. | foto: Foto Dan MaternaMAFRA
Karel Večeře, předseda Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.

Předseda Českého úřadu zeměměřického a katastrálního Karel Večeře v rozhovoru mimo jiné říká: „Ve střední Evropě jsou však systémy pozemkových evidencí většinou postaveny na tom, že při transakcích musíte projít přes profesionála, často přes notáře. Budete-li kupovat nemovitost v Německu, Rakousku, ale i Francii, Nizozemsku a Švýcarsku, půjdete přes notáře. On zkoumá, zda si strany uvědomují právní důsledky svého jednání. Garantuje také to, že osoby mají oprávnění s nemovitostí nakládat.“

LIDOVÉ NOVINY: Chrání katastr nemovitostí práva vlastníků nemovitostí dostatečně?

Katastr funguje do velké míry pro nemovitostní a hypoteční trh. Otázka bezpečnosti je tudíž širší a musí pokrývat celou tuto problematiku.

VEČEŘE: Jedna věc je ochrana toho, kdo nemovitost vlastní a je zapsán v pozemkové evidenci. Druhá část se týká ochrany toho, kdo nemovitost kupuje anebo bere do zástavy. Nemůže být pozemková evidence, která chrání pouze jeden typ stran. Katastr funguje do velké míry pro nemovitostní a hypoteční trh. Otázka bezpečnosti je tudíž širší a musí pokrývat celou tuto problematiku.

LIDOVÉ NOVINY: Měnilo se to nějak v čase?

VEČEŘE: Desky zemské evidovaly nejprve soudní spory o nemovitý majetek. To docela dobře ukazuje, že se pozemková evidence vyvinula právě proto, aby sporům předcházela. Nyní diskutujeme, jaká je role katastru a co všechno má chránit. A zda selhává, když přezkoumává smlouvu předloženou na vklad, která splňuje všechny požadavky stanovené zákonem.

Jsem přesvědčen, že katastr neselhává, ale naopak naplňuje funkci, pro kterou byl zřízen. Něco jiného je, když se objeví někdo, komu se nelíbí, že byla vůbec smlouva uzavřena.

LIDOVÉ NOVINY: V čem je to jiné?

Nyní diskutujeme, jaká je role katastru a co všechno má chránit. A zda selhává, když přezkoumává smlouvu předloženou na vklad, která splňuje všechny požadavky stanovené zákonem.

VEČEŘE: Víte, to je soukromoprávní jednání. Katastr nemůže zkoumat, jestli převodce měl takto s nemovitostí nakládat.

LIDOVÉ NOVINY: Co když jde o falešnou smlouvu, kterou zaevidujete, ačkoli jde o podvod?

VEČEŘE: Katastrální úřad nemůže zkoumat, jestli původní vlastník uzavřel smlouvu svobodně, vážně a zda nejsou ve hře ještě jiné okolnosti. To už je věc, kterou musí někdo rozporovat. Katastrální úřad pracuje na základě dokumentu, který vyjadřuje vůli dvou stran a obsahuje všechny náležitosti, které mít má. A to včetně ověřeného podpisu.

LIDOVÉ NOVINY: Existují ale i případy, kdy podvodníci sepsali falešnou kupní smlouvu a padělali notářské razítko, a tím získali nemovitost, aniž by to vůbec původní vlastník tušil. Registrujete podobné případy?

VEČEŘE: O případech, v nichž by bylo prokázáno, že k takovému jednání došlo, a nezafungoval mechanismus k informování zapsaného vlastníka, uplatňovaný po prvním lednu 2014, nevím. Vím jen o několika případech, kdy se lze dohadovat, že nějaký takový pokus učiněn byl, neboť vlastník reagoval zpochybněním svého podpisu.

LIDOVÉ NOVINY: Jak se v praxi ověřuje, že je předložená smlouva ke vkladu do katastru pravá?

Katastrální úřad pracuje na základě dokumentu, který vyjadřuje vůli dvou stran a obsahuje všechny náležitosti, které mít má. A to včetně ověřeného podpisu.

VEČEŘE: Pracovníci katastrálního úřadu vědí, jak vypadají ověřovací doložky. Čas od času se stane, že se setkají s podivně vyhlížející doložkou. Daný úředník si v ten moment vyžádá informaci z ověřovacího místa, které je v doložce uvedeno. Ověřuje, zda tam mají záznam o ověření podpisu.

LIDOVÉ NOVINY: Ztížilo by podvodníkům práci vytvoření centrálního registru podpisů?

VEČEŘE: Jistěže to je nějaké myslitelné řešení. Ve střední Evropě jsou však systémy pozemkových evidencí většinou postaveny na tom, že při transakcích musíte projít přes profesionála, často přes notáře. Budete-li kupovat nemovitost v Německu, Rakousku, ale i Francii, Nizozemsku a Švýcarsku, půjdete přes notáře. On zkoumá, zda si strany uvědomují právní důsledky svého jednání. Garantuje také to, že osoby mají oprávnění s nemovitostí nakládat.

LIDOVÉ NOVINY: Je zjistitelné, když podvodníci zfalšují notářova razítka a přinesou je na katastr?

VEČEŘE: V zahraničí to funguje tak, že kupní smlouvy chodí k registraci přímo od notáře.

LIDOVÉ NOVINY: U nás je praxe jiná?

Každý může na katastrální úřad přinést návrh a my přezkoumáváme, zda jsou splněny podmínky pro vklad. Spektrum navrhovatelů je maximálně otevřené. V cizině to naopak bývá omezené na skupinu profesionálů.

VEČEŘE: My jsme z tohoto systému vybočili v roce 1951, kdy nabývání vkladem do pozemkové evidence bylo ukončeno. Následovaly různé změny, z nichž se vyvinul dnešní systém, který je otevřený, a může se tím pádem zdát zranitelný.

Každý může na katastrální úřad přinést návrh a my přezkoumáváme, zda jsou splněny podmínky pro vklad. Spektrum navrhovatelů je maximálně otevřené. V cizině to naopak bývá omezené na skupinu profesionálů. Kdybychom se tedy chtěli inspirovat v zahraničí, měl by se volit spíše takový systém, protože je ověřený.

LIDOVÉ NOVINY: Ověřuje katastrální úřad automaticky, jestli je podpis smlouvy skutečně pravý?

VEČEŘE: Když si v občanském zákoníku nalistujete pasáž, která se věnuje veřejným listinám, dozvíte se, že těm listinám se věří, pokud není prokázáno, že nejsou pravdivé. Nemůžeme u milionu vkladů do katastru nemovitostí za rok zpochybňovat tento základní princip.

LIDOVÉ NOVINY: A co když tyto listiny někdo padělá?

VEČEŘE: To se posouváme k otázce, je-li možná stoprocentní ochrana. V životě společnosti jde vždy o kompromis. Bezpečnostní opatření úřední postup při vkladu práv prodlužují a prodražují, to je třeba také brát v úvahu.

LIDOVÉ NOVINY: Zlepšila se situace po přijetí nového občanského zákoníku a po úpravě katastrálního zákona?

Nesdílím názor, že by byli vlastníci nemovitostí před prvním lednem 2014 nějak masivně podváděni

VEČEŘE: Nesdílím názor, že by byli vlastníci nemovitostí před prvním lednem 2014 nějak masivně podváděni. Když se před třemi roky rozběhla kampaň, že se u nás kradou nemovitosti jak na běžícím páse, požádal jsem náměstka ministra vnitra, zda by nám mohl poskytnout relevantní údaje. A ty dalekosáhlé podvody vyvracely. Za rok 2012 se v celém Česku vyskytly případy šetřené policií, v nichž hodnota nemovitost dosahovala částky zhruba půl miliardy korun.

LIDOVÉ NOVINY: Novější údaje nemáte?

VEČEŘE: Nemám.

LIDOVÉ NOVINY: Ani nepřemýšlíte, že byste si o takovou statistiku znovu zažádal?

VEČEŘE: Co o tom vím, pak ani v minulosti nebyla policie schopná přesná čísla poskytnout. Mluvíme totiž o trestném činu podvodu. Existuje však řada druhů podvodů a vy musíte jít do každého spisu, abyste zjistil, jak se týkal katastru.

LIDOVÉ NOVINY: Do jaké míry se tedy po přijetí nového občanského zákoníku a po úpravě katastrálního zákona situace s podvody okolo katastru změnila?

Po prvním lednu 2014 se projevilo minimum pokusů předložit katastrálnímu úřadu zfalšované podklady ke vkladu

VEČEŘE: Po prvním lednu 2014 se projevilo minimum pokusů předložit katastrálnímu úřadu zfalšované podklady ke vkladu. Pokud nějaké jednotky případů nastaly, zafungoval zdvojený oznamovací mechanismus, kterým kromě oznámení o zahájení řízení zasíláme ještě další zvláštní oznámení o vyznačení plomby. Dotyčný může přijít a svůj podpis zpochybnit. To je podle mě důvod, proč takové podvody téměř vymizely. Pokud se to vyřeší ve vkladovém řízení, nenastane situace, že by případ šetřila policie.

LIDOVÉ NOVINY: Čím je dán rostoucí zájem o komerční služby typu hlídací pes?

VEČEŘE: Je jasné, že tuto službu nechtějí využívat vlastníci kvůli svým nemovitostem. K tomu by jim stačila námi poskytovaná oznamovací služba. Silně je tam cítit, že chtějí sledovat nemovitost někoho jiného, například v rodině, nemovitost obchodního partnera.

Musím na tomto místě zmínit, že spory a pokusy falšovat listiny se v minulosti nejčastěji zjistily právě uvnitř rodiny. Tetička slibovala, že mu ten domek dá. Už byla v domově důchodců, pořád to nechtěla podepsat, tak to dotyčný udělal za ni. Tyto případy jsou častější než to, co bychom mohli nazvat nebezpečnou obecnou kriminalitou.

Hlídejte si své nemovitosti

  • Lidové noviny popsaly, jak snadné je připravit někoho o nemovitost. Zejména skupina seniorů by se měla mít na pozoru. Podvodníci zneužijí důvěřivosti, aby na ně starší lidé přepsali dům či pozemek...
  • Po přijetí nového občanského zákoníku platí, že kdo je ve veřejném katastru psán, je jako vlastník brán. Zločinci se přitom neomezují jen na zranitelné skupiny. Se zfalšovanými dokumenty dokážou změnit vlastníka, aniž by se to skutečný majitel nemovitosti dozvěděl. Katastr ho sice o návrhu změn v 20denní lhůtě musí vyrozumět, jenže i to lze obejít. S falešnou plnou mocí podvodníci na poště zařídí přesměrování doručovací adresy, takže se o změnách majitel nedozví. Pokud na podvod nepřijde do tří let, o vlastnická práva přijde.
  • Na podobné situace pamatuje služba online hlídání změn v katastru nemovitostí. Katastr365.cz po dvou letech od svého startu střeží přes 53 tisíc nemovitostí. Podobně tomu je i v případu serveru Hlídacípeskatastru.cz. Obdobný servis nabízí také katastrální úřad. Pokud by se vás snažili podvodníci okrást falešným vkladem do katastru, přijde vám kromě standardního dopisu i zpráva do mobilu, na e-mail či do datové schránky, aby bylo možné včas zareagovat.