A pak, že byla okupace v roce 68 špatná

představte si kolik katastrof by ten prznitel ještě do historických center našich měst vnutil.

pan Prager

Vážený pane, architekta Pragera (dále jen P.) považuji skutečně spíše za prznitele - ne snad architektury (na tu nejsem odborník), ale lidského zdraví. Zkušenosti mám dvě.V šedesátých letech jsem byla nucena pracovat jako sekretářka v Ústavu makromolekulární chemie. Hlavní budovu situoval P. severojižně: na severní straně byly laboratoře, na jižní pracovny. Vědečtí pracovníci ve slunečných dnech prchali ze svých pracoven do laboratoří, ale my sekretářky a další havěť jsme tu možnost neměly. Teplota přesahující   40 C byla zničující. Okna se nedala otevřít (byla vyklápěcí, vyklápět se nedala). Tuto skutečnost skrýval P. tvrzením, že ÚMMCH je vybaven klimatizací. Nebyl.Po převratu jsem se octla jako poslankyně Federálního shromáždění v budově FS. Kvůli zajímavému zevnějšku (vykousnutí mezi dolní a horní částí) tam bylo zoufale málo místa na pracovní prostory, které předlistopadoví poslanci patrně nepotřebovali, ale my ano. Když jsme pak společně zasedali (ve Sněmovně lidu), dusila jsem se. Přičítala jsem to svému - tehdy už vyššímu - věku, ale pak jsem zjistila, že příčina je jiná: do Sněmovny se nasával vzduch z dálnice. Jako osoba zjevně starší bych si Vám tedy dovolila poradit, abyste si Vámi hodnocené stavby prošel především zevnitř a zkusil si představit, že tam pracujete.Michaela Freiová

Článek je především reakce na knihu

Je mi opravdu líto, že Pragerovy budovy, kterýma jste shodou okolností prošla měly takovéto nedostatky. V některých z jeho staveb jsem byl, v některých ne, evidentně, některé nedostatky vyjdou na povrch až po delší době (v letních měsících a pod.) .  Vžádném případě nejsem kvalifikován, ani  povolán odborně hodnotit dílo K. P. Tento článek má především upozornit na publikaci, která se zabývá jeho dílem, kontextem jeho života a práce v době, ve které žil, a jeho příběhem jako tvůrce a člověka.  Když si přečtete knihu „Lidé si na nové věci teprve musí zvyknout“, zjistíte, že obsahuje mnoho kritických statí s výhradami jak proti KP osobně, tak proti jeho dílu. Nejsem vůbec přesvědčen o dokonalosti jeho staveb. Nicméně, jako Pražák se domnívám, že jeho budovy k Praze patří a jsou součástí její tváře i historie. A domnívám se, že je užitečné a objevné se jimi zabývat. Děkuji Vám za podnětný příspěvek.R.C.