Kapitál ze zemí mimo EU bude muset odhalit majitele i původ peněz

Pracovní tým složený ze zástupců ministerstev a zpravodajských služeb připravuje speciální mechanismus, jímž se budou kontrolovat zahraniční investice, jež by mohly ohrožovat české bezpečí nebo svrchovanost. Jde o drastickou změnu – dosud Česká republika neměla žádný nástroj, jímž by mohla zahraniční kapitál střežit, natož zakázat.

Máme se smířit se současnou podobou investic ze Západu? | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Máme se smířit se současnou podobou investic ze Západu? | foto: Richard Cortés, Česká pozice
Máme se smířit se současnou podobou investic ze Západu?

Před pár lety vyhlásil prezident Miloš Zeman s vládou Bohuslava Sobotky (ČSSD) v zádech, že se z Česka stane brána, kterou do Evropy vstoupí čínský kapitál. Na konci loňského roku vydal kyberbezpečnostní úřad varování, aby si stát do svých strategických sítí nepouštěl čínský Huawei. Ukázalo se, že otevřená brána nemůže být úplně nehlídaná.

Brzy to bude jinak – pracovní tým složený ze zástupců ministerstev a zpravodajských služeb dává do kupy speciální mechanismus. Budou se jím kontrolovat zahraniční investice, jež by mohly ohrožovat české bezpečí nebo svrchovanost. Zahraniční firmou se míní ta, jejíž sídlo či majitelé dlí mimo Evropskou unii. Jde o drastickou změnu – dosud Česká republika neměla žádný nástroj, kterým by mohla zahraniční kapitál střežit, natož zakázat.

Kritická infrastruktura

„Kombinace průmyslové vyspělosti a ekonomického významu tohoto odvětví s vysokou mírou zapojení do globálních dodavatelských řetězců a provázanost s vyspělými trhy činí Česko poměrně zranitelným,“ sdělil LN David Hluštík z ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Jinými slovy, kvůli otevřenosti tuzemské ekonomiky by země mohla lehko ohrozit nejen sebe, ale i sloužit coby trojský kůň do EU.

Povinnosti vyzradit na sebe vše národní autoritě nebude podléhat každá investice z prostoru mimo unijní společenství. Bezpečnostní lustrace je vytyčená po oborech. V přísnějším režimu jsou především záměry do kritické infrastruktury.

„Někteří zahraniční investoři přicházející do České republiky mohou být vedeni jinými motivy, než je generování zisku. Může docházet k projektování politické moci cizí země s využitím aktiv ve strategicky důležitých odvětvích,“ uvádí vládní materiál, kterým LN disponují. Právě při MPO by měl vzniknout speciální oddíl kontrolorů; druhá varianta je, že to bude nadresortní úřad. Ať bude kdekoli, všichni aktéři se shodují, že být musí, a brzy. Proto už se urychleně pracuje na paragrafech, které prověrky bezpečnostních aspektů cizího kapitálu uzákoní.

Lustrovaný investor se bude muset před týmem zvláštního určení zcela odhalit: své majitele až do toho posledního schovaného v daňovém ráji, původ svých příjmů do poslední mince. Povinnosti vyzradit na sebe vše národní autoritě nebude podléhat každá investice z prostoru mimo unijní společenství. Bezpečnostní lustrace je vytyčená po oborech. V přísnějším režimu jsou především záměry do kritické infrastruktury; zjednodušeně uzly, jež si musí každá země hlídat, aby ji někdo nevypl, například energetika nebo klíčové sítě. Takový zájemce o byznys bude muset před „komisi“ pokaždé.

Zkušenost jiných států

Do této kategorie by mohla spadat i média, konkrétně tisk, rozhlas a televize s celorepublikovým dosahem. Nyní běží expertní dohady, zda si média zaslouží tu nejostřejší předběžnou opatrnost, nebo stačí měkčí postup. V mírnějším režimu, kde je například nevojenské letectví nebo dodávky důležitých surovin, bude na investorovi, chce-li o schválení byznysu raději preventivně požádat. Pokud to totiž neudělá, kdykoli v příštích pěti letech u něho bude moci zazvonit kontrola a chtít doklady zpětně. Zpětně půjde i investici zakázat, byť se už uskutečnila.

Česko při budování svého ochranného valu vychází ze zkušeností států, které si už rizika prověřují. Jako referenční model slouží ten německý, dílčím způsobem pochází inspirace z finské, rakouské a americké praxe.

Jelikož jde o výrazný zásah do podnikatelské předvídatelnosti a ztráty ze zakázané investice mohou být obrovské – finančně i reputačně –, za každý zamítavý či podmínečný verdikt kontrolorů převezme odpovědnost vláda tím, že jej schválí. Bude-li se zahraniční byznysmen cítit poškozený, může se bránit tradičně – arbitráží. Statistika ze zemí, kde už s kontrolami pracují, ukazuje, že úplné zákazy investic jsou v jednotkách případů ročně. Česko při budování svého ochranného valu vychází ze zkušeností států, které si už rizika prověřují.

Jako referenční model slouží ten německý, dílčím způsobem pochází inspirace z finské, rakouské a americké praxe. Na německém půdorysu je třeba založené rozdělení míry přísnosti podle toho, o jak rizikový obor jde. Německá zkušenost také ukázala, že zahraniční firmy zpravidla žádají o preventivní schválení, i když vysloveně nemusejí, protože klid v nadcházející pětiletce jim stojí za to. Poohlédnutí se, jak to dělají u sousedů, je namístě i proto, že se počítá s tím, že unijní země spolu budou blahé i neblahé poznatky sdílet.

Permanentní pohotovost a práce

Finální podoba kontrolního oddílu se teprve rodí, nicméně výchozí početní parametr je alespoň pět lidí. Podle pracovních odhadů bude zvláštní tým monitorovat asi 300 transakcí ročně, a to při maximálním náporu. „Ze zkušeností členských států Evropské unie lze usuzovat, že počet transakcí, které projdou plnohodnotným prověřením, nepřesáhne deset případů ročně,“ píše se ve vládním materiálu.

I když plnohodnotných kontrol se uskuteční asi deset ročně, tým specialistů bude v permanentní pohotovosti a práci. Musí mít přehled o trendech zahraničních investic, aby věděl, kde se případně kumulují rizika, musí rozumět problematice kritických technologií a tomu, kde je v nich zranitelné místo pro státní bezpečnost.

Nejrobustnější systém mají USA, kde se na jeho běhu podílejí až stovky zaměstnanců. Evropa je umírněnější, ale poznatky nabyté cestou vykrystalizovaly v Rakousku i Německu v závěr, že příslušné oddíly se budou personálně přikrmovat. Němci začínali na deseti lidech, Rakušané na dvou, ale ti nemohou zpětné prověrky byznysu, a už chystají reformu systému.

I když plnohodnotných kontrol se uskuteční asi deset ročně, tým specialistů bude v permanentní pohotovosti a práci. Musí mít přehled o trendech zahraničních investic, aby věděl, kde se případně kumulují rizika, musí rozumět problematice kritických technologií a tomu, kde je v nich zranitelné místo pro státní bezpečnost. Oddíl bude i komunikovat se svými protějšky v jiných členských zemích.

„Požadovaný počet pracovníků teprve určíme podle předpokládaného objemu práce. Naším cílem není nadměrně zatěžovat státní rozpočet zbytečně předimenzovaným orgánem, ale nechceme ani očekávanou zátěž podcenit,“ říká Hluštík z MPO. Zatím je jasné, že členové týmu budou vedle profesních znalostí a zdatností potřebovat také bezpečnostní prověrku, protože každý členský stát EU, který si kontrolní aparát pořídí, musí zaručit, že citlivá data podnikatelů budou chráněná před vyzrazením.

Počet příspěvků: 1, poslední 31.3.2019 08:59 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.