Kanál D-O-L znovu na stole. Jak dopadne tentokrát?

Už třetí vláda se zabývá snem prezidenta Zemana o propojení Dunaje, Labe a Odry. Studie, která by měla být dokončena na jaře, přijde na 22 milionů. Na základě jejích výsledků se rozhodne o dalším postupu.

O výstavbě kanálu Dunaj-Odra-Labe se uvažuje už sto let. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy O výstavbě kanálu Dunaj-Odra-Labe se uvažuje už sto let. | foto: Wikipedia
O výstavbě kanálu Dunaj-Odra-Labe se uvažuje už sto let. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Všechny vlády, které vznikly za dobu úřadování Miloše Zemana na Pražském hradě, měly jedno společné. Prezidentovi šly na ruku v jeho touze vybudovat gigantické vodní dílo, které by propojilo Labe s Odrou a Dunajem. Kanál známý pod zkratkou D-O-L měl mezi prioritami „úřednický“ kabinet Zemanova přítele Jiřího Rusnoka, následující vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) se zavázala vytvořit k němu příslušné podklady. A pozadu nezůstává ani kabinet Andreje Babiše. Lídr ANO má v Zemanovi silného spojence. A prosadil do programového prohlášení bod týkající se kanálu: „Po dokončení rozpracované studie proveditelnosti projektu vodního koridoru Dunaj–Odra–Labe rozhodne vláda o dalším postupu,“ uvádí dokument kabinetu, který bude 10. ledna žádat sněmovnu o vyslovení důvěry.

Ministr Ťok čeká na studii

Jak je vidět, formulace v prohlášení je opatrná. Zeman nemá záruku, že vláda dá přípravám obřího projektu zelenou. Babiš si ponechává otevřená zadní vrátka vedoucí pryč od závazku příští desítky let stavět monstrózní dílo za stamiliardy korun.

Studie proveditelnosti bude hotová v prvním čtvrtletí příštího roku. Nejprve se hovořilo už o lednu, její dokončení se ale zřejmě o něco odsune. „Jednáme se zpracovatelem o novém termínu. (Studie) bude na jaře,“ potvrdil LN mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Neřold.

Vedení resortu vybralo zhotovitele v roce 2016. Na přípravě dokumentu, který může projekt posunout do další fáze, nebo naopak pohřbít, se podílejí společnosti Vodní cesty, Sweco Hydroprojekt a Aquatis.

Vedení resortu vybralo zhotovitele v roce 2016. Na přípravě dokumentu, který může projekt posunout do další fáze, nebo naopak pohřbít, se podílejí společnosti Vodní cesty, Sweco Hydroprojekt a Aquatis. Cena analýzy? Celkem 22 milionů.

U jejího zadání byl loni ministr dopravy Dan Ťok (ANO). Odborníci při posuzování vezmou v úvahu náklady a přínosy plánované stavby, zároveň posoudí jednotlivé dílčí varianty trasy kanálu a vypracují k nim mapové podklady. „Studie ukáže, jaké by stavba z odborného hlediska měla přínosy a náklady. Pokud to pro některou z variant vyjde, mohou se dělat další kroky,“ uvedl před rokem Ťok.

Někdejší manažer Skansky ve funkci ministra dopravy pokračuje. Bude tedy rovněž u dokončení dokumentu a u rozhodování, co s celým projektem dál.

Zeman lobbista

Prezident Zeman pro gigantický kanál, který má propojit vodní cesty v pěti zemích, horuje od počátku svého mandátu. Bil se za něj i během své nedávné návštěvy Jihomoravského kraje. Na zaplněných náměstích připomínal historické osobnosti, které průplav prosazovaly, a neváhal se k nim přiřadit.

„Je to nádherná sestava: Karel IV., Franz Josef I., Jan Antonín Baťa a Miloš Zeman. Nechtěli byste být taky v takové společnosti?“ ptal se občanů z pódia.

Spojenci od sousedů

Zeman pro myšlenku získal i některé politiky okolních států. Například slovenského premiéra Roberta Fica, s nímž se například o kanálu D-O-L bavil během společné návštěvy Moskvy.

„Vytvořila by se neuvěřitelně zajímavá dopravní infrastruktura, poměrně laciná, poměrně rychlá, která by dokázala spojit různé části Evropy,“ chválil plán na vybudování kanálu předseda slovenské vlády.

Stavbě byl nakloněn rovněž bývalý polský prezident Bronislaw Komorowski. Jeho země si vybudování říčního spojení dokonce vepsala do své dopravní strategie.

Stavbě byl nakloněn rovněž bývalý polský prezident Bronislaw Komorowski. Jeho země si vybudování říčního spojení dokonce vepsala do své dopravní strategie. Komorowski se během svého působení v roli hlavy polského státu netajil úmyslem proměnit Štětín v podobně významný přístav, jako je německé hanzovní město Hamburk. České republice by přitom Polsko umožnilo svůj přístav ve Štětíně používat jako bránu k moři.

Komorowského sice v pozici nejvyššího představitele země vystřídal Adrzej Duda, nicméně Česko a Polsko mají i nadále společnou pracovní skupinu zabývající se projektem. K ní se navíc na počátku minulého roku oficiálně připojilo také Slovensko. Stavba vodního díla musí ale mít také podporu Rakouska a Maďarska, ta však zatím deklarována není.

Akademici jsou proti

Kanál Dunaj–Odra–Labe má dlouhodobě řadu kritiků. Vadí jim náklady odhadované na 400 miliard i podle nich nepříznivé ekologické dopady projektu. Proti průplavu se proto staví přírodovědci i ochránci životního prostředí. Vědci sepsali společné prohlášení, pod které se podepsali akademici z přírodovědeckých a ekologických fakult Masarykovy, Palackého, Karlovy a Jihočeské univerzity.

Kanál Dunaj–Odra–Labe: od Karla IV. k Miloši Zemanovi

  • Myšlenkou na propojení Dunaje s povodím Severního moře se zabýval už český král Karel IV. Roku 1375 uvažoval o spojení Dunaje a Vltavy kvůli dopravě zboží z Benátek přes Čechy do Brugg.

  • Nápad se pak vždy po nějaké době vynořoval. Projekt výstavby průplavu Dunaj–Odra schválily v roce 1873 obě komory vídeňského parlamentu. Stavbu ale ve stejném roce odsunula hospodářská recese.

  • Dne 16. března 1900 vznesla Obchodní a živnostenská komora v Praze požadavek, aby byl vybudován průplav Dunaj–Odra–Labe (D-O-L). V říšské radě tuto myšlenku z českých poslanců jednoznačně podporovali mladočeši.

  • Mezi zastánce urychlené výstavby vodní cesty Dunaj–Odra se řadil podnikatel Tomáš Baťa. Po jeho smrti se role propagátora zhostil jeho nevlastní bratr Jan Antonín. Firma Baťa zaplatila polovinu nákladů na stavbu Baťova kanálu v trase Otrokovice–Rohatec. Návrhy počítaly i s prodloužením této izolované vodní cesty k Dunaji a do Zlína. Na Moravě byly také v trase D-O-L vybudovány jezy v Kroměříži, Spytihněvi, Nedakonicích a Hodoníně.

  • Plány na zbudování kanálu se objevují od samého počátku 90. let minulého století. V roce 1996 se jimi zabývala vláda Václava Klause.

  • Velkého zastánce má projekt v prezidentovi Miloši Zemanovi. Hlava státu za něj lobbuje, kde se dá. Pro svůj sen už získal slovenského premiéra Roberta Fica i bývalého polského prezidenta Bronisława Komorowského.

  • Na konci ledna 2017 se Slovensko oficiálně připojilo k Česku a Polsku v pracovní skupině zabývající se projektem na propojení Dunaje, Odry a Labe. Země navíc podepsaly memorandum, které počítá s financováním vodní cesty z evropských peněz.