Kampaň proti džihádistům může Jordánsko destabilizovat

Jordánsko je v dnešních blízkovýchodních kulisách ve velmi nesnadné pozici. Džihádisté totiž tuto zemi nemusejí ohrožovat jen zpoza hranic, ale i zevnitř.

Jordánský ministr zahraničí Džúdí označil nálety jordánských letadel proti... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jordánský ministr zahraničí Džúdí označil nálety jordánských letadel proti... | foto: Reuters
Jordánský ministr zahraničí Džúdí označil nálety jordánských letadel proti...

Jordánsko sklízí na Západě ovace za svůj příspěvek k boji proti teroru. Poté, co ozbrojenci z Islámského státu (IS) spektakulárně upálili jeho pilota Muaze Kasásbu, vyhlásil Ammán tvrdou odvetu a chlubí se desítkami náletů – údajně byly úspěšné a o případných civilních obětech jordánská vládní komuniké nic neuvádějí.

Za této situace přiletěl v pondělí 9. února do Ammánu český prezident Miloš Zeman a příští den jordánskému králi Abdalláhovi II. předal Řád bílého lva. „Jordánsko je jeden ze stabilních států na Blízkém východě, takže budu pokládat za svoji povinnost vyjádřit mu podporu v tomto boji,“ prohlásil Zeman ke své cestě do Jordánska a následně také Spojených arabských emirátů.

Americká válka

Jordánsko bylo součástí Američany vedené koalice útočící na IS už od podzimu, stejně jako další arabské státy se ale na náletech dosud podílelo jen symbolicky. Opatrný postup korespondoval i s náladami společnosti. Velká část Jordánců totiž podíl na tažení proti IS odmítá s tím, že jde o cizí, americkou válku, která zemi zbytečně ohrožuje. Na základě těchto protichůdných trendů analytici hodnotí i současné aktivity jordánského letectva.

Velká část Jordánců podíl na tažení proti Islámského státu odmítá s tím, že jde o cizí, americkou válku, která zemi zbytečně ohrožuje

„Kampaň proti IS může Jordánsko v mnoha ohledech posílit a pomoci mu,“ řekl ČESKÉ POZICI český diplomat zevrubně obeznámený se situací v monarchii. „USA už Ammánu slíbily ještě větší finanční pomoc než dosud, dá se očekávat i posílení zbrojních dodávek a Jordánsko také možná bude smět vyzbrojit spřátelené sunnitské kmeny na irácké straně hranice,“ upřesnil pozitivní prvky.

Zároveň ale rozsáhlé vojenské akce mají rizika. „Pokud Jordánci své aktivity přeženou, může se to záhy obrátit i proti nim, například vyslání pozemních jednotek by nepochybně vedlo ke ztrátám na životech a negativním reakcím místních obyvatel. Stejně tak teroristé mohou zkusit odpovědět přímo na území Jordánska, kupříkladu akcemi podobnými bombovým útokům na hotely v roce 2005,“ uvedl zdroj ČESKÉ POZICI.

Základna džihádistického hnutí

Právě skutečnost, že džihádisté nemusejí Jordánsko ohrožovat jen zpoza hranic, ale i zevnitř, představuje velké nebezpečí, a podle některých pozorovatelů ho samotný jordánský režim ještě umocnil. Na upálení svého pilota Islámským státem Ammán okamžitě zareagoval popravením teroristů Sádžidy Ríšávíové a Zijáda Karbúlího.

Jordánsko není pouze součástí protiteroristické aliance, jak znějí deklarace politiků, ale i základnou džihádistického hnutí

V obou případech šlo o Iráčany spojené s al-Káidou, tedy džihádistickou skupinou, která má s IS velmi napjaté vztahy a v Sýrii proti němu i bojuje. „Jordánsko těmi dvěma popravami bezděčně posílilo vazby mezi IS a al-Káidou,“ napsala Líná Chatíbová, ředitelka Blízkovýchodního Carnegie centra v Bejrútu. Jordánsko navíc není pouze součástí protiteroristické aliance, jak znějí deklarace politiků, ale i základnou džihádistického hnutí.

Už v dubnu 2013 vyšel v renomovaném panarabském deníku al-Haját obsáhlý článek o širokém zapojení Jordánců do bojů v Sýrii. Jako hlavní organizace, k níž se přidávají, byla uvedena Fronta an-Nusra, tedy syrská odnož al-Káidy. „Jordánci jsou po Syřanech nejpočetnější skupinou fronty, až za nimi jsou bojovníci z Perského zálivu, Iráčané a Maročané,“ uvedl Muníf Samára, prominentní jordánský salafista z města Zarqa. A dodal: „Mudžáhidé v Sýrii potřebují dobré bojovníky, a to Jordánci splňují.“

Napojení na syrskou al-Káidu

Podle výroční zprávy Mnichovské bezpečnostní konference, kterou předminulý týden hostila bavorská metropole, dnes bojuje v Sýrii a v Iráku více než 20 tisíc zahraničních džihádistů. Nejvíce jich vygenerovaly Saúdská Arábie a Tunisko (v obou případech odhadem 1,5 až tři tisíce), následované Marokem a právě Jordánskem (po 1,5 tisíci).

Vedení Fronty an-Nusra, syrské odnože al-Káidy, je v rukou Jordánců celou dobu od založení této organizace

„Vedení Fronty an-Nusra je v rukou Jordánců celou dobu od založení této organizace,“ napsal v lednu server al-Achbár, podle nějž první Jordánci přijížděli do Sýrie bojovat už v létě 2011, tedy v době, kdy tamní krize teprve začínala přerůstat z protivládních nepokojů do občanské války. Džihádisté přitom v Jordánsku i nakupují zbraně, léčí si zranění, a po nasazení v Sýrii se do země také vracejí.

Nejde jen o sympatizanty al-Káidy, už loni se v zemi začaly objevovat i vlajky IS. Deník aš-Šark al-awsat v této souvislosti upozornil, že IS zjevně nejde o dobývání oblastí, kde jsou sunnité v menšině, jako jsou alavitská území Sýrie nebo jižní, šíitská polovina Iráku. IS potřebuje sunnity, od nichž může čerpat legitimitu, finanční a především lidské zdroje. „Syrská krize je pro Jordánsko nebezpečnější než upálení Muaze Kasásby,“ uvedl komentátor panarabského listu. A dodal: „IS považuje Jordánsko za většího nepřítele než syrský režim.“

Zažehnání arabského jara

Samo Jordánsko se přitom přinejmenším od roku 2012 spolu s USA podílelo na výcviku „umírněných“ rebelů pro syrskou válku. Podle oficiální argumentace měl tento program vzít vítr z plachet radikálním džihádistům, v médiích se však objevily zprávy, že výcvikem v jordánské poušti prošli i někteří dnešní bojovníci IS.

Jordánsku se podařilo zažehnat vlastní arabské jaro. Sociální nepokoje stát utlumil rozsáhlým ekonomickým programem.

Jordánsku se v roce 2011 do velké míry podařilo zažehnat vlastní revoltu arabského jara. Sociálně zabarvené nepokoje vedení státu utlumilo rozsáhlým ekonomickým programem, který si však království nemůže dovolit. Ročně je tudíž v rámci udržení stability podporováno stovkami milionů dolarů od prozápadních režimů na Arabském poloostrově – jen v roce 2001 samotná Saúdská Arábie poslala do Ammánu 1,4 miliardy dolarů.

Američané v rámci zmíněného zvýšení pomoci oznámeného po upálení pilota Kasásby mají ročně posílat rovnou miliardu, původně to bylo 660 milionů dolarů. „Současné Jordánsko je bezesporu silnější a stabilnější, než bylo na počátku takzvaného arabského jara,“ uvedl pro ČESKOU POZICI zmíněný český představitel. A dodal: „Zároveň ale můžeme říci, že s ohledem na problémy okolních států je jednookým mezi slepými.“

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.