Kam spěje čínská ekonomika?

Zjistit, jak se Číně doopravdy daří, je skoro nadlidský úkol. Horší je, že žádný koherentní čínský plán, jak řídit tamější pokles, asi neexistuje. Co o čínském vývoji soudí ekonomové, pedagogové a analytici?

Jan Macháček 23.10.2015
Čínská ekonomika. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Čínská ekonomika. | foto: Ilustrace Richard CortésČeská pozice
Čínská ekonomika. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

DEBATA JANA MACHÁČKA

Jan Macháček.

Komentátor Lidových novin Jan Macháček se každý týden ptá českých ekonomů, pedagogů a analytiků, co soudí o aktuálních a žhavých tématech ze světa ekonomiky a financí.

objednat zasílání e-mailem

Aktuální otázka vychází z mého pondělního Monitoru. V něm jsem upozornil na článek na serveru Reuters, v němž John Foley při pohledu na čínskou ekonomiku konstatuje, že Čína sice vynalezla kompas, leč směr, jímž se vydává její ekonomika, je velmi těžké přečíst.

Čínská ekonomika rostla ve třetím čtvrtletí o 6,9 procenta, což je nejnižší růst za šest let. To by samo o sobě tolik nevadilo; potíž je v tom, že by investoři, obchodníci a manažeři rádi věděli, jak bude Čína svoje zpomalení řídit.

Potíž je v tom, že čínští technokraté poněkud ztratili na důvěryhodnosti. Pád burzy se zvrátit nepodařilo.

Nedávný kolaps čínského akciového indexu otřásl burzami i jinde ve světě, ačkoli zahraniční expozice vůči čínské burze je velmi slabá. Překvapivá devalvace čínské měny vůči dolaru o dvě procenta by také neměla vyvolat velké reakce. Potíž je v tom, že čínští technokraté poněkud ztratili na důvěryhodnosti. Pád burzy se zvrátit nepodařilo.

Cíl proměnit čínskou exportem a výrobou taženou ekonomiku na hospodářství více závislé na službách je možná nadlidský. Znamenalo by to přesměrování stovek milionů lidí a bilionů dolarů kapitálu. Údaje o tom, že adekvátně roste sektor služeb, ale nejsou moc věrohodné.

Čína oznamuje plány jako zóny volného obchodu a redistribuci bohatství od státu k zákazníkům. Skutečné funkce trhu ale často neexistují.

Čínská vláda chce dát větší prostor silám nabídky a poptávky. Jenže jak je to ve skutečnosti? Čína oznamuje plány jako zóny volného obchodu a redistribuci bohatství od státu k zákazníkům. Skutečné funkce trhu ale často neexistují. Velké firmy nesmějí krachovat ani být převzaty.

Zjistit, jak se Číně doopravdy daří, je skoro nadlidský úkol, a pokud někdo z náhodně vytržených údajů něco zásadního usuzuje, svědčí to spíše o jeho předsudcích než o něčem relevantním. Horší je, že žádný koherentní čínský plán, jak řídit tamější pokles, asi neexistuje.

Co soudíte o vývoji čínské ekonomiky vy?



Jan Pravda, Sanning Capital, Pravda Capital

Jan Pravda, Sanning Capital, Pravda Capital

Kredit na sudu dynamitu

Problém zůstává stejný, Čína vydává nový kredit, aby rostla, a sedí na sudu dynamitu v podobě velkého špatného dluhu. Jiný růstový pohon než nový kredit v Číně dnes nefunguje, protože většina projektů má nízkou návratnost. Když se zastaví kredit, zastaví se růst ekonomiky. Jak smrtelné je nechat kredit růst nad 300 procent HDP (při tomto tempu to půjde 320 % – 340 % – 360 % atd. každým rokem) jenom proto, aby se nezastavil kolotoč vytvářející pracovní místa pro lidi toužící po západním stylu života, ukážou následující roky.

Naštěstí pro svět je čínská burza ve srovnání s ekonomikou malá, její tržní kapitalizace je asi 40 procent HDP (v Americe je to 115 procent), a tudíž není tak důležitá pro ekonomiku, ale o to je citlivější na otřesy své ekonomiky. Ano, řachla dost, ale podle mého odhadu neřachla tak, aby odrážela plný rozsah problému popsaného výše.

Jiný růstový pohon než nový kredit v Číně dnes nefunguje, protože většina projektů má nízkou návratnost. Když se zastaví kredit, zastaví se růst ekonomiky.

Počítejme: celkový dluh je asi 300 procent HDP, z toho ten špatný může být až 30 procent (vhledem k tomu, že dluh vystoupal tempem na této planetě dosud nevídaným a v době Asijské krize v roce 1997 byl ten špatný dluh v těchto relacích), což je 100 procent HDP v kostlivcích a zhruba 200 procent celkové kapitalizace burzy v kostlivcích. To ukazuje magnitudu problému silnější než Subprime (Velká recese – tehdy představovala špatná aktiva asi deset procent trhu) a naopak dobře srovnatelnou s Velkou depresí (tehdy byla špatná aktiva asi 50 procent trhu).

Ano, Čína muže snížit RRR (Required Reserve Ratio) z 18,5 na deset procent a snížit sazby z 4,85 na nula procent, a to asi povede k dalšímu oživení ekonomiky, ale ne na dlouho, pokud se nezastaví vytváření kostlivců v tomto gigantickém rozsahu a neposílí se místní spotřeba (velmi těžké v podmínkách zpomalování, kdy rostou příjmy jen těch nejchudších). Velkým rizikem zůstává, co se bude dělat s dluhem, jehož velká část jsou kostlivci.

Interní problém?

Jaký to má dopad na svět? Z příkladu výše je vidět, že toto je naštěstí z velké části interní problém Číny, ale to neznamená, že nedopadne třeba deseti procenty na firmy, které exportují do Číny – automobilky, strojírny, luxusní značky... tato spotřeba utrpí, až se kolotoč zpomalí nebo zastaví. Například obrat firem z S&P 500 z Číny je asi sedm procent, a ten klesne maximálně na polovinu – takže odezva pár procent.

Kostlivce je třeba vymést, protože blokují šíření kapitálu ve finančním systému, banky na nich sedí jako by nic a nemůžou již poskytnout v nich vázaný kapitál normálním firmám

Pro západní svět je ještě jedna hrozba – export deflace (to je fenomén, kterého se centrální bankéři dnes velmi bojí) tím, že Čína bude vše exportovat za devalvovaný jüan nebo za dumpingové ceny, nebo kombinace obojího (ale i to má svá pozitiva – ještě levnější oblečení). Tomu by asi západ musel čelit další vlnou devalvace dolaru a eura, ale taková měnová válka není nic nového. Shrnuto: celkový dopad na Západ by neměl překročit jednotky procent. Horší je to pro „Emerging Markets“, vývozce komodit do Číny – jejich trhy budou Čínu kopírovat nahoru i dolů.

Kostlivce je třeba vymést, protože blokují šíření kapitálu ve finančním systému, banky na nich sedí jako by nic a nemůžou již poskytnout v nich vázaný kapitál normálním firmám. Naopak bankám není snadné zvednout kapitál, dokud tam jsou toxická aktiva neznámé toxicity. Pokud jde o záložní zdroje tak ty jsou například čtyři triliony dolarů měnových rezerv, což je vůči dluhu 30 trilionů dolarů velmi málo (pokud chceme rezervy použít na něco, na co nejsou – sanování dluhu).

Klíčový problém předluženosti a existenční závislosti na růstu však zůstává. Proto je jen otázka času, kdy se to vrátí v horší podobě.

Pro ilustraci, jenom intervence za poslední měsíc spolkla 0,4 trilionu dolarů, tedy celých deset procent těchto rezerv. Jinými rezervami by mohl být státní majetek, ten má ale problém: je prošpikovaný těmi kostlivci viditelnými (průmyslová nadkapacita a prázdná města) i neviditelnými (zombee banky).

Monetární akce to na čas zastavila, vyjádření Goldman Sachs, že nyní je již dobré nakupovat čínské akcie, také pomohlo. Klíčový problém předluženosti a existenční závislosti na růstu však zůstává. Proto je jen otázka času, kdy se to vrátí v horší podobě. Pokud se Čínská ekonomika začne výrazně liberalizovat, čistit od kostlivců a zpomalí, i tehdy tam bude stagnace, ale ne Velká deprese, a trh půjde dolů, ne však o 90 procent, jak tomu bylo při Velké depresi, ale třeba zase o 30 procent. Na závěr je třeba říci, že Čína zůstává i tak fenoménem, který popřel mnoho zkušeností ze západního světa. To se může opakovat a můžeme být svědky dalšího „zázraku“.



Dušan Tříska, Národohospodářská fakulta VŠE

Dušan Tříska, Národohospodářská fakulta VŠE

Když neplatí standardy...

O ČLR víme docela bezpečně dvě věci. Především jde o zemi, jejíž gigantická a mimořádně pozitivní přeměna za posledních 25 let je nesrovnatelná s čímkoli, co se odehrálo jinde, včetně toho, co si ve stejné době – rovněž heroicky – prožila střední a východní Evropa.

Druhým – rovněž nesporným a ohromujícím – faktem je pak to, že nemáme k dispozici žádné srozumitelné vysvětlení tohoto čínského zázraku. Čínský institucionální rámec je totiž pořád ještě pravým opakem toho, co se o spravedlivém státu a efektivní ekonomice vyučuje na západních univerzitách a co je posléze kanonizováno zejména v prostředí CNN, CIA anebo amerických ambasád.

Čínský institucionální rámec je pořád ještě pravým opakem toho, co se o spravedlivém státu a efektivní ekonomice vyučuje na západních univerzitách

K tomu musím přičíst moji obecnou a na tomto místě vícekrát připomínanou skepsi ohledně makroekonomických statistik, a tedy i jejich makroekonomické analýzy. Zopakuji tedy i to, že při výuce ekonomické teorie jsem studentům vždy připomínal, že je vybavuji mocným nástrojem obrany proti všem analytikům uvedeného typu.

Musím proto v zásadě vyloučit smysluplnost aplikace standardních analytických postupů na čínskou ekonomiku, protože jak řečeno, tady na Západě zatím nikdo nevysvětlil podstatu jejího fungování. Týká se to tedy například i šanghajské burzy, už proto, že tou burzou může být v principu cokoli – a co víc, západní „trhy“ mohou na její výkony reagovat jakkoli.



Lubor Lacina, think tank Mendelovo evropské centrum

Lubor Lacina, think tank Mendelovo evropské centrum

Ani Čína nemá zázračný lék

Kdo sledoval ekonomickou transformaci zemí střední a východní Evropy, musel zaznamenat, že každá ze zemí bez ohledu na zvolenou strategii prošla krizí, některé i více krizemi. Ačkoliv jsou krize jedinci vnímány negativně z důvodu snižování životní úrovně, ve své podstatě mají pro ekonomiku jako celek „očistný“ charakter. Podobně tomu bude i v případě ekonomiky čínské. Dlouhodobě vysoký růst, výsledek kombinace centrálních zásahů do ekonomiky a trhu, musel vytvořit řadu „bublin“, které dříve nebo později prasknou.

Faktory vlivu

Čínskou ekonomiku bude v krátkém a středním období ovlivňovat několik faktorů. Většinu z nich lze nahlížet jak pozitivně, tak negativně.

Problém pak ovšem budou inflační tlaky a spekulativní bubliny jak na finančním, tak realitním trhu

Již během krize po roce 2008 dokázala čínská centrální banka „natisknout“ dostatek peněz, aby zabránila významnému zpomalení reálné ekonomiky. To jistě může provádět i v budoucnu. Problém pak ovšem budou inflační tlaky a spekulativní bubliny jak na finančním, tak realitním trhu. S tím souvisí i případná ne zcela racionální politika bankovního sektoru při podpoře investic firem a státu. Řada investic financovaných bankovními úvěry se v budoucnu může prokázat jako neproduktivní a zatěžující další ekonomický vývoj.

Rostoucí mzdové náklady postupně snižují konkurenceschopnost čínské produkce na zahraničních trzích. Na druhou stranu rostoucí mzdové náklady urychlují přechod ekonomiky do odvětví s vyšší přidanou hodnotou, podporovanou technologickým rozvojem. Vyšší mzdy a bohatství domácností se také postupně stávají zdrojem vyšší domácí poptávky, která v kombinaci s velikostí čínského trhu může plně kompenzovat případné poklesy v objemu exportů. Čína je a zůstane největším světovým trhem.

Krize jsou přirozenou součástí ekonomického vývoje. Podstatné bude, jak zpomalení ekonomického vývoje bude ovlivňovat náladu společnosti

Jako fatální se ovšem mohou ukázat důsledky politiky jednoho dítěte. Nejen ve formě ubývající pracovní síly – ta nakonec může být nahrazena moderními technologiemi, vývozem kapitálu nebo dovozem pracovní síly –, ale především vzrůstajícím sociálním tlakem v podobě rostoucích nákladů na postupně budovaný penzijní a zdravotní systém.

Časovanou bombou se mohou stát i neekonomické faktory, jako je politická nestabilita, poměrně velká národnostní rozdrobenost čínské populace nebo sociální nepokoje související se stále více se rozevírajícími nůžkami mezi městským a venkovským obyvatelstvem.

Shrnuto, je logické že ani čínská ekonomika nemá zázračný lék, který by jí umožnil vyhnout se krizím. Krize jsou přirozenou součástí ekonomického vývoje. Podstatné bude, jak zpomalení ekonomického vývoje bude ovlivňovat náladu společnosti a jak se s případnými projevy nespokojenosti bude schopna vyrovnat vládnoucí elita. Politicky a ekonomicky stabilní Čína bez nárůstu nacionalismu, protekcionismu a militarismu je zájmem celé globální ekonomiky.



Monitor Jana Macháčka

Počet příspěvků: 3, poslední 24.10.2015 02:00 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.