Kalousek chce pomoci Kongresovému centru Praha. Dvěma miliardami.

Aktualizováno. Ministr financí navrhl vládě dvě varianty, jak řešit dluhy kongresového centra. Preferuje navýšení základního jmění a restrukturalizaci.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČESKÁ POZICE, Alessandro Canu, foto ReutersČeská pozice

Aktualizováno. Byť bývalý Palác kultury v Praze generuje svým provozem do veřejných rozpočtů stovky milionů korun ročně, nemůže investovat ani do prosté reprodukce. Důvodem jsou letité dluhy, které zbyly kvůli zasedání Světové banky a Mezinárodního měnového fondu, jež se v Kongresovém centru Praha (KCP) odehrálo v roce 2000. Nyní se zdá, že se vleklý spor, jak centrum od někdejší třímiliardové investice do rekonstrukce „vyčistit“, blíží do finiše.

Budoucností KCP, jehož jediným akcionářem je hlavní město Praha, se měla na středečním jednání zabývat vláda. A ministr financí Miroslav Kalousek jí předložil dvě varianty řešení: nulovou, jež problémy kongresového centra v podstatě aktivně neřeší, a finanční pomoc ve výši zhruba dvou miliard korun spojenou s jeho restrukturalizací. Sám přitom preferuje variantu číslo dvě.

Aktualizace: Vláda ve středu projednávání plánu na oddlužení Kongresového centra Praha přerušila na dva měsíce.

Není na úroky ani na jistinu

Než se podrobněji podíváme na obě varianty, připomeňme si historii zadlužení centra. Někdejší Palác kultury byl otevřen v roce 1981. V letech 1998 až 2000 prošel rozsáhlou rekonstrukcí, hlavní atrakcí se stal Kongresový sál, který údajně patří mezi třináct nejlepších koncertních sálů světa a je svými akustickými parametry srovnatelný se slavnou londýnskou Royal Albert Hall. V září 2000 se v kongresovém centru konalo výroční zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. O dva roky později si budovu vybralo pro své zasedání i NATO.

Zaplatit úrokové kupony za kongresové centrum bude muset ministerstvo financí i letos a příští rok, a pokrýt musí i úhradu jistinyTím superlativy končí. Byť totiž předchozí vlády slibovaly financovat přestavbu z veřejných zdrojů, svým slibům nedostály. A KCP proto bylo nuceno vydat obligace ve výši 55 milionů eur. Ty jsou splatné příští rok, přičemž ručitelem emise dluhopisů je ministerstvo financí (MF). (Dalších 900 milionů si centrum půjčilo od komerčních bank, poslední splátka by měla být uhrazena ke konci roku 2014.)

Jak jsme již uvedli, kvůli dluhům nemůže kongresové centrum investovat, a to ani do prosté reprodukce. Navíc si nemůže brát provozní úvěry a nedisponuje volně ani svými nemovitostmi, protože ty jsou zastaveny ve prospěch MF.

I za této situace bylo KCP až do roku 2012 schopné splácet alespoň úrokové kupony z obligací. Jenže loni už se muselo obrátit na ministerstvo financí s tím, že úrokový kupon přesahující 78,6 milionu korun není s to uhradit. Loňskou výpomocí MF však problém zažehnán není. Zaplatit úrokové kupony za kongresové centrum bude muset ministerstvo financí i letos a příští rok, a pokrýt musí i úhradu jistiny.

Podívejme se nyní detailněji na obě varianty, jak se s dluhy KCP vyrovnat. Obsahuje je materiál, který ve středu ministr Kalousek předloží vládě a který má ČESKÁ POZICE k dispozici.

Varianta aktivní: Navýšení kapitálu

První možnost počítá s majetkovým vstupem státu do KCP. V předkládací zprávě MF konstatuje, že „podle analýzy možných scénářů řešení dluhové služby i budoucnosti KCP by byla nejlepší variantou finanční restrukturalizace společnosti, která spočívá v navýšení základního kapitálu KCP o zhruba dvě miliardy, které by mělo upsat ministerstvo financí“. Tato varianta počítá s tím, že na oddlužení a restrukturalizaci se bude finančně podílet také Praha.

Pokud kabinet tento krok odhlasuje, získalo by MF bezmála 70procentní podíl v KCP, zbylých téměř 30 procent akcií by zůstalo Praze. A hlavní město by v průběhu následujících čtyř let navýšilo základní kapitál KCP o 800 milionů korun, přičemž tyto peníze by šly výhradně na modernizaci centra.

Varianta nulová: Riziková

Druhá varianta je založena na tom, že stát finanční problémy KCP nijak neřeší. Nulová varianta ale znamená vážná rizika. Ministerstvo financí by jako ručitel emise dluhopisů muselo příští rok uhradit 55 milionů eur a úrokový kupon. Celkové pohledávky resortu za KCP by se tím vyšplhaly na zhruba 1,65 miliardy korun. Finance by tuto částku sice mohly vymáhat na kongresovém centru, jenže to nemá z čeho peníze vrátit.

Hrozí chátrání budov, a tím i pokles příjmů z pořádání kongresových akcí a zhoršení reputace Česka jako kongresové destinaceV předkládací zprávě pro jednání vlády se dále uvádí, že výnos z prodeje nemovitostí by nepokryl ani polovinu zmíněné částky. A v případě, že by KCP nebylo ochotné zbavit se majetku dobrovolně, připadala by v úvahu buď exekuce, nebo insolvence. Obě tato řešení jsou však časově náročná.

Kalousek upozorňuje ještě na další rizika spojená s nulovou variantou: hrozí chátrání budov kongresového centra, a tím i pokles příjmů z pořádání kongresových akcí a zhoršení reputace Česka jako kongresové destinace. Ministerstvo financí přiznává, že pokud stát centru nepomůže, bude to fakticky znamenat „pokračování neplnění politických slibů vlády v minulosti“, kdy se na pokrytí nákladů na rekonstrukci před zasedáním Mezinárodního měnového fondu a Světové banky měl rovným dílem podílet stát, Česká národní banka a Praha.

Nemalé příjmy

V závěru předkládací zprávy jsou porovnány obě varianty. Druhá varianta, která nepředpokládá pomoc státu, prý nepřináší žádné výhody. Ministerstvo financí preferuje variantu první, která počítá s majetkovým vstupem státu do KCP a jeho restrukturalizací. O restrukturalizačním plánu kongresového centra již jednalo vedení hlavního města Prahy – zastupitelstvo záměr schválilo na konci února.

Nad problémy kongresového centra přitom není možné jednoduše mávnout rukou. V materiálu Schéma finanční restrukturalizace Kongresového centra Praha, který předloží ministr Kalousek na jednání vlády společně s návrhy dvou variant řešení, se mimo jiné konstatuje, že „příjmy státních a veřejných rozpočtů z akcí pořádaných v KCP v roce 2011 byly 463 milionů korun. Zjednodušeně lze konstatovat, že každých 100 korun spotřeby generované z konaných akcí v KCP vytváří přínos pro veřejné rozpočty ve výši cca 41 korun.“

Doplnění aktualizace: Premiér Petr Nečas po středečním jednání vlády konstatoval, že kabinet chce nalézt mechanismy, jak pomoci Praze, nicméně že by se ministři přiklonili k majetkovému vstupu státu do KCP, považuje za nepravděpodobné. Zároveň však potvrdil, že existuje závazek vlády z minula – tedy z doby, kdy se kongresové centrum rekonstruovalo –, že se na nákladech bude podílet nejen hlavní město, ale také stát.

Prodej v balíku i po částech

Pokusů, jak dostat kongresové centrum z dluhů, proběhla v uplynulých letech již řada.

  • Počítalo se například s tím, že se KCP zbaví zbytného majetku, tedy pozemků, administrativního objektu a hotelu. Analýza poradenské společnosti Deloitte & Touche, kterou si KCP objednalo v roce 2002, spočítala, že by z prodeje těchto nemovitostí mohlo KCP získat 1,9 až 2,7 miliardy korun. Jenže v době, kdy se o návrhu na prodej nemovitostí jednalo, tedy v roce 2009, byl již realitní trh ovlivněn krizí, a developeři, kteří by se o lukrativní nemovitosti dříve prali, neměli dostatek hotovosti.
  • O převzetí dluhu KCP jednala také úřednická vláda Jana Fischera. „Dluhy KCP ze státního rozpočtu sanovat nebudeme,“ prohlásil v létě 2009 rezolutně tehdejší ministr financí Eduard Janota pro týdeník Euro.
  • V březnu 2010 vyhlásila Praha výběrové řízení. Vítěz měl KCP oddlužit a zachovat hlavní budovu pro pořádání kongresů a konferencí. Město počítalo s tím, že část dluhu bude umořena z prodeje zbytného majetku. Jako nejlepší byla v tendru vyhodnocena nabídka společností Penta a Zátiší Catering Group. Ty nabídly, že za zhruba 1,2 miliardy korun odkoupí veškerý majetek KCP kromě hlavní kongresové budovy. Tu by měly od města v nájmu po dobu 24 let. Jenže proti tomuto řešení se postavilo ministerstvo financí, v jehož čele stál již současný ministr Miroslav Kalousek. „Ministerstvo financí nepovažuje vstup Penty a Zátiší ani za komplexní řešení, ani za cenově výhodnou nabídku,“ znělo začátkem roku 2011 oficiální odůvodnění resortu.
  • Loni Praha rozhodla, že KCP rozdělí a pokusí se prodat zvlášť jednotlivé části – administrativní centrum, hotel a pozemky. Obdobně jako v předchozí soutěži měla měst zůstat hlavní kongresová budova. V polovině roku ale bylo zrušeno výběrové řízení. Důvodem byly chyby v zadání soutěže. Nový tendr již vypsán nebyl.

Počet příspěvků: 3, poslední 28.4.2013 08:41 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.