Kabaň: Mistr automobilového designu, který vyrostl ve Škodovce

Česká automobilka Škoda měla ve své novodobé historii štěstí na špičkové designéry. Jozef Kabaň vyrostl v Mladé Boleslavi v eso světové extratřídy.

Luděk Vokáč 18.3.2017
Šéfdesignér Škody Auto Jozef Kabaň. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Šéfdesignér Škody Auto Jozef Kabaň. | foto: Škoda Auto
Šéfdesignér Škody Auto Jozef Kabaň. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Mladoboleslavská automobilka je navzdory své pověsti cenově dostupné značky zajímavou kariérní zastávkou pro řadu špičkových designérů. Prvním šéfem designu pod VW byl Belgičan Dirk van Braeckel, který se poté od Škody přesunul k luxusní značce Bentley a dnes je jeho domovem Audi. Braeckel navrhl první generace novodobých škodovek, Octavii, Fabii i Superb. Dalším esem v Mladé Boleslavi byl Thomas Ingenlath, který dnes sklízí ovace za nádherný skandinávský design vozů Volvo. Ten připravil třeba druhou generaci Octavie nebo hodně nezvyklý model Roomster. A také dal škodovkám jeden charakteristický prvek: zadní světlomety, do jejichž grafiky se schovává písmeno C.

Po Ingenlathovi nastoupil na pozici šéfa designu Škody Auto Jens Manske. Jeho rukopis nese druhá generace Superbu nebo za svou praktičnost i vzhledovou originalitu oceňované první SUV značky Yeti. Manskeho pak po krátkých dvou letech v roce 2008 vystřídal v čele designového oddělení Škody slovenský talent Jozef Kabaň.

Z učedníka mistrem

Už tehdy, když před devíti lety do Škodovky nastupoval, nebyl Kabaň žádným začátečníkem, ale stále to byl mladý a talentovaný designér. Na špičkovou pozici se dostal i díky své píli – okolí o něm tvrdí, že je neuvěřitelně pracovitý a neustále by nejraději kreslil, přestože se musí ve své pozici více věnovat manažerským úkolům. Právě píle v kombinaci s kreativitou mu však přinesla úspěchy.

To potvrzuje i Petr Sieber, který na plzeňské univerzitě vychovává mladé designéry: „V českých a slovenských designérských školách se určitě pohybují mladí talentovaní lidé, kteří chtějí navrhovat automobily. To ale k úspěchu nestačí, i oni musejí k talentu přidat pracovitost a mít štěstí.“

Kabaň udivoval už jako mladík: když v polovině devadesátých let nastupoval na slavnou Royal College of Arts v Londýně, dostal v podstatě výjimku. Doposud totiž neměl ani dokončené bakalářské studium na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě.

Kabaň udivoval už jako mladík: když v polovině devadesátých let nastupoval na slavnou Royal College of Arts v Londýně, dostal v podstatě výjimku. Doposud totiž neměl ani dokončené bakalářské studium na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě, ale v Londýně se hlásil do magisterského programu. To by se mohlo zdát jako troufalost, jenže tomu tak nebylo. Kabaň tou dobou již nějakou dobu působil na stáži v koncernu VW, a ten jej hodně zaměstnával. A na slavnou londýnskou školu mu to pomohlo, ostatně, na světě nenajdeme moc designérů, kteří ještě jako nedostudovaní připravovali auto do sériové výroby. Takže když v roce 1997 Kabaň získal titul Master of Arts v oboru designu vozidel, mohl slavit hned dvakrát. Krátce po zisku titulu totiž do výroby zamířil Seat Arosa (a později i dvojče VW Lupo), první Kabaněm kompletně navržený vůz.

To, že jako mladý talent dovedl skloubit studium i náročnou práci a ještě u toho zvládal další osobní rozvoj, mu nejspíš přihrálo i další šanci, která se neodmítá. V roce 1999 se totiž zapojil do přípravy úchvatného supersportu Bugatti Veyron, nejrychlejšího auta světa, které si dalo za cíl jako první sériový vůz překonat hranici 400 kilometrů v hodině. Kabaň musel svou práci hodně konzultovat s inženýry, především z oddělení aerodynamiky a chlazení vozu. Právě tady nejspíš Kabaň dopiloval svůj cit pro nezvyklé detaily, které mají zároveň nějaký praktický význam.

To je ostatně jedna z charakteristik Kabaňova stylu: ačkoli se snaží o maximálně lákavou estetiku, nepoužívá samoúčelné detaily, ale naopak spoustu funkčních prvků, které svým pojetím dovedou překvapit. Někdy možná laik onu funkčnost na první pohled ani nemůže chápat, ale třeba originální tvary světlometů, které Kabaň škodovkám naordinoval, musejí zajistit nejen dobrou svítivost, ale také se starají o to, aby vůbec automobil vyhověl všem současným normám. Triky se zkosením světel tak pomáhají plnit některé legislativní požadavky. A nejen ty.

Vize a hra se světlem

Jak sám Kabaň mnohokrát přiznal, velkou inspiraci pro jeho tvorbu představuje český křišťál. Právě jeho rozmanité tvary a hra se světlem mu učarovaly, a tak tyto prvky naordinoval i škodovkám. Křišťálový efekt světlometů je jen jednou z estetických libůstek, které slovenský designér zavedl do sériové výroby. Většinu z nich si ovšem ještě předtím vyzkoušel na designových studiích, jež uchvacovaly světové autosalony.

Ačkoli Škoda už předtím samozřejmě čas od času připravila pro světový autosalon nějakou tu designovou studii, byl to až Kabaň, kdo z toho učinil doslova tradici. Před jeho érou představila Škoda ve své novodobé historii v podstatě čtyři významné studie. V roce 2002 uchvátila automobilka studií Tudor, která dávala naději na vznik Superbu kupé, ale naděje to byly falešné. V roce 2003 to byl odvážný Roomster a o dva roky později Yeti. Hrátky zakončila v roce 2006 studie Joyster.

Ačkoli Škoda už předtím samozřejmě čas od času připravila pro světový autosalon nějakou tu designovou studii, byl to až Kabaň, kdo z toho učinil doslova tradici.

Kabaň uchvátil zkraje roku 2011 kompaktní studií VisionD. „Těžko vybírat nejpovedenější Kabňovo dílo, ale velmi se mi líbí právě VisionD, který naznačil následné směrování tvarů karoserií Škody. Tvarem mi připomíná tvorbu Giugiara na konci sedmdesátých a začátku osmdesátých let minulého století,“ chválí „určující“ studii Siebert.

VisionD zároveň ukázal, že koncept je opravdu koncept a nemusí mít tak moc společného se sériovou výrobou. Od té doby Kabaň odvážnější „vizionářská“ auta a ta, která mají blízko sériové výrobě, kombinoval. Studie VisionD možná velikostně naznačovala příchod Škody Rapid, nesla však hlavně prvky, které se pak prosadily u Octavie.

Samotný Rapid, už v poměrně civilní formě, se také nejprve ukázal jako studie – MissionL a to ještě na konci téhož roku. V roce 2014 pak Kabaň překvapil konceptem VisionC. Publikum čekalo, že přijde „Octavia kupé“, jenže VisionC se nakonec stal předobrazem nového Superbu. Právě tady se naplno potvrdilo Kabaňovo zaujetí světly i jeho detailní práce s nimi. „Když jsem přišel do Škodovky, divil jsem se, proč mají tak velké mlhovky,“ popisoval s úsměvem tehdy při tajném odhalení sám designér kolegovi z iDnes.cz jeden z charakteristických detailů, který Kabaň nakonec ještě rozvinul. Studie VisionC si také hrála s grafikou zadních světel. „Chtěli jsme povzbudit fantazii diváka. Na zádi je opět klasické škodovácké C, ale musíte si ho tam představit,“ vyprávěl tehdy Kabaň. Jako by zároveň testoval, jestli je publikum připravené onen typický „podpis“ škodovek oželet.

Třeba u následující studie, VisionS, která zase předznamenávala příchod velkého SUV Kodiaq, sice céčko zůstalo, ale už hodně zdeformované. Totéž platí pro sériový vůz. A třeba i faceliftovaná Škoda Octavia, která je aktuálně nejnovějším dílem z Kabaňova pera, má zadní světlomety s grafikou, ve které se už ono písmeno trochu ztrácí. Nechme se překvapit, kdo ví, třeba druhá generace Škody Yeti, kterou Kabaň ještě před svým odchodem navrhl a kterou automobilka představí v průběhu letošního roku, ono céčko zamaskuje ještě více.

Studie VisionS ale ukázala i další zajímavý směr, kterým se Kabaň u Škody vydal. Poprvé totiž přinesla hodně nezvyklý design interiéru, který bývá u škodovek tou nejkonzervativnější součástí vozu a který je možná v kontrastu se současnými zevnějšky až příliš „obyčejný“. Trochu divoké uspořádání studie se sice do sériové výroby pochopitelně nedostalo, ale určité rysy v podobě náznaku symetrického uspořádání kokpitu a většího důrazu na vertikální linky nakonec Kodiaqu věnovalo.

Obměna celé modelové palety

Jako by Kodiaqem, druhým SUV značky, Kabaň naznačoval, že dokonal určitou fázi své práce u Škody a je případně připraven na kroky další. Kromě lákavějších interiérů se zdá, že Kabaň poté, co dal novou tvář kompletní modelové řadě mladoboleslavské značky, přemýšlel více i o odvážnějších prvcích. Bylo to právě toto SUV, které poprvé dostalo hodně nezvyklé, ale v tomto případě jistě elegantní dvojité čelní světlomety. Ty ještě veřejnost přijala bez problémů, ale opravdovou smršť rozpoutala faceliftovaná Škoda Octavia s dvojitými čelními světlomety uspořádanými vedle sebe. Tohle řešení doslova rozdělilo národ a mnozí mu nemohou přijít na chuť. Jenže tváří v tvář faceliftované Škodě Octavia je potřeba uznat, že nové řešení má rozhodně něco do sebe. Ne, nebude se opravdu líbit každému, ale je originální, dovede zaujmout a má v sobě nebývalou dravost, kterou doposud snad žádná škodovka neměla.

Kabaň proměnil celou modelovou řadu značky. Ačkoli se on sám i automobilka chlubí hlavně designem vozů Fabia, Rapid, Octavia, Superb a Kodiaq, Kabaňův rukopis nese i malé Citigo nebo faceliftovaný Yeti.

A má ještě jednu zvláštnost – hodně si hraje s individuálním vkusem diváka. Ačkoli se totiž světla nemusejí líbit, je zajímavé pozorovat reakce na jejich provedení v kombinaci s různými barvami. Někomu se tohle řešení totiž zdá „přijatelnější“ ve světlých barvách, jiný ho ocení ve tmavých odstínech a část publika uznává, že tohle vypadá dobře v pestrých barvách, jako je modrá nebo červená. Najednou tak Octavia dostala pro každého hodně individuální charakter, což doposud nebylo pro konzervativní vozy značky obvyklé.

Kabaň opravdu proměnil celou modelovou řadu značky. Ačkoli se on sám i automobilka chlubí hlavně designem vozů Fabia, Rapid, Octavia, Superb a Kodiaq, Kabaňův rukopis nese i malé Citigo nebo faceliftovaný Yeti, který navíc brzy dostane zmiňovaného nástupce, jenž vznikal kompletně pod rukama slovenského talentu.

Charakteristické, přesto ne stejné

Novodobé Škodovky jsou tak v dnešní automobilové konkurenci docela nezaměnitelné vozy, které získaly hodně charakteristické vzezření. Přitom je stále lze velmi dobře odlišit jednu od druhé, což u jinak často unifikovaného designu jednotlivých značek nebývá pravidlem. Zatímco třeba u koncernového Audi má neznalý divák trochu potíž od sebe rozeznat modely základní řady A4, A6 a A8, u Škody si teď po faceliftu Rapid, Octavii a Superb rozhodně nesplete. Přitom jsou to na první pohled zcela jistě škodovky.

„Kabaň a jeho tým vytvořili přehledný dynamický design, který nepodléhá módním vlivům,“ komentuje základ úspěchu Siebert a dodává: „Základem jeho aut je pěkná figura vozu. Charakteristické ostré linie vyvolávají u pozorovatelů pocit preciznosti a solidnosti.“

Kromě originálních světlometů a inspirace křišťálem dal Kabaň vozům mladoboleslavské značky hned několik dalších charakteristických prvků. Mnohé z nich přitom využívají inspiraci českým kubismem, stylem, který má Kabaň rovněž velmi rád. Většina vozů tak nese silnou boční, takzvanou tornado linii. Jde například o dvojitý prolis na boku karoserie vozu, který je ohraničen ostrými linkami pod úrovní oken a nad prahy a který opticky odlehčuje hmotu boků vozu.

Kromě originálních světlometů a inspirace křišťálem dal Kabaň vozům mladoboleslavské značky hned několik dalších charakteristických prvků. Mnohé z nich přitom využívají inspiraci českým kubismem, stylem, který má Kabaň rovněž velmi rád.

Charakteristická je pro Škodovky i maska chladiče, která je zdánlivě evolucí předchozích provedení, ale ve skutečnosti se její tvar proměnil velmi výrazně a je hodně komplexní, přitom stále nenuceně elegantní. V dnešní době, kdy řada aut dostává na čelní plochu „obří tlamu“, působí řešení Škody velmi elegantně a minimalisticky. Vozy Škoda se také chlubí bohatým tvarováním kapoty nebo typickým prolisem na víku kufru v oblasti umístění registrační značky. Typickým poznávacím znakem je také umístění loga, které je „prominentně“ umístěno v samé špičce kapoty, jež mírně zasahuje do masky chladiče. Právě tyto detaily tvoří současný charakter designu vozů Škoda a budou jej jistě tvořit i nadále.

Ačkoli se totiž teď automobilka poohlíží po Kabaňově nástupci, jen těžko dostane za úkol charakter, který automobilka díky skvělé práci slovenského génia získala, změnit. Navíc, než se v praxi projeví práce nového šéfdesignéra, bude to ještě hezkých pár let trvat. A tak škodovky, které na trh přijdou v následujících letech, nadále ponesou rukopis Jozefa Kabaně. Ten se nejspíš i pod novým šéfem bude jen pozměňovat.

„Kabaň je určitě talentovaný a přinesl do Škody Auto vizi, ale tvorba designu tak složitého výrobku, jako je automobil, je mnohdy kolektivní prací, za úspěchy tak stojí celý tým,“ připomíná Siebert fakt, že Kabaň sice nese hlavní část zásluh, ale úspěch je v tomto případě kolektivním dílem.

I díky celému týmu designérů tak zdánlivě nebude mít Kabaňův nástupce příliš práce. Ale opak je pravda – pokud bude chtít na charakterní a emotivní řešení slovenského designéra důstojně navázat, bude se muset hodně snažit. Kontinuita bude v tomto případě velmi důležitá a bude ostře kontrastovat s tím, jak se doposud automobilka měnila s každou generací vozů.

I díky celému týmu designérů tak zdánlivě nebude mít Kabaňův nástupce příliš práce. Ale opak je pravda – pokud bude chtít na charakterní a emotivní řešení slovenského designéra důstojně navázat, bude se muset hodně snažit.

Vidět to je třeba u nejprodávanějšího modelu Octavia. Na jeho vzhledu v průběhu tří generací pracovali hned čtyři designéři. Belgičan van Braeckel navrhl tu první, u které se například musel (a povedlo se mu to se ctí) vypořádat s krátkým rozvorem vůči relativně dlouhé karoserii. Thomas Ingenlath druhou generaci Octavie zakulatil, ale zároveň ji posunul ke konzervativnímu pojetí designu. Faceliftem se to snažil změnit Jens Manske, Octavia pod jeho diktátem získala nezvyklé čelní světlomety protažené do boků. Tahle světla budila ve své době velké vášně, podobně jako teď facelift třetí generace. Tu kompletně „kreslil“ Kabaň a za původní model sklízel chválu. Líbily se především vyvážené proporce auta.

Odvážnější facelift teď zrovna chvalozpěvy nevzbuzuje, ale možná to chce jen čas. Prozatím se totiž zdá, že i nadčasovost je jednou z charakteristik, kterou Kabaň „svým“ škodovkám dal.

Jozef Kabaň (44)

Už v jednadvaceti letech se dostal na stáž do koncernu Volkswagen a jeho práce mu vynesla i místo na Royal College of Arts v Londýně. V roce 1997 získal titul z prestižní londýnské školy a zároveň na silnice vyjela jeho dvě první auta: Seat Arosa a Volkswagen Lupo. Pak pracoval na designu Bugatti Veyron a následně působil od roku 2003 u Audi, kde se v roce 2006 stal šéfem Centra pro design exteriéru. V únoru roku 2008 nastoupil na pozici vedoucího oddělení designu české automobilky Škoda Auto. Tam vyrostl ve hvězdu světové třídy, není proto divu, že po něm sáhla automobilka BMW, která hledala nového šéfdesignéra.



Počet příspěvků: 1, poslední 18.3.2017 03:20 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.