Justice je nezávislá, ale žádné institucionální záruky nemá

Podle pražského advokáta Martina Šolce, který od ledna bude stát v čele největší globální organizaci právníků IBA, korupce nepatří mezi hlavní problémy české justice. Za ten považuje svobodu přemýšlení při rozhodování. „Aby soudce řekl, že určité jednání je nemravné, a proto neplatné, to od něho vyžaduje odvahu,“ tvrdí v rozhovoru.

Kristián Léko 24.11.2016
Martin Šolc, advokát. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Martin Šolc, advokát. | foto:  František Vlček, MAFRA
Martin Šolc, advokát. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Pražský advokát Martin Šolc, který od ledna povede největší globální organizaci právníků International Bar Association (IBA) v rozhovoru mimo jiné říká: „Dnes žijeme v obtížné době, kdy – podobně jako ve třicátých letech 20. století – slyšíme projevy, které proti sobě kladou bezpečnost a svobodu. A je atributem právního státu, že tento ,kšeft‘ neudělá. Navíc je to obchod velmi nevýhodný, protože člověk se vzdává svobod, ale kupuje si za ni jen iluzi bezpečnosti, nikoli bezpečnost jako takovou.“

LIDOVÉ NOVINY: Jak se jako zvolený prezident největší globální organizace právníků díváte na dění kolem polského ústavního soudu nebo zásahům proti justici v Turecku po nepodařeném puči?

ŠOLC: Polsko a Turecko jsou dva úplně odlišné případy, ale oba mě velmi znepokojují. Vždyť Polsko je členem stejných mezinárodních organizací jako Česko a najednou začíná intervenovat do světa nezávislosti justice způsobem, který vzbuzuje obavy. Situaci v Turecku je obtížné rozumět, pokud jde o genezi nezdařeného puče a otázku, kolik z následných opatření bylo legitimních.

Lidé si musejí uvědomit, že nezávislost justice je hodnota pro ně samotné, nikoli pro justici. A když tyto hodnoty začne někdo zpochybňovat, pak tím zpochybňuje i svět, ve kterém žijeme.

U mne, a zdůrazňuji, že tady nemluvím za IBA, vyvolává pochybnosti rychlost opatření proti justici. Spíše se mi zdá, že šlo o dopředu připravenou akci. Lidé si musejí uvědomit, že nezávislost justice je hodnota pro ně samotné, nikoli pro justici. A když tyto hodnoty začne někdo zpochybňovat, pak tím zpochybňuje i svět, ve kterém žijeme.

LIDOVÉ NOVINY: Ukazuje to zranitelnost justice, která je sice třetí mocí ve státě, ale netřímá v ruce meč ani měšec?

ŠOLC: Právě na respektu k justici se možná ukazuje rozdíl mezi opravdu demokratickými zeměmi a zbytkem světa. Americký prezident Richard Nixon musel na vyžádání soudu vydat inkriminující pásky v kauze Watergate, přestože měl mocenské prostředky k zásahu proti justici. Společnost by mu to ale nedovolila a on by se jen znemožnil. V tom máme oproti USA velký dluh, že si lidé v Česku ne vždy uvědomují, co jim přináší právní stát a nezávislost justice.

Na respektu k justici se možná ukazuje rozdíl mezi opravdu demokratickými zeměmi a zbytkem světa

Dnes navíc žijeme v obtížné době, kdy – podobně jako ve třicátých letech 20. století – slyšíme projevy, které proti sobě kladou bezpečnost a svobodu. A je atributem právního státu, že tento „kšeft“ neudělá. Navíc je to obchod velmi nevýhodný, protože člověk se vzdává svobod, ale kupuje si za ni jen iluzi bezpečnosti, nikoli bezpečnost jako takovou.

LIDOVÉ NOVINY: Důraz na bezpečnost je dán hlavně současnou migrační vlnou do Evropy. Přijde vám jako správná reakce, že se posilují policejní sbory a stavějí se ploty na hranicích?

ŠOLC: Přijde mi to hrozně smutné. Na rozdíl od některých českých politiků vnímám jako povinnost pomoci lidem ve válkou zmítaných zemích. Nejde přemýšlet jen o tom, jaká nepohodlí a rizika nám to přináší. V první řadě bychom měli být lidmi. Do naší země navíc snad žádný uprchlík nezavítal, a pokud ano, velmi rychle odešel. Přesto je to vnímáno jako zásadní politický problém, což pouze dokumentuje, že populistický politik dovede udělat velký problém z čehokoliv, aby jej pak mohl hladce vyřešit, protože to ve skutečnosti žádný problém nebyl.

LIDOVÉ NOVINY: Jste typický byznysový advokát, zaměřoval jste se na fúze a akvizice, právo obchodních korporací nebo cenné papíry. Jak sledujete třeba dění na Ústavním soudu?

Populistický politik dovede udělat velký problém z čehokoliv, aby jej pak mohl hladce vyřešit, protože to ve skutečnosti žádný problém nebyl

ŠOLC: Ta instituce pro mě má zásadní význam, jsem velký příznivec ústavního soudnictví. U nás navíc dosud nemáme bezchybně fungující systém obecných soudů. Většinu soudců stále ovládá myšlenka právního pozitivismu, kdy je všechno mít třeba výslovně v zákonech. Ústavní soud pak funguje trochu i jako vzdělávací instituce pro soudce, kterým připomíná, že existují určité principy, které mají přednost před textem zákona.

Obecně řečeno, je přínos té instituce pozitivní a v některých případech jsem na ni byl velmi hrdý. Byl jsem zrovna na dovolené, když Pavel Holländer odůvodňoval rozhodnutí v kauze Melčák (které zrušilo předčasné volby v roce 2009 – pozn. red.). Přišlo mi hrozně fajn, že i v Česku máme instituci, která řekne: „Milý státe se všemi tvými pravomocemi, přece jen nemůžeš udělat úplně cokoliv. Vláda práva nutí i zákonodárce respektovat některá základní pravidla.“ To jsem byl opravdu hrdý na to, že jsem právník a že máme tak odvážný Ústavní soud.

LIDOVÉ NOVINY: Neukázalo se tehdy, že na tom nejsme tak špatně, že politici verdikt soudu respektovali a volby se nekonaly?

Většinu soudců stále ovládá myšlenka právního pozitivismu, kdy je všechno mít třeba výslovně v zákonech. Ústavní soud pak funguje trochu i jako vzdělávací instituce pro soudce, kterým připomíná, že existují určité principy, které mají přednost před textem zákona.

ŠOLC: Mám pocit, že historicky politická scéna rozhodnutí soudů měla tendenci respektovat. A to včetně prezidenta Klause, který sice soudy příliš v lásce neměl a upozorňoval na hrozbu „soudcokracie“, ale když rozhodnutí padlo, pak ho obvykle respektoval. Tedy s jednou známou výjimkou. (úsměv) Ale v poslední době politici soudní rozhodnutí nejen nerespektují, ale dokonce je relativizují a snaží se předstírat, že neexistují.

LIDOVÉ NOVINY: Myslíte kauzy Altner versus ČSSD a Hrad versus Peroutka?

ŠOLC: Myslím jakoukoli kauzu, kde existuje pravomocný a vykonatelný rozsudek. Ta slova něco znamenají. A politik nebo státní orgán si přesto osobuje právo nekonat podle tohoto rozhodnutí. To je špatně vždycky, posílá to špatný signál občanům.

LIDOVÉ NOVINY: Jaké projekty byste rád nastartoval jako prezident IBA?

ŠOLC: Prezident vždy nějaké projekty zdědí. Nebudu výjimkou. Budu chtít pokračovat například v projektu boje s korupcí v justičním systému. Možná si říkáte, proč právě korupce v justici. Tam totiž IBA cítí větší zodpovědnost z toho důvodu, že na obou stranách – kdo dává i kdo bere – stojí zpravidla právník. Nejsme blázni a víme, že se nepodaří vymýtit justiční korupci za dva roky, ale pánbůh zaplať za jakýkoli krok kupředu.

LIDOVÉ NOVINY: Jak ten program vypadá?

V poslední době politici soudní rozhodnutí nejen nerespektují, ale dokonce je relativizují a snaží se předstírat, že neexistují

ŠOLC: Nejprve se shromáždila fakta o prokázaných případech justiční korupce v celém světě. Z toho se vytvořily určité typologie, jak to v praxi probíhá. Jen tak můžete hledat cesty, jak korupční jednání zkomplikovat nebo mu zabránit. Cílem je především vytvořit manuál „nejlepší praxe“, který justiční systémy převezmou a v nejlepším případě z něj udělají vynutitelná pravidla. Když se podíváte na fungování českých soudů, interně takový manuál musí existovat, protože řada doporučených opatření v ní normálně funguje.

Druhá rovina je symbolická. My Češi si ze symbolů spíše děláme legraci, ale někdy možná zbytečně, symboly totiž mají svou váhu a důležitost. Justiční korupce je u nás vnímána jako docela rozšířená, proto by možná nebylo špatné udělat prohlášení, zarámovat si je, aby si je mohli dát do kanceláře všichni soudci a státní zástupci. Ti by tím řekli, že s tímto jednáním nechtějí mít nic společného.

LIDOVÉ NOVINY: Jak je na tom v tomto ohledu česká justice?

ŠOLC: Možná jsem trochu naivní, ale ve své praxi jsem se setkal s korupcí v justici zcela okrajově. A to ještě ne já, ale někdo z kolegů, a netýkalo se to přímo rozhodovací praxe. Bylo to spojeno třeba s činností obchodních rejstříků v devadesátých letech. Nemyslím si, že by české sebemrskačství bylo namístě. Naše justice má úplně jiné problémy, než je korupce.

LIDOVÉ NOVINY: Co máte na mysli?

Justiční korupce je u nás vnímána jako docela rozšířená, proto by možná nebylo špatné udělat prohlášení, zarámovat si je, aby si je mohli dát do kanceláře všichni soudci a státní zástupci. Ti by tím řekli, že s tímto jednáním nechtějí mít nic společného.

ŠOLC: Problém číslo jedna je svoboda přemýšlení při rozhodování. To je generační věc. My jsme byli ve škole učeni, že nejdůležitější je neudělat chybu. Držíme se při zemi a vážeme se na dogmata, nedopřáváme si svobodný pohled na věc. Zákony tradičně obsahují obecné pojmy jako třeba dobré mravy. Ale aby soudce řekl, že určité jednání je nemravné, a proto neplatné, to od něho vyžaduje odvahu. A moc se do toho soudcům nechce. Vidím sice posun, ale nesmírně pomalý.

Za druhé jde o nezávislost justice. Ona se chová nezávisle, za což si jí velmi vážím. Ale žádné institucionální záruky její nezávislosti neexistují, naopak je příliš navázaná na ministerstvo spravedlnosti. To je třeba změnit, jenže žádné vládě se do reformy justice nechce a nemíní své kompetence předávat jiným orgánům.

Justice je navíc nedofinancovaná. Platy soudců jsou slušné, ale mají nedostatečné zázemí. Ve velkých právních firmách pro vedoucího advokáta pracuje mnoho lidí, kteří dělají rešerše, připravují podklady... Díky tomu má určitou svobodu, dovede se na věc podívat s odstupem. To v justici musí být také, a to na všech úrovních, ne jen na nejvyšších soudech. Pokud od ní chceme kvalitní výstupy, ti lidé tam musí být a musí být dobře zaplaceni.

LIDOVÉ NOVINY: Dnes už lze na internetu nakoupit kromě oblečení či elektroniky dokonce i jídlo. Myslíte, že se tam časem přesunou i advokátní služby?

ŠOLC: Bude to okrajová záležitost. Advokát totiž především prodává důvěru. Pokud se těm projektům podaří vytvořit pocit důvěry, pak možná budu mluvit jinak. Je to ale jen malá výseč něčeho, co je větší téma a co považuji za jednu z priorit mého prezidentství.

LIDOVÉ NOVINY: O co jde?

Technologie čím dál častěji zastávají práci dříve vyhrazenou advokátům. Odděluje se mechanická práce a skutečná advokátní práce s přidanou hodnotou.

ŠOLC: Technologie čím dál častěji zastávají práci dříve vyhrazenou advokátům. Kolegové mě nebudou mít rádi, ale my jsme se v minulosti věnovali „černé magii“ a za vysoce kvalifikovanou práci jsme vydávali i činnosti, které nevyžadují takřka žádnou kvalifikaci, natož diplom z právnické fakulty a advokátní zkoušku.

Je vidět, že se odděluje mechanická práce a skutečná advokátní práce s přidanou hodnotou. Jednoduchou smlouvu si můžete stáhnout z internetu, ale to neplatí o strategických rozhodnutích ani taktice vyjednávání. Kdybych to měl přiblížit ve zkratce – pokud matce zemře syn při autonehodě, počítač ji za ruku nevezme a soudním řízením o náhradě újmy ji neprovede.

Martin Šolc (1953)

  • Jeden ze zakladatelů pražské advokátní kanceláře KŠB.
  • Advokátem je od roku 1982, v devadesátých letech byl ve vedení České advokátní komory, krátce byl i jejím předsedou.
  • Dlouhodobě se angažuje také v International Bar Association (IBA), mezinárodní organizaci advokátů.
  • IBA sdružuje více než 200 advokátních komor a téměř 50 tisíc individuálních členů. Šolc se stal v roce 2013 jejím generálním tajemníkem, o dva roky později viceprezidentem a od ledna 2017 bude na dva roky prezidentem.
  • Ve funkci se chce věnovat třeba vlivu technologií na advokacii.

Zkrácená verze rozhovoru vyšla původně v Lidových novinách 31. října



Počet příspěvků: 3, poslední 24.11.2016 09:13 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.