Jste to, co jíte. Vaši Číňané!

Máte chuť na antibiotika, arzén, insekticidy anebo střepy? Potraviny „made in China“ často obsahují víc, než by si evropský zákazník přál...

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČESKÁ POZICE, Alessandro CanuČeská pozice
 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Jsi to, co jíš. Je-li tato věta pravdivá, tak jsme všichni alespoň z poloviny Číňané. Ne proto, že čas od času zatoužíme po kuřeti kung-pao anebo po pekingské kachně, ale proto, že se potraviny z nejlidnatějšího státu světa čím dál častěji dostávají i do českých domácností. Bez našeho vědomí totiž velké množství produktů v tuzemských obchodech pochází z Čínské lidové republiky.

Jak pevně jsou v globálním světě zaháčkovaní, nedávno zjistili i naši němečtí sousedé. Na přelomu září a října minulého roku zničehonic ve východním Německu propukla střevní infekce, jíž se nakazilo přes jedenáct tisíc dětí. Hygienici dlouho nemohli přijít na to, co nemoc způsobilo.

Nakonec se ukázalo, že infekce má jednoho zásadního společného jmenovatele: jahodový kompot. Berlínský ústav Roberta Kocha pro kontrolu a prevenci nemocí posléze zjistil, že kompot obsahoval jahody z Říše středu, a ty zase slušnou dávku takzvaných norovirů, které u lidí způsobují mimo jiné epidemickou nebakteriální akutní gastroenteritidu.

Kompot v globální vesnici

Jak čínské jahody zavinily největší vlnu onemocnění způsobenou potravinami v dějinách Spolkové republiky? Noroviry se zrodily ve východoasijské provincii Šan-tung (pochází z ní mimo jiné filozof Konfucius). V jedné z nejlidnatějších a ekonomicky nejrozvinutějších provincií Číny jahody nejprve sklidili, následně zmrazili, zabalili a v nákladních autech odvezli do přístavního města Čching-tao. Tam zboží bez zvláštních kontrol nalodili a vyslali na déle než měsíční plavbu kolem Filipín, Malajsie, posléze Suezským průplavem, přes Středomoří, vstříc Atlantickému oceánu a následně podél Francie a Velké Británie do přístavu v Hamburgu, odkud zboží nákladní automobily odvezly do východního Německa, kde se zpracovalo a později začalo ve formě lahodného kompotu páchat neplechu ve školních jídelnách.

V případě potravin z Číny museli evropští kontroloři jen v uplynulém roce zasáhnout v 550 případechJenže šan-tungské jahody rozhodně nejsou výjimkou. Potraviny s predikátem „made in China“ často obsahují mnohem víc, než by si evropský zákazník přál. Ostatně svědčí o tom i kontroly Evropské unie. V případě potravin z Číny museli evropští kontroloři jen v uplynulém roce zasáhnout v 550 případech. Tedy alespoň dle Systému rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF).

RASFF, neboli Rapid Alert System for Food and Feed, slouží k rychlé výměně informací týkajících se potravin a krmiv, které představují riziko ohrožení zdraví lidí. Systém zabraňuje uvedení zdravotně závadných potravin do oběhu a zajišťuje okamžité stažení či likvidaci při jejich výskytu.

Výběr čínských chuťovek z „nabídky“ RASFF (za rok 2012):

  • 4. ledna: příliš vysoká dávka hliníku v těstovinách;
  • 24. ledna: insekticidy v jasmínovém čaji;
  • 20. února: plesnivé brambory;
  • 23. března: antibiotika v králičím mase;
  • 26. března: noky z geneticky upravované rýže;
  • 30. dubna: silně karcinogenní benzo(a)pyren v oleji;
  • 9. května: hlísticí napadené rybí filé;
  • 21. června: ovocný sprej, po jehož konzumaci hrozí zadušení;
  • 4. července: ozářené instantní nudle;
  • 7. srpna: arzén v mražených kalamárech;
  • 31. srpna: střepy v dýňových semínkách;
  • 14. září: nudle s červy;
  • 8. října: mražené jahody napadené noroviry;
  • 11. října: antibiotika v krevetách;
  • 6. listopadu: viry žloutenky typu A v mražených jahodách;
  • 8. listopadu: mražené kuřecí maso napadené bakteriemi Salmonella;
  • 7. prosince: parazity napadený losos.

Řadu podobných delikates můžeme zřejmě ochutnat i u nás. Stačí pohled na tabulku Českého statistického úřadu, jež zachycuje dovoz zboží z Číny. Zatímco na přelomu tisíciletí Česká republika odtamtud dovážela zboží v hodnotě necelých 27 miliard korun, v roce 2011 jsme si už přivezli zboží za víc než 334 miliard korun. Jen v případě potravin a živých zvířat se objem importu z Číny od roku 2006 zdesetinásobil, z původních 269 milionů na 2,7 miliardy korun.

Jenže zmíněná čísla je třeba chápat pouze jako základní ukazatel, jelikož se jedná o přímý dovoz, a lze předpokládat, že se k nám řada čínských potravin dostává oklikou z jiných členských států Evropské unie. Má se za to, že například až 90 procent jablečného koncentrátu pochází z Číny, podobně jako přibližně osmdesát procent všech jahod používaných v jogurtech, zmrzlinách, marmeládách a podobně. V každé třetí lahvi kečupu, kterou si v Evropské unii můžete koupit, jsou dle expertů rajčata z čínských polí. Podobné je to i v případě ovocných kompotů, sušeného ovoce, česneku anebo špenátu. Z Říše středu dnes pochází téměř 40 procent veškeré produkce ovoce a zeleniny.

Protože je to levné...

A proč si vlastně z Číny vozíme plody, které se, jako v případě jahod, masově pěstují i u nás? Odpověď je jednoduchá: kvůli nízké ceně. Dle rakouského deníku Die Presse, kterému se podařilo vyzpovídat nejmenovaného zaměstnance jednoho z největších německých výrobců marmelády, stojí tuna čínských jahod přibližně 600 eur, tedy směšných šedesát eurocentů za kilogram. Za německé jahody by producent zaplatil trojnásobek, a dokonce i relativně levné španělské jahody by ho vyšly na víc než dvojnásobek čínské ceny.

Za německé jahody by producent zaplatil trojnásobek, a dokonce i relativně levné španělské jahody by ho vyšly na víc než dvojnásobek čínské cenyPodobné je to i s mraženým rybím masem, které pochází zčásti z čínských umělých chovů a částečně se dováží ze zemí, jako jsou Rusko či Kazachstán, a v Číně se pouze zpracovává. Gigantické mražené bloky masa pak putují do Evropy, kde si je místní producenti rozřežou na chutné malé porcičky, na nichž byste nápis „made in China“ hledali jen stěží.

Nejde přitom ani tak o pokus mást spotřebitele jako spíš o skutečnost, že všudypřítomná touha po zisku (ze strany výrobců) a úspoře (ze strany konzumentů), které za čínské lahůdky v českých regálech vděčíme, může ohrozit i naše zdraví, a to trvale. To, co se totiž děje na polích Dálného východu, je na míle vzdálené hygienickým standardům, na něž jsme zvyklí v Evropě.

Masivní nasazení pesticidů při pěstování ovoce a zeleniny je v Číně stejně běžné jako podávání antibiotik při chovu zvířat. To celé samozřejmě za cenu, která (nejen) českého zemědělce dohání k slzám. Nejvyšší cenu ale zaplatí logicky koncoví spotřebitelé – stačí se zeptat jedenácti tisíc německých dětí.

Ostatně v Číně lze pozorovat nový trend: ten, kdo si to v metropolích jako Peking nebo Šanghaj může dovolit, nakupuje raději potraviny ze zahraničí. Proč asi...


kocourkovskej Obávám se, že s použitím 14:32 17.1.2013
Lojza z paseky Kontroluji zda na rohlících není made in PRC 17:24 16.1.2013
Falkon Nightsdale To by mohlo být zajímavé... 17:52 11.2.2013
akatosh To by... 13:26 16.1.2013
heimdall2000 Pesticidy v čajích 10:04 17.1.2013
Urvisu 0:37 16.1.2013

Počet příspěvků: 8, poslední 11.2.2013 05:52 Zobrazuji posledních 8 příspěvků.