Jste produkt, varuje uživatele pionýr internetu Lanier

Vynálezce pojmu virtuální realita vyzývá Juliana Assangeho, ať napadne databanky Googlu a Facebooku.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČESKÁ POZICE/ Richard CortésČeská pozice
 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Vynálezce pojmu virtuální realita Jaron Lanier varuje před směrem, kterým se internet aktuálně vyvíjí. „Mnozí lidé, kteří bezplatně využívají služby jako Facebook a Google, to dělají v domněnce, že jsou zákazníci. Je důležité, aby si uvědomili, že nejsou zákazníci, oni jsou produkt,“ stěžuje si Lanier v rozhovoru s německým novinářem Karstenem Lemmem.  

Filosofa, univerzitního profesora, muzikanta a vědce současné dění v digitálním světěznačně znepokojuje. Nespatřuje totiž ve vzniku vyhledávačů a sociálních sítí typu Facebook vítané zdokonalení původní internetové filosofie o globálním propojení lidí a myšlenek, nýbrž perverzi tohoto ideálu, která slouží především několika málo velkým koncernům.

„Facebook sbírá informace stejně jako zpravodajské služby, aby nakonec přístup k uživatelům komerčně využil.“

Podle Laniera by ani WikiLeaks či známé hackerské seskupení jménem Anonymous neměly šanci proti velmocím komerčního internetu. „Vyzývám Juliana Assangeho, ať zpřístupní databanky, jež tvoří srdce Googlu a Facebooku. Jestli chce zjistit, jak vypadá opravdový odpor, jen ať si to vyzkouší.

„Anonymita v internetu neexistuje. Existuje jen domněnka anonymity, protože ještě nikdo nedonutil Google a Facebook, aby se anonymitě vydaly napospas. Tyto firmy vědí úplně přesně, kdo je kdo, ale oni neposkytují náhled do svých dat, protože to není v jejich komerčních zájmech,“ tvrdí Lanier, který byl v minulém roce časopisem Time zvolen jednou ze 100 nejvlivnějších osobností planety.  

Lanier je muž, který by teoreticky měl být nadšený ze všech technologických „vychytávek“ moderního světa. Opak je ale pravdou. Nejraději sedí ve své oblíbené kavárně v sanfranciském Berkley. „To je opravdový svět s opravdovými kamarády a opravdovými vztahy. Žádná umělá realita, kterou vyplivla nějaká databáze.“

„Někteří doufají, že v kolektivním proudu zpráv na Twitteru a Facebooku naleznou moudrost masy. Že například dokážou předpovědět vývoj burzy,“ říká Lanier. Vidí v tom však pouhou formu sebeklamu. Nakonec totiž prý náklady na získání těchto informací sežerou všechny výhody.

Lanier se nedokáže nadchnout ani pro internetovou encyklopedii Wikipedia, která minulý týden odstartovala mezinárodní kampaň za své zařazení do seznamu světového dědictví organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO). 

Digitální encyklopedie tvořená uživateli je podle internetového filozofa ukázkovým příkladem průměrnosti, kterou Lanier nazývá digitálním maoismem. Je to přesně to, co se dá očekávat, když spousta lidí bez vlastního názoru společně píše texty.

„Základní princip, podle kterého Wikipedia pracuje, dělá ze všeho zajímavého nudu,“ kritizuje Lanier a dodává: „Život je redukován na pouhé informace a prezentován ve standardizovaném formátu. Zcela bez vlastního stanoviska.“ Opravdu dobrá je Wikipedia prý jen v otázkách fyziky a matematiky. Tam totiž na názorech a perspektivách nezáleží.   

Řešením řady problémů digitálního světa by podle Laniera byl námět, o kterém se uvažovalo již v raných dobách internetu. „Původní nápad byl vybudovat univerzální tržiště spojené s číselným systémem pro malé i velké částky. Všichni by se mohli podílet a vydělávat. Jedno, zda by se v daném případě jednalo o muziku, texty, informace, videa.

Každý by mohl věci darovat či prodávat a sám rozhodovat, co se s jeho daty má stát. Rázem by všichni měli zájem na tom, aby nikdo jejich informace nezneužil. „To je jediný způsob, jak může demokracie fungovat. Soutěže v tom, kdo nad našim životem získá největší kontrolu, v civilizované společnosti nedávají smysl.“